V říjnu loňského roku poslaly Asociace ředitelů Gymnázií ČR a Unie školských asociací ČR - CZESHA společný dopis na ministerstvo školství, ve kterém žádají o vysvětlení sporných bodů ohledně hodnocení jednotných přijímacích zkoušek a maturitních prací. Podle autorů dopisu totiž centrální hodnocení, které provádí Cermat, znemožňuje školám dodržet jejich zákonné povinnosti. Ministerstvo ve své odpovědi ovšem tvrdí, že vše je v naprostém pořádku. Z dopisů vybíráme pasáže týkající se hodnocení maturitních prací, protože toto téma na České škole otevřela Veronika Valíková. Ve svém textu se sice nevyvarovala nepřesnosti, nicméně i dopis školských asociací dosvědčuje, že jde o jedno z podstatných témat současného českého školství.
Z dopisu Asociace ředitelů Gymnázií a CZESHA:
V souladu s § 82 odst. 1 písm. a) a odst. 2 školského zákona může každý, kdo konal společnou část maturitní zkoušky, požádat o přezkoumání průběhu a výsledků této zkoušky, a to buď krajský úřad, nebo v případě zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu MŠMT.
Byť je toto rozhodování formálně vyňato z procesních pravidel správního řízení (viz § 183 odst. 1 školského zákona), je v § 82 odst. 4 každému výslovně garantováno standardní procesní právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.
Ani toto procesní právo nejsou za současného stavu schopni ředitelé středních škol (odpovědní za řádný průběh maturitní zkoušky ve škole – viz § 80 odst. 5 písm. a) školského zákona) v praxi naplnit, neboť Cermat nevrací středním školám opravené práce jejich žáků, a tyto nejsou dostupné ani v elektronické podobě.
To opět znamená, že se žáci před samotným rozhodnutím, zda podat výše uvedený opravný prostředek či nikoliv, nemohou seznámit s rozhodujícími podklady, neboť si nemohou ověřit, jak byly jejich práce vyhodnoceny (z hlediska odborné i formální správnosti).
Jsme přesvědčeni, že pokud by žákům bylo umožněno naplnit své zákonné právo v plném rozsahu, mohlo by to ve svém důsledku vést ke snížení počtu podaných žádostí o přezkum průběhu a výsledku společné části maturitní zkoušky.
Z odpovědi náměstkyně ministryně školství Dany Prudíkové:
 |
| Dana Prudíková (msmt.cz) |
Co se týče dotazu pod bodem 2, pak v případě písemných prací hodnotitelé mají k dispozici pouze kopie písemných prací, které po jejich opravení do systému vůbec nezakládají, neboť jsou v nich uvedeny pouze poznámky hodnotitelů pro vlastní potřebu. Na základě těchto svých poznámek pak vloží hodnotitelé do systému celkové bodové hodnocení písemné práce i bodové hodnocení za jednotlivé oblasti a sledované jevy. Opravené kopie písemných prací zůstávají po dobu přezkumů u hodnotitelů, kteří jsou povinni po přezkumech vše skartovat. K těmto kopiím písemných prací s osobními poznámkami hodnotitelů nemá nikdo jiný přístup.
Pro naplnění práva osob konajících maturitní zkoušku upraveného v paragrafu 82 odst. 4 školského zákona považujeme za zcela dostatečné jednotlivé bodové hodnocení v tabulce tvořící součást protokolu o hodnocení písemné práce žáka, ze kterého vyplývají všechny podstatné informace k hodnocení písemné práce. Originál písemné práce je k dispozici ve škole.
- mik
30 komentářů:
Bravissimo. Žák se může odvolat proti hodnocení, aniž by detaily hodnocení znal. Takže může napsat, že se mu nelíbí bodové ohodnocení, protože si tak nějak myslí, že není správné. To se pak lehce zamítá.
"osobní poznámky"? "pro vlastní potřebu"? Co je to za pitomost? Oprava práce podle přesně daných kritérií nejsou žádné osobní poznámky, a s kým mají kde rande si tam, doufám, nikdo nepíše. A rozhodně neslouží ani pro hodnotitelovu vlastní potřebu, protože tím vyznačuje, na základě čeho udělil známku, a kdokoli, kdo se na opravenou práci podívá, musí být schopen poznat, kvůli čemu byly kde strženy body. Hodnotitelovy poznámky a opravy jsou naprosto nutnou podmínkou, aby bylo možno posoudit, jestli je hodnocení dané práce spravedlivé nebo ne, a znemožnit k němu přístup je donebevolající nehoráznost. Buď ať se opravené kopie rozešlou na školy, nebo se skenují, aby je školy mohly přiložit k originálům, ale naprosto nepřichází v úvahu, aby podklad pro hodnocení nebyl znám a hodnotitelova práce tak nemohla být podrobena kontrole. Protože by taky klidně mohlo vyjít najevo, že hodnotitel sází body od oka podle toho, jak se zrovna vyspí, a s nějakým zaznamenáváním se neobtěžuje.
Takže škola obdrží protokol o hodnocení práce žáka a zároveň má v ruce originál jeho práce? Domnívám se, že všechny materiály potřebné pro přezkum jsou k dispozici, nevím v čem někteří stále vidí problém. Snad v tom, že při tomto způsobu hodnocení nejsou někteří žáci schopni maturitní sloh napsat, ani kdyby čert na koze skákal, a že se znovu po pěti letech ukáže, že žáci nemají problém jen s matematikou, ale ve značné míře i s rodným jazykem. A kdyby dolní hranice v hodnocení v didaktickém testu z angličtiny nebyla nastavena na směšných 44 %, ale byla nastavena tak, jak má pro požadovanou úroveň B1 být, tedy na 60 %, ukázala by se i mizerná úroveň maturantů v tomto jazyce.
Dobrý den,
dva příklady z roku 2012:
Moje studentka (tč. na žurnalistice) napsala poetickou úvahu bez gramatické či stylistické chyby - červenou propisku bych nepoužila. 20 bodů (známka 3)
Jiná studentka napsala slušné vypravování o tanečních soutěžích, kombinované s popisem soutěží. S jednou drobnou gramatickou chybičkou. Známka 5 - nedodržení útvaru - reportáž.
Pokusím se slohy najít. Teď se loučím, nebudu chvíli na internetu.
Paní Adamová, a vy rozdáváte písemky pouze s počtem bodů a známkou, bez opravených chyb? U slohovek navíc nedisponujete zcela jednoznačnými kategoriemi jako "x=2,75" a buď je to dobře nebo ne, ale potřebujete posoudit, jestli např. "prostředky textové návaznosti jsou ve větší míře omezené" (deskriptor u anglických slohovek, formulace u českých neznám), abyste přiřadila určitý počet bodů. U prací, kde je sledovaný rys na hranici, pak nevyhnutelně nastupuje určitá subjektivita, kdy se hodnotitel může přiklonit k mírnějšímu nebo přísnějšímu hodnocení. Právě u slohů, kde prostě nelze dosáhnout stoprocentní exaktnosti, musí být veškeré podklady k dispozici.
Mimochodem, když to vezmeme z opačného konce: a v čem je problém? Proč by hodnocení nemohlo nebo nemělo být zpřístupněno? Je problém, aby se opravené kopie naskenovaly a poslaly do škol? Nebo aby se vrátily na Cermat a rozvezly v zapečetěných krabicích? Proč by se to dělat nemělo?
Hodnotitelé skartují ohodnocené skeny až po přezkumech. Práce hodnotitele tak kontrolována v případě přezkumu je a podklad pro hodnocení je k dispozici. A rozhodně bych nenapadala nezávislé hodnotitele, že sází body od oka, zvláště, když se v minulých čtyřech letech ukázalo, že hodnotitelé na školách pustí i toho, kdo není schopný napsat správně jediné slovo. Znovu opakuji, jazyková úroveň dnešních maturantů je natolik zoufalá, že 8% neúspěšnost u maturity češtiny je naprosto směšná.
Jenže ve chvíli, kdy o přezkum žádáte, nemáte páru, co tam hodnotitel napsal, a nemůžete ani argumentovat, s čím přesně nesouhlasíte. Navíc nejde přece jen o práce, které neprošly, i student, který dostal lepší či horší hodnocení, než očekával, může chtít vidět, proč byla jeho práce hodnocena tak, jak byla. Navíc hodnotitelé jsou jenom lidé. Někteří ke své práci přistupují zodpovědně, jiní méně, a hlavně je prosím nehajte ve stylu "vy zase mlátíte černochy".
Nicméně, jestli mohu, zpět k mému dotazu: proč podle vás nelze opravené kopie zpřístupnit k nahlédnutí komukoli, kdo bude mít zájem, nebo proč myslíte, že by se to dělat nemělo?
Paní Ygrain, obávám se, že písemná práce žáka není veřejným statkem a tedy ji nebude lze možné zasílat komukoli, kdo si řekne bez souhlasu autora písemné práce, tedy žáka.
Abych nebyla chycena za slovo, samozřejmě je možné zobrazit písemnou práci žáka komukoli, kdo je součástí procesu maturity od jejího hodnocení, přes odvolání až po finále (třeba soudní).
Ale vaše otázka asi míří jinam. Písemná práce je nějaké pédéefko, které si zobrazí hodnotitel na svém vzdáleném počítači a hodnotí do samostatného dokumentu. Pokud jste někdy s pdf přišla do styku, pak víte, že do něj nelze psát. Tak si tak...
Moje chyba, špatně jsem to formulovala - "komukoli" mělo být "kterémukoli studentovi".
Hodnocení češtiny tedy probíhá koukáním do pdf? Mé školení z angličtiny je už hodně starého data, ale tehdy jsme pracovali s papírem a chyby označovali. Bylo nám doporučováno zavést něco jako kód označování určitých typů chyb (např. G12 by bylo označení dvanácté gramatické chyby), právě kvůli přehlednosti a kontrole. Jak to probíhá teď, nevím. Každopádně, pokud píše hodnotitel poznámky do samostatného dokumentu, může ho rovněž uložit do pdf a odeslat spolu s hodnocením, ne?
Jako matikář se do této diskuse nerad zapojuji, ale má někdo z nás aspoň tušení o odborné úrovni hodnotitelů v "centru"? Naštěstí opravuji jen odbornou školní část maturity na průmyslovce.
Každopádně, pokud píše hodnotitel poznámky do samostatného dokumentu, může ho rovněž uložit do pdf a odeslat spolu s hodnocením, ne?
Ale skoro přesně tak to probíhá.
Hodnotitel má k dispozici (elektronickou) tabulku kritérií a do ní vepisuje body za dané kritérium. K tomu má místo na poznámky, kam napíše zdůvodnění.
Je problém, aby se opravené kopie naskenovaly a poslaly do škol?
Hodnotitel by si musel naskenované práce vytisknout, na papíře "se červeně vyjádřit" a pak naskenovat a poslat Cermatu. Má daňový poplatník zaplatit každému hodnotiteli kvalitní skener nebo si ho má koupit sám hodnotitel?
Samozřejmě by šlo "červěně opravovat" i přímo do naskenovaného pdf , ale zase by to vyžadovalo jiné než základní vybavení hodnotitele výpočetní technikou. A taky vyšší než jen základní znalosti ovládání výp. techniky...
14. dubna 2017 18:26
Tak nějak se nám všechno centralizuje. Což takhle více věřit učitelům na školách a provést rozsáhlou decentralizaci celého administrativně byrokratického systému, který nabývá obludných rozměrů. Stát nelze řídit jako firmu a školství už vůbec ne. To je jen takové obecné zamyšlení nad směřováním ve společnosti.
Obludné systémy jsou EET, měsíční hlášení DPH, kamerové systémy každých 100 metrů nebo zajišťování genderové vyváženosti. Centrální hodnocení písemných prací vyvolaly zkušenosti s nevyvážeností individuálních hodnocení na školách. Obludné byly rozdíly v tom hodnocení, které vedly k nápravě takového stavu. Skoro se mi chce říci s klasikem: "neplačte, sami jste si to zavinili, za trest nevyložím hlodavce". Nicméně souhlasím s Fandou, že systém je z důvodu vyhovění spoustě předpisů komplikovaný. C´est la vie!
No nevím, kdo zavinil, že se "rozmnožily" školy s maturitními obory, jak houby po dešti a žáků je do nich poskrovnu. V odborných školách je 50-ti% naplněnost běžnou praxí, zatímco gymnázia "praskají ve švech". A když politici otočili kormidlem a upustili od původního záměru, že maturitu musí mít každej, tak "vyrukovali" nejdřív se státní maturitou a teď i s přijímačkami. Kdyby holt zrušili ty holiče, kominíky a hrobníky s maturitou, zavřelo se pár škol v návaznosti na malé počty žáků, děcka v základkách by se musela víc učit, aby se dostala na maturitní obor, jak to bývalo kdysi a nemusel být ten šaškec s bednama z CERMATu ap. Stát by ušetřil kačky a mohl by víc zaplatit kantory v těch méně školách. Jo a ještě bych těžce ponížil počty víceletejch gymplů a hned by byli "tahouni" i na základkách.
Jo a 34 žáků v některejch gymplech je na výjimku zřizovatele běžnou praxí, aspoň v JmK.
Ale co, jsou velikonoce, a až bude ministrovat školství mladý V.K. bude zase dobře :-)
Petr
"Hodnotitel by si musel naskenované práce vytisknout, na papíře "se červeně vyjádřit" a pak naskenovat a poslat Cermatu. Má daňový poplatník zaplatit každému hodnotiteli kvalitní skener nebo si ho má koupit sám hodnotitel?"
A nemůže použít školní zařízení, na kterém se skenoval originál? Nebo by si škola musela účtovat poplatek?
A nemůže použít školní zařízení, na kterém se skenoval originál?
Určitě by šlo lehce naprogramovat tzv. dávky pro skenování každého hodnotitele a skenovat ve škole (jsou-li tedy všichni hodnotitelé učitelé ze škol, ve kterých je DDT - a pokud by skenování fungovalo...) Poplatek by také být nemusel (DDT patří Cermatu, školy ho mají zapůjčené a "pouze" platí jeho provoz).
V každém případě by se ale musely při tomto postupu nejdříve všechny práce vytisknout (1 maturant = 4 listy A4 oboustranně).
Bouře ve sklenici vody, kterou rozvířila svými nedostatečnými informacemi paní Šubová/Valíková, je sice lokálně mediálně zajímavá, ale bez věcného podkladu. To, že podobný názor zastávala i CZESHA nebo AŘG, však nedodává názorům stěžovatelky větší legitimitu. Slyším to tady pořád - proč ty bedny s papírem, proč to není celé elektronicky? A když je hodnocení elektronicky zaznamenané, tak je oheň na střeše. Je pouze a jenom zvykem, že se kdysi do písemných prací zapisovaly "červené poznámky". Celých šest let tady probíhá hodnocení písemných prací z cizích jazyků a nikomu to nevadilo. V češtině se to po roce 2012 vrací zpět a je to překvapením?
Když se ve školách objevilo slovní hodnocení žáka, taky nebylo kam vyjádřit jednotlivé poznatky k jeho osobě a psalo se na samostatný papír. Tak mi napadá, že nedostatky v chování by se musely metodou paní Valíkové psát žákovi na tělo....
Ne, vážně, hodnocení do samostatného dokumentu je s souladu s legislativou a žák se může opírat ve svých rozhodnutích o toto hodnocení. Ale je to samozřejmě prima námět na velikonoční články na ČŠ.
"Celých šest let tady probíhá hodnocení písemných prací z cizích jazyků a nikomu to nevadilo."
Protože slohovky (alespoň z angličtiny) jsou postaveny a hodnoceny trochu jinak a není u nich taková neúspěšnost. Obsah je pevně dán prostřednictvím bodů, které student musí rozpracovat (například, jste na brigádě, píšete o tom kamarádovi, uveďte 1) jak jste si brigádu našli, 2) co se vám na ní líbí/nelíbí, 3) co chcete udělat s penězi a zeptejte se na jeho názor). Je také mnohem omezenější výběr stylů, typicky se píše nějaký dopis nebo vzkaz, případně vyprávění nebo článek. Osobně se domnívám, že tento styl hodnocení má menší volnost, a je tedy možná o něco méně subjektivní.
"...ale má někdo z nás aspoň tušení o odborné úrovni hodnotitelů v "centru"?"
Těmi hodnotiteli v centru jsou certifikovaní středoškolští češtináři. Kdo jim brání, pokud zastávají shodný názor jako paní Valíková, aby celou akci bojkotovali? Jenže ono je to pravda slušně placené, že?
Všimněme si však jedné věci, když se tady diskutovalo o povinné maturitě z matematiky, řvali proti ní odborní konzultanti a různí další odborníci na vzdělání, většinou humanitního vzdělání, Hejný, kterému se maturita nehodí do krámu, protože jeho matematika je přece "jiná", Tajný, který je údajně angličtinář, češtinář v ředitelském hávu, jenom protestů praktikujících matematiků bylo pomálu. Přiznám se, že si ani na žádného nevzpomínám. Zvláštní jev. Matematici si zřejmě docela váží znovupovýšení matematiky na povinný maturitní předmět a věří, že pokud přinutí studenty se matematice čtyři roky na škole pořádně věnovat, budou schopni je na maturitu slušně připravit. Povyk češtinářů mi trošku zavání tím, že u nich tomu tak není. Dokonce to vypadá, že matikáři jsou na rozdíl od češtinářů dokonce schopni se smířit s faktem, že někteří žáci, kteří na maturitu nemají, ji také nebudou mít.
A jen tak na okraj, tento příspěvek má 180 slov, do rozsahu maturitní slohové práce mu tedy chybí už jen jeden odstavec o čtyřech řádcích, a psala jsem ho 5 minut. Opravdu si myslíme, že když někdo není schopen napsat trošku slušný sloh v rozsahu 250 slov za hodinu a půl, že má mít maturitu? No vidíte, a teď už to má 245 slov.
Takže na závěr.
Hezké Velikonoce
"jenom protestů praktikujících matematiků bylo pomálu."
Nevím kde, na chodbách jich hudrá docela dost, hlavně na časový limit.
"Povyk češtinářů mi trošku zavání tím, že u nich tomu tak není."
Tohle bylo dost hnusné.
A jen tak na okraj, nějak jsem nepostřehla, že by váš text vycházel z nějakého zadání nebo vykazoval nějaké specifické stylistické rysy, tak tu nedělejte ovocný salát.
Jen klid, dámy, vraťme se k jádru pudla. Přestavte si následující situaci: zadám písemku (jednu z mnoha v jednom pololetí), vybrané práce si ofotím, originály uložím ve školním archivu, do připravené tabulky na základě kopie písemky vpravím hodnocení (tady mě tak napadá - asi tam nebudu psát "..na 75. řádku ve 3. slově chybně tvrdé y na konci, má být měkké, ale prostě napíšu "práce má gramatické chyby ve shodě podmětu s přísudkem") a tabulku předám každému žákovi. Bude-li chtít, může se na originál práce podívat v archivu, ovšem aby dostal mou kopii s červenými značkami (zase mě napadá - musí tam ty značky vůbec být? je tato povinnost někde zakotvena?), to mu dá dost práce - musí mi napsat žádost a dostatečně zdůvodnit, že mé hodnocení není v pořádku. Potom celou věc předám předsedovi předmětové komise a ten rozhodne. A takhle s každou další písemkou v pololetí.
Být tady Kefalín, asi by se zeptal, jestli Vám to nepřijde absurdní :-).
Prostě to nejde. Žák se na to nebude moci podívat, aby viděl co bylo v jeho práci jak hodnoceno. Existuje tisíc důvodů proč to nepůjde. Je to celé nějaké divné a smrdí to od hlavy.
Je to jako celé naše školství prostě pravěk. Zatímce se dnes bloguje, youtuberuje, twiteruje, tak my píšeme fejetony, vypravujeme a referátujeme. Proč tam není třeba napiště blog? A ta délka, 250 slov, no to každou hodinu češtiny - každou čtvrtletku máme delší....a vůbec v tématu mě chybí Staré bělidlo a pan Prošek...
A k tématu: Když někdo něco nechce, tak se vymlouvá, že to nejde. Tak to je taky o současném školství. Rozeslat elektronicky to nejde, vrátit hodnocení i s textem to nejde, prostě to nejde.
Tak ještě nějaký ten čas "Nejděte" a skončíme v těch montovnách všichni.....
"a skončíme v těch montovnách všichni".
Jen aby ještě nějaké byly. S pádem automobilového průmyslu padá i hospodářství ČR.
A ta délka, 250 slov, no to každou hodinu češtiny - každou čtvrtletku máme delší
Pane Nutzi, souhlasíte tedy s myšlenkou, že by maturita měla mít dvě úrovně?
Hodnotitelé v Centru jsou kantoři z celé republiky. Ti hodnotí skeny prací. Tam je mnohem menší pravděpodobnost, že se někdo splete a ještě menší, že bude někdo naddržovat. Navíc každou práci hodnotí nezávisle minimálně 2 lidé. Takže nehrozí, že se splete jeden kantor na škole. Nikdo žáku nebrání aby se podíval na svou práci ve škole, domluvil a nechal si práci ohodnotit někým nezávislým. Pak může posílat odvolání s argumenty. Nevidím v tom problém.
Navíc každou práci hodnotí nezávisle minimálně 2 lidé.
Jste si jistý? Hodnocení matematiky ano, ale u PP ČJL jsem to na stránkách Cermatu nenašel.
"Je to jako celé naše školství prostě pravěk. Zatímce se dnes bloguje, youtuberuje, twiteruje, tak my píšeme fejetony, vypravujeme a referátujeme. Proč tam není třeba napiště blog? A ta délka, 250 slov, no to každou hodinu češtiny - každou čtvrtletku máme delší....a vůbec v tématu mě chybí Staré bělidlo a pan Prošek...
A k tématu: Když někdo něco nechce, tak se vymlouvá, že to nejde. Tak to je taky o současném školství. Rozeslat elektronicky to nejde, vrátit hodnocení i s textem to nejde, prostě to nejde.
Tak ještě nějaký ten čas "Nejděte" a skončíme v těch montovnách všichni....."
Pane Nutzi, myslím, že vy sám na sobě nechtěně ukazujete, kam vede to youtuberování, twiterování a blogování. Text nestrukturovaný, neschopnost napsat kloudnou větu, samé tečkování, gramatické chyby. Hlavně umět kritizovat. To by vám šlo. Prostě, stále více to vidím, jako vzpouru intelektuálních frustrátů. Když neovládám pravopis, tak je pravopis k ničemu. Když neznám historii, tak je dějepis k ničemu. A když neumím myslet, tak je matematika k ničemu. Toto je dnešní styl uvažování. Hlavně svoboda volby a žádné hodnocení.
Odpověď pro pana Poste restante.
Pane Nutzi, souhlasíte tedy s myšlenkou, že by maturita měla mít dvě úrovně?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Dvě nebo osm úrovní čehokoliv je podle mě krávovina. To můžete mít u řidičáku, kde je jasný na co, která úroveň je. Ale maturita, když už ji u nás máme, by měla být jenom jedna. A měla by být výsadou ukončení čtyřletého studia na střední škole a na gymnáziu. Sám jsem absolvent tříletého učebního oboru a následně normálního studia na SPŠ. Když je někdo ve svém oboru dobrý, ať nastoupí na střední školu a udělá si maturitu. Ty dvouleté nástavby jsou podle mě pořád jenom jakési rychlokvašky. Nechápu, že když už je tu máme, prosím, ale proč nekončí například nějakou mistrovskou zkouškou? Proč musíme mít tolik maturantů?
A ta maturita na středních školách měla zůstat profilová. Současný maglajs a paskvil, kdy školy mají různé ŠVP, ale nakonec maturují podle jakýchsi nikým nevysvětlitelných materiálů nazvaných „katalog požadovaných znalostí“ nikomu ve skutečnosti nepomáhá. Mezi střední školou a vysokou školou by měla být jen jedna pořádná a těžko přeskočitelná laťka pro skutečné "bedny" a tou jsou přijímačky na VŠ. Prostě ty seš ten dobrej, máš výsledky, dosáhl jsi potřebných znalostí, tobě my, daňový poplatníci zaplatíme vysokoškolské studium.
A maturita? Nechme jí maturitou, takovou tou slavností na ukončení střední školy a gymplu se všemi stužkami, plesy a večírky. A nedělejme z toho takový strašák a buzeračku. Ať se čtvrtý ročník normálně studuje a nestává se přípravkou na státní maturitu. Jak to asi funguje třeba ve Švédsku, kde nevědí co to maturita je? Prostě, kdo se chce dobře uživit anebo se dostat na svoji vysněnou vejšku si šeredně dobře rozmyslí výběr střední školy, která ho na tu tvrdou laťku (přijímačky na VŠ) připraví. A takové škola si určitě nebude kazit svojí pověst tím, že vypouští maturanty, kteří nedají dohromady 250 slov, která dávají smysl.
Z toho pohledu je pro mě děšení kolem státní maturity skutečně jenom děšeni a zbytečné plašení za peníze daňových poplatníků, které nejenom, že nic nepřináší, ale ve své podstatě i dost škodí. A teď mě kamenujte....
Jo moje slohovka je na 355 slov - útvar neznámý, snad poznámka pod čarou…
"Mezi střední školou a vysokou školou by měla být jen jedna pořádná a těžko přeskočitelná laťka pro skutečné "bedny" a tou jsou přijímačky na VŠ. Prostě ty seš ten dobrej, máš výsledky, dosáhl jsi potřebných znalostí, tobě my, daňový poplatníci zaplatíme vysokoškolské studium."
To je veliký omyl lidí, kteří k vysokým školám zbytečně vzhlížejí jako k nějakým posvátným institucím. Všichni vzdělaní lidé, by měli umět matematiku a mateřský a jeden cizí jazyk na určité úrovni. Byla to před zhasnutím jedna z největších našich výhod oproti západním státům - kromě toho cizího jazyka, to byla naopak nevýhoda. Tuto výhodu jsme si při našem předklonu ke všemu co je "západní" nechali postupně vzít inovátory, mysliteli a aktivisty moderních alternativ. Maturita by měla být zárukou alespoň trochu rovnoměrného rozvinutí znalostí a dovedností adeptů VŠ studia. Vysoké školy už jsou (a má to tak být) příliš jednostranně zaměřené. Jsou to SŠ, kdo by měl zaručit základní dovednosti a znalosti jejich absolventů, a ne házet tuto odpovědnost na školy vysoké. Ony k tomu nemají kompetence, jejich poslání je zcela odlišné. To je jako by mateřské školy chtěli po základkách, aby děti, které ony nedokázaly naučit utírat si zadky, toto doučili.
"A maturita? Nechme jí maturitou, takovou tou slavností na ukončení střední školy a gymplu se všemi stužkami, plesy a večírky. A nedělejme z toho takový strašák a buzeračku. Ať se čtvrtý ročník normálně studuje a nestává se přípravkou na státní maturitu. Jak to asi funguje třeba ve Švédsku, kde nevědí co to maturita je? Prostě, kdo se chce dobře uživit anebo se dostat na svoji vysněnou vejšku si šeredně dobře rozmyslí výběr střední školy, která ho na tu tvrdou laťku (přijímačky na VŠ) připraví."
No, ve Švédsku to teď funguje dost blbě. Ve Stokholmu 53 oblastí, do nichž pošta kvůli bezpečnosti svých zaměstnanců odmítá doručovat zásilky a policisté se bojí do nich vstupovat. Nezaměstnanost roste, počínají se objevovat první teroristické útoky a jsou první mrtví. Sluníčkář si asi řekne - hm a jak to jako souvisí s maturitou a vzděláváním... Inu, zásadně. Bohužel velmi zásadně. Čím blbější budeme mít obyvatelstvo, tím hůře dopadneme, tím lépe se s ním bude dát manipulovat a cpát do něj nesmysly. Nemyslím si, že ta manipulace je dnes záměrná. Nejsem příznivcem konspiračních teorií. Vyznávám teorii mnohem prostší. Důvodem je prostá lidská hloupost a lenost. Čím menší mají lidé rozhled a zkušenosti, k tím nefunkčnějším teoriím se přichylují.
Okomentovat