NÚV reaguje na kritiku Týdeníku ŠKOLSTVÍ ohledně jednotných závěrečných zkoušek

Česká škola zveřejnila 27. dubna 2017 zprávu Týdeníku ŠKOLSTVÍ o dubnovém jednání odborářů ze středních škol. Kromě jiného v ní zazněla i kritika jednotných závěrečných zkoušek, jejichž písemnou část je letos možné asi v polovině oborů skládat na počítači. Jednotné závěrečné zkoušky mají přispět ke zvýšení prestiže výučního listu a jsme rádi, že se o tomto tématu začíná více diskutovat. Chceme proto na některé výroky reagovat.

Týdeník ŠKOLSTVÍ (TŠ): Otázky jsou chybně položené, je v nich příliš cizích slov, takže jim žáci vůbec nerozumí.

NÚV: Otázky, úkoly i příklady vytvořili zkušení učitelé, kteří žáky v daném oboru připravují – používají proto běžnou terminologii. Poukaz na „příliš cizích slov“ je třeba doplnit o odkaz na konkrétní úkoly nebo alespoň obor vzdělání. Učitelé mají kdykoliv možnost obrátit se na NÚV s připomínkami k jednotným zadáním. Řada z nich to také dělá a poskytuje tím zpětnou vazbu z praxe. Připomínkami se průběžně zabýváme a používáme je pro zlepšení celého systému.

TŠ: Je s podivem, že v některých oborech jsou otázky testové, v jiných jen otevřené, takže je to nevyrovnané.

NÚV: Není tomu tak: ve všech oborech jsou otevřené otázky a cca v polovině oborů ještě navíc test. Koncepce jednotných závěrečných zkoušek je založena na tom, že jednotná zadání připravují týmy zkušených pedagogů, ty u každého oboru posuzují, zda je test vhodný, či nikoliv. Není účelem, aby závěrečné zkoušky probíhaly ve všech oborech úplně stejně, protože jednotlivé obory se od sebe dost podstatně liší. Jde ale o to, aby měly stejnou úroveň na všech školách, které vyučují daný obor.

TŠ: Učňové by měli být zaměřeni na praxi, ale otázky zkoušek jsou školometské, klade se důraz na teorii a objevují se i otázky, které nejsou součástí rámcových vzdělávacích programů.

NÚV: Toto je třeba doložit odkazem na obor vzdělání a konkrétní úlohy. Navržené úlohy procházejí schvalovacím procesem, kterého se účastní odborník z praxe, aby posoudil aktuálnost vzhledem k praxi. Kromě toho – závěrečné zkoušky mají tři části (zkoušku písemnou, praktickou a ústní) a je pochopitelné, že písemná zkouška je nejvíc zaměřena na teorii. Přesto je zadání pojato tak, aby se vztahovalo k řešení praktického úkolu.

TŠ: Obávám se, že nejmíň třetina žáků zkoušky neudělá, i když jsou v praxi šikovní.

NÚV: Závěrečné zkoušky podle jednotného zadání jsou povinné od r. 2014/2015, zhoršení úspěšnosti žáků jsme dosud nezaznamenali, a to ani ve školách, které už loni využily elektronické zkoušky.


(Garantka pro novou závěrečnou zkoušku v NÚV Dana Kočková ráda poskytne další informace)