MŠMT chystá změny v obsahu vzdělávání na českých školách, doposud neveřejně

Má dojít ke zrušení průřezových témat, standardizaci učiva pro jednotlivá období, zavedení periodického podpůrného (sumativního) hodnocení žáků či odlišné maturity pro gymnázia a střední odborné školy.


Ministerstvo školství zadalo Národnímu ústavu pro vzdělávání, své přímo řízené organizaci, úkol aktualizovat tzv. rámcové vzdělávací programy, které určují obsah a průběh vzdělávání v mateřských, základních a středních školách. Vypracovaný návrh, který předpokládá větší míru unifikace vzdělávání, odstranění tzv. průřezových témat, ale např. i zavedení detailního průběžného hodnocení dosažených úspěchů a nedostatků, doposud nebyl předložen k odborné debatě. Přinášíme návrh společně s komentářem tří odborníků.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin a spoluautor studie Kdy a jak měnit kurikulum (2010):

Jako problematické vidím, že z koncepce RVP vypadávají průřezová témata, jako je třeba osobnostně sociální výchova, mediální či enviromentální výchova. Klíčové kompetence se upravují a provazují s jednotlivými vzdělávacími oblastmi a spíš se jedná o gramotnosti. Určuje se standardizované učivo pro jednotlivé období, což koresponduje s proklamací MŠMT více svázat obsah vzdělávání. Pozitivní je, že v rámci středoškolského vzdělávání se má posílit všeobecný základ. Má dojít k celkové redukci počtu RVP pro střední školy a k větší provázanosti Národní soustavy kvalifikací s učivem. Celkově vnímám některé rozumné návrhy především v oblasti odborného vzdělávání, ale z hlediska všeobecného vzdělávání to není domyšlené. Chybí mi u materiálu odkazy na analýzy, ze kterých se vychází a které by prokazatelně vyhodnocovaly problémy se současným RVP. Z pohledu doporučení uvedených ve studii vidím jako nejproblémovější oblast komunikace, která jakékoliv změny musí provázet.

Jana Straková, výzkumnice Ústavu pro výzkum a rozvoj vzdělávání při PedF UK:

Ideově považuji návrh za smysluplný. Myslím, že se snaží řešit důležité problémy, které ve vzdělávacím systému máme. V tomto ohledu mi připadá velmi moderní. Souhlasím s tím, že je třeba se pokusit vymezit a konkretizovat minimální univerzální standard na úrovni povinného vzdělávání a trvat na tom, aby ho dosahovaly všechny školy. Je to důležitý krok směrem ke standardizaci povinného vzdělávání, kterou podle mého názoru potřebujeme. Konkretizace pomocí úloh s ukázkami žákovských výstupů a jejich hodnocení mi připadá správná a užitečná. Dovedu si představit, že oponenti budou argumentovat, že chceme zglajchšaltovat vzdělávání. Je možné, že to bude i reálně hrozit, bude-li rozsah standardu neúměrný, tomu je třeba zabránit. Pokusit se definovat rozumné minimum je ale podle mého názoru jediná cesta, jak čelit rostoucí diferenciaci systému.

Co se týče středního vzdělávání, idea je opět více méně správná. Je třeba poskytnout všem studentům obecnější základ a zajistit větší prostupnost. Za nejspornější aspekt návrhu považuji koncept "profesní maturity", kterému rozumím tak, že bude jiná maturita pro gymnázia a jiná pro SOŠ.

Josef Valenta, Katedra pedagogiky FF UK a Katedra výchovné dramatiky DAMU:

Je dobře, že zůstávají zachovány kompetence. Mělo by to zaručit i praktické vyústění vzdělání. Mimochodem, zdá se mi, že kompetence (ve vztahu k všeobecnému vzdělání) se v tomto pojetí blíží spíše tzv. gramotnostem ‒ to je ale poznámka na okraj. Vidím však zatím návrh v některých bodech též jako potenciálně problematický. Nelze kupříkladu odhadnout, jakou konkrétní podobu budou mít očekávané výstupy, tedy nakolik jde o snahu "glajchšaltovat" obsah vzdělání (má se posílit normativní funkce dokumentu!). Návrh obsahuje velký akcent na hodnocení, ale není mi úplně jasné, proč. Průřezových témat je mi líto ‒ nicméně „tamtamy“ naznačují, že by se mohla stát součástí některých oborů. To může sice být výhoda, ale stejně tak i nevýhoda, pro „průřezy“ až „fatální“. Snažit se do národního kurikulárního dokumentu integrovat ukázky metod či aktivit a příklady žákovských prací mi připadá nelogické. Je pravděpodobné, že u části kantorů to bude "kanalizovat" myšlení o výuce určitým jedním směrem. Tohle myšlení nicméně potřebuje býti spíše myšlením náležitě divergentním, tvořivým, pružným atd. Dokument na sebe podle všeho v některých pasážích bere roli návodu k výkonu učitelské profese. Znamená to tedy, že učitelé sami nejsou dostatečně kompetentní? Zase se ale jen mohu domnívat, co tam vlastně bude psáno. A to je i poslední poznámka: Bude k tomu veřejná diskuse?

Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl:

„Je patrné, že návrh, který MŠMT připravuje, obsahuje řadu slibných, ale i sporných částí. Fakt, že příprava takového materiálu probíhá za zavřenými dveřmi úřadu a bez možnosti odborné veřejnosti přispět a eliminovat tak možné následné spory nad novým pojetím obsahu vzdělávání v ČR, poukazuje na chronickou nemoc úřadu a základní chybu v řízení systémových změn. Příkladem dobré praxe je Strategie digitálního vzdělávání, k níž měla během vzniku přístup odborná veřejnost. Snad alespoň nyní MŠMT diskusi otevře.“


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

Návrh na změnu RVP je ke stažení zde