„Jednotné přijímací testy na střední školy zavedl stát v situaci, kdy rozhodně nepanuje shoda v tom, co mají děti umět. Skvěle to ilustruje úloha 5 testu z českého jazyka a literatury. Žákům předložila osm slok básně Polednice od Jiřího Suchého a definici anafory, z níž měli vycházet. Jejich úkolem bylo vypsat ze třiceti dvou veršů dva, v nichž se anafora vyskytuje. Ze šedesáti tisíc deváťáků, kteří test psali, jich půjde studovat češtinu asi tak deset – ty dvě tři stovky dalších budoucích bohemistů už se na gymnázium dostaly po páté či sedmé třídě. Všem zbývajícím je schopnost najít v básni anaforu víceméně k ničemu. Taková práce se speciálním odborným termínemse hodí hlavně do špatného testu,“ píše Oldřich Botlík v komentáři pro Lidové noviny.
Botlík pokračuje:
 |
| Oldřich Botlík (eduin.cz) |
Není jediný důvod, proč by stát měl podporovat právě „učitele probírače“.
„Hledání anafor“ je pojmenováním zbytečných školních činností, jejichž smysl sice naprosté většině žáků uniká, učitele k nim ale přesto nutí pojetí testů státní maturity a teď už i těch přijímacích. Ať s tím souhlasí, nebo ne. Hledání anafor je jednou z příčin nezájmu žáků o školu a nízké obliby řady předmětů včetně češtiny. Hledání anafor bylo podstatou řady dalších úloh přijímacího testu. To je také hlavní důvod, proč jsou jednotné přijímací zkoušky a státní maturita obrovským strategickým omylem.
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin
31 komentářů:
V testu byla definice anafory uvedena. Na jejím základě pak bylo úkolem anaforu v textu najít. To mi nepřipadá jako zbytečné biflování a zkoušení pojmů z literatury.
"Žákům předložila osm slok básně Polednice od Jiřího Suchého a definici anafory, z níž měli vycházet. Jejich úkolem bylo vypsat ze třiceti dvou veršů dva, v nichž se anafora vyskytuje."
No, to už ta čepice byla lepší... Nedokážu si představit vhodnější úlohu pro ověření "algoritmického" nebo jakého to myšlení, než předložení neznámé definice a její aplikace. Sice to asi nic moc neřekne o jazykových schopnostech žáka, ale kdybych byl ředitel, tak zvládnutá tato úloha převálcuje tak 3 chyby v i/y.
---
"Někteří češtináři a češtinářky moderují podobné diskuse za velkého zájmu žáků. Učí je tím vnímat krásnou literaturu a rozumět jí."
Jak moc velký je ten zájem? Jak se měří? Nebo to je na základě dojmů těch některých češtinářů a češtinářek?
Možná by stálo za to, udělat anketu mezi češtináři, v níž by popsali výsledek svých žáku u SM, své jejich hodnocení během střední školy, typ školy a jestli jsou "pro Soukala nebo pro Valíkovou"...
Á, vidím, že epizeuxi bylo smutno :-)
Souhlasím, že znalost termínu anafora je dosti zbytečná. Nicméně, je-li v testu zadáno "anafora = XY, najděte v textu XY", je to něco úplně jiného a proti takovémuto ověřování nic nemám. Kdyby bývala takto zadána i epizeuxis, neřekla bych ani popel. Dalo by se diskutovat o délce ukázky, kterou bylo potřeba projít, vzhledem k celkovému rozsahu testu a časovému limitu, ale nic proti úloze jako takové.
To má ověřit, zda žák dovede číst? Nebo co?
Ano TU.Funkční čtení se právě ověřuje tak, že dáváme písemné dotazy či úkoly. Pokud člověk přečte a porozumí a splní, je to OK. Tudíž: nakresli modrého ptáčka, letícího nad stromem, nelze pojmout jako běžícího psa po poli. Jednoduché úkoly typu - zaškrtni, která věta je bez gramatické chyby, kontroluje zároveň znalost gramatiky a zároveň funkční čtení.
řada diskutujících, konkrétně TU má problém s porozuměním psanému textu a soustavně odpovídá na nepoložené otázky.
Pro zajímavost: Osm slok vypadá hrozivě, ale odhadem v nich najdeme 120 slov. Komentář kolegy Janečka (s citací) jich má přibližně 150.
Myslím, že vysvětlení je prosté. Cermat má v zásobě mnoho úloh týkajících se jazykovědných a literárněvědných pojmů. Proto anafora. Dobře se to boduje.
Já ty brouky (figury) se studenty hledám z povinnost, aby je našli v testech, případně u ústního. Zajímají je většinou úplně jiné věci - kdy se Elizabeth zamilovala do pana Darcyho, zda byla Mistrova Markétka statečná, když šla kvůli lásce na Satanův bál nahá a proč už Frodo nemohl žít v Kraji, když předtím došel k Orodruině. Pěkný den.
OB je zkrátka nepoučitelný bohemistický diletant, kterému nevadí dopouštět se opakovaně veřejných blamáží. Metodice výuky češtiny nerozumí, netuší, jak lze s tropy a figurami při analýze a intepretaci literáního díla smysluplně pracovat, ale má názor, který neváhá veřejně prezentovat. Postaví si svého strašáka a pak jej s velkou pompou rozmetá. Jak rafinované. O, sancta simplicitas!
...když šla kvůli lásce na Satanův bál nahá, a proč už Frodo nemohl žít v Kraji...
Omluva, chybí čárka, nemám psát o přestávce :)
PS: Já také netuším, jak lze s tropy a figurami při výuce smysluplně pracovat, ale třeba se to do důchodu naučím :)
Já zase se žáky raději probírám zajímavé pasáže z jejich slohových prací, než učím psaní s/z. Zapotřebí je obojí.
Veroniko, nepište ani v hodině!
Aby pana Botlíka neušlapali?
To nedělám, pane Carcy. Odklikla jsem se zvoněním - kdybyste chtěl referovat pana ředitele :)
"Já také netuším, jak lze s tropy a figurami při výuce smysluplně pracovat, ale třeba se to do důchodu naučím "
Inu, to se vybere nějaká pěkná dramatická ukázka, třeba dobývání Minas Tirith nebo Krvavou svatbu, a můžeme se bavit, jak působí "Zvolal třikrát. Třikrát zadunělo veliké beranidlo." nebo co že bylo těch deset "fierce ravens", co drásali Catelyn Stark tváře :-) I když je asi mnohem větší zábava dělat tyhle věci navíc, než je učit povinně :-)
PS Jak se jmenuje ta první figura? Nemám problém v textu najít cokoli "stylistically marked", ale názvy po nás nikdy nikdo nechtěl.
Milá Ygrain, to samozřejmě děláme :). Při popisu Minas Tirith si všímáme pozitivních slov, bílé barvy, vznešenosti, směřování vzhůru... při popisu Mordoru hledáme slova negativní temná... U Erbena i v pohádkách si užíváme trojí opakování. A v Mistrovi a Markétce dlouze zkoumáme faktický i symbolický význam věty: "Rukopisy nehoří."
Ale kdykoli je nutím rvát si do hlavy anafory, epifory, epizeuxe a ostatní drobotinu, hledí na mě ublíženě a vyčítají mi, že na ně hovořím jakýmsi cizím jazykem (jeden student mě obvinil, že jsem se nakazila u Vogonů, neb jsme rok předtím hráli Stopařova průvodce po Galaxii). Jiný říkal, že na ně ve škole nemám mluvit sprostě...
Když jsme u toho oprošťování se od zbytečných pojmů a frází ve všech předmětech...
Napadená úloha se mi líbí, protože to testuje obecné studijní předpoklady. Jak tu už bylo řečeno, definuje se pojem a testuje se schopnost rozpoznat tento pojem v textu.
Není třeba znát předem pojem anafora.
Cílem úlohy není, aby se žáci naučili pojem anafora.
Cílem úlohy není, aby si žáci cpali cokoliv do hlavy (= učili se něco zpaměti) na delší dobu než desítky sekund.
Není třeba se omezit jen na záležitosti využitelné v běžném životě (to bychom mohli hodit za hlavu abstraktní myšlení).
"to samozřejmě děláme"
Tak to jsem ráda, že jsme si nerozuměly (popravdě, bylo mi to divné). Vy jste měla na mysli nikoli analýzu textu, ale termín + definice. To má asi takový význam, jako kdybych já chtěla po studentech, aby věděli, co je gerundiální vazba.
Víte, Ygrain, já nemám ráda ani spojení "analýza textu". My si prostě o knížkách povídáme, čteme si úryvky, občas zastavím, položím nějakou blbou otázku a jedeme dál. Věřím, že diskuse je nejlepší učitel, jde-li o literaturu. To není věda; příběhy a básně mají inspirovat, učit, pobízet, rozesmát a rozplakat ... nevěřím, že básník přijde z flámu, sedne ke stroji a brnkne na papír tři metafory a dvě metonymie. Jistě, určitá znalost formy je nutná - ale míra té nutnosti u maturantů by měla být prodiskutována češtináři v celé republice.
A k panu Hučínovi - mně je anafora v přijímačkách zcela ukradená. 1. Přijímačky neřeším. 2. Spojení pojem + ukázka jsou dostaečně návodné, hloubat o smyslu otázek v testech jsem dávno přestala.
Nicméně - právě jsem dočetla celý článek pana Botlíka v LN a chci mu poděkovat.
Pojmy, funkční styly, analýzy textu, důraz na rozbory české poezie, ismy - to vše na SŠ posílilo s novou maturitou. Forma válcuje podstatu a jde proti novým trendům i potřebám studentů. Je to tak.
Jedinou výhodou autorů tvrzení typu "dnešní maturita NEMŮŽE být dobrÁ" je fakt, že to s tou starou dobrou maturitou už nemůžeme srovnat. Ale vím, že návrat bych dnešním žákům opravdu nepřál.
"Ze šedesáti tisíc deváťáků, kteří test psali, jich půjde studovat češtinu asi tak deset....Všem zbývajícím je schopnost najít v básni anaforu víceméně k ničemu." Souhlasím s panem Botlíkem a všemi rozumnými tvory! Všeobecné studijní předpoklady se mohou testovat i na textech s jinou tematikou. Výskyt anafory a dalších literárně lingvistických pojmů pouze vytvoří dojem, že toto se k přijímačkám MUSÍ umět, což vytvoří tlak na nadměrné procvičování pojmů místo smysluplné diskuse a učení se (bez pouhého postihování chyb) smysluplnému, souvislému vyjadřování k věci. Vždyť výuka češtiny má podle platných předpisů hlavně rozvíjet komunikační dovednosti žáků.
Jako učitelka základní školy asi nemám do maturit co mluvit, ale přijímačky na SŠ opravdu naši výuku ovlivňují velmi negativně. Vnímám totiž jako primární potřebu vůbec děti k důležitosti a kráse čtení přivést! Z prvního stupně jsou celkem znechuceni (čtou jednu knihu, text, společně celá třída, jeden čte, ostatní čekají, nudí se - buď jsou příliš rychlí, nebo nestíhají, nebo je kniha nezaujala, aktivity podporující radost ze čtení, vnímání textů, psaní, ani čtenářské dílny, většinou vůbec neznají). No a já je mám přivést ke kráse čtení tím, že jim zadám vyhledat v textu anaforu, epizeuxis či jiné velmi pro četbu nezbytné pojmy.......
Poznámka pod čarou: Že já něco neumím vysvětlit, že mě často lidé nepochopí, to mne neudivuje, ale že i skvělé texty pana Botlíka, odborníků typu paní Valíkové, Dohnalové a pana Lippmanna, jsou schopni lidé překroutit, znehodnotit, to je mi skutečně líto. Ale pozitivní je, že už v médiích probíhá celkem silná debata na různá témata školství. To je moc dobře.
Je hezké, že souhlasíte s panem Botlíkem, ale zřejmě jste přehlédla, že testovací úloha nezkoušela žáky ze znalosti pojmu, ale ze schopnosti rozeznat předtím popsaný jev dále v textu, tedy zkoumá studjní předpoklady - v češtině pochopitelně na textu. Několik příspěvků v této diskusi na to upozornilo, např. ten od Jana Hučína:
"Napadená úloha se mi líbí, protože to testuje obecné studijní předpoklady. Jak tu už bylo řečeno, definuje se pojem a testuje se schopnost rozpoznat tento pojem v textu.
Není třeba znát předem pojem anafora.
Cílem úlohy není, aby se žáci naučili pojem anafora.
Cílem úlohy není, aby si žáci cpali cokoliv do hlavy (= učili se něco zpaměti) na delší dobu než desítky sekund."
Vytváření dojmů, které nejsou založeny na skutečnosti, nelze zabránit. I podprůměrně inteligentní učitel (pokud takový existuje) by však měl z dané úlohy poznat, že není znalost pojmu vyžadována, a dojmy poslat tam, kam patří.
Výrok "Souhlasím s panem Botlíkem a všemi rozumnými tvory!" je pak poměrně hrubým diskusním faulem, protože deklasuje oponenty na tvory nerozumné. První figura z Čapkova Dvanáctera...
Pane Stanzele, mně právě argument testování anaforou obecné studijní předpoklady dost vadí. Pokud by to byl jakýkoliv jiný obecný pojem, takto zadaný, nebyla bych proti. Ale tím, že se obecný studijní předpoklad testuje na pojmech z literárně-jazykové oblasti, vytváří se ve školách, v učitelích, rodičích, žácích, nepříjemný tlak a dojem, že tyto pojmy MUSÍ zvládnout. Nechcete snad tvrdit jako ministryně, že se divíte, proč rodiče vytvářít takovou paniku a učí se na přijímací testy? Vždyť bez přípravy by měly naprosto stejné výsledky! :)) hmm
Přijímací test z matematiky škodí také.
Zůstává však zásadní otázka
Je test z matematiky s uvedeným časem na příklad 2 minuty 10 vteřin spravedlivý zejména vůči přemýšlivějším žákům, je legitimní, aby žák řešící příklady s rychlostí 2 minuty na příklad byl hodnocen kladně a ten, který příklad vyřeší třeba za 4 minuty, byl pro studium střední školy hodnocen záporně?
celý text zde: http://www.pedagogicke.info/2017/04/ludek-snirch-test-pro-jednotne.html
Nikdo nesleduje, jak dlouho ten který žák řeší jednotlivý úkol... Uchazeč, který v celkovém čase vyřeší víc úloh správně dostane prostě přednost před tím, který těch úloh správně vyřeší méně... Protože bagr.
Moc si nedovedu představit, jak bez přemýšlení někdo vyřeší správně více úkolů než s přemýšlením.
---
Asi by to šlo odbočit a prořezat se k tomu Feřtekovu "příprava na testy deformuje výuku" (a k Fendrychovu "co je opravdová vzdělanost"):
Dobrý učitel vede žáky k tomu, aby se při řešení více úloh nejdříve podívali na to, co se chce a jak je to bodováno, a pak řešili úlohy podle svého pocitu, zda je vyřeší správně a bez komplikací (v případě rovnosti: +podle bodového hodnocení). Tak to dělali moji učitelé před 25 lety...
Hlupák jim dnes asi řekne: "Vydělte celkový čas počtem úloh a pokud u jedné úlohy dosáhnete limitu, jděte na další...". Teď teda možná s nimi ještě narychlo bifluje anaforu, metaforu, synekdochu...
(k té vzdělanosti - myslím, že ideálem je, aby člověk věděl, co ví a co neví, zvládne/nezvládne, dokáže/nedokáže... Z termodynamického pohledu to ani lepší být nemůže... Protože druhá věta a protože bagr...)
Ale tím, že se obecný studijní předpoklad testuje na pojmech z literárně-jazykové oblasti, vytváří se ve školách, v učitelích, rodičích, žácích, nepříjemný tlak a dojem, že tyto pojmy MUSÍ zvládnout.
Máte na to prosím nějaká data, nebo je to jen váš dojem?
Ahá, tak konečně vím, co to je ten přemýšlivější žák. To je žák, jenž úlohu, kterou ostatní žáci vyřeší za 2 minuty, vyřeší nejméně za 4. Tajnej, takovým žákům se dříve neříkalo přemýšlivější, ale blbí. Myslím, že bychom se měli držet zavedeného označení.
Romanko, pokud je řeč o letošním státním přijímacím testu z ČJ na SŠ, pak nebyla testována znalost pojmu anafora, ale schopnost porozumění textu. Žákům bylo sděleno, co je anafora a měli pouze uvedenou definici aplikovat.
V přijímacích testech jsem nenašel žádnou závadnou úlohu, narozdíl třeba od testů zveřejňovaných v některých novinách. Největší problémy bývají s interpretací grafů v testech z ČJ. To bývá úplně popletené a jednoznačně chybné.
"No a já je mám přivést ke kráse čtení tím, že jim zadám vyhledat v textu anaforu, epizeuxis či jiné velmi pro četbu nezbytné pojmy."
A to vám zadal kdo? Vaše paní ředitelka? Společnost vás platí nejen abyste děti přivedla ke kráse čtení, ale také, abyste je naučila korektní užívání jazyka. Že pro vás je důležité čtení, to je chvályhodné, ale není to zdaleka jediný cíl vzdělávání v oblasti mateřského jazyka. U nás třeba životopisy s gramatickými chybami rovnou vyřazujeme, kdyby na nich bylo jinak cokoliv. Oni se lidé dost přikrášlují, pžidávají si dovednosti i zkušenosti, ale pravopis prostě neošálí. Tím netvrdím, že mám něco proti čtení. Ostatně samo o sobě je dobrým prostředkem k ovládnutí jazyka. Ale pokud mi někdo tvrdí, že výuka rodného jazyka a literatury je jen o užívání si čtení a vytváření si názorů na nějaké příběhy z beletrie, tak prostě nemá pravdu. Naprosto prokazatelně.
To p. Dvořák: Ahá, tak konečně vím, co to je ten přemýšlivější žák. To je žák, jenž úlohu, kterou ostatní žáci vyřeší za 2 minuty, vyřeší nejméně za 4. Tajnej, takovým žákům se dříve neříkalo přemýšlivější, ale blbí. Myslím, že bychom se měli držet zavedeného označení.
Tak to jste mě docela rozesmál. Já například měla povinnou maturitu z matematiky. Jako absolutně na matematiku nenadaná jsem 3 měsíce před maturitou poctivě denně počítala. A ano, byla jsem potom schopna vyřešit kvadratickou rovnici nebo jakýkoli jiný modelový příklad v rekordním čase. Jako cvičená opice. Ovšem můj bratranec, který později pokračoval na matfyz se nikdy matematiku na gymnáziu neučil. A vypočítat ten samý příklad mu mnohdy trvalo déle. Ale dal ho z hlavy. A jaký byl výsledek? Já brzy po maturitě vše zapomněla a za rok jsem se musela matematiku učit na přijímačky na sociologii znova. Kdežto bratranec vystudoval levou zadní matfyz.
Obecně nadaným dětem se honí hlavou spousta myšlenek, které je vedou ke zvažování různých řešení například. A to může zdržovat. Myslím, že to byl pan senátor Růžička (ředitel Keplerova gymnázia) psal několikrát to, že plošné přijímací zkoušky na SŠ poškodí nadané děti.Některé z nich nebudou třeba schopny dostát některým podmínkám a přitom jsou bez pochyby předurčeni pro další studium. :-/
Okomentovat