„Ve cvičném testu jsme však narazili také na úlohu, která zmátla i nevyděšené. Konkrétně na rovnici x = 2,5 . x. Možná tušíte, že jediným možným výsledkem je nula. Jenže v zadání stojí „uveďte celý postup řešení“. Schválně si to zkuste. Pravděpodobně budete stejně zmateni jako devět z deseti pokusných řešitelů, kteří byli ochotni si úlohu zkusit. Posledním byl osmnáctiletý student gymnázia, který na Havlově lavičce na Maltézském náměstí v Praze zrovna pomáhal dvěma spolužačkám s úkolem z matematiky. Taky se divil, proč mu ta nula nevychází. Ale měl jedno doporučení: Nehledejte v tom logiku. Škola ji taky nehledá,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách o jednotných přijímačkách.
Kvačková mimo jiné píše:
 |
| Radka Kvačková (repro ČT) |
Lze se obávat, že se testy neobejdou bez větného rozboru, pro nějž mají učitelé češtiny zvláštní slabost, snad proto, že je tak nezáživný a v běžném životě málo užitečný. S úlohou, v níž je třeba správně pojmenovat poměr vět, to jest rozeznat, jestli jde o vztah příčinný, slučovací, vylučovací, stupňovací, důsledkový nebo vylučovací, by si nejspíš neporadil leckterý spisovatel, děti však budou muset. Stejně jako budou muset umět určit, jestli je v předložené větě podmět rozvitý, všeobecný, nevyjádřený nebo několikanásobný. Tady neumíme poskytnout radu, jen útěchu: Úspěch v rozboru větném rozhodně neznamená úspěch v jazykové komunikaci. A nikomu nepomůže stát se dobrým řečníkem, spisovatelem nebo jen vypravěčem.
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin
15 komentářů:
Paní Kvačkové větný rozbor evidentně nepomohl k tomu, aby se stala dobrou novinářkou, to je fakt. Postavit trapně půhledného strašáka "Učitelé jako by se domnívali, že kdo nezná pojem „antonymum“, nemá k jazyku kladný poměr a nezaslouží si studovat." a pak ho odstřelit, to rozhodně není důkaz kvalitní novinářské práce. Testy se opírají o RVP ZV, kde se mj. uvádí: "slovní zásoba a tvoření slov – slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení slovní zásoby, význam slova, homonyma, synonyma, obohacování slovní zásoby, způsoby tvoření slov". Tady nejde o učitele a jejich chtění, ale o závazné kurikulární dokumenty, které učitel musí plnit. Jenže vysvětlujte tohle novinářskému nedouku a lenochu.
Analogicky: "S úlohou, v níž je třeba správně pojmenovat poměr vět, to jest rozeznat, jestli jde o vztah příčinný, slučovací, vylučovací, stupňovací, důsledkový nebo vylučovací, by si nejspíš neporadil leckterý spisovatel, děti však budou muset.
" - paní redaktorka si neuvědomuje, že škola nepřipravuje spisovatele, ale má naučit mj. schopnost napsat komunikačně sdělaný text a psanému textu adekvátně porozumět. Pokud nechápu, co znamená příčina a jak se liší od důsledku nebo důvodu, nerozpoznám (nepochopím) účel a podmínku, pak bude moje schopnost vyjadřovat se přesně a pochopit správně např. odborný text poněkud narušená.
Kdyby RK polemizovala o zadání/testových otázkách, jimiž se vědomosti ověřují, ani bych necekl. Ale tady se pouze velmi lacině kritizuje systém požadující vědomosti. Kam to vede, myslím již dobře víme.
"Na ukázkových úlohách je patrné, jak důležité jsou pro autory testů pojmy. Popravdě jde o nešvar tradičního školství na pojmech založeného."
Matematika je založena na znalosti pojmů.
"Ve cvičném testu jsme však narazili také na úlohu, která zmátla i nevyděšené. Konkrétně na rovnici x = 2,5 . x. Možná tušíte, že jediným možným výsledkem je nula. Jenže v zadání stojí „uveďte celý postup řešení. Schválně si to zkuste. Pravděpodobně budete stejně zmateni jako devět z deseti pokusných řešitelů, kteří byli ochotni si úlohu zkusit. Posledním byl osmnáctiletý student gymnázia, který na Havlově lavičce na Maltézském náměstí v Praze zrovna pomáhal dvěma spolužačkám s úkolem z matematiky. Taky se divil, proč mu ta nula nevychází. Ale měl jedno doporučení: Nehledejte v tom logiku. Škola ji taky nehledá."
Ach Bože. To je zase manipulace. No, jo, škola nehledá logiku. Logické by asi bylo, kdyby řešení té rovnice bylo jiné, než nula, že? Přitom je to triviální. První ekvivalentní úpravou odečteme od obou stran rovnice x, druhou obě strany vydělíme hodnotou 1.5. Dostaneme rovnici x=0. Co je na tom nelogického? A co náročného? Přiznám se, že opravdu nechápu, čeho se novináři domáhají. Debility národa?
" Taky se divil, proč mu ta nula nevychází."
Tak borec neumí počítat, ale může za to ta rovnice. Klasika. Ano, národ se pomalu, ale jistě debilizuje.
...testy se opírají o rvp zv...
což neznamená, že jsou dobré, nebo, že rvp zv je dobře udělaný, nebo, že znalost fragmentů a názvosloví a definic vede ke zvládnutí předmětu. Ty fragmenty jsou tam proto, aby bylo možno zvládnutí jazyka měřit tímto způsobem, proto jsou součástí rvp. Aby se něco mohlo měřit testy, je potřeba to nejprve fragmentovat na měřitelné části. Žádnou hlubší vědu v to nehledejme.
Mohl by mi nějaký dobrák předvést, jak lze tu rovnici "vyřešit" tak, aby vyšlo něco jiného, než nula?
Počítám, že nějaký chytrák první co udělá, když vidí takovou rovnici, je, že obě strany vykrátí tím x a vyjde mu 1=2.5, což je pochopitelně nesmysl. Tak se chytrák zamyslí a řekne si - hm, to jsou ale pitomci v té škole. Má to být nula a mně vyšel nesmysl. No, ale hledejte v dnešní škole logiku, že jo? A pak přijde "inteligentní" a "nezaujatá" "novinářka", která posuzuje znalosti matematiky podle toho, jestli se dotyčný sám pasoval do úlohy doučovatele ostatních (ještě "nadanějších", než je on sám), protože sama není schopna posoudit vůbec nic, a udělá z toho veliké téma: "Nehledejte ve škole logiku", "Škola neučí logice, ale tupému počítání a pojmosloví". Že je chlapec s prominutím ducha mdlého a nepochopil to, co se učí již v sedmé třídě ZŠ, že totiž krácení neznámou NENÍ EKVIVALENTNÍ ÚPRAVA, obzvláště, je-li rovna nule, to už se jaksi zamlčí. Že totiž nesmyslný výsledek, který pan "nadaný" obdržel, není vlastností rovnice, ani jejího zadání a už vůbec ne školy, ale že je to důsledek jeho vlastní blbosti a zcela chybně užitého postupu. A toto chybné použití měla přesně úloha odhalit a jak je vidět, tak svůj účel dokonale splnila
RVP nebyl psán kvůli testům. Nikdo netvrdí, že znalost terminologie znamená vzdělání, terminologie má ovšem při vzdělávání důležitou roli. Atd. Lidové noviny by mohly zaměstnat Tajného a za Tajného by mohla psát komentáře p. Kvačková; ti dva se ve své zaujatosti a diletantismu sešli.
To, že paní Kvačková neví, k čemu všemu může být skladba, ji neopravňuje k tomu psát hlouposti do Lidovek. Ale to je nošení dříví do lesa.
Ty fragmenty(a je jich hodně málo) jsou tam proto, aby bylo možno při jejich znalosti a pochopení dělat složitější činnosti. Ta rovnice je tak triviální, že je ostudou studenta(ba za nás ostudou žáka 5. třídy ZŠ), který ji nevyřeší. A pokud nevyřeší tuto, pak nevyřeší lineární rovnici a maximálně použije nějaký naučený vzorec. Je nepoužitelný pro technické vzdělávání a technickou praxi.
Pokud neovládáte základy nemůžete dělat nic složitějšího. Pokud neumíte chodit, nebudete běhat po hřišti. Pokud neumíte psát nenapíšete román. Maximálně si zaplatíte někoho, kdo vás po hřišti bude nosit nebo komu román nadiktujete.
Ale k tomu musíte mít hodně peněz. Kde je vezmete? Kolik lidí si to může dovolit? Co z vás vyroste? Je to budoucnost, kterou chceme pro naše děti?
R.Kvačková výrazně ovlivnila průběh reformy v našich školách, myšlení rodičů. Mezi hlavné cíle její kritiky patřila už dávno školská matematika (prý jí k tomu vedly neúspěchy její dcery v M písemkách na G). Byla tak dávnou předchůdkyní T. Feřteka, který se u ní asi v mnohém inspiroval.
Je rozdíl kritizovat mechanické zkoušení odborné terminologie a pochopení pojmů. Škola má rozvíjet pojmové myšlení (i když to asi posvátné texty označované RVP neobsahují).
Kritizovat tuto rovnici je absolutní nesmysl. Stačí znát první a druhou ekvivalentní úpravu. Pan Doležel má pravdu. Nic víc není třeba.
By mne velmi zajímalo, co by si o epizeuxí, poměru vět a nové maturitě vůbec pomyslel pan Hoznauer co by legendární učitel, který " K tabuli nevolal, literaturu nezkoušel. Jen o ní se studenty rozmlouval.".
https://www.facebook.com/notes/michal-rusek/%C5%BEhav%C3%BDm-pohled%C5%AFm-studentek-jsem-se-br%C3%A1nil-t%C4%9B%C5%BEko-%C5%99%C3%ADk%C3%A1-legend%C3%A1rn%C3%AD-%C4%8De%C5%A1tin%C3%A1%C5%99/1462951203744717
Podle zaručených informací eduinu nebude epizeuxis letos předmětem zkoušek...
Nevím, jak testy z češtiny, protože češtinu neučím a na rozdíl od některých nemám odvahu se k nim vyjadřovat, ale didaktické testy z matematiky jsou velmi dobře postaveny. Testují základní schopnosti pracovat s čísly, algebraickými výrazy a rovnicemi. Testování z početní geometrie není postavené jenom na znalosti vzorců, ale také na představivosti, logice a koneckonců i čtenářské gramotnosti. Není vynechaná ani konstrukční geometrie, která např. zcela chybí u SCIO testů. No jako třešnička na dortu zde jsou i logické úlohy a hlavně poslední úloha č. 17, která slušně prověřuje schopnost aplikovat matematické dovednosti v praxi. Testy jsou prostě postavené tak, že uchazeče o studium na SŠ z matematických schopností slušně proklepnou, co víc si přát.
Okomentovat