„Byl bych velmi nerad, kdyby zapadl ten jediný důvod, proč iniciativa Maturitní data – odtajněno zveřejnila zadání použitých přijímacích testů na čtyřleté střední školy. Naše základní a střední školství dlouhodobě poškozuje žáky z méně podnětného prostředí, ať už je jeho charakter důsledkem nižšího vzdělání rodičů či jejich horší sociální situace. Poškozuje děti především povahou převládající výuky. Oba zveřejněné testy to bohužel potvrzují, a pokud se pojetí přijímacích testů nezmění, začnou do nevhodně pojímané výuky tlačit i ty učitele, kteří při práci využívají vhodnější postupy. Letos se k těmto neblahým vlivům přidala i sama organizace jednotných přijímacích zkoušek,“ píše Oldřich Botlík v reakci na stanovisko Cermatu. Se souhlasem přinášíme celý text.
 |
| Oldřich Botlík (eduin.cz) |
Ačkoli to Cermat popírá, můžu pádnými argumenty doložit, že nerovnosti, některé i na základě sociálního a kulturního zázemí žáků, podporuje v našem školství i jeho opatření zveřejnit testová zadání až po 12. květnu 2017. Plně souhlasím s jeho názorem, že „rovnost přístupu je aktuální zájem, který je nutno respektovat v tuto chvíli“. Jím totiž Cermat sám odůvodnil krok, který iniciativa Maturitní data – odtajněno učinila. A tady jsou slíbené argumenty:
- Ředitel Cermatu J. Zíka oznámil e-mailem z 10. dubna 2017 ředitelům středních škol mimo jiné toto: „Uchazečům, kteří budou ve Vaší škole jednotné testy konat, můžete testové sešity poskytnout.“ Vůbec tedy nechápu, jak si představoval, že se mu podaří zveřejnění zabránit. Jak poznamenal jeden diskutující, zapomněl ředitelům škol napsat jediné: „Poproste ale žáky, ať zadání nikomu neukazují.“ J. Zíka však svým e-mailem určitě založil obrovskou nerovnost: někteří ředitelé testové sešity poskytovali, jiní nikoli. O možnosti získat zadání přímo ve škole navíc nebyla informována veřejnost. A není o ní informována dosud.
- Testy z prvního kola psalo asi 60 tisíc deváťáků. Představa vedení Cermatu, že se v současné informační společnosti dají utajit, když navíc i formálně ztratily jakoukoli právní ochranu, je naivní opravdu mimořádně.
- Já jsem uchazečem o studium nebyl. Přesto jsem zadání snadno a rychle získal na základě svých kontaktů, které ve školství mám. Totéž mohli udělat rovněž rodiče, pokud o to projevili zájem a měli potřebné konexe. Prokázal jsem tím, že mohli uspět, aniž by ředitel školy, na něhož se případně obrátili, porušil jakýkoli právní předpis. Každému je snad zřejmé, že vzdělanější (a bohatší) rodiny mají v takové situaci výrazně větší možnosti.
- Ve více než jednokolovém systému neexistuje absolutní spravedlnost. Tedy ani v systému čtyřkolovém (dva řádné termíny, dva náhradní, všechny čtyři rovnocenné, mj. i náročností testů). Pravidla jsou daná a musí být úplně jedno, zda například všichni uchazeči vynechají první dva termíny, aby se dozvěděli obě zadání, anebo vynechají třeba první a třetí termín. Cermat chyboval rovněž tím, že předem neoznámil svůj záměr odložit zveřejnění na dobu, až bude po všem. V průběhu hry se pravidla měnit nemají. Pravidla pro zveřejňování zadání takových zkoušek jsou nastavena od roku 2011 pořád stejně. A to včetně existence veřejného zájmu na zpřístupnění zadání bezprostředně po skončení testování.
- Je ale zásadní rozdíl mezi tím, zda nabídku čtyř termínů a obsah použitých zadání mohou využívat všichni za stejných podmínek, anebo to někteří mají o dost snazší. Pokládám za zcela nepřijatelné, že zmatený postup Cermatu zvýhodňuje právě ty silnější.
- Žáci mají zcela přirozenou potřebu zjistit, zda odpovídali správně. Poskytnout jim zpětnou vazbu co nejdříve je plně v souladu s pedagogickými zásadami. Vinou Cermatu mají opět výhodu ti, kteří se mohou poradit s rodiči. Navíc se na internetu objevují rovněž chybná řešení testových úloh. I z tohoto hlediska mohlo být zveřejnění přijímacích testů včetně klíčů správných odpovědí bezprostředně po zkoušce jediným správným krokem. Jak prosté!
Ministryně Valachová udělala pro pomoc slabším ve své funkci opravdu hodně. Nedokážu si proto představit, že by Jiří Zíka podnikal tohle všechno s jejím vědomím. Ministryně školství také pořád ještě může nerovné podmínky nastavené Cermatem narovnat. Stačí nařídit, aby Cermat všechna již použitá zadání jednotných přijímacích zkoušek na střední školy okamžitě zveřejnil.
Původně publikováno na webových stránkách EDUin
31 komentářů:
Ve všem tom Botlíkově chornickém pokrytectví, s kterým útočí VÝHRADNĚ NA ÚDAJNÉ NEROVNOSTI SPOJOVANÉ S "CENTREM", nikoli už třeba se soukromými formami a jednotlivými školami, by nemělo zapadnout, že ten JEDINÝ důvod ke zveřejnění bude v něčem úplně jiném.
"Vinou Cermatu mají opět výhodu ti, kteří se mohou poradit s rodiči. "
To už tak bývá, že v životě někdo výhodu má a někdo nemá a často děti s rodiči jsou na tom lépe, než bez rodičů. A to je chyba těch dětí s rodiči? Nebo chyba rodičů, že se o děti starají?
Můžeme pozavírat nebo postřílet rodiče dětí a pak nebude mít výhodu nikdo. Jenom nevím, jestli by to prošlo, jsme taková citlivá společnost.
Někdo má výhodu, že bydlí ve městě a ne 20 km od města na vesnici. Někdo má výhodu, že má vyšší IQ a někdo nemá.
Co s tím?
A co ti, co si umí sehnat razítko na oba řádné termíny a na mimořádných budou mít k dobru dvě zadání?
Střední školy mají "jaro, lásky čas" jak z obrázku. Dva-čtyři přijímačkové termíny, maturity, písemky, pohovory, bedny a bedýnky, muži v černém, podnikající robinzonády do učeben, vrnící faxy, upocení deváťáci potkávající se upocenými maturanty, tiší rodiče, všude obavy, testy a testíky, pupíci, strach a kontrola, kontrolečka. Takhle má vypadat vzdělávání.
To je to pravé české ořechové.
Pane Soukale, mohl byste, prosím pro méně zasvěcené odtajnit, v čem tedy spočívá ten "jediný důvod"? Děkuji! Hezký den!
Se svým souhlasem zde publikuji část komentáře z Pedagogického infa -
Je důležité získat odpověď na mnohem zásadnější otázku: Kdo nese odpovědnost za současný stav, kdy jsou dva termíny přijímaček a dva náhradní termíny? Tohle je jádrem pudla. Přijímací zkoušky resp. výroba testů pro ně je ve srovnání s objemem nákladů jarních maturit v zásadě čtyřnásobná. Pro přijímačky se tvoří v zásadě čtyři rozdílné testy (ve skutečnosti jich je mnohem víc podle ročníku, ve kterém žáci míří na střední školu). Pokud by v termínu od 11.4. do 2.5. nebyla nesmyslně vysoká zátěž pro život středních škol, kdy musí proběhnout
* maturitní písemná práce z češtiny
* přijímačky první termín
* přijímačky druhý termín
* náhradní termín k prvnímu termínu přijímaček
* náhradní termín k druhému termínu přijímaček
nedocházelo by v takové míře k extatickým reakcím přetížených pedagogů nebo nervózních žáků. Až někomu dojde, že na půldruhého měsíce vykácel na střední škole běžný rutinní provoz, pak bude líp.
Je samozřejmě iluzorní snaha narovnávat nerovnosti ve společnosti jánošíkovskými just akcemi typu Botleak. Jak správně poznamenal kdosi v diskuzi - jak řešit handicap dětí z neúplných rodin, nebo rodin se dvěma tatínky či nedejbože více maminkami? Vždy budou handicapy existovat, ale jejich minimalizace musí být racionální a ne debilní.
Hledejte v mém komentáři.
Souhlasím s Tajným i madam Carcy.¨
Namlátit přijímačky i maturitní písemky do týdnů kolem velikonočních svátků mohl jen - ministerský úředník? (Není to příliš urážlivé tvrzení, doufám.)
Pro dokreslení obrázku je potřeba připomenout, že gymnázia se mohou radovat z přijímaček na 4G i VG a odborné školy zase často do těchto dnů již vkládají termíny praktických maturit. Na menších školách už jen nutnost zajistit hlídání u testů může narušit běžnou výuku.
Na vině ovšem nejsou testy a zkoušky jako takové, ale jen hloupá organizace termínů, která se od stolu v Praze jeví poněkud jinak než v terénu.
Dodnes třeba nechápu, proč jsou termíny maturit už v dubnu/květnu?
Za mého mládí to bylo proto, že přijímačky na VŠ byly vesměs až v červnu. Ale teď?
Stejně tak mi uniká účel přijímacích zkoušek na střední už v dubnu? Druhé pololetí devátého ročníku už pak na základkách de facto neexistuje.
Já vím, správní řád, odvolání, termíny ... - Blbost. Vše by se dalo organizovat mnohem jednodušeji.
Je-li něco centralizované, musí to být centralizované, což znamená, že to nemůže odpovídat specifickým potřebám jednotlivých škol ani obsahově ani formou ani termíny. Máme, co jsme chtěli a připustili. Mlask.
"Máme, co jsme chtěli a připustili. Mlask." Přesně tak. Bohužel, ti, co tolik touží po vzdělanosti národa, zde prosadili svou. Zřejmě jsme velmi bohatý národ, když na toto všechno máme. Mluvila jsem nedávno s kamarádkou, která žije v Belgii, její dcera tam chodila s mou do třídy: žádné přijímačky, žádné maturity nemají. Má dcera se stresuje z několika testů k uzavření pololetí a zároveň přípravou na maturitu a na přijímačky, její dcera se prostě učí jako obvykle, na VŠ ji vezmou nebo nevezmou podle průměru z vysvědčení za celou střední školu. No asi na to jednou doplatí a jejich národ zemře na nevzdělanost a zaostalost za vyspělými státy jako je ČR :)
"žádné maturity nemají."
" na VŠ ji vezmou nebo nevezmou podle průměru z vysvědčení za celou střední školu."
Mohla byste rozumět aspoň tomu, co jste napsala sama.
Romanko, těžko posuzovat dvě různé země s tak odlišnou historií jako má Belgie a ČR, nicméně dovolil bych si podotknouti, že Belgie se potýká s vysokou zločinností přistěhovalců, již byla terčem útoků islamistů a bude jim čelit i nadále. V Bruselu je několik lokalit, kam se bojí chodit hlídkovat i policisté. A navíc Belgie je jednou ze zemí s nejvyšší mírou státního zadlužení v Evropě. Pokud mě paměť neklame, je druhá za Řeckem. V zásadě jediná takto zadlužená země, která není ve Středozemí. Takže je poněkud ošemetné operovat s tou jejich údajnou vyspělostí a pokrokovostí. Možná taky sami sebe právě tím, jak zblbli a jak neumí kriticky myslet, posílají právě v přímém přenosu do kytek. Ono reálně těch vlivů je hodně, ale vzdělávání je jedním z hlavních a nejmocnějších. Udělejte z lidí blbce, namluvte jim, že kriticky myslet znamená, že si každý udělá nějaký názor, masírujte je těmi ultralevicovo zelenými ideologiemi a když je nebudete zároveň učit logiku a exaktní myšlení, tak to by bylo, aby velice rychle nezblbli. K posuzování fakt a schopnosti ověřovat jejich pravdivost, musí mít člověk vybudovaný nějaký aparát. Když ho nemá, nemůže kriticky myslet.
Třeba když byla aktuální stavba radaru v Brdech, tak jsem si sehnal informace o těch antiraketách, o tom, že ničí útočné hlavice za letu kinetickou energií a že mohou fungovat jen v nějaké fázi letu těch útočných střel. Pak jsem si spočítal, že pokud se rakety pohybují po balistické křivce, a vhldem k tomu, že XBR radar je schopen detekovat předměty pouze na přímou viditelnost, tj. nedetekuje je za horizontem, protože je prostě nevidí, tak jsem si spočítal, že při znalosti zakřivení Země je tvrzení, že radar je určen k ochraně před hrozbami z Iránu, je nesmyslné propagandistické tvrzení, protože pokud by byla raketa vystřelena z Iránu, byla by v době, kdy jí radar spatří, již v sestupné fázi letu, pod hranicí, v níž mohly tehdejší antirakety cíl zasáhnout - podle veřejně dostupných zdrojů. Naproti tomu v případě raket vystřelených z území Ruska, byl radar umístěn ideálně. Takto nějak si představuji kritické myšlení. Ne, že se sejdou dva kecalové, jeden mele něco o tom, že nějaký přístup někoho znevýhodňuje, protože proto, a druhý nad tím mlaská.
A jěště k panu Botlíkovi. Pane Botlíku, publikujte prosím ty přesvědčivé důkazy o tom, že nezveřejnění zadání poškozuje nějakou skupinu dětí. Jsem opravdu velmi zvědav, jakou metodikou jste k takovému závěru mohl JEDNOZNAČNĚ dojít.
Paní Howe má ráda vytržené polopravdy, které považuje za jasné argumenty podporující její názor na věc.
V Holandsku jsou prý děti ještě šťastnější, ale ani tam nestačí jen zrušit testy a přijímačky. Teprve všechno dohromady dává smysl a hlavní roli hrají rodiče.
https://www.interez.sk/preco-su-holandske-deti-tie-najstastnejsie-deti-svete/
Prečo sú holandské deti šťastné?
V prvom rade deti v Holandsku nemajú stres zo školy. Nikto na deti netlačí aby splnili ciele vo vzdelávaní a radšej podporujú aktivity, ktoré deti prirodzene zaujímajú. Na dieťa sa nevyvíja stres, ak napríklad zaostáva v čítaní, je jasné, že to časom doženie. UNICEF uvádza: „Holandské deti majú najmenšiu pravdepodobnosť, že by sa cítili pod tlakom školy a bodovali v rebríčku aj pokiaľ ide o hľadanie priateľov medzi spolužiakmi.“
Ďalším dôvodom je, že rodičia v Holandsku sa nesnažia o to, aby bolo všetko perfektné. Rozumejú, že nie vždy všetko vyjde a k tomu tak aj pristupujú. Významná je ale aj úloha otcov pri výchove, ktorí k nej často pristupujú veľmi zodpovedne a snažia sa o dieťa starať minimálne rovnako intenzívne ako matky. UNICEF ale pozitívne hodnotí, že rodičia nie sú iba liberálni, ale dokážu byť aj autoritatívni a dokážu deťom stanoviť jasné pokyny, čím ich dokážu správne usmerniť.
Tretím významným dôvodom, prečo sú holandské deti tie najšťastnejšie je, že sú vedené k nezávislosti už od útleho veku. Sú podporované v tom, aby sa spoliehali samé na seba, chodia do školy či za kamarátmi sami bez dozoru, často na bicykli. Športové aktivity sú tiež vo veľkom rozvíjané a sú zriedka kedy zrušené kvôli nepriaznivému počasiu. Deti sa často hrajú von bez dohľadu starších, lebo v Holandsku veria, že je dôležité rozvíjať nezávislé zručnosti.
Sú podporované v tom, aby sa spoliehali samé na seba, chodia do školy či za kamarátmi sami bez dozoru, často na bicykli.
Jestlipak v Holandsku kontroluje inspekce zápisy v třídní knize, zda byli skutečně a prokazatelně všichni žáci před volným dnem či prázdninami proškoleni o BOZ?
;-)
"...její dcera se prostě učí jako obvykle, na VŠ ji vezmou nebo nevezmou podle průměru z vysvědčení za celou střední školu."
A stresuje se po celou dobu docházky na střední školu a před každým testem, který by jí de facto, když ho řádně zmrví a posmolí si tak známky na výzu, mohl zamezit v přístupu na VŠ. Pokud jí tedy na přijetí na VŠ opravdu záleží a ví, že se pohybuje na nějaké hraně potřebného průměru k přijetí.
To je fakt výhoda jak stehno.
Stačilo by, aby dospělí byli trochu více tolerantní: Adultismus je definován jako: „… všechno chování a postoje, které vyplývají z předpokladu, že dospělí jsou lepší než mladí lidé a mají právo působit na mladé lidi v mnoha ohledech bez jejich souhlasu.“ Abychom se adultismu odnaučili, je třeba aktivně zpochybnit náš pohled na svět. Musíme se zapojit do toho, co se označuje jako transformativní učení. (4) V tomto procesu zpochybňujeme naše předpoklady o dětství. Ocitneme se v procesu, který otevírá náš současný pohled na svět a proměňuje naše chápání dětství a role rodičů a dospělých.
Jak rosteme, utváříme si pochopení smyslu světa prostřednictvím našich zkušeností. Když se nám něco stane určitým způsobem, očekáváme, že totéž se stane v budoucnu znovu. Vytváříme si referenční rámec na základě těchto zkušeností. Osvojujeme si hodnoty, přesvědčení a chování během každodenního života. Takto se kulturní očekávání předávají z generace na generaci. Nejčastěji je absorbujeme bez jakéhokoliv kritického zkoumání. (5)
Abychom mohli poznat a přetvořit náš referenční rámec nebo světonázor, je třeba kriticky zkoumat všechno to, o čem jsme přesvědčeni, že je “normální” či “pravda”, a jak to vychází z hodnot, přesvědčení a vzorců chování, které jsme postupně vstřebali. Je třeba oprostit se od toho, jak jsme byli vychováni a začít si vytvářet svůj vlastní soubor hodnot a přesvědčení. Potom podle těchto nových hodnot a přesvědčení začneme i jednat. To je stručný popis transformačního procesu učení."
Z knihy Unlearning Adultism od Theresa Graham Brett
Paní Adamová, je zřejmě něco jiného učit se na běžné testy v průběhu školního roku rovnoměrně rozložené, než muset se učit na totéž a k tomu ještě na maturitu a přijímačky najednou v podstatě. Opravdu výhoda, žádný stres....navíc těch peněz. No asi pro masochisty a plýtvače peněz daňových poplatníků, protože odlišný způsob vzdělávání národa (svoboda, důvěra a šetření zdrojů v Belgii vs. kontrola, stres a mrhání zdroji v ČR) na tu vymodlenou vzdělanost národa nemá vliv téměř žádný. Tak proč se tolik exponovat? Není zdraví prospěšnější spíš klid než stres?
Paní Renato, asi jste po sobě nečetla komentář, nebo mluvíme o jiném, než českém školství. Znám jediného člověka, který je schopen ve shodě s vaším " k tomu ještě na maturitu a přijímačky najednou v podstatě" složit přijímačky a maturitu současně a tím borcem je známý Sheldon Cooper z BBT. V našem domácím prostředí se mu blíží leda tak Adrian. Dále nevím, z jakých ekonomických ukazatelů dospíváte k názoru, že v Čechách mrháme penězi na školství. Vždyť jen ta inkluze ušetří majlant za odbornou a hlavně individuální péči každému znevýhodněnému jedinci neposkytnutou. Ve srovnání s tím Belgie vyhazuje neskutečně. Ostatně naše výdaje na školství většinou zde sama kritizujete jako nedostatečné, pak se mi jeví názor o vyhazování peněz trochu jako protimluv.
"Namlátit přijímačky i maturitní písemky do týdnů kolem velikonočních svátků mohl jen - ministerský úředník?"
Ano, také jsem s velkým "potěšením" zjistila, o kolik hodin v maturitním předmětu kvůli tomu přijdu :-(
Kolegové mě asi sežerou, ale propříště hodlám lobovat, ať mají ředitelské volno jen 1. - 3. ročníky a 4. se udělá provizorní rozvrh. Než prosedět zbůhdarma celé dny v kabinetě, radši bych učila.
Paní Kalabisová, Vy jste vážně kouzelná. Podle Vás je to všude ve světě lepší než u nás a zapomínáte na to, že všude dobře, doma nejlépe. A zdalipak tušíte, že Belgie je jedním ze států, kde se hromadně propadá? V průběhu povinné školní docházky tam alespoň jednou opakuje ročník velké procento dětí. Ve Valonské části Belgie je to 37 % a ve Vlámské části Belgie je to 26 %. I to se Vám zamlouvá, když tvrdíte, že v té Belgii je to fajn a bez stresu.
Obávám se, že celá tahle diskuse nemá patřičný glanc:
Pan Botlík se zastal evidentně existujícího veřejného zájmu, který je vyšší než ten Cermatí zájem, a některým diskutujícím to tu vadí? Kdybyste se topili v moři a pan Botlík vám podal ruku, odmítli byste ji ze stejných malicherných důvodů?
:)))
PS: Zdá se, že situaci už pochopila i paní ministryně:
http://www.pedagogicke.info/2017/04/zdenka-trachtova-valachova-zchladme.html#more
Pane Týři,
a co je evidentně existující veřejný zájem? Kdo ho definuje? Zatím je to pseudoproblém a definuje ho Ol. Botlík.
Kdyby se CERMAT topil, nekritizoval by ho Ol. Botlík, že nemá záchranný kruh namísto podané ruky? Ten příměr prostě kulhá.
Ministryně jen slíbila vše probrat s vedením CERMATu a pokusila se tím uklidnit situaci.
Domnívám se, že autoritativně prohlašované názory některých anonymních přispěvatelů ČŠ jsou někdy jaksi zapšklé. :)))
"Pan Botlík se zastal evidentně existujícího veřejného zájmu, který je vyšší než ten Cermatí zájem, a některým diskutujícím to tu vadí? Kdybyste se topili v moři a pan Botlík vám podal ruku, odmítli byste ji ze stejných malicherných důvodů?"
Pozor pane Týři, nepleťte si zájem veřejný se zájmem soukromým, či zájmem nějaké skupiny lidí.
Veřejný zájem, který pan Botlík uvádí a kterého se zastal (znevýhodnění nešvindlířů určením pochybného opatření Cermatu k tajení-netajení testů), je objektivně existující veřejný zájem. Na jádru této věci se nic nemění případnou soukromou motivací k vznesení připomínky.
Osočování někoho, kdo se zastal objektivně existujícího veřejného zájmu, dohady poukazujícími na jeho možnou osobní motivaci je, myslím, poněkud trapná demagogie.
Pokud si tu někdo plete (ztotožňuje) veřejný a osobní zájem, jsou to, myslím ti, kteří pana Botlíka v tomto případě napadají.
Uveřejněním testů nejvíce získají ti "největší podvodníci", kteří si seženou omluvenku na první i druhý řádný termín a půjdou až na opravný.
"Osočování někoho, kdo se zastal objektivně existujícího veřejného zájmu."
Žádný objektivně existující veřejný zájem v tom nevidím. To je asi jako byste, pane Týři, tvrdil, že veřejným zájmem je zrušit věznice, protože znevýhodňují zloděje a vrahy z druhé ligy (podle Cimrmanovské definice) - tedy ty, kteří se nechají chytit, oproti těm, kteří se chytit nenechají. Já nevím, proč musí vždy to jednání Botlíkovců být tak přitažené za vlasy. Vymýšlejí se krkolomné konstrukce, aby se obhájilo jednání, které má úplně jiný cíl.
Višňolezecké pokusy pana Doležela mají, myslím, svůj půvab i pro švestičkolezce z první ligy. :)))
"Višňolezecké pokusy"
Mohl byste to specifikovat? Proč višeň? Nebo je to jméno?
https://cs.m.wiktionary.org/wiki/spadnout_z_višně
Okomentovat