„Nechci být zlý - drtivá většina rodičů chce skutečně pro své dítě to nejlepší, a proto váhá, váží a vybírá. Často poprvé v životě a bez zkušeností, leckdy pod silným vlivem fám a bublin sociálních sítí. Proč nenachází zákonodárce (stačila by vyhláška MŠMT) odvahu dát přijímacímu procesu pravidla? Nikoli omezit výběr školy (ačkoli i o tom se dá diskutovat), ale stanovit hranici, kdy rodič musí verbalizovat jasné stanovisko, na kterou školu jeho dítě skutečně nastoupí a že ostatním podá informaci o negativním rozhodnutí. Je snad omezením rodičovského práva, když budeme žádat toto vyjádření? „Tekutá“ společnost vytváří nejistotu a stanovené pravidlo by mohlo pomoci i samotným rodičům,“ píše Václav trojan v aktuálním čísle časopisu Řízení školy.
Václav Trojan pokračuje:
Václav Trojan (csm-praha.cz) |
Hluboce se mýlíme, když vzděláváme děti bez pravidel a mantinelů. Nebylo by vhodné, aby legislativa v této situaci skutečně pomohla všem? Nevidím nic špatného na tom, když rozumná pravidla (pouhý termín či sdělení ano-ne) budou už konečně nastavena směrem k rodičům. Bráním logiku věci a podmínky škol, které je pro svou dobrou práci skutečně potřebují. Hranice mezi demokracií a hloupostí je někdy skutečně neostrá...
Celý text naleznete v časopise Řízení školy 4/17 (nakladatelství Wolters Kluwer)
2 komentářů:
System zapisovych listu na stredni skoly existuje. Proc nepostupovat podobne. Nam letos neprislo k zapisu 10 deti. Nevime zda zapomelai, sli jinam. Taky neprijemna situace.
"Hluboce se mýlíme, když vzděláváme děti bez pravidel a mantinelů."
Nevím, jestli vám dochází, jak podstatná tato myšlenka je.
Okomentovat