Maturitní slohy: Problémem jsou výběr témat i kritéria hodnocení

„Nedoporučila bych studentům článek s prvky fejetonu, to je obtížný útvar a dobře by ho v tak krátkém čase nenapsal ani Čapek. Referát z národního obrození je za těchto podmínek také složitý, navíc právě toto období nemají studenti rádi. Já osobně bych si vybrala z nabízených témat vyprávění,“ říká v reportáži serveru iDNES.cz ředitelka gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. „Shodli jsme se s kolegy, že nám letošní témata přijdou odtržená od života i věku studentů,“ myslí si středoškoslká učitelka češtiny a předsedkyně Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Lenka Dohnalová.


S tím, že zadání maturitních slohů má své rezervy, ostatně souhlasí i ředitel Cermat Jiří Zíka. „Vybrat deset kvalitních témat je obtížné, příští rok jejich počet snížíme na šest,“ říká.

To, že se slohy budou po pěti letech opět hodnotit centrálně, tedy v Cermat, je druhým základním bodem polemiky učitelů a odborníků.

„Problémem jsou především kritéria hodnocení. Jsou založená na sto let staré teorii funkčních stylů, která koliduje s praxí,“ vysvětluje Lenka Dohnalová. Nedodržení těchto kritérií přitom podle ní prakticky automaticky znamená, že student v této části maturitní zkoušky neuspěl.

Podle Zíky se ale v hodnocení na školách projevovalo to, co on sám označuje za sociální efekt. Ve srovnání s tím, jak slohové práce dopadly v Cermatu, jen minimum učitelů na školách nechalo své studenty kvůli slohu u maturity propadnout. Úroveň odevzdávaných prací se přitom podle jeho názoru prakticky rok od roku zhoršuje.


Celý text naleznete zde

Na České škole jsme k tématu publikovali mimo jiné texty Veroniky Valíkové (zde a zde) nebo Filipa Nováka