Svědectví učitelů i dobové dokumenty přináší nová kniha s názvem Socialistická škola pohledem pamětníků: Sonda do života učitelů v Jihomoravském kraji. Informuje ČTK.
Jiří Zounek (muni.cz) |
"Setkávali jsme se s různými dilematy a spletitými lidskými osudy," uvedl jeden z výzkumníků Jiří Zounek. Učitelé vzpomínali například na to, jak se v 50. letech dělaly reformy, které měly československý vzdělávací systém připodobnit tomu sovětskému. Kantoři byli v té době do značné míry hlídači výročí. Zmiňovat je museli třeba i v matematice a technickém vyučování.
Velkým tématem jihomoravských učitelů, kteří se výzkumu zúčastnili, byla otázka víry. Pamětníci uváděli, že jejich úkolem bylo žáky odvracet od náboženství. Někteří také mluvili o morálních dilematech, která prožívali: ač byli sami vychováni v křesťanské víře, měli chodit do rodin a přesvědčovat je, aby od ní upustily.
Celý text naleznete zde
12 komentářů:
Kantoři byli v té době do značné míry hlídači výročí. Zmiňovat je museli třeba i v matematice a technickém vyučování.
...a pak (jsme) museli zmiňovat branné prvky (a možná zase budeme) a dnes se do podobné role dostávají průřezová témata, zejména ta ideologická...
Nebyl jsem v té době učitelem a je dobře, že někdo s odstupem času sepisuje, jak to tehdy probíhalo.
Co asi budou psát o současném školství v roce 2050?
naštěstí jsme se za posl 20 úspěšně v matematice a přír vědách zpětně zdebilizovali na průměr eu
a budou umět v 2050 ještě psát?
13 dnů v roce jsou školy zavřené z důvodu nějakého svátku:
http://schools.nyc.gov/NR/rdonlyres/86374AC4-FC08-4EFB-8DDD-ED77ED5924A2/0/201617SchoolYearCalendar.pdf
Taky se třeba učitelé ze škol v rámci okresu scházeli 4x ročně na zasedání metodických komisí, kde si (m.j.) vyměňovali zkušenosti s výukou a se zaváděním inovativních prvků (i když tam asi bylo i hodně ideologického balastu). Dík jednotnosti tehdejších 'ŠVP' to asi mohlo fungovat lépe než kdyby se o něco podobného někdo snažil dnes, v době škol konkurujících si svojí růzností...
Co asi budou psát o současném školství v roce 2050?
Možná budou vzpomínat na to, jak se dělaly reformy, které měly český vzdělávací systém přiblížit tomu finskému...
A jak zamezovali šíření genderových stereotypů...
10x ročně musel každý kantor povinně absolvovat ideologické školení pod vedením člena KSČ. Byla to činnost po vyučování a dobře se tam spalo. Dodnes se mně nevybavuje ani obsah těchto školení o vedoucí úloze KSČ.
2050 nebude mít kdo vzpomínat. Staří budou sklerotičtí a mladí nebudou.
Ono nehde ani tak o vzpomínky. Paměť je ošidná a vybírá si jen některé momenty. Ale důležitější je srovnávání. Jak to bylo tehdy a teď. Měli by se ptát kantorů před důchodem. To by se dozvěděli věcí.
Současný vývoj stále více směřuje ke stavu před rokem 1989. Ideologicky.
10x ročně musel každý kantor povinně absolvovat ideologické školení pod vedením člena KSČ.
U nás to nebylo tak přísné a jednou jsem měl – nebyv členem – to potěšení "lektorovat" referátem o SNP.
Nevím, dnes mě ta školení a schůze každou středu odpoledne po vyučování připadají mnohem zrůdnější. Před rokem osmdesát devět jsme si z toho ideově výchovného vzdělávání učitelů dělali aspoň "prču". Když jsem dostala za úkol ráno v den školení od nějakého soudruha či soudružky nějaký koreferát, podtrhala jsem si během výuky a dozorů první věty z každého odstavce článku přes celou stranu Rudého práva (nic jiného jsem s tím ani neměla čas udělat). To jsem pak odpoledne na školení přečetla tichým a monotónním hlasem, abych své kolegyně a kolegy nevyrušila z poklidného odpočinku. Nikdo to nikdy stejně neposlouchal. Vlk se nažral a koza zůstala celá. Měla jsem štěstí, že jsem začínala jako učitelka v polovině osmdesátých let, a to už byla atmosféra uvolněná. Ještě jsme si každé ráno před vyučováním řekli nějaký nový politický vtip. Dnes jsme všichni víceméně otrávení. Když se potkají na chodbě padesátníci plus, říkáme si za kolik to ještě máme.
Výročí a svátky jsem brala jako vynikající příležitost pro mou kreativní každoměsíční výzdobu celé školy, ohromně mě to bavilo. Vymýšlela jsem si originální věci, zásadně nějaké plastické věci na nástěnku, žádné 2D. Pěticípá hvězda hrála všemi odstíny od růžové přes oranžovou, rudou, až po fialovou a byla mnohovrstevná. Nádherné časy to byly. Kupodivu větší svoboda než dnes. Když jsme hráli s dětmi divadlo, všechno jsme k tomu získali zadarmo a ještě si žáci vydělali na výlet do Prahy. A celá třída se toho chtěla zúčastnit. Kdo nedostal žádnou roli či jiný úkol, byl nešťastný. Jsem ráda, že jsem už stará a jen lituji, že nejsem ještě starší, abych se už nemusela ničeho, hlavně těch vlezlých dotazníků, účastnit.
Evaluace, autoevaluace a podobné pitomosti, jako např. kompetence, ŠVP a RVP aj.
Okomentovat