Zažitá představa, že jedinou překážkou pro přihlášení dítěte na soukromou základní školu jsou peníze, už neplatí. Zájem se v posledních letech zvýšil takovým způsobem, že privátní školy musely začít děti odmítat. Jen za posledních pět let se počet prvňáků zapsaných na soukromou školu zdvojnásobil. Zájem o soukromou výuku někde i šestinásobně převyšuje kapacitu. Informují Hospodářské noviny.
 |
| Kateřina Valachová (twitter.com) |
„Tento trend zejména ve velkých městech určitě pozorujeme. Rodiče čím dál více hledají školy s rozšířenou výukou jazyků, ale i malé školy rodinného typu,“ potvrzuje odborník na vzdělávací politiku z Fakulty sociálních věd UK Arnošt Veselý.
Navýšení kapacity soukromých škol ale brání ministryně školství Kateřina Valachová. Kdo chce otevřít novou soukromou školu, čeká ho přísnější schvalovací proces. „Nejsme automat na razítka. Vznik školy musí mít zdůvodnění,“ říká Valachová.
Valachové vadí, že lidé vnímají většinu veřejných škol jako nepříliš kvalitní – a proto své děti stále častěji hlásí na soukromé. „Nemohu snášet kopání do veřejných škol, které vzdělávají 1,6 milionu dětí. Odmítám paušalizaci, že všechny veřejné školy jsou nekvalitní, a že tady proto potřebujeme soukromé školy,“ říká ministryně.
Celý text naleznete zde
248 komentářů:
A co teprve, až se rozběhne inkluze, to bude fofr v zakládání soukromých škol. Ale to už Kateřina u vesla nebude.
Ono lidi nejsou až tak blbí, jak to někdy vypadá.
Jistě, paušalizovat to nelze, jsou školy lepší, jiné horší, některé mizerné. Proto, jako rodič, vítam možnost, že můžu pro svoje děti vybrat i některou ze soukromých škol. Celkem chápu paniku ministerstva školství, pro které to znamená odliv dětí (a tedy peněz) a učitelů ze státních škol, ale pro děti a jejich rodiče je to jednoznačně pozitivní. Možná by nezaškodilo si připomenout, že stát je tu pro občany a ne občani pro stát. Pokud ministerstvo školství hází legislativní klacky pod nohy lidem, co se snaží zlepšit stav vzdělávání v této zemi a samo nedělá mnoho pro zlepšení kvality státních zařízení, je to smutné.
Ad - otevírání nových škol:
Souhlasím s tím, že když je kapacita škol dostatečná, neměla by se ve stejné lokalitě otevírat škola stejného typu. Když však škola nabízí jiný přístup než naše stávající školství, je to něco co může rozšířit možnosti rodičů i dětí v lokalitě. Zároveň to zajistí mnoho dalších důležitých informací:
- zpětná vazba pro MŠMT - co opravdu rodiče a děti chtějí (i když se asi nikdy nedostaneme do stavu, že by směr určovala preference zákazníka)
- odliv dětí do soukromých škol, zajistí tolik požadovaný menší počet žáků ve třídách, které jsou přeplněné a umožní kantorům lépe se soustředit na svoji práci s menším kolektivem
Ad - kopání do veřejného školství
Souhlasím s tím, že veřejné školství nerovná se špatné školství. Je to stejné jako ve všech jiných oborech - záleží na lidech, když člověk nemá zájem, nebude produkovat hodnoty ať už je ve školství nebo kdekoliv jinde.
Problém veřejného školství tak jak ho vidím já, (když pomineme prokazatelně zastaralou metodu frontální výuky) je v tom, že z mého pohledu vytváří prostředí, ve kterém zůstane jen velmi málo motivovaných lidí - buď schopný odejde a nebo se brzo poučí, že je důležitější držet hubu a krok. A dokud bude učitel ten, po kom se vozí, nezodpovědní žáci, nezodpovědní rodiče, ředitel a MŠMT, nebude mít učitel nikdy pořádnou autoritu a odnesou to děti, které by se jinak naučili mnoho i frontální výukou.
A ještě jedna poznámka. Nesnáším rasismus a ani jakýkoliv jiný druhysmus a myslím, že důležité je používat zdravý rozum. Pokud do třídy průměrných dětí vnutím někoho, kdo se neumí o sebe sám postarat, nebo neumí sám zpětnou vazbou regulovat svoje chování v kolektivu, tak nutně zruším kvalitu výuky pro celý kolektiv a je úplně jedno v jaké je to škole. Nejedná se pak o rovnoprávnost, protože většina těch průměrných dětí je diskriminována a poškozována na svých právech svobodného přístupu ke vzdělání.
(PS: opět to odnese učitel, který i v takovémto prostředí bude muset plnit normy => další hřebíček do rakve motivovanosti :( )
Existuje jistě mnoho dobrých veřejných škol a pokud má MŠMT obavy, že rodiče považují veřejné školy za málo kvalitní, mělo by se ministerstvo zabývat tím, co od nich rodiče očekávají a jak je případně zlepšit. Zamítání žádostí o vznik soukromých škol jistě není cesta vedoucí k jejich zkvalitnění.
Zdůvodnění?! Jako rodič mám právo/povinnost vzdělávat své děti dle nejlepšího vědomí a nemusím státu nic zdůvodňnovat, pokud jsem v mezích zákona. Jsem přesvědčená, že soukromá škola, do které chodí mé děti, lépe naplňuje cíle v par 2 zákona, zejména zohlednění individuálních potřeb žáka a zohlednění nejnovějších poznatků. Restrikce/represe této volby omezením soukromých škol je v konečném důsledku omezením mého práva a občanské svobody.
U nás bohužel po 5ti letech snahy pomoci změnit trochu přístup ve státní škole jsme vzdali zbytečně vynaloženou energii a dali dítě do soukromé základky. Rozkvetla, je mnohem šťastnější, už si nepřipadá jako blbá a neschopná, vystresovaný uzlíček nervů. Štve mě to a hodně, proč musím platit peníze za to, co by mělo být normální a zadarmo. Proč je pár beznadějně narvaných státních základních škol, kde to jde jinak a zbytek bojuje o žáky. Když se změnili požadavky trhu práce, proč se nemění školství? Dnes jsem četla komentář Martina Jaroše a můžu se pod to jen podepsat. "Trend zakládání soukromých škol je už významný a nebezpečný" - to prosím neřekl komunistický ministr školství Zdeněk Nejedlý v roce 1949, ale náměstek MŠMT Stanislav Štech dnes, v roce 2017. Chlapík, který proti soukromým školám brojí dlouhodobě a dělá co může, aby vydávání nových akreditací úplně zaškrtil. Co je na tom tak děsného? Tak jednak jsou to samozřejmě strašné kydy samy o sobě. Borec z ministerstva školství by se měl chytnout za nos a říct - hele, lidi, my se omlouváme, něco děláme špatně, náš produkt - tedy státní školství - se rodičům nějak nepozdává. Je to vidět na tom, že z něj utíkají, jak můžou - momentálně je o soukromé školy 6krát (!) větší zájem, než jakou mají kapacitu. Bereme to jako důkaz toho, že státní soustava má velký problém a že ji musíme hloubkově reformovat. Do té doby samozřejmě privátní školy podpoříme, aby bylo co nejvíc dětí vzdělaných tak, jak si doba žádá. V žádném případě tyto školy nebudeme dusit.
Systém - "zde se nám nedaří, tak můžete nastoupit", "zde máme pokrytí, máte smůlu", je minimálně nešťastný. Stát lidem bere další možnost realizace a volby, zase se něco linuje "ku prospěchu občanů", zase chce někdo předepisovat, co je pro nás dobré ... Navíc řada soukromých škol funguje v určitém alternativním směru, který státní školy doplňuje. Chtělo by to raději podpořit státní školství a pedagogy (snížit počty dětí ve třídě atd., mimochodem velký problém vidím už na pedagogických fakultách) a soukromé nechat působit souběžně - pokud bude státní školství kvalitní, vše se zkoriguje samo - slovy klasika "a vo tom to je" :). Je u nás řada kvalitních škol (a řada v zahraničí) - ať se odborníci zeptají zde, co zde funguje jinak. Btw, docela by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby všechny děti ze soukromých škol přešly do státních ...
A co by se stalo, kdybychom zkušebně umístili na alternativní soukromé školy jednu běžnou třídu ze státních škol?
Zaměstnanci ministerstva školství by se měli začít pídit po tom, proč "lidé vnímají většinu veřejných škol jako nepříliš kvalitní" (slova paní ministryně) a na základě těchto zjištění konečně začít konat. Jinak se rozpor v názorech rodičů a ministerstva bude jen prohlubovat. A přesvědčovat rodiče o tom,že veřejné školy jsou kvalitní je ztráta času, nemyslíte?
Mne třeba opravdu zajímá, proč jsou, podle Vás, veřejné školy nekvalitní?
A co by se v nich tedy mělo změnit, aby byly kvalitní?
Tak nám to napište sem do diskuse.
Nejsme tu sice ministerští úředníci, ale můžeme měnit a ovlivňovat prostředí přinejmenším ve svých školách.
Ministryně Valachová mluví o kopání do veřejných škol, ale šéfuje resortu, který v současné době cíleně a skutečně kope do škol soukromých - nepovoluje vznik nových soukromých škol, čímž státním školám zajišťuje žáky.
Rodiče dnešních školních dětí, včetně mě, často ještě sami zažili násilný režim, který jim silou vnucuje jedinou možnost "volby". Se znepokojením sleduji, jak MŠMT místo snahy o skutečné zlepšení vždělávání, bere rodičům z rukou možnost volby a svojí moc zneužívá k zaplnění státních škol.
Děsím se tohoto plíživého obratu od svobody k nesvobodě! Chci mít možnost vybrat si, kdo bude mé děti vzdělávat!
Pokud si paní ministryně přeje, aby se o státních školách přestalo mluvit s despektem, tímto toho skutečně nedosáhne! Svou reputaci si musí získat školy samy!
Krok MŠMT nepovolovat nové soukromé školy se jeví spíš jako potvrzení obav, že je kvalita státních škol tak nízká, že v konkurenci neobstojí.
Ministertvo školství by naopak mělo soukromé školy vítat, když chce snižovat počty žáků ve třídě na veřejných školách. Dnes jsou zvlášť ve velkých městech třídy přeplněné až na 30 dětí, pokud tedy některé odejdou do soukromých škol, může MŠMT tohoto cíle snáze dosáhnout.
Věřím že existují i kvalitní státní základní školy. Bohužel ale jich není drtivá většina, a to je jen jeden z důvodů, proč je potřeba mít alternativu.
Dalším důvodem je i styl výuky. Některé děti se v tom zajetém stylu státních škol možná učí a cítí lépe, ale jiné prostě ne. A troufám si tvrdit, že těch druhých je většina.
> "Odmítám paušalizaci, že všechny veřejné školy jsou nekvalitní, a že tady proto potřebujeme soukromé školy"
Podle mého názoru, soukromé školy s různými přístupy potřebujeme v každém případě, tj. i kdyby všechny veřejné školy byly naprosto perfektní a plné motivovaných a láskyplných pedagogů. Žádný úředník s dostatkem soudnosti si nemůže dělat naděje, že vytvoří jednotnou striktní koncepci výuky, která bude vyhovovat všem. Ať se toto vytříbí na trhu vzdělávání, to jediné může fungovat.
> "Nejsme automat na razítka. Vznik školy musí mít zdůvodnění"
S tím naprosto nesouhlasím. Pokud je poptávka, žádné další zdůvodnění není potřeba. A pokud není, je to riziko zřizovatele resp. jeho investorů. Jinými slovy, ano, měli byste být v zásadě automat na razítka - který ideálně zájemci o zřízení školy poskytne počáteční legislativní a organizační podporu.
Jako rodič budoucího prvňáčka (a posléze dalších dvou) jsem se o možnostech výuky na státních školách v našem okolí zajímala cca půl roku. Setkala jsem se neochotou komunikovat ze stran ředitelů, se zamítavými odpověďmi na téměř všechny způsoby "inovativní výuky" bez vysvětlení. Prošla jsem dny otevřených dveří, ptala se rodičů. Setkala jsem se přeřazováním žáků pro silné případy šikany. A to vše vyústilo v můj názor, že státní školy v našem okolí nenabízejí možnosti, které bych pro naše děti chtěla, zejména pak absentuje možnost uplatnění zodpovědnosti, sebehodnocení a kreativního myšlení, a v neposlední řadě bezpečné prostředí školy jako týmu učitelů i žáků. Mrzí mne, že se možná na těchto školách vyskytují inspirativní učitelé, ale nehodlám nechat vzdělávání na "náhodě", zda děti potkají skvělého učitele nebo ne. Tímto se jim omlouvám a fandím, ať je jejich práce nadále baví. V současné době a situaci dám přednost soukromé škole, která mé požadavky víceméně splňuje.
Rozumím paní ministryni, že nechce paušalizovat, ale na druhou stranu by měla chápat systém poptávky a nabídky. V současné době je poptávka po soukromých alternativách základní škol včetně domácího vzdělávání velmi velká, a evidentně má nějaký důvod, tak proč významně regulovat vznik nových soukromých škol?
Nestačím zírat, kolik se tu vyrojilo přispěvatelů.
Když se kope do veřejných škol je situce jiná, než když se někdo otře o soukromé školy. A budu škodolibý a zamávam červeným hadrem, abych podpořil diskusi:-)
To ještě nikdo nezmínil jak se na soukromých školách kupuje klasifikace případně podvádí u zkoušek:-)
Nestačím zírat, kolik se tu vyrojilo přispěvatelů. A ani jeden nemohl usnout a většina nejspíš poprvé. Chvíli jsem podezříval osvícené vedení portálu, že si je nakoupilo :-). Možná stačilo popostrčit.
Oprava - ti první ano (usnout mohli).
Ministerstvo školství mohlo investovat do učitelů, učinit státní školství moderním, zábavným a svobodným poskytující hodnotné vzdělání zaměřené na výzvy 21. století tak, aby rodiče přestali vyhledávat a zakládat soukromé školy a soukromé školy pro nedostatek žáků samy neúprosně zanikly.
Místo toho se ministerstvo školství rozhodlo soukromé školy zakázat.
Jediným řešením je, aby se mohlo na státních školách realizovat to samé, jako na soukromých.
Začala bych malým počtem žáků ve třídě. Ve většině soukromých základních škol se počet žáků pohybuje do 15 v jedné třídě.A to se potom zcela jinak pracuje.
Dále možností vybrat si žáky.
Ono by se toho našlo......
Já bych ale přesto rád slyšel, proč jsou, podle mínění rodičů, veřejné školy nekvalitní?
Zatím jsem se dočetl, že možná nějaké kvalitní veřejné školy existují, ale
"bohužel ale jich není drtivá většina"
To je, myslím, dost závažné tvrzení. Kdybychom podobně prohlásili například o nemocnicích, nebo lékařských ordinacích, že jsou v naprosté, či dokonce drtivé většině nekvalitní, bylo by namístě bít na poplach.
Z drobného vzorku místních příspěvků se dá zatím vyčíst to, že:
- ve veřejných školách jsou třídy o 30 a více žácích
- někteří ředitelé s rodiči nekomunikují dostatečně - pak by mě zajímalo, co to je "neochota komunikovat" a zda je to místní, či globální jev.
- nejsou podporovány prvky "inovativní výuky" - pak bych rád slyšel, které a jak by měly být podporovány
- veřejné školství není dostatečně "svobodné" a "zábavné" - opět bych rád slyšel, co si pod tím mám představit
Ve veřejném školství sice neplatí "zákaznický princip", jak se zjevně mnozí domnívají, ale to neznamená, že nemám zájem o připomínky a konstruktivní kritiku.
Proto se opakovaně ptám rodičů, kteří zde vložili neobvykle mnoho příspěvků:
1. Co Vás vede k zakládání soukromých škol?
2. Proč jsou, podle Vás, veřejné školy nekvalitní?
3. A co by se v nich tedy mělo změnit, aby byly kvalitní?
Učila jsem na klasické ZŠ, dělala jsem i jinou práci v oboru pomáhajících prefesí. Mé děti chodily do soukromé MŠ a teď soukromé ZŠ. Moje zkušenost je sice pouze zkušenost jednotlivce, ale nabídnu alespoň svůj pohled.
Proč? Nejsme žádní boháči, jsme střední třída. Ale vzdělání je pro nás prioritou. Obě naše děti byly s námi u moře pouze 2x v životě, vloni a letos opět nepojedeme. Dáváme peníze na školy. Nestěžuji si. Tak to máme. Oba s manželem jsme byli dosud zaměstnanci. Manžel dře, abychom dopřáli dětem to nejlepší. Já se snažím, jak to jde.
Přemýšlela jsem, kde vidím největší rozdíl: 1) Já jako bývalá učitelka: Pracovala jsem ve škole, která byla hodně veliká. Paní ředitelka byla určitě velice osvícená, ale vedení bylo i tak značně autoritativní. Nebyl možný s ním vést partnerský dialog, prostředí nepřálo inovacím. A s žáky se jednalo samozřejmě stejně. Beru jako svoji chybu, že jsem nedokázala prorazit a něco změnit. Proto jsem odešla.
Jak to, že na ScioŠkole mají mladí, nezkušení učitelé autoritu? Sama jsem na to byla jako rodič se svou zkušeností učitelky ze ZŠ hooodně zvědavá. Myslím, že to má 2 roviny. Za prvé jsou učitelé zde tak strašně moc nadšení pro svoji věc, že to u dětí funguje místo/jako autorita. To je pro děti motivace jako řemen. Za druhé - opravdu tu zafungovala důvěra, která se dětem dá - děti jsou si vědomy, že jsou partnery učitelů. To, co jsem zažila já sama až tak na pedagogické fakultě. A ještě spíš jen tak s polovinou vyučujících.
Pro mě jako rodiče je hlavním benefitem otevřenost školy. Není sem vstup zakázán, jakýkoli problém - byť marginální, zatím okamžitě ve škole řešili - vždy od začátku za přítomnosti všech zúčastněných dětí. Ve škole jsem pečená vařená, pokud chci. Když jsem zmínila, že se jim nechci do některých věcí plést, pan ředitel mi okamžitě řekl - jen se pleťte a navrhujte. Mám tak jistotu, že pokud nastane problém, budou se na jeho řešení podílet ti hlavní - dítě, rodiče, učitelé, kteří přichází s návrhy řešení. Na státní škole si o tom popovídali učitelé s vedením, pak byl pozván rodič na kobereček a řešením byla důtka. Dítě nikde.
Mojí osobní největší motivací byla asi odpověď našeho dítěte na moje hudrování okolo odfláknutého domácího úkolu na jiné škole. Říkal mi: Ale paní učitelka kontroluje, jestli úkol mám. A ne to, jak jsem to napsal. !?! Takže pro mě je jasnou volbou práce s vnitřní motivací dítěte. To za mě odlišuje kvalitní soukromou školu od nekvalitní soukromé školy a bohužel od většiny škol státních... :-(
To poste.restante: Děkuji za otázky, jsou velice trefné a jsou k meritu věci.
Ad 1. - Popsala jsem výše. Je to z mého textu pochopitelné?
Ad 2+3 a) Špatná příprava učitelů na VŠ, potažmo se začínám stále více přiklánět k tomu, že není nutné mít ze zákona na školách jen učitele s pedag. vzděláním.
Mé studium na PedF UK: Na mém oboru jsme neměli žádnou didaktiku, trošku praxe... Teorie je - dle mého názoru - jen polovinou práce učitele. (A to si ještě myslím, že v budoucnu teorii/znalosti bude dětem/lidem předávat UI.)
Co mi dalo pro mé skutečné působení na ZŠ nejvíce, byla práce v PrevCentru. Zde jsem absolvovala spoustu kvalitního školení různých psychoterapeutických technik. Z toho a ničeho jiného jsem denodenně čerpala. Jak komunikovat s dětmi, jak argumentovat, kde jsou moje hranice, kde bude diskuse a kde už je hranice, za kterou nejdeme atd. Pokud se mi v práci s dětmi něco povedlo a jsem na ty dílčí úspěchy hrdá, děkuji za to PrevCentru. Abych přiznala peďáku zásluhu, do PrevCentra jsem šla kvůli požadované praxi na fakultě a doporučila mi ho paní docentka z PedF UK. :-)
Dále: Ve škole kde jsem učila mě překvapilo, jaká atmosféra byla mezi učitelkami na 1. stupni. A to velice špatná. Úplně to chápu. Jste zavření celý rok den za dnem ve třídě s 20 - 30 dětmi. Stále stejnými. Přirozené sympatie a antipatie jsou nápor na nervy. Většina starších učitelek okolo 50 let si stříhalo metr, ale do důchodu ještě setsakra daleko. A s životopisem - je mi padesát a učím 30 let na ZŠ člověk asi neuspěje. Na gerontologii jsme se učili, že učitelé jsou vedle těžce fyzicky pracujících profesí druhou kategorií ze třech, která podle průzkumů nechtěla pracovat déle/v důchodu.
Takže za mě - proč musí mít děti na 1. stupni jedinou paní učitelku? Osvědčilo se to vůbec?
Dále: Počet dětí ve třídě. S inkluzí naprosto souhlasím, ale ve škole musí být profesionální asistenti = speciální pedagogové, kteří s nimi budou také pracovat a pomáhat učitelce.
2+3 b) Děti: Viz výše: Vnitřní motivace, práce se sebehodnocením, práce s informacemi. Netrvám vždy a všude na projektech, ale byla bych pro práci na větším propojení předmětů s důrazem pro využití v praxi. Spolupráce učitelů různých předmětů například.
Tedy za rodiče:
1. Co Vás vede k zakládání soukromých škol?
2. Proč jsou, podle Vás, veřejné školy nekvalitní?
3. A co by se v nich tedy mělo změnit, aby byly kvalitní?
1. Pokud nemáte štěstí na dobrou spádovou základku a nemáte peněz nazbyt, moc jiných možností není.
2. Osobní zkušenost (Praha, 2. třída): Dětí ve třídě pouze 22, v tomhle jediném ohledu dobré. Jinak výhradně frontální výuka, a to velmi monotónní ("hry do školy nepatří"), zákaz pití v hodině, na záchod při vyučování směly pouze dívky, za trest stání v koutě. Neschopnost a neochota "zaměstnat" rychlejší žáky ("to musí počkat, až se to naučí spočítat všichni", "přece ji nebudu vyvolávat, když čte dobře"). Společná četba - Honzíkova cesta i s družstevníky. Na hromadné stížnosti rodičů škola nejprve nereagovala vůbec, pak poměrně agresivně. S kritikou za strany čši škola "nesouhlasí". (Jak to vypadá teď, nevím, prchli jsme.)
3. Vzít si příklad z toho, co dobře funguje ve školách, o které rodiče projevují zvýšený zájem, ať v soukromých nebo veřejných (viz příspěvek výše).
Zuzana Ka
Díky za odpovědi. Volná hodina už mi končí, takže k zevrubnější odpovědi se dostanu spíše až večer.
Jen rychlá poznámka k prvnímu stupni.
Mé tři děti už prvním stupněm prošly a spolupráce s učitelkami byla naprosto skvělá.
První třída umístěná poněkud stranou, bez zvonku, koberec vzadu na hraní a povolení plyšáci - aby přechod na běžný režim byl povlovný a nenásilný.
Věk učitelek v tom nehrál roli. Popravdě, ty starší byly díky zkušenostem spíše ty lepší.
Nezobecňujete příliš vlastní zkušenost?
@poste.restante
ad 1) "Co Vás vede k zakládání soukromých škol?"
Kdyby nic jiného, chci mít na výběr, a chci sám rozhodnout jaký typ vzdělání umožnit svému dítěti. Ale jde i o kvalitu.
ad 2) "Proč jsou, podle Vás, veřejné školy nekvalitní?"
Moje dcera zkusila 2 státní ZŠ než jsme ji zapsali do ScioŠkoly. Jedna v místě bydliště, druhá v centru Prahy. V obou to bylo vesměs stejné - nesmyslné požadavky, nefér chování od učitelů, vyhořelí demotivovaní učitelé kteří víceméně jen "přežívají" do důchodu, a minimum těch kteří se snaží "dělat to jinak a lépe". Dobré je že na obou školách takoví jednotlivci byli, byť v naprosté menšině. I díky tomu věřím, že někde existují nějaké kvalitní státní ZŠ (tj. takové kde kvalitní vyučující alespoň převažují), jen nemám možnost je takto empiricky vyhledával. A jiné způsoby, tj. orientovat se podle pověsti školy, nebo dělat detailní analýzu atmosféry a personálu školy apod., jsou nespolehlivé či velmi časově náročné.
O zapsání dítěte na ScioŠkolu jsme dlouho váhali. Popravdě, báli jsme se, že si zahráváme s budoucností dítěte. Ideje popsané na jejich webu nám přišly tak skvělé až jsme se zdráhali tomu uvěřit.
Ale nakonec zvítězila jednoduchá úvaha:
- jinou státní ZŠ už jsme zkusili, a nepomohli jsme si
- horší to asi nebude, a kdyby přeci jen, můžeme zase operativně školu změnit
- takže otázka byla, jestli riskovat že to v soukromé škole nebude lepší, nebo mít jistotu, že to ve veřejné škole bude pořád stejné
Z tohoto pohledu už rozhodnutí těžké nebylo.
A zpětně to hodnotím jako dobrý krok. Vyučující jsou otevření, sdílní, komunikace s rodiči je dost intenzivní, dcera chodí do školy ráda a baví ji podílet se na školních aktivitách. Nevím jak to bude fungovat do budoucna, při přihlašování na střední školy apod, ale už jen ten fakt, že do všeho můžu vidět a do mnoha věcí i zasahovat ve mně budí důvěru.
ad 3) "A co by se v nich tedy mělo změnit, aby byly kvalitní?"
Je to spousta věcí, které by se daly sepisovat v dlouhých seznamech, ale myslím že vycházejí z několika málo kořenů:
- zajistit motivované, ideálně přímo nadšené pedagogy
- narovnat vztah mezi vyučujícími a žáky; na jako "nadřízení vs. podřízení" ale spíš jako "poskytovači vs. hledači" vzdělání
- mít na paměti že mnohé věci které se vyučují jsou už teď zastaralé; a to neplatí jen v odborných předmětech. Naučit žáky jak získávat informace, namísto aby se nabiflovali spoustu údajů, které brzy přestanou platit. Naučit je rozlišovat obecné znalosti od informací které platí jen v určitém čase nebo kontextu.
- atd. viz předchozí příspěvky
Jen ještě připomínám, že stěží některý rodič může posoudit, co je místní a co globální jev; těch kteří mají příležitost do hloubky poznat situaci na více než 2-3 školách je patrně dost málo. Tím pádem ano, každý máme jen tu svou omezenou zkušenost; a ta zcela určitě nemůže být přesná a perfektně vypovídající - ale je to to jediné, co jako rodič mám šanci mít, a čemu věřím.
A právě proto si chci vybírat, a nevidím důvod, proč ještě víc chránit státní školy před konkurencí.
To poste.restante: Díky za diskusi. Ano, zobecňuji a to jsem i v úvodu napsala. Víc udělat neumím. Ptal jste se nás rodičů konkrétně. :-)
To, co popisujete, tedy nějaký proces, který na základkách probíhá, vůbec není tím gro věci, jak o tom uvažuji já. Doufám, že z mých slov bylo zřejmé, že jsem na straně těch učitelek. Ráda bych, aby měly podmínky pro to, aby mohly budovat co nejideálnější školu podle svých představ. A naprosto souhlasím, že i ta nejzpruzenější paní učitelka může díky svým zkušenostem odvést prvotřídní řemeslo.
Ale upřímně řečeno, až když jsem odešla na mateřskou a koukla jsem se na to z odstupu, došlo mi, jak je to strašně moc vidět. Ta atmosféra tvůrčího ducha a nadšení dělá jak s učiteli, tak se žáky divy. Zařekla jsem se, že už nepůjdu nikdy učit, že v tom systému skomírám. A ejhle, když teď vidím úplně jinou školu, vím, že tohle prostředí by mě inspirovalo a nakoplo. Tady bych rozvinula své schopnosti úplně na jiném levelu. A to samé ty děti.
Malá ilustrace: Moje dítě mě pořád překvapuje. V minulé škole si jenom stěžovalo, např. že musí psát celé dny a celé noci. :-) A to ve škole excelovalo. Dělali Comenia Script. Tak jsem hledala školu, kde by mohl v Comenia Scriptu pokračovat. A pak přijde z nové školy a řekne, že si mohli vybrat a tak si zvolilo vázané písmo, protože to ještě neumí.?!? ;-D Chápete, že jsem byla štěstím bez sebe.
Blogger Jirka řekl(a)...
A co by se stalo, kdybychom zkušebně umístili na alternativní soukromé školy jednu běžnou třídu ze státních škol?
25. dubna 2017 22:27
Co by se jako stalo? Do třídy by v soukromé přibyl 1 učitel a to je vše. Součinnost rodičů netřeba, protože děti nemají úkoly. Nikdo nechce, aby se ještě dřely doma, pokud rodiče a děti samy nechtějí. V soukromých je už tak minimálně stejně dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, jako ve státních. Do soukromých škol přestupují často děti ze státních, které tam mají z různých důvodů problémy. A co já vím, většina soukromých klasických bere inkluzi jako přínosnou a deklaruje přijetí určitého počtu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. (Teď tedy nemluvím o elitních gymnáziích.)
Většina dětí by se zlepšila, protože by získaly lepší vztah ke zkoumání světa. Ze začátku by s nově nabytou svobodou bojovaly, ale časem by se s ní naučily ve většině zacházet.
Kdysi jsem byla na praxi ve třídě pro děti s vysoce funkčním autismem a aspergerovým syndromem. Tato třída byla v klasické základce. Tehdy byl nedostatek dětí a paní ředitelka si tímto nápadem vypomohla doplnit kapacitu a finance. Co se změnilo? Bylo tam jen méně dětí a učitelky byly 2. Jinak třída fungovala normálně. Až na metody práce s dětmi, samozřejmě. (Šlo o strukturované učení.)
Prostě snad dnes už je každému, i paní ministryni jasné, že 30 dětí na 1 učitelku bez pomoci je moc.
Tak já nevím, ještě nějaký dotaz?
Jeden dotaz bych měl:
"Součinnost rodičů netřeba, protože děti nemají úkoly. Nikdo nechce, aby se ještě dřely doma, pokud rodiče a děti samy nechtějí."
Děti se doma nepřipravují?
Dobrý den, jsem maminkou syna, který navštěvuje Scio školu v Praze. Můžu se pokusit shrnout, co mě vedlo k tomu, že jsem svého syna přihlásila na alternativní školu s jiným přístupem a jinou formou vzděláváni, než je běžné na většině klasických státních školách. Je to můj individuální názor, pohled i hodnocení.
Proč jsem zvolila pro svého syna Scio školu?
Protože ve Scio škole… je:
1) Menší počet žáků ve třídě - individuálnější přístup
2) Respektující přístup k dětem, partnerský vztah DÍTĚ - UČITEL (průvodce).
3) Podpora vnitřní motivace dítěte. Absence klasického známkovacího a hodnotícího systému, za chyby se netrestá (chyby patří k procesu učení), děti mají vlastní motivaci se učit a poznávat nové věci.
4) Podpora spolupráce spíš než soutěžení.
5) Jiné způsoby učení, ne biflování, participace dětí na výběru, co se budou učit, co je zajímá. Možnost volby.
6) Důraz na to, aby děti rozvíjeli svoje silné stránky, aby se učili informace vyhledávat a vyhodnocovat, hledat nové přístupy a řešení, aby se naučili vážit si sebe sama i ostatní, respektovat sebe i ostatní, sebe (prezentovat), argumentovat, obhájit svůj názor, slušně a efektivně komunikovat, kriticky myslet…
Co podle mě chybí veřejným školám a co by se v nich mělo změnit?
1) Veřejným školám většinou, podle mého chybí výše zmíněné body…
2) Je na nich příliš mnoho žáků ve třídě a příliš málo motivovaných učitelů, kteří by chtěli a měli možnost/ podporu učit dnešní děti jinak – v roli „průvodců“, s partnerským přístupem, bez nutnosti motivace a demotivace známkami – určitě by to chtělo změnit/doplnit/zreformovat vzdělávání učitelů na pedagogických školách a změnit pohled na „chyby“ jako takové, změna hodnotícího systému…
3) Měl by se změnit celý koncept a přístup k dětem i k rodičům – větší komunikace, spolupráce, partnerství, větší otevření a přístupnost školy i k rodičům (nevyhovovala mi nemožnost jít si pro dítě do jeho třídy a mluvit s učitelkou na denní bázi, jakou mám teď ve Scio škole)
4) Míň domácích úkolů (více času na hraní a koníčky) a více inspirací a výzev pro děti – spíše škola hrou, než sedění 45 minut v lavicích – hlavně 1. stupeň
5) Více individuální přístup k dětem, více učitelů na menší počet žáků, respektování, že každé dítě dozrává v jiný čas na různé věci, tedy nemusí všichni pochopit stejný příklad z matematiky ve stejnou dobu a ne všichni se naučí číst přesně v ten samý okamžik…
A je toho určitě spousta dalšího, ale jsem „jenom“ rodič se svým individuálním pocitem a vnímáním toho, že stávající „klasické“ nastavení veřejného školství není již dávno vyhovující rychle se měnícímu prostředí a požadavkům nové doby, která se mění a vyvíjí tak rychle, že skutečně, než děti léta „drtit“ momentálně aktuálními informacemi, bylo by podle mého lepší je naučit se v nich zorientovat, umět je vyhledávat a vyhodnocovat, jak nad nimi přemýšlet, jak je využít… jak je prezentovat… atd. A to vše v atmosféře partnerského vztahu, důvěry, respektu, kde je názor dítěte taky důležitý, v motivujícím a podporujícím prostředí.
"Jiné způsoby učení, ne biflování, participace dětí na výběru, co se budou učit, co je zajímá. Možnost volby."
To je štěští, že se ve Scioškole nebiflují a učí se co chcou... Viděla maminka jejich SVP pro fyziku?
Hmm, a potřebují všichni fyziku? A všichni ve stejném objemu? Proč? Nemám nic proti fyzice, ale někoho prostě nebaví a nikdy ji, i z tohoto důvodu, potřebovat nebude nad rámec toho, co si snadno zjistí empiricky. A kolik dětí z "normálních" škol umí z tou fyzikou pracovat (tj. využívat poznatky, které jsou náplní standardní výuky)? Není v tomto lepší podat předmět tak, že zaujme a přivede děti k tomu, aby se samotné o fyziku zajímaly? Protože o tom, to Scio je (dobře, mělo by být).
Blogger Josef Soukal řekl(a)...
Jeden dotaz bych měl:
"Součinnost rodičů netřeba, protože děti nemají úkoly. Nikdo nechce, aby se ještě dřely doma, pokud rodiče a děti samy nechtějí."
Děti se doma nepřipravují?
26. dubna 2017 13:39
Vlastě ne. Ve škole se učí efektivněji. A děti by měly získat kompetence k tomu, naučit se rychle to, co potřebují. Nejsem úplný zastánce pouze vyhledávání informací, člověk potřebuje extra bázi na to, aby vůbec věděl, co a kde vyhledávat a jestli to vůbec existuje například. Ale momentálně se tu bavím o prvním stupni ZŠ, potažmo o druhém. Vlastně ani nemají učebnice...
Studijněji orientované děti si v okolí, v rodině najdou další podněty, informace, fakta. A ty děti, které nejsou studijně orientované prostě posílí své silné stránky, za slabé nebudou peskovány. A jelikož mám trochu přehled o tom, co děti na druhém stupni státní ZŠ zhruba uměly věřím, že i ty nestudijně orientované budou mít možná větší znalosti fyziky, než by si odnesly (vedle stresu) odtud. Prostě je přirozeně částečně nasají. A jako bonus si je možná i zapamatují.
Osobně já u svého dítěte na prvním stupni nevidím smysl domácí přípravy. Ale z druhé strany, z pozice bývalé učitelky na státní ZŠ vidím, že v tamních podmínkách bych na to nazírala možná? jinak. Nevím.
Nejsem pro to, aby doma děti trávily dlouhé hodiny přípravou na školu, obzvlášť ne na prvním stupni ZŠ, ani pro "trestání" za slabší intelekt. Ale skutečně toho ve škole pochytí dost? Máte přehled o celku populačního ročníku? Jak si poradíte s dětmi z nepodnětných rodin, které se učí ve škole s obtížemi a doma vůbec? Co nakonec umí? Jsou veden k tomu, že vzdělání vyžaduje také houževnatost a systematičnost (v míře přiměřené věku)?
Nemám nic proti fyzice, ale někoho prostě nebaví a nikdy ji, i z tohoto důvodu, potřebovat nebude nad rámec toho, co si snadno zjistí empiricky. A kolik dětí z "normálních" škol umí z tou fyzikou pracovat (tj. využívat poznatky, které jsou náplní standardní výuky)?
Empirická procvičování:
1. Co se stane, strčím-li hřebík, který držím v ruce do zásuvky?
2. Je kyselina opravdu kyselá, chuť je základní smysl člověka, 1 dcl stačí.
3. Opravdu benzín po zapálení vybuchuje, zatímco nafta jen hoří. Musí být k zapálení nafty použita vyšší teplota?
4. Říká se, že jediný jedovatý had ČR, zmije obecná, nemá příliš silný jed, který ohrozí maximálně nemocné jedince, alergiky a malé děti. Ověřte.
5. Pro starší s řidičským průkazem. Ověřte, jakou brzdnou dráhu má vozidlo na suché silnici, na modré silnici, na zledovatělé silnici, pokud jede 50 resp 90 km/h. Pro odvážné ještě 130 km/h.
Životu zdar a co nejméně zájemců o Darwinovu cenu.
Tento princip není a nikdy nebyl pro každého. Je to jen jedna z možných alternativ a právě jde o to, aby rodiče měli možnost vybrat tu, která je pro jejich potomka nejlepší (podle jejich názoru). Implicitně, v případě "nepodnětných" rodin nelze očekávat, že by se dítě vůbec do takové školy hlásilo.
Co se týče výsledků, mohu porovnávat jen stav po konci pololetí prvního ročníku a nepozoruji žádnou materiální odlišnost od "standardní školy", pokud tedy pominu to, že dítě není "vybaveno" odporem k předmětům, které nejsou (aktuálně) zajímavé. A ano, i systematičnost a houževnatost je přítomna, leč spíše skrze předměty, které dítě baví.
Pěkný pokus Charlie, ale já tuto taktiku znám, takže příště zkuste Schopenhauera na někoho jiného. Mimochodem, byl bych zvědav kolik žáků ZŠ by bylo schopno řádně fyzikálně/chemicky/biologicky odpovědět na tyto otázky a co se týče té poslední, tak se obávám, že přesný fyzikální výpočet by byl nad síly kdekoho dospělého (a to pomíjím zcela nedostatečnou definici zadání v řadě případů - např. postoj, v čem držím hřebík, jaká je podlaha, boty, jaká kyselina, atd.).
A potřebuji Schopenhauera pro život? Jsem spíše příznivcem Friedricha Nietzscheho.
Děkuji za podnětné návrhy, udělám z nich podúkoly k jednotlivým empirickým cvičením.
To že je výpočet nad síly mnoha dospělých spíše vypovídá více o nich samých než o škole. Přece mají možnost si najít vzoreček na Gůglu. Jo, aha, já zapomněl, že v autě se musí věnovat řízení a nedržet mobil/tablet v ruce, natož něco hledat. A co počítání z hlavy, jo to taky některým nevoní, od čeho jsou kalkulačky. A tak je to se vším. Pro praktický život lidstva jsou totiž podle mého daleko důležitější hard-skills než dnes více preferované soft-skills.
A mohu vás ubezpečit, že dcera kromě poslední otázky (v 5. třídě) odpověděla na ostatní správně - "Nebudu to zkoušet, ještě nic o tom pořádně nevím."
Schopenhauer - Eristická dialektika, tj. návod jak disputovat.
A jste si jist, že odpověděla správně? Protože už v první bych odpověděl, že musím vědět za co (v čem) jej držím a v čem a na čem stojím, tj. jestli uzavřu obvod nebo ne. Což je, myslím, správná fyzikální odpověď. U kyseliny dtto, protože tuky, jsou, myslím, také kyseliny. U zmije je dobré ji poznat v praxi a benzín a naftu zapálit můžete, ale např. naftové výpary také velmi dobře bouchají (jak ke své škodě např. zjistili sovětští tankisté). A odpověď na poslední otázku závisí na spoustě věcí, např. i brzdách, pneumatikách, vrstvě vody atd. a to tedy asi nespočítáte pomineme-li empirické čím kluzčí povrch a vyšší rychlost tím delší brzdná dráha, což zná většina malých dětí poté, co se začnou klouzat (aha, nepřevedení poznatku z praxe do teoretického závěru).
Nebudeme-li tedy používat absurdní dovození ptám se, zda a kolik dětí zná a umí použít Bernouliho zákon či jiné (také fyzika), rozezná borůvku od rulíku (biologie), resp. bude vědět co lije do čeho při ředění kyseliny. Přiznejme si, že většina lidí se s těmito problémy v životě nesetká a tí, kteří ano si informace zjistí.
Obecně tedy nejde o to, zda budeme učit něco co se jmenuje fyzika všechny, ale naučit základní praktické poznatky, k nimž ti co budou mít zájem doplní potřební teoretické základy.
Pane Burso, nepochopil jste to. Paní píše, jak si děti ve SCIO škole vybírají co chtějí. Tak jsem se zeptal jestli dotyčný dokument viděla. Tam o "co chtějí", není ani slovo nebo aspoň nebylo ještě nedávno.
Nešlo o fyziku, ale obecně o nepravdivé tvrzení "maminky".
A viděl jste praxi? Protože ta má také svou hodnotu. Ano, mají nějaký rámec, ale způsob, jakým je vše podáváno je jiný. Nejsem si tedy jist, že to dítě, které bude mít velmi malý zájem o fyziku se odučí identické penzum, jako dítě v normální škole (byť bych se nedivil, kdyby výsledné znalosti a schopnost je použít byly identické s průměrným žákem ZŠ). Nemůžu zatím mluvit o fyzice, ale syn si skutečně vybírá co bude reálně dělat (v první třídě a překvapivě matematiku).
Pane Burso, pokud jde o konečný výstup ze vzdělávání Vašeho syna - Neříkejte hop, dokud jste nepřeskočil.
No, vzhledem k tomu, jak se tu snažíte prezentovat odpovědnost rodiče a důležitost možnosti volby školy, je zajímavé, že stejně nevíte, jak bude výuka probíhat :-).
A jak píše paní Adamová, počkejte do deváté třídy.
A kdyby si syn matematiku nevybral, tak ji mít nebude? Nemyslíte to vážně, že ne :-).
Pro pražské rodiče:
https://praha11.scioskola.cz/wp-content/uploads/2016/05/SVP_zmena_je_tvraly_stav_2015_10_29.pdf
"Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP) je i pro nás závazný. I když k němu máme řadu dílčích výhrad, je na něm pozitivní, že je natolik otevřený, že umožňuje sestavit Školní vzdělávací program ScioŠkoly (ŠVP), aniž bychom museli ustupovat z našich principů."
Vaše dítě si z tohoto plánu vybere VŠECHNO. Takže bude umět spočítat z fyziky kde co :-).
Když je řeč o výstupech: a jsou nějaká srovnání, jak si vedou absolventi na střední a na vysoké, ve srovnání s "tradičním" proudem?
Očekával bych procentuálně vyšší úspěšnost, pokud by výzkum neřešil i zázemí doma, musí/mělo-by to tak vyjít.
Korektní je, tlačit na to, aby se veřejné školy trochu reformovaly a obsah učiva malinko modernizovaly. Zatím jediné, co se děje, je jejich systematická destrukce, které využívají podnikatelé s vidinou budoucích zisků. Destrukce inkluzí, destrukce vysokým počtem dětí ve třídách, destrukce nízkými platy učitelů, apod.
Co rozhodně odmítám je, aby stát musel financovat soukromé podnikání, protože je po něm údajně poptávka. Odmítám zásadně tvrzení, že rodič je klientem státu a kupuje si od něj soukromou službu a tak má právo si vybrat cokoliv se mu zlíbí. To prostě není pravda a je to nesmysl. Jedná se o službu veřejnou a jejím klientem není rodič konkrétního dítěte, který si od státu tu kupuje spokojenost dítěte, tu radost dítěte, támhle u Mařenky nějakou tu pochvalu a tudle u Pepíčka doktorát z jaderné fyziky. To je naprosto pomýlené vnímání a pro takovýto typ služeb není zapotřebí, aby je poskytoval stát jako služby veřejné. Veřejnou službu si platí všichni, nikoliv jen rodiče dětí aktuálně školou povinných a cílem je maximální využití lidského potenciálu s vidinou užitku pro všechny, nikoliv maximalizace štěstí a radosti Pepíčka a Mařenky. Je to velmi podobné, jako s tvorbou zákonů a jejich vymáháním. Cílem není vymáhat zákon tak, aby byl spokojený ten, kdo zaplatil víc, ale aby byla vymáhána většinou přijatá pravidla chování, která se historicky osvědčila. Ve vzdělávání je to prakticky stejné. Pokud někdo věří, že pitím pomerančové šťávy v lese o půlnoci ve stoji na jedné noze se zvýší intelekt na dvojnásobek, prosím. Ale ať si takovou alternativu zaplatí, nebo ať přesvědčí většinu, že to funguje a že se vyplatí, aby takováto služba byla poskytována jako veřejná. V demokracii lidé nejsou svobodní. Musejí se podřizovat pravidlům daným většinou. Tak už se prosím přestaňte domáhat toho, aby stát MUSEL financovat soukromé podnikání. To ukazuje pouze základní nepochopení fungování státu a ekonomiky.
Pěkný kobercový nálet rodičů dětí ze Scioškoly. Včetně samotného pana ředitele.
Chci ve školství méně dětí na učitele. Ředitele do škol kteří budou schopnými manažery s prioritním cílem maximální spokojenosti žáků, rodičů a učitelů. Přísnější metr na učitele, ale výrazně lepší podmínky pro jejich práci. Vztahy založené na přátelství a důvěře. Očekávám od učitelů velkorysý a laskavý přístup. Chci aby stát dotoval studium dětí na soukromých školách a zejména těch které mají tak nízké školné jako Scio.
Možná by bylo dobré, kdyby se ministerstvo místo blokování vzniku soukromých škol více zajímalo o to, proč čím dál většímu počtu rodičů veřejné školy nevyhovují... Proč chce stát bránit rodičům, aby mohli pro své děti zvolit jiné způsoby vzdělávání než ty státem předepsané? Já jako rodič nechci za každou cenu vydávat nemalé částky za školné, ale pokud mému dítěti systém výuky v běžné základní škole zjevně nesedí a je zdrojem neustálých konfliktů a nepohody, chci mít možnost zvolit jiný systém, kde tyto problémy nejsou. Vážení zodpovědní na ministerstvu, co je na tomhle špatného nebo dokonce nebezpečného???
Ygrain srovnání je k ničemu. Když dva lidi budou dělat totéž, nikdy to nebude totéž. Takže je zbytečné porovnávat něco co není porovnatelné. I když vám připadá, že to porovnatelné je. Považujete za měřítko úspěchu vysokou školu, kompletní rodinu, život vlastních dětí, nebo množství spotřebovaných antidepresiv? Co je pro vás měřítko úspěchu? Co je měřítko úspěchu pro společnost? Co bude měřítkem úspěchu za 20 let? Přemýšlejme o pokoře, úctě, respektu a milujme život takový jaký je. Protože změnit se můžeme pouze sami.
Jan Hučín: Já třeba dítě do Scioškoly nedala, i když se mi ten projekt dost líbí, protože 1. je to pro mě drahé, 2. vidím výhodu v tom, když mé dítě bude vyrůstat mezi dětmi z různorodějších rodin, 3. jistou míru (ne moc velkou!) frustrace, kterou zaručují veřejné školy, vidím jako pozitivně formativní. (Jenže já měla to štěstí, že jsem měla možnost přeložit dítě do jiné školy ke skvělé "inovativní" učitelce, která je v rámci běžné školy považována za poklad.)
Ten váš "kobercový nálet" svědčí podle mě zkrátka o tom, že motivovaní rodiče se přirozeně zajímají o český vzdělávací systém, a proto čtou Českou školu (a ozvou se, když se jich téma bytostně týká). Tak to mám aspoň já.
Rozvíjení konspiračních teorií svědčí o vlastní nejistotě.
Pavel Doležel mám pocit, že veřejnost začíná vnímat, že "trochu reformovaly a obsah učiva malinko modernizovaly" nebude stačit. Zjevně nemáte rád změny. Jste opatrný a snažíte se být rozumný. Díky za vás, jen se nesnažte přizpůsobit ostatní podle vás. Dokonalý svět by byl nuda.
Kristepane, nechte si ty vzletné a rádobymoudré kecy. Kreativní, inovativní, a teď už i filosofujeme?
Pokud se má ze státních škol odbourat to špatné, rozhodně tomu nepomůže, když budou všichni alternativně utíkat někam jinam, takže nakonec na státní školy budou chodit jen ti, co si nebudou moci dovolit soukromé, a výuka bude taky podle toho vypadat.
Předchozí příspěvek byl míněn hlavně na Tetoura. Sorry ale na podobné řeči jsem vysoce alergická.
To Jan Bursa 17:08
Odpověděla správně, jak jsem psal, je v 5. třídě, fyziku zatím nemají, jen blok v rámci Přírodovědy. Ví, že do zásuvky nemá šťourat ničím, aniž by zatím musela znát veškerou teorii okolo, mimochodem, nejraději chodí bosa a rukavice doma nepoužíváme. Bernouliho zákon bych sem nezatahoval, je to látka středoškolská (odvození). Borůvku od rulíku rozezná, je to asi 3 měsíce nazpět, co jsem jí z toho zkoušel v rámci přípravy na písemku, a navíc to už viděla i naživo v lese.
Pokud jde o závěr diskuze: Co budou soukromé školy dělat, pokud projde návrh změn ohledně RVP a ŠVP, který je diskutován v jiném článku na tomto serveru. Již nyní se pan Botlík vymezuje vůči teoretickému návrhu paní Strakové ohledně 40% povinného penza. Já osobně, jako bývalý učitel na odborné SŠ bych se přimlouval za 60%. Opravdu SŠ nejsou od toho, aby doučovaly žáky např. převody jednotek, základní trigonometrii nebo dokonce vyjmenovaná slova. O začátcích v cizích jazycích ani nemluvě.
Pozn. Dceři, jako dítěti z učitelské rodiny, bychom s manželkou "dobrodiní" soukromé školy dopřát z finančních důvodů nemohli. Zatím doufám v exkluzi na osmileté gymnázium,neboť kvůli inkluzi několika nových spolužáků se začala ve škole nudit, opakování toho co zná ze 3. třídy není opravdu asi to pravé ořechové.
Ygrain řekl(a): "Pokud se má ze státních škol odbourat to špatné, rozhodně tomu nepomůže, když budou všichni alternativně utíkat někam jinam, takže nakonec na státní školy budou chodit jen ti, co si nebudou moci dovolit soukromé, a výuka bude taky podle toho vypadat."
No jistě, jenomže není úkolem (či není v silách) rodičů reformovat státní školství, oni se zkrátka jen snaží udělat to nejlepší pro vlastní dítě. Jaké páky rodiče mají? Zdá se mi, že právě vznik alternativ je tím, co konečně "zavedený systém" nutí k sebereflexi.
Vstupem rodičů se diskuse velice obohatila. Chtěl bych jim poděkovat. Mnoho pracovníků ve školství totiž trpí profesionální slepotou. Právě zakládání nových škol a zdůraznění netradičních požadavků na způsoby vzdělávání by jim mohlo pomoci "otevřít oči" a změnit zastaralé názory.
Vznik nových škol může mít na celý vzdělávací systém blahodárný účinek.
Cokoli dělat je lepší, než nedělat nic. A myslet blbě je pořád lepší, než nemyslet vůbec. Každý dělá co může. Pokud někdo vidí smysl ve změně stávajícího školství, tak ať sám je tou změnou a vlastním příkladem motivuje druhé. Ať neztrácí čas a energii hodnocením aktivity druhých. Když v jeho činnosti uvidím smysl rád se přidám, ale hodnocení a kritika druhých mne nemotivují. Spíš naopak ... Navíc cíl máme společný, jen cesty se nám teď rozcházejí. Já věřím, že se později zase sloučí. Zato mám pocit, že reformátoři mají strach kráčet sami svou cestou.
" Mnoho pracovníků ve školství totiž trpí profesionální slepotou."
Kromě těch pracovníků, kteří neučí. Ti mají voči dokořán. Jak sám vidíte, někteří z rodičů ani neví, co jejich děti ve škole čeká :-).
Ano blahodárný účinek. Bude jak psala Ygrain, raději, z jistých důvodů, to ocituji:
"Pokud se má ze státních škol odbourat to špatné, rozhodně tomu nepomůže, když budou všichni alternativně utíkat někam jinam, takže nakonec na státní školy budou chodit jen ti, co si nebudou moci dovolit soukromé, a výuka bude taky podle toho vypadat."
Ygrain pochopte, že i naše aktivita působí pro společnou věc. Vy se hádáte s námi a ministerstvo si mne ruce. Co vám tak vadí, že někdo možná přijde k penězům. Připomíná mi to, že stahujete kalhoty i když vůbec nevíte jestli je v korytu řeky voda. Víte kolik lidí si pakuje kapsy na vzdělání teď? Já ne, ale kdyby mi to vadilo asi bych nejprve hledal tam kde to už teče.
Souhlasím s panem Václavíkem a také děkuji zapojivším se rodičům. Taková podpora rozumné nejednostranné diskuze je velmi milá :)
Já jako učitelka se také bohužel hodně potýkám s profesionální slepotou svých kolegů, která i způsobila takový problém se školním časopisem, kde děti chtěly vyjádřit své pocity, návrhy. Škola je tak slepá, že to slyšet nechce, raději prohlásí, že jsem děti já zmanipulovala :( No tak co rodičům zbývá, než založit vlastní školu, když nemají moc možnost ovlivnit svou spádovou klasickou školu? Každý návrh na vylepšení školy je totiž vnímán jako urážka, zlá kritika..... No a k tomu MŠMT vysílá jasné signály, jaké ty státní školy chce mít. Pan prof. Štech v rozhovoru s J. Hlochem (https://www.youtube.com/watch?v=Pwzdg5ARsao&t=3034s) mluvil stále o nutnosti pozitivní disciplinace, nutnosti učení se zbytečnostem - prostě formování nějakého poslušného robota....A dal tomu korunu svým dnešním vyjádřením: "Trend zakládání soukromých škol je už významný a nebezpečný" Místo toho, aby zmínil např. Manifesto 15. Četli jste? Úžasné slovo do pranice! http://www.manifesto15.org/cs/?utm_campaign=shareaholic&utm_medium=facebook&utm_source=socialnetwork
REFORMÁTOŘI STÁVAJÍCÍHO ŠKOLSTVÍ. Co děláte pro změnu vy?
Jsem učitelka na základní škole. Znám bohužel spoustu učitelů, kteří nic reformovat nechtějí, spíš navracet nějaké staré pořádky, kdy měl učitel mnohem větší vážnost, tj. MOC. Romana Howe
Zdá se mi, že právě vznik alternativ je tím, co konečně "zavedený systém" nutí k sebereflexi.
O jaké sebereflexi to mluvíte? Za ty roky okopávání noh systému, jeho destrukce vlivem finančního podhodnocení, neschopných ministerských úředníků i ministrů a naopak všehoschopných kritiků, nesmyslně rychle zaváděné projekty jako inkluze, kariérní paskvil (nejsem ochoten použít slovo řád), odbourání osnov, RVP+ŠVP, povolení systému víceletých gymnázií atd., je vůbec s podivem, že veřejné školství ještě funguje. Pamatuji školy, kde byly třídy s rozšířenou výukou matematiky, cizího jazyka, ICT atd. Kde jsou? Smetla je vlna inkluze, přece nikdo se nesmí vyčleňovat. A když totéž zavedou alternativní školy, má to být v pořádku. Až budou do těchto škol chodit 3-4 inkludovaní žáci na třídu (a nemluvím o dys..., ti jsou v klasických školách již dávno), bez asistenta, na toho budou mít nárok až po přezkoušení, pak si můžeme popovídat.
Boudou se také zavádět alternativní SŠ? Jaké obory budou učit? Nebo jen řekneme za pár let dětem "Vítejte v realitě, zatím jste žili ve zlaté kleci, teď jsou důležité znalosti a budeme zase známkovat."
"Možná by bylo dobré, kdyby se ministerstvo místo blokování vzniku soukromých škol více zajímalo o to, proč čím dál většímu počtu rodičů veřejné školy nevyhovují... Proč chce stát bránit rodičům, aby mohli pro své děti zvolit jiné způsoby vzdělávání než ty státem předepsané? Já jako rodič nechci za každou cenu vydávat nemalé částky za školné, ale pokud mému dítěti systém výuky v běžné základní škole zjevně nesedí a je zdrojem neustálých konfliktů a nepohody, chci mít možnost zvolit jiný systém, kde tyto problémy nejsou. Vážení zodpovědní na ministerstvu, co je na tomhle špatného nebo dokonce nebezpečného??? "
Stát nechce bránit rodičům, jen jim prostě sděluje, že jim nedokáže financovat nadstandard. To máte úplně stejné, jako byste se domáhali toho, že vám nestačí dojezdová doba sanitky 15 minut, nebo policejní stanice až v okresním městě a že si založíte vlastní policii, nebo vlastní záchranou službu, kterou si postavíte hned vedle svého domova, abyste byli plně pokryti a spokojeni, ale za veřejné peníze. A to prostě nejde. Na to žádný stát nemá, ani ten nejbohatší. Vy si platbou daně nepředplácíte soukromou službu, ale financujete veřejnou. A stále nějak nedokážete pochopit ten rozdíl. Pokud se dohodneme, že o alokaci veřejných zdrojů budou rozhodovat nějaké malé skupiny nikým nevolených a nikomu odpovědných jednotlivců, tak můžeme zrušit asi stát jako takový, politiky i politiku jako takovou a můžeme se o toho medvěda rvát na ulici. Akorát se obávám, že zvítězí aktivní lidé typu Mrázek, Janoušek, nebo Rittig.
Obávám se, že paní Kalabisová-Howe a někteří další tzv. reformátoři školství nechápou mnohdy řádně ani základní pojmy potřebné k výkonu učitelské profese.
"Cokoli dělat je lepší, než nedělat nic."
Aha. Že bych si zítra přepadl nějakou pumpu? Nebo někoho znásilnil?
"A myslet blbě je pořád lepší, než nemyslet vůbec."
No to nevím. V humanitních oborech asi ano, protože tam se to moc nepozná. Když ale špatně navrhnu most a ten spadne a zabije stopadesát lidí, tak je to přecejen horší, než když žádný nenavrhnu.
"Každý dělá co může. Pokud někdo vidí smysl ve změně stávajícího školství, tak ať sám je tou změnou a vlastním příkladem motivuje druhé. Ať neztrácí čas a energii hodnocením aktivity druhých. Když v jeho činnosti uvidím smysl rád se přidám, ale hodnocení a kritika druhých mne nemotivují. Spíš naopak ... Navíc cíl máme společný, jen cesty se nám teď rozcházejí. Já věřím, že se později zase sloučí. Zato mám pocit, že reformátoři mají strach kráčet sami svou cestou."
Vy nechápete, že je celá řada lidí, a já patřím mezi ně, kteří se domnívají, že naše veřejné školství je velmi dobré a jestli ho něco ničí, tak jsou to všelijaké tyto tlaky na alternativy a údajné inovace. Na to, kolik na vzdělávání dáváme, máme podle mého mínění doslova a do písmene špičkové veřejné školství. Ano, mohlo by to být ještě lepší. Ale to by to nesmělo být neustále przněno nějakými debilitami typu plošných inkluzí, kariérních řádů, povinné předškolní docházky a podobných "inovací". Nejsmutnější na tom je, že si ještě to prznění sami finacnujeme.
Charlie: Když někomu ukážete, že to "jde i jinak", znejistíte tím jeho chápání jediných a platných norem, a ve šťastnějších případech ho podnítíte k přemýšlení o tom, jestli není náhodou diverzita užitečná věc. O této sebereflexi mluvím.
(To, že není dostatek asistentů a "inkluze" není dobře implementovaná, není vůbec argument pro tuto debatu, to je jak "vy zase bijete černochy". A do té údajně smetené třídy s rozšířenou výukou jazyka chodí mimochodem mé dítě.)
A moc nerozumím té úvaze, že alternativní škola = zlatá klec. V mnoha ohledech se ukazuje, že schopnost rychle se adaptovat je právě pro odchovance klasického školství (a pro klasické školství samotné, jak vidno) obtížná.
Osobně jsem pro co nejdelší společné vzdělávání (když jste nakousl ta VG), připadá mi to důležité pro všechny zúčastněné. Ale je to neudržitelné ve stávající podobě.
Rodiče podle mne nevyžadují NADSTANDARD, tedy poukud se nadstandardem nemyslí slušnost, smysluplnost, autonomie a respektování žákovy individuality - A TO NIC NESTOJÍ. Jenže MŠMT, ČŠI si nastavily takové regule, takové nesmysly, že prostě tyto elementární záležitosti ze škol vymizely (nebo se tam nedostaly). A nevím, proč učitelé již dávno proti tomuto ve větší míře sami nevystupují, nežádají možnost učit jinak. Místo toho se podrobí diktátu, vnutí ho i dětem, obviní je z lenosti a ještě si stěžují, že se jim někdo opováží něco vytknout, na něco nesmyslného upozornit. To je ta profestní nebo lokální slepota.
Takže, stát by se měl starat, aby všechny školy byly dobré, alternativní, svobodné, pak by nemuseli rodiče zakládat své vlastní školy, kde jejich dítě není podrobováno pozitivní disciplinaci a nutnosti učit se zbytečnostem (aby si údajně zvyklo na nutnost učit se na příkaz a mělo nějaký státem určený pojem o státech daných faktech). A každý rodič platí daně, tudíž není žádný důvod, proč by si rodiče měli platit školy, které jsou k jejich dětem slušné. Ano, pokud by chtěli rodiče nějakou super výjimku, jako např. osobního učitele rodilého mluvčího na každý cizí jazyk nebo jiné libůstky, tak to by si museli platit sami, to je jasné.
Ale jinak vnímám jako naprosto nefér, že si za "alternativu" rozuměj rozumný přístup ke vzdělání musí rodiče platit NAVÍC! Jsem taky rodič a svou dceru bych nikdy nedala na klasickou základní školu. Nikdy. Raději jsme si vybrali pobyt v Belgii, kde sice také není nějaká extra alternativa, ale alespoň mají rozumný přístup co k objemu znalostí /tudíž toho z hlediska obsahu po dětech vyžadují mnohem méně/. No a po návratu se má dcera naprosto bez potíží zařadila na zdejší střední školu. Nikdo nemůžu říct, á , to je ta, co se čtyři roky flákala v Belgii a teď jsou vidět ty strašlivé mezery. Ona je totiž pravda, co tu napsal pan Bursa - to, že žáci klasické školy jsou podrobeni nutnosti učit se téměř naprosto "všechno", vůbec neznamená, že by byli schopni či ochotni všemu porozumět a zapamatovat si to. Jiná věc je, že napíší písemku tak, aby prošli.
Tímto se omlouvám všem svobodymyslným učitelům a inovativním a učícím se školám, kterých je v ČR prý kolem 25 procent. Před těmi hluboce smekám, že dokázali přes nástrahy MŠMT a ČŠI vybojovat smysluplnost. Romana Howe
Ano, nejsem schopna zvládnout ani základní pojmy potřebné k vykonávání mé profese, neboť tyto pojmy představují trvání na nesmyslech, upřednostňování kázně před myšlením, nutnost nacvičovat děti na přihlouplé testování, atd atd, prostě na vykonávání práce dozorce. To nechci a nejsem schopna zvládnout. To máte pravdu. Svobodný názor je umlčen, školní časopis je zneutralizován, aktivita dětí paralyzována, učitel zastrašen a obrán o možnost učit svůj předmět. Nelichotivý obrázek, ale já jej takto nenamalovala. Romana Howe
Rád přijímám nové věci, které mi v učitelské práci pomáhají a přináší výsledky nejen mně, ale především mým žákům.
Po přečtení všech příspěvků příznivců soukromého školství jen pod tímto jediným článkem, které dozajista obohatily naši diskuzi na České škole, jsem našel i natolik protichůdné požadavky na vylepšování, že teď nevím, kterým vyhovět.
Proto se také přimlouvám, abychom raději využili možnosti demokracie a prosazovali své názory a požadavky touto cestou. Ani v přímé demokracii nelze pohrdat vůlí a zájmy většiny.
Tento princip není a nikdy nebyl pro každého. Je to jen jedna z možných alternativ a právě jde o to, aby rodiče měli možnost vybrat tu, která je pro jejich potomka nejlepší (podle jejich názoru). Implicitně, v případě "nepodnětných" rodin nelze očekávat, že by se dítě vůbec do takové školy hlásilo.
"Rodiče podle mne nevyžadují NADSTANDARD, tedy poukud se nadstandardem nemyslí slušnost, smysluplnost, autonomie a respektování žákovy individuality - A TO NIC NESTOJÍ."
Otázka stojí jinak. Vy jste placena z prostředků státního rozpočtu ne proto, abyste byla slušná, respektovala individualitu a žáci byli šťastní a spokojení a cítili se dobře, byť to už nic dalšího nestojí. Vy jste placena za to, že ty žáky vzděláte tak, aby mohli přinášet nějaké hodnoty společnosti. Pokud by šlo jen o to, aby žáci byli respektováni, spokojeni a byla respektována jejich autonomie a individualita, tak nic proti tomu, ale k tomu nepotřebujete ani školu, ani žádnou jinou vzdělávací instituci a já bych potom od vás vyžadoval vysvětlení, proč se domníváte, že bych měl třeba já financovat spokojenost a individualitu Pepíčka Vonásků. Nevidím na tom žádný přínos pro společnost. Ano, budu financovat vzdělávání mediků, protože lékaře potřebuji, budu financovat vzdělávání elektrotechniků, protože potřebujeme kvalifikované lidi, kteří jsou schopni vyrábět a udržovat elektrické rozvodové sítě, metro, tramvaje, atd. V tomto pro společnost a tím i pro sebe, hodnotu vidím. Ale proč mě má zajímat jestli se vaše dítě dnes cítilo harmonicky rozvinuté a jestli byla respektována jeho individualita? To je vaše starost, váš soukromý užitek a užitek vašeho dítěte. Je naprosto legitimní. Můžete se svobodně rozhodnout, že je pro vás důležitější, aby se dítě cítilo dobře, než aby něco umělo a bylo uplatnitelné na trhu práce. Do toho nikomu jinému nic není. Ale nemůžete postavit na stejnou úroveň spokojenost vašeho dítěte se znalostmi vedoucími k odbornosti třeba v neurologii, protože spokojenost vašeho dítěte neumožňuje uspokojovat poptávku ostatních.
"A každý rodič platí daně, tudíž není žádný důvod, proč by si rodiče měli platit školy, které jsou k jejich dětem slušné. Ano, pokud by chtěli rodiče nějakou super výjimku, jako např. osobního učitele rodilého mluvčího na každý cizí jazyk nebo jiné libůstky, tak to by si museli platit sami, to je jasné."
To nechápu. Čili co ještě má být placeno z daní a co už ne? Co přesně je libůstka a proč? Netuším, na čem je založeno vaše přesvědčení. Proč byste neměla z daní, které platíte, mít právo na cokoliv, na co si vzpomenete? Třeba osobního policistu, osobního učitele, vlastní hasičské auto s jedním hasičem? A proč ne se dvěma? Proč bychom vám neměli hradit třeba novou barevnou OLED televizi, abyste se cítila svobodně a spokojeně?
"Takže, stát by se měl starat, aby všechny školy byly dobré, alternativní, svobodné, pak by nemuseli rodiče zakládat své vlastní školy, kde jejich dítě není podrobováno pozitivní disciplinaci a nutnosti učit se zbytečnostem (aby si údajně zvyklo na nutnost učit se na příkaz a mělo nějaký státem určený pojem o státech daných faktech)."
Aby byly dobré, s tím se dá souhlasit. Když ale budou všechny alternativní, tak se z logiky věci jaksi stane alternativou to, co je dnes většinové. Vy zřejmě nechápete význam pojmu "alternativní". Rozhodně tedy ten význam není ten, který jste uvedla. A že škola nemůže být svobodná? Nemůže. Pokud nemáte soukromého učitele, který vás vzdělává na zakázku, tak se vždy všichni musí přizpůsobovat ostatním.
Otázka pro kolegy ze SŠ: Máte zkušenosti s dětmi z alternativních škol?
Otázka pro rodiče z alternativních škol: Jaké střední školy zvažujete/zvažují vaši potomci?
Z diskuse jsem zmaten, nic jsem nepochopil, tak si to potřebuji zasadit do kontextu celého školství, resp. vzdělávání.
" Vy se hádáte s námi a ministerstvo si mne ruce. Co vám tak vadí, že někdo možná přijde k penězům."
Buďte tak laskav a nepodsouvejte mi motivaci. Je mi jedno, jestli soukromé vzdělávání sype nebo ne. Co mi vadí, opravdu VADÍ, je to pokrytectví, které jste tu předvedl - srovnáváte státní a soukromé školy v neprospěch státních, a když se zeptám na srovnání výsledků, otočíte na obrtlíku, že všechno se srovnávat nedá a kdesi cosi.
Tak srovnání asi přirozeně moc nebude, když tu alternativy nejsou moc dlouho. Občas čtu o studentech, kteří prošli Valdorfským systémem. Ti mají lehce nadprůměrné výsledky v přijetí na SŠ a VŠ. Ale jak už tu někdo psal, zde se bude promítat rodina. Pokud rodiče dají své děti na jakoukoli školu mimo hlavní proud, budou to rodiče, kterým na vzdělávání záleží.
Když jsme byli u zápisu na ScioŠkolu, byli jsme obecně spíše odrazováni. A bylo nám řečeno jestli jsme si vědomi, že když dítě nebude bavit třeba chemie, prostě ho do ní nebudou nutit a odejde ze ZŠ se čtyřkou z chemie. (A ruku na srdce - já na druhém stupni učila -
moje dítě bude naprosto srovnatelné se čtyřkařem z klasické ZŠ i kdyby opravdu o chemii ani nezavadilo. A to nemluvím o tom, že jestli stále platí jako za mě, že na ZŠ se učí jen anorganická chemie - naučí se jí celou za 14 dní, když bude chtít.)
Čímž tedy odpovídám na to, že my rodiče moc dobře víme, co nás čeká. A zároveň to odpovídá i na otázku jak to, že Scio deklaruje, že se dokáže vyrovnat s rámcem daným zákonem a přitom neustoupit ze svých ideí. Proto se nedá srovnávat a není to volba pro každého. Pán měl úplnou pravdu. ScioŠkola není výkonová, chce vychovat spíš kreativní lidi, kteří budou mít asi nejčastěji vlastní firmy. Oproti tomu výkonové školy vychovávají jistě také špičkové jedince, kteří budou skvělí zaměstnanci atd. Proč ne???
A včera, jak se mi uležela diskuse tady, se mi vybavil ten zcela největší rozdíl mezi státní ZŠ (a to i z mého pohledu bývalého zaměstnance) a školou, kde je dítě teď:
Na státní ZŠ BYL VŠE PROBLÉM, NEŠLO TO, UVIDÍME, CO SE DÁ DĚLAT (jinými slovy nic). Na soukromé: AHA, JDE TÉMĚŘ VŠECHNO a NĚJAK SI S TÍM PORADÍME a BUDEME NA TOM PRACOVAT TAK DLOUHO, DOKUD TO NEVYŘEŠÍME. Haleluja, to je taaaaková úleva!!!
"... chce vychovat spíš kreativní lidi, kteří budou mít asi nejčastěji vlastní firmy. "
To je hezké. Co budou vyrábět nebo v jakých technologiích budou podnikat? Nebo to budou jaké firmy?
Anonymní: Tak třeba... v nových technologiích? Viz např. http://www.businessinsider.com/tech-innovators-who-went-to-montessori-school-2014-3
U nás sice "alternativy" moc dlouhou tradici nemají, ale stačí se podívat ven...
Omlouvám se, nemám čas číst všechny komentáře, takže jen stručně:
Co mi nevyhovuje na běžné škole:
- frontální výuka. Je tam a převažuje.
- odtrženost od reality a od praxe
- nerespektující přístup (často ten respekt není ani k dětem, ani ke kolegům, ani k rodičům)
- absence rozvoje kritického přístupu a laterálního myšlení
- nedostatečné vedení k vlastní zodpovědnosti za vzdělávání – rozhodnutí, co a jak chci dělat, a zhodnocení, co a jak se mi daří či nedaří a jak dosáhnout zlepšení
- nedostatečná práce se skupinou jako kolektivem i s jedincem (rozvoj zdravého sebevědomí, emocionální inteligence, respektující komunikace, atd.)
- nedostatek pohybu a relaxace dle potřeb dítěte, nedostatek pobytu v přírodě, nedostatek pobytu mimo budovu školy obecně
- naprosto nevhodná práce s chybou. Chyba není vnímána jako příležitost ke změně a ke zlepšení. Je to něco, co musí být potrestáno – např. posměchem (i třeba jen tolerovaným posměchem od spolužáků), špatnou známkou.
Soukromé školy často dokazují, že to jde, ač mnozí tvrdí, že to nejde a že to nemůže fungovat, včetně tzv. „odborníků“ (bez ohledu na to, že i zkušenosti ze zahraničí to dokazují, že to jde a funguje).
Absurdní problém českého školství obecně: ačkoliv musíme už téměř povinně uznat, že každý je jedinečný, že máme různé předpoklady a schopnosti, musí všichni plnit stejné cíle a nejlépe ve stejnou dobu. A pokud to tak není, je to každopádně vnímáno jako problém a nedostatek, který se dle situace háže na neschopného učitele, zanedbávající rodiče či líné dítě. Přitom je úplně normální, že ne každý z nás umí zazpívat čistě písničku, napsat krásnou povídku, má matematické nadání, rozpozná stovky druhů rostlin a hmyzu, uběhne 5 kilometrů v terénu a v cíli udělá radostí salto. A někdo to umí hned, někdo po delší přípravě a tréninku, někdo po ještě delší přípravě a někdo prostě nikdy. Je normální, že někdo potřebuje víc času, ale není mu to dopřáno. Vymáhán a požadován je každopádně výkon a neustále se s něčím srovnává…
A ještě zpět k práci s chybou: všichni jsou zvyklí ze školy, že chyba znamená selhání a to znamená kritiku a trest. Jsme z toho už tak zdeformovaní, že jakákoliv kritika v nás vyvolává pocit, že něco děláme špatně a že si zasloužíme zavržení a trest. A jen málokdo je tak osvícený, že v kritice a chybě vidí příležitost ke změně k lepšímu. Většina reaguje neadekvátně, nevyrovnaně, nedospěle. Vylítne jako „čertík v krabičce“. Týká se to celé společnosti. Bohužel i vedení škol, kteří ze strachu, že snad dělají něco špatně nebo udělali chybu, zavrhují jakoukoliv diskuzi či kritiku (neboť nyní z pozice „moci“ si to mohou dovolit). Odmítají přemýšlet o jiném řešení, protože by to znamenalo, že předtím to nedělali dost dobře. A to nejsou ochotní připustit. A je jedno, jestli nové názory přinášejí pedagogové školy či rodiče. A nyní si přečtěte reakci paní ministryně – vždyť je to úplně to samé. Přitom kritika může být tou nejlepší příležitostí k zamyšlení, ke změně a tedy také ke zlepšení. Připusťte změnu, prosím! Změňte školství, aby budoucí generace nemusely vyrůstat se stejnými negativními pocity, které v lidech školy budují a které mají evidentně tak zhoubný a trvalý vliv, že je ani dospělí lidé ve vedoucích a vrcholných pozicích nedokáží překonat požadovaným profesionálním přístupem. To, že jsme to takto zažili my, není argumentem, abychom to museli šířit dál a páchat zlo na dalších generacích.
To je hezké. Co budou vyrábět nebo v jakých technologiích budou podnikat? Nebo to budou jaké firmy?
Myslím, že otázka je trochu nefér, nebo jak to napsat. Když se zeptáte na totéž ve státní ZŠ dětí na druhém stupni, co čekáte za odpověď?
Pokud Vás to zajímá a není to jen rýpnutí, mohu odpovědět sama za sebe. Doufám v takový scénář, jaký žije například jedna osoba z mé rodiny. Od zhruba 16, 17 let začal s kamarádem pracovat na nějakých svých IT projektech. Postupně se přetavili ve firmu. Myslím, že i několikrát změnili projekt a teď je jim ke 30, mají super firmu, která pěkně živí nejen je, ale i pár zaměstnanců. Je to mladý, moderní člověk. Nedodělal jeden obor na VŠ, teď, myslím, studuje jiný, ale to si nejsem jistá. Není milionář, ale vytvořil firmu, která dělá praktický produkt, který od nich kupují firmy. Zaměstnává své lidi na bázi práce z domova - v IT firmě to jde super. Tím třeba dává práci lidem na Moravě, kteří jsou zas pro něj levnější. A hodně dbá o nejen svůj, ale celofiremní příjemný work life balance.
Samozřejmě nejsem naivní a nemohu předvídat do budoucna. Ale vycházím z pár předpokladů: Mám chytré děti, které se snad v této škole naučí samostatnosti a že věci dělají pro sebe. Nebudou se dřít s tím, co jim nejde, ale budou se schopni doučit relativně snadno základy a tak třeba udělat přijímačky na školy. Navíc jsme rodina, kde tak nějak o věcech kolem nás mluvíme. Takže - upřímně řečeno jsem do toho šla s tím, že dítě už umí číst a psát a počítat a o světě kolem se stále něco dozvídá, takže na prvním stupni nemůže o nic přijít.
Teď třeba jedeme při cestě do školy tvrdé a měkké slabiky, včera se sám ptal na volby ve Francii, když o tom slyšel v rádiu.Co se týče jazyků, běžně slyším děti ve SciŠkole se bavit beze studu s rodilými mluvčími (mají je jak ve výuce, tak v družině). Musím tedy říct, že valím oči. Před 10 lety, co jsem učila na ZŠ já tam nebyla taková úroveň jazyka ani náhodou. Dítě tedy umí jazyk už ze školky a na druhý chodí od 1. třídy.
Je pravda, že kdyby chtěl na výběrový gympl, musel by se na něj dopřipravit sám. Ale jak jsem teď viděla to šílenství kolem sebe, to dělají stejně všichni.
A zrovna tak si nedělám starost o děti, kteří budou ze ScioŠkoly směřovat třeba na učňák.
No jo, Ford, to je velká alternatíva, Edison taky :-).
Ale je dobře, že máte představu, čím Vaše děti budou :-). Hodnotný odkaz.
Anonymni: Prosím?! Ptal jste se, jakým technologiím by se asi tak mohly věnovat děti z alternativních škol, tak jsem odpověděla několika konkrétními příklady toho, jaký význam přikládají úspěšní lidé se zkušeností s Montessori právě tomuto typu vzdělání (např. zakladatelé Googlu).
Naprosto nechápu, jak s tím souvisí mé děti na klasické základce, ale jasně chápu, že nemáte zájem o skutečnou diskusi, nebo ji nedokážete vést.
Mám takový dojem, že je zde vycházeno z předpokladu, že "státní" školy zajišťují nějaký standard vzdělání, bohužel tomu tak však není. Objektivně. Nepopírám, že některé státní školy poskytují i vysoký nadstandard (co se týče znalostí, jež dítě po absolvování má), ale pak tu máme řadu dalších, které v oněch snížených "standardech" žalostně selhávají. A teď se nebavím o přístupu k žákům, ale penzu znalostí, které poskytnou. Je hezké, že se zde trumfujeme ve znalostech fyziky či čeho, ale otázkou je, jaká je průměrná znalost dotyčných předmětů průměrného absolventa základní školy. A obavám se, že v případě řady škol je výsledek více než tristní. Problémem tak není jen co se "odučí", ale spíše co si děti odnesou. A v tomhle stát selhává, v tom, že není schopen zajistit ani určitý standard znalostí, jež si děti odnesou. Otázkou je, zda je schopen a ochoten s tímto něco dělat.
A jasně, hodnotit školu můžu až po jejím konci, ale i v tomhle ani státní negarantuje to, že to co bylo odučeno bude v hlavě. Takže pokud mi stát negarantuje to, co slibuje, že dodá má mi bránit v možnosti hledat totéž (byť v jiném balení) jinde? Ano můžeme se bavit o tom, že stát nedává peníze, dělá hloupé změny atd., ale není právě toto důvodem proč povolit alternativu? Přičemž ta alternativa dává i šanci pro učitele vydělat si trochu více či vyhnout se regulaci, která jim nevyhovuje.
To Anonymní: Ale je dobře, že máte představu, čím Vaše děti budou :-). Hodnotný odkaz.
Moc Vašemu komentu nerozumím. Napsala jsem pravý opak. Dále jsem naznačila třeba možné cesty, abych objasnila větu, na kterou jste se mě ptal níže. Pokud jsem správně pochopila Vás (a doufám, že ne) - myslíte si, že mám v rámci sociálního inženýrství vybraná zaměstnání pro své děti? Pak bych tedy propadla nekontrolovatelné hysterii a začala bych děkovat Bohu, že mají moje děti učitele jiného ražení než jak se tu presentujete vy. Upřímně si myslím, že nemáme ani náhodou představu, jaká zaměstnání budou potřeba za dalších 20 let. Natolik si všímám prognóz o umělé inteligenci.
Manžel jde zrovna pracovat do startupu. Já svým dětem věřím. Pokud vy nejste takovým vizionářem, asi ani Vaše děti nebudou. A je to tak dobře. Společnost je různorodá a tak to má být.
A obecně třeba zde: https://www.startupjobs.cz/?gclid=Cj0KEQjwrYbIBRCgnY-OluOk89EBEiQAZER58mFa-c1WlbGGE4R8lMGuyDhy3QP6ddJ9_wQb4XDXSD0aAv5F8P8HAQ
Dobrý den, je mi 38 let a jedinou změnu kterou jsem měla možnost zaznamenat v našem školství je to, že školy za posledních 30 let mají nově vybavené učebny, nové tělocvičny,fasády a hřiště , ale to je tak vše. Přístup k dětem a styl vyučování je stejný. Můj syn který chodil do státní základní školy 4 roky chodil do školy nerad. 4 roky monotóní docházky,narvaná aktovka učebnicemi a pomůckami až k prasknutí a at se snažil sebevíc a doma se připravoval jak chtěl pořád to nestačilo. Tak snahu vzdal a nechal to osudu. Přístup školy ředitele i kantorů byl takový,že jednou za čtvrt roku na třídních schůzkách zkonstatovali co syn dělá špatně a to bylo vše.Pro syna žádná motivace žádné společné hledání nových možností jak přijít učení na chuť jak se vzělávat, k čemu je to vlastně dobré. To bylo jen samé strana 35 cvičení dva neprospě. Sebevědomí a úcta a motivace syna šla rapidně dolů. Největší problém,že učitelům to bylo jedno nemají čas děti vzdělávat ,nemají snahu děti vzdělávat.A to je smutné. Děti jsou naše budoucnost,tak by jsme jim měli dát odpovídající možnosti a podporu pro tu nejlepší budoucnost.
Od páté třídy chodí do soukromé scioškoly a je to obrat o 360stupňů. Sebedůvěra se zlepšila ,zjistil ,že dospěláci kteří ho učí na něj mají čas, jsou tam pro něj aby ho naučily vše co je potřeba co ho zajímá, zjistil ,že učení je celkem zajímavá věc. Chodí do školy rád a ze školy se mu odpoledne ani nechce. A to je velký pokrok.
Průvodci ve scioškole jsou s námi rodiči skoro každý den v kontaktu,jako rodič mám přehled o tom jak se ve škole synovy daří nebo nedaří a operativně vše řešíme, neustále se snaží posouvat hranice vzělání dopředu a přístup k dětem je ůžasný.
Takže proč nedat dětem možnost na dobré vzdělání s individuálním přístupem?
Proč někomu zakazovat otevírání dalších soukromých škol jako je scioškola?
Mám pocit,že proto,že by státní školství nemělo koho učit.
Děkuji mnohokrát novým diskutujícím, kteří obohatili diskusi, a doufám, že se tady nepotkáváme naposledy! Ostatně, mám dojem, že ať to tak na první pohled vypadat nemusí, ani zdaleka v této diskusi nejde jen o obhajobu soukromých škol. Že "reformátoři, alternativci..." nebo prostě rodiče a "skeptičtí praktici" nebo prostě část učitelů mají jedno velké zásadní společné téma: Otázku, jak dosáhnout toho, aby veřejné školy byly výborné. Aby se v nich cítili dobře učitelé i děti a rodiče někdy třeba i ze zoufalství neměli potřebu zakládat či hledat školu soukromou. A aby to platilo opravdu o zcela běžných veřejných školách, nikoli jen o několika desítkách (snad stovkách?) nějakým způsobem mimořádných škol. Tato diskuse - a věřím, že další budou následovat - nabízí možnost vnímat zkušenosti a argumenty z obou stran, různé úhly pohledu... Díky! hezký den!
Je hezké, že se do diskuze zapojili hromadně klienti SCIO škol, zřejmě si dali ECHO, a je evidentní, že se domnívají, že takto ideálně to vypadá na všech soukromých školách. Bohužel tomu tak ani náhodou není. Mezi kvalitními školami najdeme spoustu soukromých i veřejných škol a podobně je to i ve skupině nekvalitních škol. Především některé soukromé střední školy jsou až k uzoufání, no a o vysokých snad radši ani nemluvme. Tam jde skutečně jen o papír a o peníze. A faktem je, že o peníze až v první řadě začíná jít i teď, protože poté co ministryně, jak sama říká, tzv. narovnala financování státních a soukromých škol, se s žádostmi soukromých subjektů o zapsání do školského rejstříku roztrhl pytel.
Bohužel jsme se od scioškolní letky nedozvěděli příliš konkréktních odpovědí, proč jsou podle ní státní školy nekvalitní (otázka č. 2 kolegy poste.restante).
Dozvěděli jsme se, pravda, pár negativních osobních zkušeností, které ale těžko můžeme zobecňovat. Stejně tak bych mohl já zobecnit skvělé osobní zkušenosti se spádovou státní školou. A pak jsme se dozvěděli několik obecných frází. (Pane Komárku, co kdybyste od přispěvatelky Veroniky Dosoudilové požadoval doložení jejích tezí stejně vehementně, jako to občas požadujete od paní Adamové, Anonymního z 21:30 atd.?)
Shrnuto: část diskutujících má prostě takový dojem, nejspíš protože to říkají jejich opinion makers, část diskutujících má na to data zahrnující jejich dítě a 1-2 školy. (A ano, můžou říkat, že znají mnoho dalších rodičů, kteří mají stejnou zkušenost -- koneckonců rodiče dětí ze scioškol mají za sebou velmi podobné příběhy. Ale to bohužel není ani zdaleka reprezentativní vzorek.)
" tak jsem odpověděla několika konkrétními příklady toho, jaký význam přikládají úspěšní lidé se zkušeností s Montessori právě tomuto typu vzdělání (např. zakladatelé Googlu). "
To byla odpověď na úrovni "náš prášek pere lépe než jiné". Já jsem se jasně zeptal, jaké představy těch firem, které budou děti ze SCIO škol, které nepotřebují znalosti, ale kreativitu, máte. Dostalo se mi "letáku". Nicméně pro mé poznání Vašich představ následné reakce stačí.
Děkuji
Pane Hučíne, mrzí mě, že i Vy se uchylujete ke znevažování diskutujících - "scioškolní letka". Na rozdíl od některých negativistických provokačních výkřiků Anonymního, je příspěvek paní Dosoudilové velmi zajímavý, samozřejmě, že je to zobecnění, které dává smysl pouze jako osobní zkušenost, osobní pohled na věc, ale to je zřejmé. Děkuji! hezký den!
Hezký den!
Zuzana Ka:
jde toto:
"ScioŠkola není výkonová, chce vychovat spíš kreativní lidi, kteří budou mít asi nejčastěji vlastní firmy. Oproti tomu výkonové školy vychovávají jistě také špičkové jedince, kteří budou skvělí zaměstnanci atd. Proč ne???"
Má otázka je pak naprosto logická. Vaše další odpověď
"Mám chytré děti, které se snad v této škole naučí samostatnosti a že věci dělají pro sebe. Nebudou se dřít s tím, co jim nejde, ale budou se schopni doučit relativně snadno základy a tak třeba udělat přijímačky na školy. Navíc jsme rodina, kde tak nějak o věcech kolem nás mluvíme. "
to ale staví do značně jiného světla. Vaše děti budou mít logicky větší naději na úspěch už jen proto, že mají takové rodiče, jakými jste. Nebude to zásluha SCIO školy a měly by větší šanci na úspěch, i kdyby zůstaly kde jsou.
Předpoklad, že vedení k vedení firmy stačí kreativita, je dle mne špatný a proto jsem i ptal, jaké firmy. Pokud firma opravdu "něco vyrábí nebo vymýšlí (nemyslím webové stránky)", tak kreativita nestačí. Svět je plný manažerů, kteří jsou kreativní, ale lidem, kterým šéfují, nerozumí. Takoví šéfové nebo i majitelé jsou pak hotovým neštěstím.
" samozřejmě, že je to zobecnění, které dává smysl pouze jako osobní zkušenost, osobní pohled na věc, ale to je zřejmé. "
Jo ono je to zřejmé. My to přehlédli. Stačilo už jen napsat c.b.d.
My jsme opravdu pitomci, ono to z toho textu nejde poznat, že to neplatí pro všechny státní školy, ale že myslela jenom dvě. Teď už můžu klidně usnout.
Jo a dotaz na cenzora: Mohu tedy výše citovanou větu někdy příště použít i já? Ten konec "..., ale to je zřejmé. se mi mocinky líbí.
Héééééééézhýýýýýýýýý déééééén!
Jan Hučín dozvěděli jste se aspoň něco. Já potažmo my jsme se na otázku "REFORMÁTOŘI STÁVAJÍCÍHO ŠKOLSTVÍ. Co děláte pro změnu vy?" nedozvěděli nic.
Tak nevím o co tu tedy jde. Myslela jsem že otázkou je proč povolit další soukromé školy.
Myslím si , že každý rodič má mít právo pro své dítě vybrat způsob jakým se bude vzdělávat na úrovni základního vzdělání.Mít možnost vybrat druh základní školy. AŤ je to státní nebo soukromá jde o to jakým způsobeb a z jakým přístupem se v dané škole učí a přistupuje k dětem.Vzhledem k tomu jak to na státních školách probíhá poslední roky a nic se nemnění měl by to být signál,že otvírání soukromých škol je signál, že je zájem i o jiné možnosti vzdělání.Že ve stávajícím školství je dlouhodobě neřešený problém. A rodiče začaly hledat jiné možnosti pro své děti. Pekařům taky nezakazuje nikdo otvírat další pekárny protože některé jsou nevyužité.Když špatně pečou není o ně zájem.
Jde o děti a jejich budoucnost.
Našim prvořadým cílem v tuto chvíli není měnit státní školství (to jen odpovídáme na vaše otázky co nám vadí), my usilujeme o něco jiného. A v návaznosti na naši činnost dochází i ke změně státního školství. Vsadil bych kilo, že přijde otázka o co usilujeme :-)
"Jan Hučín dozvěděli jste se aspoň něco. Já potažmo my jsme se na otázku "REFORMÁTOŘI STÁVAJÍCÍHO ŠKOLSTVÍ. Co děláte pro změnu vy?" nedozvěděli nic."
Mé znalosti českého jazyka na tento příspěvek nestačí. Co jste chtěl říct?
krtek - dalo by se říci, že tady máme dvě skupiny lidí. Jedni usilují o otevírání soukromých (alternativních) škol. Druzí dávají přednost reformě stávajícího školství (souhlasí s nutností změny, ale nesouhlasí s otevíráním soukromých škol). Aktivita těch kteří usilují o otevírání soukromých škol je zcela evidentní. Zatímco reformátory tady vidím oponovat. Tak se ptám co dělají pro změnu školství krom oponování v diskuzích.
Jan Hlučín (a někteří další)
Ano, samozřejmě, psala jsem o své zkušenosti, kterou jsem zobecnila. Samozřejmě vím také o 3 dobrých státních školách - všechny jsou ale absolutně mimo náš dosah (tzn. nereálné tam dítě dostat skrz nespádovost a zároveň nereálné dítě vozit do školy desítky kilometrů daleko). Napsala jsem de facto jiným způsobem (a hodně zjednodušeně), co bych očekávala od dobré školy a co ve školách z vlastní zkušenosti v bližším i vzdálenějším okolí zkrátka nenacházím. A není to asi k dohledání ani na dalších školách jinde v republice (zprostředkovaná zkušenost přátel, někdy se fakt nestačím divit, co se dozvídám, někdy se nestačím i divit, jaké názory mají někteří kolegové-pedagogové... takže těm historkám od přátel pak nemám důvod nevěřit).
Je jasné, že jsou rodiče, kteří jako dobrou školu vidí takovou, která dá děti "do latě" a budou drilovat znalosti od rána do večera. Někteří chtějí přírodu, jiní technologie, někteří chtějí moderní přístup a sexuální výchovu, jiní chtějí tradiční přístup a vedení k víře... Proč by nemohly být různé školy směřující k výchově a vzdělávání našich potomků různým způsobem? Proč máte pocit, že jeden přístup je přínosnější než jiné (zvláště pokud s nimi nemáte dostatečnou zkušenost)? Kdo může opravdu fundovaně rozhodnout, jak vypadá taková univerzálně kvalitní škola opravdu pro všechny? Proč některým nedat tu skutečnou šanci na vzdělání, která se tak vehementně propaguje, právě ve škole, kde mají chuť a elán to neustále dokola a dokola zkoušet, dokud to to dítě nepochopí? Je to horší než mu dát špatnou známku a pokračovat s učivem celé třídy dál (protože na konci dubna už musíme podle plánů probírat to či ono)?
Mimochodem, nemám nic společného se Scio školou a určitě je nás zde takových víc. Samozřejmě jsou tu (evidentně) i zastánci Scio školy. Ale není to jedno? Každý z těch rodičů přece může mít jiný důvod, jiný pohled na věc, který může být přínosem. Proč to vidíte jako problém? Čím je jejich názor méně důležitý? A třeba na základní škole nejde vůbec o nějaké kupování diplomu. Myslíte si, že ti rodiče dobrovolně platí peníze za něco, co by mohli mít ve státní škole prakticky zadarmo a ještě by to měli do školy blíž?
Prosím, otázky berte čistě k zamyšlení. Je mi jasné, že s mnohými se názorově neshodnu, myslím, že je to tak v pořádku. Naopak mi připadá nepatřičné, když někdo svůj názor prosazuje jako ten jediný správný pro ostatní. Pokud by se mě chtěl někdo na něco skutečně zeptat, určitě není těžké mě vypátrat, když nevystupuju anonymně...
Pěkný den a děkuji za všechny názory, které jsem měla možnost si přečíst - každý o něčem vypovídá (i když často o něčem jiném).
Já za sebe bych prosil, neoznačovat jako reformátora.
Uráží mě to.
Děkuji.
Hezký hezký den!!!
"Pán měl úplnou pravdu. ScioŠkola není výkonová, chce vychovat spíš kreativní lidi, kteří budou mít asi nejčastěji vlastní firmy. Oproti tomu výkonové školy vychovávají jistě také špičkové jedince, kteří budou skvělí zaměstnanci atd. Proč ne???"
Kéž by. Pokud by Scio škola fungovala jako přípravka pro podnikatele, tak dobrá. Ale aby půlka z těch podnikatelů zase nepodnikala z veřejných fondů, nezakládali obecně prospěšné společnosti a neměli nataženou ruku ke státu. Zrovna teď to pozorujeme u těch soukromých škol. Lidé úplně ztratili soudnost. Soukromý podnikatel se živí na volném trhu na základě DOBROVOLNÉ poptávky po svých výrobcích, či službách. Žádné, že si "soukromý podnikatel" požádá nějaké ministerstvo, aby mu financovalo podnikání. Nebo nějaké veřejné fondy. To je cesta do pekla, protože to nikdy nemůže dlouhodobě fungovat.
Tetour: Děkuji za vysvětlení.
Třeba docela normálně - učí podle svého nejlepšího svědomí a většina jejich práce žáky zaujme a povede k lepším výsledkům.
"Od páté třídy chodí do soukromé scioškoly a je to obrat o 360stupňů. Sebedůvěra se zlepšila ,zjistil ,že dospěláci kteří ho učí na něj mají čas, jsou tam pro něj aby ho naučily vše co je potřeba co ho zajímá, zjistil ,že učení je celkem zajímavá věc. Chodí do školy rád a ze školy se mu odpoledne ani nechce. A to je velký pokrok."
To je krása. Ale o co jde mně, je to, aby tím netrpělo jeho vzdělání. A já zatím nejsem přesvědčen o tom, i s ohledem na to, že když se otočíte o 360 stupňů, tak jdete stále stejným směrem, že se neprodukují "pouze" spokojené děti. Druhá otázka, která mě zajímá je, jestli tento volný způsob vzdělávání není vhodný jen pro relativně malou skupinu dětí, které se skutečně vzdělávat chtějí, jsou zvědavé a zajímá je svět a chtějí jej zkoumat. Znám mraky takových, kteří takoví nejsou a nikdy nebudou. Cokoliv jiného, než Facebook, televize, vyřvávání na stadionech, chlastání a sex, je prostě nezajímá, kdybyste se na hlavu stavěli.
"Průvodci ve scioškole jsou s námi rodiči skoro každý den v kontaktu,jako rodič mám přehled o tom jak se ve škole synovy daří nebo nedaří a operativně vše řešíme, neustále se snaží posouvat hranice vzělání dopředu a přístup k dětem je ůžasný."
No, tak nechci malovat čerta na zeď, ale "synovi" se píše s měkkým. A "úžasný" se nepíše s "ů". Nezlobte se, ale jak vy můžete posuzovat, jak kvalitně je váš syn vzděláván, když sama neovládáte pravopis a otočení o 360 stupňů považujete za radikální změnu? Ti zveřejnění úspěšní lidé, kteří jsou dnes velmi bohatí a zbohatli vlastním přičiněním a přitom studovali alespoň chvíli na Montesoriovské škole, vystudovali v drtivé většině případů běžnou vysokou školu, většinou prestižní. A tam už se po Montesoriovsku nevyučovalo. Tam byla frontální výuka. V zásadě skoro všichni z nich prošli standardní výukou většinu svého vzdělávacího procesu.
"Takže proč nedat dětem možnost na dobré vzdělání s individuálním přístupem?
Proč někomu zakazovat otevírání dalších soukromých škol jako je scioškola?
Mám pocit,že proto,že by státní školství nemělo koho učit."
Nepřesvědčila jste mě, že se jedná o dobré vzdělání s individuákním přístupem. Přesvědčila jste mne pouze o tom, že se jedná o individuální přístup.
"A rodiče začaly hledat jiné možnosti pro své děti. Pekařům taky nezakazuje nikdo otvírat další pekárny protože některé jsou nevyužité.Když špatně pečou není o ně zájem.
Jde o děti a jejich budoucnost."
Pane Komárku, neračte se hněvati, ale ta osoba neovládá pravopis a přitom tady propaguje jakési alternativní vzdělávání. Je to vzdělávání v němž pravopis není podstatný? V němž ho do vás nikdo nebude cpát? No, jen abyste nesplakali nad výdělkem.
A ještě poznámka - soukromé školy se nezakazují, jen je ministerstvo neschválí. Ano, vypadá to jako totéž. Jako ten známý bonmot Rudolfa Hrušínského z filmu Bílá paní, ale on je v tom, v tomto případě naprosto zásadní rozdíl - pokud si budete chtít založit soukromou školu, tak vám stačí splnit pár základních podmínek. Ale ti žadatelé nechtějí založit soukromé školy. Oni chtějí "sokuromé" školy, které jim má z drtivé většiny financovat stát. A to je něco zatraceně jiného. Když bude pekař požadovat po státu, aby mu financoval provoz, tak mu to, počítám, taky nikdo neschválí. Byl by blázen, protože takový systém, kde pečená kuřata létají sama do hub, prostě nefunguje. Jo, leda byste tiskli peníze. Pak to chviličku fungovat bude - než dojde k hyperinflaci.
Ehm, podnikatelů, kteří jsou napojeni na státní rozpočet je řada a jeden z nejviditelnějších sedí na ministerstvu financí. Takže samo o sobě založit podnik na poskytování "servisu" pro stát není žádné stigma ani, per se, podvod.
Z praxe mimo školství mám poznatek, že školy v ČR (a to včetně těch vysokých) zpravidla nepřipravují děti na to, co bude "trh" požadovat, až svá studijní léta ukončí. To není problém jen ČR, uplně stejnou výtku má vůči školství třeba Mohammed Yunnus (zakladatel Grameen Bank). A problém je i ten, že prostě nevíme co budou děti (obecně) potřebovat za znalosti až budou dospělí, tím méně co bude konkrétní dítě potřebovat. A přestože jsou děti jiné (povahou, talentem i zájmy) nabízíme jim v zásadě jen jeden "standardizovaný" produkt (u základního školství) a tvrdíme, že ten je ten nejlepší a ideální. Pokud toto není případ intelektuální arogance, pak tedy nevím.
Pokud by stát dodával lidem boty, pak by všem nabízel ten stejný typ boty, ať mají potřebu jakoukoli. Stát ve své moudrosti však není schopen ani zajistit, aby ta stejná bota byla skutečně stejná a tak některý státní "švec" boty mírně upravuje a dodává "zákazníkům" botu, která je přizpůsobena tomu, co potřebují, přičemž jiný dodá šmejd, který se nehodí k ničemu. A teď, když někdo jiný se rozhodne nabízet boty pro specifický účel/užití (tj. nikoli nejlepší pro všechny účely, ale pro ten specifický), z nějakých důvodů mu to nedovolí.
Pokud tedy chápeme, že ideál boty na míru nelze zajistit všem (tj. individualizovanou výuku pro každého žáka), stále můžeme povolit flexibilitu, kdy budou mít zákazníci možnost volby druhu boty (způsobu výuky).
Za rodiče:
1. Co Vás vede k zakládání soukromých škol? (nezakládám, jsem uživatel)
Dítě navštěvuje II. stupeň základní soukromé školy (nikoliv SCIO), na
I. stupni navštěvovalo školu státní, která je této podobná, bohužel nemá II. stupeň.
Žádná další veřejná škola s podobným přístupem a II. stupněm v regionu není.
2. Proč jsou, podle Vás, veřejné školy nekvalitní?
Nenašla jsem II. stupeň veřejné školy, kde by byl partnerský přístup, respektovalo tempo a individuální výběr způsobu výuky a zároveň se učí spolupracovat. Dále kde by výuka probíhala tak, že žáci zkoumají problematiku a vyvozují závěry - nikoliv, že je jim předkládáno učivo. A také - kde se netrestá chyba, neporovnávají se žáci ani neznámkují a nepíšou se jednotné písemky. V neposlední řadě se nepožadují domácí úkoly, příprava a doplňování učiva. Dítě (a to i dítě s SVP) je motivované bez odměn a trestů, nebojí se zkoumat různé možnosti, mluvit o nich a prezentovat je.
3. A co by se v nich tedy mělo změnit, aby byly kvalitní?
Vše, co píšu výše, stejně dobře poskytovala na I. stupni i škola veřejná.
Jedno mé dítko je po tomto I. stupni již na střední škole (veřejné technické), kde oceňují dovednosti z I. stupně a konečně je také plně využívá. (narozdíl od "běžného" II. stupně)
Paní Dosoudilová, domnívám se, že většina lidí v této diskuzi nemá problém s tím, že někdo má jiný názor na vzdělávání a proto umístí své dítě do soukromé alternativy, ale má problém s tím, že tito lidé s jiným názorem automaticky lepí nálepku špatná škola na všechny státní školy.
Ono by u těch pekařů bylo vhodnější nejprve začít tím, že stát zde dodává určité pečivo, které jako celek má nějakou kvalitu (dle mínění některých dobrou, dle mínění jiných ne tak dobrou), přičem konkrétní kvalita kolísá podle konkrétního výrobce v dané lokalitě. Přitom nutí všechny děti toto pečivo jíst. Zároveň ministerstvo říká - můžete zřizovat svou vlastní pekárnu za určitých námi daných podmínek a dodávat své vlastní upravené pečivo (i když stále musí splňovat daná pravidla). Pokud podmínky pro zřízení pekárny splníte, tak vás dáme na seznam a dokonce vám přispějem na pekaře, zbytek peněz si musíte obstarat nějak sami... Nyní se ministerstvu nelíbí, že je nějak moc lidí, kterým chutná více pečivo od těchto nových pekáren, že nových pekáren je moc, nechce přispívat na nové pekárny, protože má přece dost vlastních, i když jsou některé opravdu hodně vytížené a ulevilo by se jim, kdyby část práce převzal někdo jiný. Pečivo od nových pekáren je jiné a někteří nedají dopustit na klasické ministerské, takže to nové pomlouvají, i když ho třeba ani neochutnali, zatímco jiným chutná jen to nové, a tak pomlouvají to klasické (ne všichni, zobecňuju a zjednodušuju). Další a další by chtěli ochutnat to nové, ale mají smůlu. Ministerstvo křičí, jak se tímhle kope do tradičních státních pekáren a že takhle to nejde a že přece nebude přispívat na jiné pekárny, když vlastních má vlastně dost, bez ohledu na to, že nenabízí úplně totožný "produkt"... A pro jistotu začne dělat obstrukce, vytahovat nějaká nová kritéria, která se dříve nepoužívala, využívat kliček, natahování řízení, atd. jen aby pokud možno vzniklo co nejméně nových pekáren a jedlo se to klasické pečivo. Protože tohle je jediný způsob, jakým umí "přesvědčit", že je opravdu dobré.
Nové pekárny potřebují shánět peníze i jinde, neboť peníze od státu pokryjí jen mzdy pekařů, takže poživatelé nového pečiva si musí připlácet. Na základě těchto informací mnozí neinformovaní křičí, že nové pekárny pečou jen pro elitu a shrabávají velké prachy. Samozřejmě, že některé z těchto nových pekáren takové jsou, ale mnohé (opravdu mnohé, možná i většina) prostě chtěly jen rozšířit nové pečivo a učinit ho dostupným - nejen pro sebe, ale i pro druhé. A bez uvedení na seznam pečivo prostě oficiálně poskytovat nemohou. Někteří křičí, že nevidí důvod, proč by stát měl z našich daní platit nějaké "podnikatele" (poskytovatele nového pečiva). A přitom nevidí, že i rodiče těch dětí, které jedí nové pečivo, platí ty daně, úplně stejně jako ostatní. A jsou to zároveň lidé, kterým záleží na tom, co jejich děti jedí, protože ví, že to značně ovlivní jejich život (v tomto případě zdraví) do budoucna. A čím mladší dítě, o to kvalitnější stravu chtějí, a tak rádi připlatí a budou opravdu pečlivě vybírat... Státní pekařství s dříve pestřejším portfoliem pečiva se pod záminkou dobrých úmyslů snaží vytvořit takové nějaké univerzální "cosipečivo". Každý je sice jedinečný, ale "cosipečivo" bude chutnat všem. Opravdu? Chutná?
A ta osoba, která tady propaguje alternativní vzdělávání s chybným pravopisem? Nu, pravděpodobně ta osoba prošla klasickým školstvím... A evidentně má k rodnému jazyku i k pravopisu dobrý vztah (a jo, pardon, o dobrý vztah k něčem vůbec nejde, důležité je dobře vyplnit testy ve škole...). Co když je to jen rodič, který nechce, aby jeho dítě dopadlo jako on? Chce, aby nemusel zažívat takové trapasy, aby se po něm někdo vozil, aby na svůj rodný jazyk zahořkl. Věří, že když třeba půjde jinou cestou, tak toho dosáhne. Chcete mu to mít za zlé?
Pavel Doležel - já si paní Brody vážím. Mrzí mne jak se do ní navážíte. Připadá mi jako by jste se povyšoval. A chtěl bych-li řešit pravopis zajímaly by mne jména soudružek a paní učitelek které za minimálně 12 let školy nedokázaly podat látku dostatečně srozumitelně. Děkuji paní Brodě za příspěvky!!!
Paní Dosoudilová, v příměru k pekárnám jste se opravdu dlouho držela v mezích objektivity. Ale tak ve dvou třetinách bohužel přestávám souhlasit. Konzument může posoudit, zda je pečivo chutnější. Ale zda je kvalitnější -- to musí věřit výrobci. A prosím, abyste mezi obě charakteristiky nedávala rovnítko.
A ten poslední odstavec beru jako štiplavé popíchnutí, vy i další inteligentní čtenáři samozřejmě víte, že interpretace může být i jiná.
Paní Adamová, mohla bych odpovědět velmi podobně. Existuje poměrně dost lidí, zastánců tradičního vzdělávání, kteří automaticky hází špínu na všechny alternativy, často i jen z neznalosti skutečné situace či z principu. Možná ne v této diskuzi, ale setkávám se s tím dost pravidelně.
Veronika Dosoudilova - obdivuji vaší trpělivost a investovaný čas. Dííííky!
Jako učitel nemám rád pravopisné chyby. Je mi jasné, že tady při psaní příspěvků na mobilech, tabletech a PC (třeba já v křesle u TV), se sem-tam nějaká chybka objeví. Ale nelíbí se mi věta TETOURA "zajímaly by mne jména soudružek a paní učitelek které za minimálně 12 let školy nedokázaly podat látku dostatečně srozumitelně". Pravopis je vizitkou každého vzdělaného člověka, určitě není závislý od toho, co nějaká paní učitelka ve škole podala. Žák to taky musí umět uchopit a pochopit - já to dělal čtením a čtením a čtením a čtením....
Z regionálního pohledu se mi taky zdá, že když už se ty soukromé školy povolí, tak by se měli povolit podle nějakého klíče všude. A kdyby prošli soukromé školy a ministerstvo pracovalo na reformě stávajícího, žádná taková debata by tady nebyla. My by jsme byli spokojeni a neměli by jsme žádnou motivaci tady tratit drahocenný čas.
Ano, pane Paláte. Ale to víte, dnes za své chyby neodpovídá člověk sám, ale jeho učitelé, samozřejmě z klasického školství, kteří ho to nenaučili. Jakže zněl titulek článku, k němuž diskutujeme?
Radomír Palát - nemáte rád chyby, protože jste učitel... Mne zajímá člověk jako celek, ne jako chyba. Ale vážně, chtěl jsem na věc ukázat z jiného úhlu. I když "na každém šprochu pravdy trochu".
Jan Hučín - mám-li se z chyby poučit musím hledat příčinu a ideálně tu odstranit.
Ohromný rozpor: učitelé něco nenaučí x chceme, aby se děti učily samy to, co je zajímá.
Radomír Palát - "Ohromný rozpor: učitelé něco nenaučí x chceme, aby se děti učily samy to, co je zajímá." Z čeho jste to odvodil?
mám-li se z chyby poučit musím hledat příčinu a ideálně tu odstranit
Nepochybně. Ale dospělý svéprávný člověk odpovídá za své chyby sám, nehází je na své učitele.
Jan Hučín - nevšiml jsem si, že by se paní Brody k tématu vyjádřila. A pokud reagujete na můj příspěvek, tak jsem poukázal na možné řešení, zdroj problému. Víte co udělá s dětskou psychikou v 6 letech veřejné prohlášení (soud) učitele (čeština, matika, čtení, psaní) ... ať se podá jakkoli, ať už se týká čehokoli. Pro spoustu dětí je učitel bůh a před 32 léty byl pro skoro všechny, bo jak ne měli jste vroubek v kádrovém posudku. A co řekl učitel byla pravda! Dneska už víme, že i učitelé jsou lidi ...
Jasně že jsou skvělé veřejné školy, nevšimla jsem si, že by to tu někdo popíral. A ví se to o nich a dostat tam nespádové dítě je obvykle nemožné. Když jsem se snažila najít dceři novou školu, kde bych nemusela učitelku (zcela bez odezvy) prosit, aby dceři dala v hodině nějakou práci (nebo jí dovolila si nějakou sama najít), a pokud si s dětmi chce číst o JZD, alespoň by jim k tomu mohla poskytnout kontext, uspěla jsem až na čtvrté, a to díky "známosti". (A to ani nemluvím o těch několika málo montessorských třídách na státních školách, tam je fronta za dva rohy).
Co jiného rodiči v takové situaci zbývá než jít do soukromé školy, které důvěřuje a kde to místo zkrátka (zatím) mají? Jistě, ne zadarmo. Upřímně se ptám, co mám jako rodič dělat, když je spádová škola zkrátka špatná a dítěti podle mého názoru vyloženě škodí? Hromadné rodičovské petice ke zřizovateli ani čši v předchozích letech nic nezmohly, vedení odmítá debatu ("tak si všichni jděte jinam").
Patřím spíš k těm, kteří vidí v českém veřejném školství obrovský potenciál, ale nevěřím, že jen tak bez tlaku sám od sebe vypučí, někdo nahoře sám od sebe zdvojnásobí učitelům platy, peďáky se oklepou, rodiče přestanou být považováni za zdroj potíží... Proto jsem vděčná za existenci jiných možností, které ten tlak vytvářejí.
nevšiml jsem si, že by se paní Brody k tématu vyjádřila
Máte pravdu. Proč se tedy vyjadřujete za ni? Je mi líto, ale vy jste začal se spekulacemi o jejích špatných učitelích.
Víte co udělá s dětskou psychikou v 6 letech veřejné prohlášení (soud) učitele
Máte-li na mysli, že necitlivý výrok učitele může dítě zranit, i zde s vámi souhlasím. To ovšem nic nemění na tom, že dospělý je za své chyby odpovědný sám.
"Nenašla jsem II. stupeň veřejné školy, kde by byl partnerský přístup, respektovalo tempo a individuální výběr způsobu výuky a zároveň se učí spolupracovat."
Od II. stupně do zaměstnání je ještě trošku daleko, ale ve které fázi vzdělání má, podle vás, nastoupit realita, že zaměstnavatel nebude tolerovat ani chyby, ani individuální tempo?
"V neposlední řadě se nepožadují domácí úkoly, příprava a doplňování učiva."
Viz výše - kdy se tedy má žák začít doma připravovat, doplňovat si znalosti atd?
Tetour: četl jsem všechny příspěvky...
Radomír Palát - tak to klobouk dolů. Jen jste to asi trochu pomíchal a unikly vám podstatné souvislosti. Zkuste to ještě jednou a zaměřte se na podložení vašeho rozporu. Podle mně to jsou vaše domněnky které jste dosadil do některých příspěvků.
Ygrain - tímto mě strašil kdekdo, dítko bylo jedním z prvních absolventů.
Nic se nestalo - dítko si umělo ze školy plánovat práci, postupy a priority - což bohatě využilo dále a to i při požadavcích na zvládnutí učiva. Nyní na veřejné technické střední exceluje (a doma se samostatně připravuje).
Hlavně se muselo naučit držet pusu a krok - naučilo se i toto poměrně rychle, stejně jako dovednost naučit se nazpaměť libovolný text. Jen mě bylo líto jak to oddrnčí bez jakékoliv nutnosti použití vlastních myšlenek, názorů a postřehů...
Ygrain, platí toto skutečně pro všechny žáky ZŠ z hlediska budoucího povolání? Nejsem si jist, že v rámci tréningu na budoucí povolání je nutné hodnotit výkon i v předmětech, které jsou zcela mimo zájem či schopnosti dítěte. Ano, v práci chyby (po zacvičení) netolerují, ale jen v jednom a jediném oboru, na který jste najat. To je poněkud užší oblast, než učivo ZŠ. Totéž se týká studijních návyků. Některé děti je v budoucnosti prostě potřebovat nebudou, a v řadě případů budou zastávat povolání, kde příprava ve volném čase není nutná.
Bereme-li ZŠ jako přípravu na přípravu pro práci, pak střední škola by měla být tou "platformou", kde budou položeny základy budoucích pracovních návyků.
Ygrain - nechci vás dráždit, ale proč si myslíte že: "ve které fázi vzdělání má, podle vás, nastoupit realita, že zaměstnavatel nebude tolerovat ani chyby, ani individuální tempo" je tohle zapotřebí? Není to zase jen stahování kalhot před brodem? Krom toho si opravdu myslíte, že soukromá škola je procházkou růžovou zahradou? I tam jsou lidi. Každý je jiný. Zdaleka to tam není jako v "huličském" doupěti plném vysmátých hippies. Máte pravdu v tom, že děti asi nebudou tak jednoduše sklánět hřbet a když se srazí s volem buď ustoupí, nebo na něj nasednou.
Na střední škole je na "pokládání" pracovních návyků pozdě.
Hromadné rodičovské petice ke zřizovateli ani čši v předchozích letech nic nezmohly, vedení odmítá debatu ("tak si všichni jděte jinam").
No ano. Tak jdou, ale když jdou, tak je potřeba založit nové "jinam" protože stávající "jinam" jsou plné, jenže nové "jinam" se nepovolí, aby se jinam jít nedalo. Takže co? Takže nic. Ženiální.
Mimochodem, státní školy nemají koruny, prostory, ředitele ani učitele na malé třídy, individuální přístup a partnerský vztah s rodiči, kuchařky s penězi na zdravé jídlo apod. Státní školy mají to, co mají, což není mnoho a proto ty dobré musí mít osvícené vedení a učitele nadšence. Těch jaksi ubývá, protože ubývá učitelů ochotných učit jistým způsobem a za ty peníze obecně. Proto těm dobrým státním školám patří třikrát hurá a klobouk dolů až po zem. Je to podobné jako s výsledky PISS v matematice, které jsou sice na první pohled nevalné, nicméně vzhledem k vynaloženým pidizdrojům nadprůměrné.
Pí Valachová ani budoucí nešťastníci odložení v popelčině rezortu to s kosmetickými navýšeními rozpočtu nespasí, což znamená, že situace se pro státní školy bude nadále vyvíjet nedobře, jelikož rodičů, kteří způsob vzdělání svých potomků pojímají jako prioritu, valem přibývá a to je dobře, protože dobře vzdělaní, neuniformní a pro život připravení potomci přinesou společnosti lepší hádépé a navýší kvalitu žití obecně. Neoficiální stop stavy, centrální testování a jiné trapné klacky pod nožky, potrvají do první prohrané mezinárodní soudní pře. Naštvané rodiče-voliče nezastavíš.
Josef Soukal, a na ZŠ víte jaké pracovní návyky bude dítě potřebovat? Budeme tedy děti sortovat již na ZŠ na ty, které se budou živit (pravděpodobně( "hlavou" a na "manuály"? Protože každé vyžaduje poněkud jiné pracovní návky, také jiné základy, atd. Např. já se na ZŠ doma moc neučil na gymnáziu docela dost a neměl jsem s adaptací na práci nižádný problém.
A co tato myšlenka: není z hlediska jakéhokoliv dalšího zaměstnání efektivnější naučit se plánovat si práci, určovat si priority a zvládat sebehodnocení? Kooperovat? Prezentovat své myšlenky?
(...než pouze plnit pokyny a pracovat pro známky)
" tímto mě strašil kdekdo, dítko bylo jedním z prvních absolventů."
??? Já jsem vás nestrašila, já jsem se vás ptala, kdy se s tím má začít, protože nutné to bude.
"Nic se nestalo - dítko si umělo ze školy plánovat práci, postupy a priority - což bohatě využilo dále a to i při požadavcích na zvládnutí učiva. Nyní na veřejné technické střední exceluje (a doma se samostatně připravuje)."
Mám tomu rozumět tak, že na střední škole je pro vás domácí příprava přijatelná, ale ne dříve?
"Hlavně se muselo naučit držet pusu a krok - naučilo se i toto poměrně rychle, stejně jako dovednost naučit se nazpaměť libovolný text. Jen mě bylo líto jak to oddrnčí bez jakékoliv nutnosti použití vlastních myšlenek, názorů a postřehů..."
A na které technické škole lze uplatnit nadrnčený text bez porozumění?
"platí toto skutečně pro všechny žáky ZŠ z hlediska budoucího povolání? Nejsem si jist, že v rámci tréningu na budoucí povolání je nutné hodnotit výkon i v předmětech, které jsou zcela mimo zájem či schopnosti dítěte."
A vy jste na základce schopen posoudit, co dítě bude potřebovat nebo ne? A co když dítě nemá zájem třeba o češtinu, ze které bude muset maturovat?
Mimochodem, proč by se vlastně podle vás neměly hodnotit předměty, které dítě nezajímají?
"nechci vás dráždit, ale proč si myslíte že: "ve které fázi vzdělání má, podle vás, nastoupit realita, že zaměstnavatel nebude tolerovat ani chyby, ani individuální tempo" je tohle zapotřebí? Není to zase jen stahování kalhot před brodem? Krom toho si opravdu myslíte, že soukromá škola je procházkou růžovou zahradou? I tam jsou lidi. Každý je jiný. Zdaleka to tam není jako v "huličském" doupěti plném vysmátých hippies. Máte pravdu v tom, že děti asi nebudou tak jednoduše sklánět hřbet a když se srazí s volem buď ustoupí, nebo na něj nasednou."
Tak nedrážděte - reagovala jsem na konkrétní příspěvek konkrétní osoby a chtěla znát její názor, tak nevím, proč už zase podsouváte něco, co jsem neřekla.
A je-li vůl milenka pana ředitele, která si na vás zasedla, máte smůlu i na soukromé škole. Reálný případ.
"není z hlediska jakéhokoliv dalšího zaměstnání efektivnější naučit se plánovat si práci, určovat si priority a zvládat sebehodnocení? Kooperovat? Prezentovat své myšlenky?"
A ono se to s přípravou a snahou nechybovat nějak vylučuje?
S tím určováním priorit je to malinko obtížnější - vaše priority se nemusejí nutně překrývat s prioritami zaměstnavatele, a pak je otázka, jestli si chcete udržet priority nebo zaměstnání.
Ygrain - smysluplná domácí příprava je pro mě přijatelná.
Ale smysluplnou domácí práci nelze zadávat jednotně a plošně - stejně jako pro mě není smysluplná výuka, kde se všichni učí to samé ve stejném rozsahu stejným způsobem.
I na střední (zvláště technické) škole mě přijde dost zbytečné učit se mnoho stran dějepisu nazpaměť.
Ano, smysluplnost výuky - to je to, co mě na většině veřejných škol chybí - aby byla výuka smysluplná pro všechny zúčastněné.
A bude maturovat? Já nevím. A co ostatní předměty? Já si z biologie nepamatuju skoro nic (a to jsem, prosím, byl účasten i biologické olympiády) a nijak mě to neomezuje. Takže jinak, proč by se měly hodnotit předměty, které dítě nezajímají (tj. je krajně nepravděpodobné, že se příbuzným oborem bude živit), nemá na ně talent, a.p.? To samozřejmě není nic proti tomu podávat předměty takovou formou, aby nebyl vytvořen odpor k těmto předmětům. A pořád se točíte okolo zájmu, ale já zdůraznil i schopnosti.
Anonymni z 21:30 řekl(a)...
27. dubna 2017 14:06
"To ale staví do značně jiného světla. Vaše děti budou mít logicky větší naději na úspěch už jen proto, že mají takové rodiče, jakými jste. Nebude to zásluha SCIO školy a měly by větší šanci na úspěch, i kdyby zůstaly kde jsou."
O tom ale přece není diskuse. Ta je o tom, že když se moje děti ocitnou v klasické ZŠ - řekněme třeba na relativně známější pražské Chlupovce a zeptáte se, co tam budou dělat s Vaším nadaným dítětem, tak se dozvíte toto: Dávat úkoly navíc a rozvíjet ho nebudeme, vždyť by se mezi ním a spolužáky rozdíly ještě zvětšily a nedělalo by to dobrotu! To mi zkrátka hlava nebere.
Na ScioŠkole když dítě dodělá učebnici matematiky a učiteli se zdá, že mu to jde, dá mu další. V jiné soukromé škole nám deklarovali a doložili fakty, že se o nadané děti umějí starat. Ve Sciu nám tedy řekli, že jsou nevýkonová škola. Ale že dítě by se tím, že se naučí znát své silné stránky, mělo rozvinout dle svých možností a schopností. Aspoň to řeknou na rovinu. Státní ZŠ se tváří, že má přeci již několik set let zkušeností a tak má recept na všechno a patent na rozum. A hlavně, ať si rodič nevyskakuje, stejně za všechno může to, že nedonutí dítě se doma připravovat.
Předpoklad, že vedení k vedení firmy stačí kreativita, je dle mne špatný a proto jsem i ptal, jaké firmy. Pokud firma opravdu "něco vyrábí nebo vymýšlí (nemyslím webové stránky)", tak kreativita nestačí. Svět je plný manažerů, kteří jsou kreativní, ale lidem, kterým šéfují, nerozumí. Takoví šéfové nebo i majitelé jsou pak hotovým neštěstím.
Podívejte se, souhlasím s Vámi. Můj muž sbíral ceny ve vědě i ve světě. Pak pracoval v jedné z největších nadnárodních firem, zabývajících se managament consultingem. Pak pracoval v další firmě, teď jde do startupu, jak jsem již zmiňovala. Ano, vidíme trochu jako problém to, že nevidíme znalosti jako instantní komoditu, kterou si v libovolném množství a kvalitě zařídíte na internetu. Vidí to jako vy. Ale zas na druhou stranu firma je plná povětšinou těch managerů, kteří mají vysoký sociální kvocient. Ti toho dělají málo, ale zato jsou značně oblíbení a je jich většina. Tak to ve světě také chodí, bohužel.
Neříkám, že chceme takto vychovávat děti. Jen říkám: Buďte realista. Toto je přechodové období, a má holt své mouchy. Tak to bývá v začátcích velkých věcí. :-) Já si toho musím být vědoma a nějak se snažit děti vést k tomu, v co věřím. Bohužel ano, naše děti jsou pokusní králíci. Ale pořád si myslím, že ze ScioŠkoly vyjdou vzdělanější a hlavně vybavenější pro život, než z naší spádovky.
Ach jo, ach jo. Podobné diskuze již běží měsíce, možná léta a výsledek? Marnost nad marnost. Zdejším štamgastům totiž profesní hrdost velí nevidět a neslyšet. Chápu, pak se ale nesmí divit rodičům a dětem, kteří nejsou zamčeni v kleci veřejné školy.
A co se týče paní ministryně, která nesnese kopání do veřejných škol, vypůjčím si výrok Nicka Pytlíka, který by jí, podle mne, měl být nějak spolehlivě doručen: "Ťuti muti. V třiceti dítkách se jedno každé dítko hůře piplá.
Vadí-li paní ministryni nějaká paušalizace, nechť rozvolní režim veřejných škol tak, aby mohly konkurovat školám neveřejným."
Co se týče mne: překvapilo mne před rokem, jakou obrovskou sumu MŠMT z veřejného rozpočtu ukrajuje (já vím, ve vyspělých zemích je to ještě víc, ale přesto - suma je to nemalá). Jak se dá vůbec ověřit, že ty prostředky jsou smysluplně vynaloženy? Nejsem zastáncem pouze "praktických" znalostí, ale ani přínos pro ekonomiku asi nejde přímo nějak prokázat, nebo se pletu? Zatím se mi to jeví tak, že veřejné školy svým trváním na disciplinaci jako zásadním nástroji vzdělávání spíš odrazují chuť do učení. No a poradce paní ministryně, pan S.Štech, toto mé podezření vyjádřil zcela pregnantně: prý škola je o pochopení, že v zájmu zajištění soudržnosti společnosti (fungování státu), je třeba se umět učit i zbytečnosti. Není prý důležité, že on si z Romea a Julie pamatuje leda tak balkónovou scénu, ale jde prý o to mít vůbec povědomí o tom, že jsme něco takového ve škole probírali, společně všichni v jeden čas, v jednom zástupu či šiku. No ještě zavést školní uniformy a víme, o co jde. To se tedy omlouvám, ale pokud toto má být sledovaným cílem zadaným veřejným školám, to pak ale jsou opravdu veškeré prostředky vynaložené na veřejné školy plýtváním peněz.
Cožpak si stát lze představit jako armádu, která musí salutovat a mašírovat bez otázek, zvyklá na příkazy? Cožpak by se stát uvolněný z těchto představ složil, rozložil, zaniknul? Těžko. Spíš by skrz působení mnoha různých vrstev, talentů, inspirací, složek, vektorů rozkvetl a začal fungovat jako mnohovrstevnaté společenství. Ano, v přírodě je také vše asi nějak řízeno (možná evolucí, možná něcím jiným), ale toto něco má spíš jen takový mírný vzdálený nadhled, toto něco neterorizuje každý krok, každé vydýchnutí, každou myšlenku. A proto bychom měly dětem dát ten prostor. Jenže právě toho se učitelé jednou nastoupivší do molochu zvaného konzervativní veřejná škola bojí. Proč? Protože pak by tomu pochodu, té tovární výrobě hrozilo zaseknutí, škobrtnutí, no a to by nám snížilo počet otáček toho mechanického přístroje, který věříme, že učí děti myslet.
A pokud se děti, rodiče odváží navrhnout nějaké změny, jsou odmítnuti, obviněni z poškozování veřejných zájmů, z manipulace myšlením nebohých obětí. Protože z jejich hlavy to být nemůže, vážení, mít nápad něco ve škole změnit, to přeci děti napadnout nemůže, ty jsou hloupé a líné (ve své většině) a musí být nuceny a tlačeny a mačkány tím mechanickým strojem na výrobu pseudo vzdělanosti. Zase to mám moc dlouhé a nesmyslné. Já vím. Léčím si svou frustraci z nemožnosti dokázat, že alternativní školy jsou potřebné, užitečné, ale že i veřejné školy by měly být alternativní (tj jiné než dosud, viz výše) a svobodné, tj. nepohlížet na žáka jako na materiál, který je třeba vysoustružit, vytesat či vycizelovat do podoby potřebné té obludné podobě státu. Já mám totiž sociální a společenské cítění, proto bych chtěla vhodné školy pro všechny, i ty nemajetné.
Ygrain: Ad domácí příprava - ale to přece není otázka veřejných/soukromých/alternativních škol. Ani na jedné ze dvou veřejných škol dítě nedostávalo domácí úkoly (v prvním případě z důvodu vyhořelosti učitelky, v druhém ze zásady). V prvním případě si demotivovaná dcera žádala doma leda animáky, ve druhém vymýšlí dobrovolně projekty se spolužáky, fanaticky čte a na dobrou noc žadoní o příklady na zlomky (nechci rozjíždět hejt na téma Hejný, ale prostě je pro ni silně motivující). Když získala studijní autonomii, "domácí přípravu" bere jako zábavu i jako věc cti. Pro mě je to jednoznačně dobrá cesta.
doplněk: a jasně, nepodezřívám vás nikoho, vy ostatní žádné frustrace nemáte, vy sem chodíte pravidelně vysedávat, protože jste naprosto nefrustrovaní, tou nádhernou nejlepší ze všech možných škol dokonale šťastní a uspokojení, toto je pro vás jen taková libůstka tak trochu zpražit ostatní trochu méně šťastné a uspokojené, či přímo kognitivně nedostatečné......poklona uctivá
Pro motivaci dětí je také důležitá absence povinnosti. Proto se snažím vyhledat přesný stav povinné školní docházky v zemích světa (ještě na tom pracuji, nemám zatím dost času). V Belgii a Anglii není povinná školní docházka, povinné je pouze školní vzdělávání, které může probíhat kdekoliv pod vedením kohokoliv, stát pak pouze závěrečnými zkouškami ověří, zda se dítě vzdělávalo.
Mne by vážně zajímalo, co si kdo myslí o tom rozhovoru poradce ministryně Štecha, zde https://www.youtube.com/watch?v=Pwzdg5ARsao
a dále o Manifesto 15, zde
http://www.manifesto15.org/cs/
Oblast vzdělávání zaostává za většinou ostatních odvětví hlavně kvůli našemu zvyku ohlížet se do minulosti a nikoliv hledět vpřed do budoucnosti. Tak se například učíme dějiny literatury, ale nikoliv budoucnost psaní textů, nebo se učíme historicky důležité matematické koncepty, ale nevěnujeme se vytváření nové matematiky potřebné pro budoucnost. Navíc vše „revoluční“ už se ve vzdělávání po malých částech v různé míře a na různých místech odehrálo. Opravdové proměny nás i našich organizací ovšem dosáhneme teprve, až si dodáme odvahu učit se navzájem na základě zkušeností a až přijmeme riziko i zodpovědnost za zaměření naší praxe na budoucnost.
Škola generace 1.0 nemůže vyučovat děti generace 3.0. Potřebujeme redefinovat a vyjasnit, pro co a kvůli čemu vzděláváme, proč tak činíme a komu náš vzdělávací systém slouží. Většinové povinné vzdělávání je založené na zastaralém modelu 18. století, který byl určen k tomu, aby produkoval loajální a pracovité dělníky a úředníky. Toto však těžko může být konečným cílem a smyslem vzdělávání v postindustriální éře. Mnohem spíše potřebujeme podporovat studenty v tom, aby se z nich stali inovátoři, kteří jsou schopní využít vlastní představivost a kreativitu k posouvání společnosti kupředu. Současné výzvy nelze řešit starým způsobem myšlení. My všichni jsme spoluodpovědní za vytvoření takové budoucnosti, ze které budou mít užitek všichni lidé.
Děti jsou taky lidi. Všechny děti a studenty musíme respektovat jako lidské bytosti, které mají základní lidská práva a povinnosti. To znamená, že musí mít právo aktivně ovlivňovat záležitosti týkající se jejich vzdělávání včetně toho, jak je řízena jejich škola, jak a kde se učí, ale i všech ostatních oblastí každodenního života. Teprve toto je inkluze v pravém slova smyslu. Studentům všeho věku musí být dána svoboda následovat takové vzdělávací příležitosti, které jsou pro ně vhodné, přičemž však toto jejich rozhodnutí nesmí narušit svobodu ostatních učinit totéž (převzato z EUDEC – European Democratic Education Community, 2005).
Radost z toho, že se „sami rozhodnete skočit z útesu“, je zkušenost, kterou nemůžete nikdy získat, když vás pokaždé někdo postrčí. Jinými slovy, hierarchické uspořádání vztahu učitel-žák není efektivním způsobem učení, protože ničí zvídavost a omezuje vnitřní motivaci. Potřebujeme, aby byl tento vztah vyrovnanější a abychom si osvojili různé modely vzdělávání, včetně vrstevnického učení, a umožnili tak studentům zažít tyto modely v praxi. Vyučující musí vytvořit takové prostředí, ve kterém si studenti mohou sami určit, zda a kdy „skočit z útesu.“ Chybovat je přirozenou součástí učení se, kde můžeme vše zkoušet znovu a znovu. Ve vzdělávání oproštěném od hierarchie je úlohou učitele pomoci studentům promyšleně a zodpovědně se rozhodovat. Chyby nejsou problém, problém je, když je dítě vnímá jako selhání.
Nepřikládejme význam tomu, co měříme, ale měřme to, čeho si ceníme. V naší posedlosti testováním jsme jaksi dovolili OECD, aby se prostřednictvím projektu PISA stala „světovým ministerstvem školství“. Světem se tak šíří kult měření a testování ve vzdělávání. Na národní úrovni a ve vzájemných vztazích mezi státy to vypadá, jako bychom všichni soutěžili o nejhezčí dítě jedné nudné rodiny. A co je ještě horší, z našich škol vycházejí politici a lídři, kteří netuší, jak data z testů interpretovat. Ty nejlepší inovace jsou často zadušeny v momentě, kdy se začneme obávat výsledků testování. Potřebujeme skončit s povinným testováním a reinvestovat tyto prostředky do vzdělávacích iniciativ, které vytvoří autentické hodnoty a příležitosti pro rozvoj.
Ygrain - ještě si pamatuji na jeden dost zásadní zážitek - o rozdílu mezi "běžným veřejným konceptem" a tzv. alternativou.¨
Někdy tak ve třetí třídě se mému dítěti snažily děti na prázdninách vysvětlit, co je tahák - a mé dítko vůbec nechápalo k čemu je taková věc dobrá:
Vždyť má výsledky u zadání.
Nikdo ho za chybu netrestá.
Nikdo mu nedává odměnu za vzorné splnění.
Pane Burso - ano rozsortovat děti už na základce: na ty co mají dobré známky, doma se připravují a na ty, co jim to přeci "nejde" (a rodiče nejsou tak zodpovědní, aby dítko doučovali). A také na ty, co na to mají "papír" - a u těch zkoumat, na co ten "papír" ještě je a na co už není...
Anebo vzdělávat děti dle jejich potřeb, každé jednotlivé dítko - a mít za cíl maximální rozvoj jeho potenciálu - kde už jsme to jenom slyšeli?
"Z praxe mimo školství mám poznatek, že školy v ČR (a to včetně těch vysokých) zpravidla nepřipravují děti na to, co bude "trh" požadovat, až svá studijní léta ukončí. To není problém jen ČR, uplně stejnou výtku má vůči školství třeba Mohammed Yunnus (zakladatel Grameen Bank). A problém je i ten, že prostě nevíme co budou děti (obecně) potřebovat za znalosti až budou dospělí, tím méně co bude konkrétní dítě potřebovat."
Já vím, co budou všechny děti potřebovat a co bude jejich obrovskou konkurenční výhodou. Budou potřebovat umět myslet.
Paní Kalábisová, ("stát pak pouze závěrečnými zkouškami ověří, zda se dítě vzdělávalo. ")
vy chcete ta nebohá dítka ZKOUŠET?
"Co se týče mne: překvapilo mne před rokem, jakou obrovskou sumu MŠMT z veřejného rozpočtu ukrajuje (já vím, ve vyspělých zemích je to ještě víc, ale přesto - suma je to nemalá). "
Nevím kolik let učíte a pak Vás překvapí, kolik je rozpočet MŠMT? Stejně tak po té dlouhé době zjistíte, že jediné možné řešení je nechat děcka "napospas" a všichni ostatní jsou pitomci.
Máte přehled, kolik dětí v Anglii a Belgii se vzdělává doma?
Vždyť Vám by ani ta SCIO škola nevyhovovala.
"A bude maturovat? Já nevím. "
No právě. Nikdo to nemůže vědět. Stejně jako nemůže vědět, jestli zájem nebo i schopnosti se neprobudí později.
"A co ostatní předměty? Já si z biologie nepamatuju skoro nic (a to jsem, prosím, byl účasten i biologické olympiády) a nijak mě to neomezuje."
Vidíte, a já jsem si zachovala určitý přehled prakticky o všem, co se probíralo, tyto vědomosti mne těší a to, že je mám, mne rozhodně nijak neomezuje, spíš naopak. Má mít převahu moje osobní zkušenost, nebo vaše? A když to otočím: uškodily vám ty znalosti z biologie?
"Takže jinak, proč by se měly hodnotit předměty, které dítě nezajímají (tj. je krajně nepravděpodobné, že se příbuzným oborem bude živit), nemá na ně talent, a.p.? To samozřejmě není nic proti tomu podávat předměty takovou formou, aby nebyl vytvořen odpor k těmto předmětům. A pořád se točíte okolo zájmu, ale já zdůraznil i schopnosti."
Jak jsem napsala výš, zájem i schopnosti se mohou vyvíjet - to první velmi diametrálně, to druhé lze alespoň rozvíjet a posouvat. Osobně považuji za velmi důležité, aby se děti naučily, že se mohou zlepšit i v tom, co jim nejde, aby se naučily vynakládat úsilí na takové zlepšení.
Já vidím v hodnocení toho, co dítěti nejde, trochu jiný problém, a to je reakce rodičů na horší známky. Když v synkově třídě poprvé nedopadl diktát, většina rodičů byla z trojek(!), mírně řečeno, na větvi. Hrůza, děs, katastrofa, naprosté selhání, panika. Protože jak se zdá, spousta lidí si neuvědomuje, že trojka je "dobře", a člověk prostě nemůže být úplně ve všem "výborný". Ještě na střední škole se mi stává, že rodiče nechápou, jak to, že jejich dítě chválím, že je šikovný, protože má pěknou trojku.
Jsem rodič, pracuji sice v mimoškolním prostředí, ale v posledním roce jsem pomáhal v našem malém okresním městě společně s ostatními rodiči zakládat soukromou školu, protože jsme pro své děti nechtěli tradiční školu. Myslím si totiž, že veřejné školství je samo o sobě nereformovatelné. Může změnit podobu, ale pořád jde jen o formu, které chybí podstata, obsah. Nemyslím to ani jako výtku, ani kritiku, jen popis situace. A opravdová reforma nastane, když dostatečné množství lidí z něj odejde. Je patrné, že je čím dál víc rodičů, kteří pro své děti chtějí něco jiného. Je možné to zpomalit, ale nikoliv zastavit. A k tomu zpomalení bohužel současnými kroky mšmt dochází.
Pane Burso, možná si pletete pracovní návyky a pracovní činnosti; já jsem psal o tom prvním.
"Ale smysluplnou domácí práci nelze zadávat jednotně a plošně - stejně jako pro mě není smysluplná výuka, kde se všichni učí to samé ve stejném rozsahu stejným způsobem.
Ano, smysluplnost výuky - to je to, co mě na většině veřejných škol chybí - aby byla výuka smysluplná pro všechny zúčastněné."
Nesouhlasím, myslím, že předepsaný standard je skutečně nutno předložit všem a ve stejnou dobu, protože na něj pak navazují další věci. Spíš se naskýtá otázka, jestli ten standard nepřehodnotit, protože se domnívám, že penzum teoretických znalostí, které se s vývojem naší společnosti stále zvyšuje, se prostě někde osekat musí.
Mohla byste prosím dát nějaký konkrétní příklad, jak si představujete smysluplnou výuku?
"I na střední (zvláště technické) škole mě přijde dost zbytečné učit se mnoho stran dějepisu nazpaměť."
A tak, já se lekla, že mluvíte o odborných předmětech. To je ovšem chyba konkrétního dějepisáře, ne veřejného školství jako celku, nemyslíte? Pokud máte pocit, že tento jev se na soukromých SŠ vyskytnout nemůže, musím vás vyvést z omylu, zrovna ten případ, který jsem zmiňovala výše, se týkal také dějepisu.
Pavel Doležel, hmm, ano, to budou potřebovat a proto se ptám je zrovna toto to, co se ve "státní" škole naučí? A myslím v každé státní škole. Obávám se, že nikoli, protože "klasický" přístup je zaměřen ne na myšlení, ale spíše na předávání informací, což bylo relevantní v 19. a 20. století, ale dnes... Právě proto, že nevím, jaké konkrétní znalosti budou děti potřebovat je vhodné (resp. nezbytné) výuku strukturovat asi odlišně, než je tomu dnes.
Josef Soukal, ne nepletu. Pokud tedy nepovažujete za zásadní "pracovní návyk" to, že by si děti měly zvyknout, že budou muset někam přijít (včas) a dělat to, co se jim dělat nechce. To, že někam chodit musí si zvyknou samotnou návštěvou školy, a co se týče toho druhého, proč je spíše nepřipravit na to, že mohou vykonávat něco co je baví? Jaké tedy konkrétní "pracovní návyky" máte na mysli?
Ygrain, budu přesný, mám velmi omezené znalosti biologie základní střední školy, ale nějaké znalosti biologie, jako takové. Zcela mimo pracovní obor, čistě ze zvědavosti. Nepotřebuji, ale nepovažuji za zbytečné. Naopak mám dramaticky rozsáhlejší znalosti historie, rovněž mimo obor, ale je to mé hobby. Ergo, zajímá-li mě to, zjsitím si a nastuduji dalece na rozsah toho, co mi je schopno poskytnout základní a střední školství (hmm, to platilo i v době, kdy jsem byl na základní a střední škole). Takže mi jde spíše o to, děti neodradit od předmětů, kde z nějakého důvodu dobré nejsou. Což se školám docela dost úspěšně (v řadě případů) daří. Prostě se, ale nestotožňuji s názorem, že každé dítě mám znát stejné penzum v každém oboru a z toho plyne, že hodnocení by stejně muselo být individualizované, takže o jaké hodnocení by šlo? Navíc, stát je tak maximálně úspěšný v tom, že zajistí, že se nějaká látka "odučí", nikoli v tom, že se děti danou látku skutečně naučí. V ideálním případě by škola měla probudit zájem, a ti, kteří v tom budou dobří se dostanou dále, aniž by to "stigmatizovalo" ty, kteří prostě nejsou v tomto oboru tak dobří.
Eržika, ne, já nejsem pro "škatulkování" dětí už na základní škole. Základní školu beru jako základ, nikoli konec vzdělávání a měla by tedy vytvořit "jen" předpoklady pro další, specializované vzdělávání. Proto by měla být výuka koncipována tak, aby všechny děti dostaly takový základ, jaký zvládnou a budou potřebovat.
Ygrain: "Nesouhlasím, myslím, že předepsaný standard je skutečně nutno předložit všem a ve stejnou dobu, protože na něj pak navazují další věci. Spíš se naskýtá otázka, jestli ten standard nepřehodnotit, protože se domnívám, že penzum teoretických znalostí, které se s vývojem naší společnosti stále zvyšuje, se prostě někde osekat musí."
No, já právě vidím už problém v tom učivo "předkládat", už to samo ve mě evokuje frontální výklad. O mnoho smyslupnější mi přijde si na jevy a souvislosti přicházet a nemít je přesně dané např. učebnicí.
Dále si myslím, že není nezbytné, aby všichni žáci zvládli jednotný objem učiva (oni ho stejně nezvládnou - míra zvládnutí je ohodnocena známkou). Vždyť už malošci jsou na tom v první třídě každý jinak - někdo umí číst a někdo nezná písmenka - proč by se měli učit to samé? A naopak mě vyhovují věkově smíšené třídy - děti se učí od sebe, napříč ročníky. A každému vyhoje jiný styl učení: někdo raději pracuje ve dvojici, jiný sám, někdo má rád pracovní list, jiný pomůcky...
Video Vám mohu zaslat na vyžádání, nebudu vkládat veřejně.
Pane Šedivý, napsal jste: "opravdová reforma nastane, když dostatečné množství lidí z něj odejde. Je patrné, že je čím dál víc rodičů, kteří pro své děti chtějí něco jiného. Je možné to zpomalit, ale nikoliv zastavit. A k tomu zpomalení bohužel současnými kroky mšmt dochází." -
Ano, ale můžeme i doufat, že ty současné kroky MŠMT tento proces ještě zrychlí. Nevím, jestli je škola u nás reformovatelná, nevím, co je lepší, líbí se mi koncept Odškolnění společnosti, ale ve Finsku se například společnosti podařilo školu zreformovat. Ale nebyla jsem tam, tak nevím, zda by mi jejich koncept vyhovoval. Z toho, co jsem četla, jsem nabyla příznivých spíš příznivých dojmů.
Pan Bursa napsal: "Obávám se, že nikoli, protože "klasický" přístup je zaměřen ne na myšlení, ale spíše na předávání informací, což bylo relevantní v 19. a 20. století, ale dnes... Právě proto, že nevím, jaké konkrétní znalosti budou děti potřebovat je vhodné (resp. nezbytné) výuku strukturovat asi odlišně, než je tomu dnes." Ano, a souhlasím, že hlavní je UMĚT MYSLET. Je ovšem otázkou:
1. zda se dá někoho naučit myslet - vždyť každý nějak myslí, každý umí myslet o věcech, které v danou chvíli potřebuje za užitečné, zajímavé
2. pokud si někdo myslí, že dokáže někoho jiného učit myslet, znamená to, že ho buď chce přesvědčit o své pravdě, o svém způsobu myšlení, což by neměl být úkol školy, pokud nechceme žít v totalitě, ANEBO mu chce pomoci myslet šířeji, v jiných souvislostech, podporovat ho k získání dobrých nástrojů myšlenkových postupů. Jenže to ovšem česká tradiční konzervativní škola nedělá, protože, jak upozornila Eržika, předkládání učiva žákům učiteli nesugeruje pomoc v získání efektivnějších nástrojů k myšlení, ale hlavně k přejmutí už hotového konceptu. Kde je tam prostor k cizelování myšlení?
No tak co s takovým školstvím, které promrhá miliardy na mléko do škol, na zpackaných státních maturitách a jednotných přijímačkách, na maření potenciálu a chuti do uční, které mladí lidé rozhodně mají? Které utvrzuje učitele v tom, že mají být hlavně dozorci, promazávači nesmyslné mašinérie bezmyšlenkovitých stojních operací?
Možná kdyby veřejnost dala najevo, že nechce dozorce, ale průvodce pro své děti, kdyby se zajímala o to, jak školství funguje ve Skandinávii (ve Švédsku jsou soukromé školy zdarma, součástí školství společného pro všechny), pak by možná naděje na reformovatelnost systému, který poskytuje prostor pro skutečně prospěšnou socializaci a homogenizaci společnosti, byla.
už se mi podařilo změnit si jméno - původně jsem kvůli situaci ve škole vystupovala pod jménem mé maminky, Renaty Kalabisové
Paní Eržiko,
očekáváte od základní školy, že připraví žáky na studium na střední škole směrem k maturitě? Pak se do nich některé věci "musí" "nacpat", lidstvo samostatně objevovalo přes několik tisíc let, školství je naakumulovaná zkušenost, kopírovat vývoj lidstva s každým jednotlivcem tak úplně nelze.
"Někomu vyhovuje ..." No právě - nemáte činnost, která vyhovuje všem, a nemáte činnost, která by naučila všechno. Proto je potřeba je střídat, ne nechat každého, ať se učí, jak chce.
Romana Howe, to je pravda, naučit myslet nepůjde, takže spíš aby školy neučily NEMYSLET, což se také někdy děje. Souhlasím, že školy by měly podporovat myšlení a aktivitu žáků, což samo o sobě není koncept nijak moderní, protože jej propagoval (pokud so dobře pamatuji) již Sokrates, jako "heuretický dialog".
Osobně pociťuji jako velký nedostatek škol v tom, že podporují "šablonovité myšlení", kdy jsou žáci učeni aplikovat "navyklé myšlenkové postupy a metody" místo podpory analýzy problému a jeho řešení. Výsledkem je neochota vybočovat ze šablony, neboť mýlit se s davem je tolerovatelné, ale neuspět s alternativou se neodpouští. Jakoby život nabízel vždy jen jedno správné řešení.
Krtku,
a já si to právě nemyslím.
(...že se do nich něco "musí nacpat", nenechat, ať se učí "jak chce".)
Jeden z důvodů, proč mám nyní dítě na soukromé škole.
Anonymní napsal: "Paní Kalábisová, ("stát pak pouze závěrečnými zkouškami ověří, zda se dítě vzdělávalo. ")
vy chcete ta nebohá dítka ZKOUŠET?"
už to zde někdo napsal, ale opakuji také - ověřit, že se někdo vzdělával, neznamená zkoušení podle jednotné šablony
dovedete si představit ověření v tom smyslu, že se prostě nějaká rozumná moudrá komise sejde s adeptem osvědčení o vzdělání a vyzve ho, jak a v čem se vzdělalo, tedy co se naučilo, jaké má dovednosti, znalosti a jak a k čemu je případně může využít? Myslím, že toto by bylo pro zdárné fungování společnosti (tj. společenství individualit, kterým na sobě záleží, které se respektují) mnohem a mnohem prospěšnější než současný stav, kdy se nemoudrá komise ptá: UMÍŠ TOTO A TOTO A TOTO? NE? TAK JSI HLUPÁK A NEMÁŠ PRÁVO BÝT POVAŽOVÁN ZA VZDĚLANÉHO PŘÍPADNĚ ANI VZDĚLATELNÉHO!!! Že ten člověk umí spoustu jiných, také užitečných a prospěšných dovedností, znalostí, to nikoho pověřeného bohužel nezajímá. Smutné, takto mrhat talenty a potenciálem.
doplnění: a vyzve ho, ať PŘEDVEDE, co se naučilo, jaké má dovednosti........může ukázat napsanou knihu, deník, blog, vlastnoručně vyrobené, zkonstruované předměty, je toho tolik....
Pane Bursa, souhlasím, že "Osobně pociťuji jako velký nedostatek škol v tom, že podporují "šablonovité myšlení", kdy jsou žáci učeni aplikovat "navyklé myšlenkové postupy a metody" místo podpory analýzy problému a jeho řešení. Výsledkem je neochota vybočovat ze šablony, neboť mýlit se s davem je tolerovatelné, ale neuspět s alternativou se neodpouští. Jakoby život nabízel vždy jen jedno správné řešení."
Takové argumenty už na ceskaskola.cz zazněly tolikrát! jenže vždy jsou zastánci té jediné správné školy, jejích metod, protože prý staletími ověřenými, torpédovány. Takže jsem moc ráda, že rodiče, kteří jsou součástí změny, také přispěli k prasknutí bubliny jediného neomylného přístupu ve škole (rozuměj MOC a tvrdé vyžadování).
Ač se tím tradiční škola pyšní, podle mne nemá žádné důkazy o úspěšnosti svých metod. Generace mých rodičů i ta má chodila do té "správné" školy, a přesto volí Babiše, Zemana, jsou netolerantní, stádní, nechali si líbit zlodějskou privatizaci (píše o tom krásně Pavel Kohout v nejnovějších Literárních novinách). Ani generace předválečné neprokázaly nějakou prokazatelnou prospěšnost znalostí a dovedností, které je škola naučila. Války, války, ničení, devastace přírody, nerespektování práva na sebeurčení ani národů, ani jedinců.
Já bych tak tvrdý k tradičnímu přístupu nebyl. Obávám se, že řadu věcí vyřešit nemůže. Pokud je volba mezi žádným a nějakým vzděláváním (což byl případ 19. století), pak je rozhodnutí jasné. Tomu je i poplatný tradiční model, který stále vychází z předpokladu nedostupnosti informací a základem tedy bylo, ty základní informace poskytnout. Nic proti tomu, ale doba se (naštěstí) v tomto ohledu dramaticky změnila a tomu by mělo odpovídat i školství. V medicíně by se také každý zlobil, byli-li by důsledně aplikovány "tradiční a staletími prověřené metody" a zcela odvrhnuta moderní medicína (i se všemy nedostatky, které šablonovité myšlení přináší i zde), ale ve školství je to v pořádku?
"Ač se tím tradiční škola pyšní, podle mne nemá žádné důkazy o úspěšnosti svých metod. Generace mých rodičů i ta má chodila do té "správné" školy, a přesto volí Babiše, Zemana, jsou netolerantní, stádní, nechali si líbit zlodějskou privatizaci (píše o tom krásně Pavel Kohout v nejnovějších Literárních novinách). Ani generace předválečné neprokázaly nějakou prokazatelnou prospěšnost znalostí a dovedností, které je škola naučila. Války, války, ničení, devastace přírody, nerespektování práva na sebeurčení ani národů, ani jedinců. "
Co Vám na toto napsat, aby mě cenzor nesmazal? Raději nic.
"Co Vám na toto napsat, aby mě cenzor nesmazal? "
Že ti, kdo chtěli vytvořit nového člověka a lepší, spravedlivé zítřky hned teď, se už taky předvedli.
jasně, ale to byli stále ti z těch "správných" škol :), takže zásah zase do jiného terče, ale stejnou zbraní
"No, já právě vidím už problém v tom učivo "předkládat", už to samo ve mě evokuje frontální výklad. O mnoho smyslupnější mi přijde si na jevy a souvislosti přicházet a nemít je přesně dané např. učebnicí."
Tohle ale nelze aplikovat vždy - čím složitější látka, tím menší pravděpodobnost, že si na to všichni žáci přijdou sami, a postupně se dostanete do oblastí, kde to snad ani nepůjde - nebo lze předpokládat, že si každý sám přijde na derivace nebo dvojvazné uhlovodíky? Frontální výklad nelze naprosto zavrhovat, má v metodách své místo, jeho využití by samozřejmě mělo odpovídat problematice i věku.
"Dále si myslím, že není nezbytné, aby všichni žáci zvládli jednotný objem učiva (oni ho stejně nezvládnou - míra zvládnutí je ohodnocena známkou)."
Však o to právě jde - nikdo není povinen zvládnout všechno stejně a žádný soudný učitel to ani neočekává. Jde o to, aby všichni měli možnost být s učivem obeznámeni a udržela se návaznost na předchozí i budoucí, a aby zvládli alespoň jeho základy.
"Vždyť už malošci jsou na tom v první třídě každý jinak - někdo umí číst a někdo nezná písmenka - proč by se měli učit to samé?"
Protože ve finále mají mít stejný výstup a protože ten rozdíl se relativně rychle srovná, a naprostá většina toho, co se budou učit, pro ně bude pro všechny nová.
"A naopak mě vyhovují věkově smíšené třídy - děti se učí od sebe, napříč ročníky."
I komplikované učivo? A kde se to naučí ti první, co to budou učit dál?
"A každému vyhoje jiný styl učení: někdo raději pracuje ve dvojici, jiný sám, někdo má rád pracovní list, jiný pomůcky..."
Nepochybuji, že každému vyhovuje trochu jiný styl výuky, proto má být výuka variabilní. Nelze ale připustit, aby někdo pracoval pouze tím jedním způsobem, který mu vyhovuje, je třeba naučit se i jisté flexibilitě a zvládání věcí, které nejdou tak dobře.
"Video Vám mohu zaslat na vyžádání, nebudu vkládat veřejně."
Promiňte, svou soukromou adresu v diskusích nesděluji. Myslíte, že byste si našla čas to pár větami shrnout? Připadá mi, že máte na mysli hlavně výuku I. stupně.
"jasně, ale to byli stále ti z těch "správných" škol :), takže zásah zase do jiného terče, ale stejnou zbraní"
Vzhledem k tomu, že sama přiznáváte, že jste ze "špatné" školy, tak vaše představa o tom, co je správné a jak toho dosáhnout, je inherentně chybná. A protože jsme tímto hříchem zatíženi všichni, vlastně se správného řešení snad ani dobrat nemůžeme, nebo ne? Nebo je to tak, že i ti ze "špatné" školy mohou mít správné představy? Dokonce i jiní lidé, než vy sama? A jak je možné, že i přes ty "špatné" školy a příšerné události minulé i současné, se společnost jako celek posouvá a vyvíjí? Ale vy sama se mezi ty "špatné" nepočítáte, že?
Njn, ale co v situaci, kdy řada škol "neprodukuje" žáky připravené na výzvy moderního světa? Ten aktuální mainstreamový koncept je založen na myšlenkách zkušenostech 19. století a nebylo by tedy lepší se zamyslet nad tím, jestli je stále tím nejvhodnějším/optimálním konceptem? Z ekonomického hlediska jsou právě soukromé školy vhodnou platformou, protože alespoň část nákladů (navíc) hradí rodič, který je navíc s "experimentem" srozuměn a tedy riziko na sebe přijímá. A pokud se koncept osvědčí mohou jej pak přejmout i "státní" školy.
Jsem si jist, že nikdy nenajdeme ten jediný a optimální koncept pro všechny (snad s výjimkou na míru šité přímé stimulace příslušných částí mozku, ale to jsem velmi v sci-fi), protože každý zvolený koncept vachází z nějakých předpokladů, které nebudou vždy naplněny. To ovšem neznamená, že nemáme zkoušet. A myslím, že řada alternativních přístupů je založena právě na (až extrémní) flexibilitě přístupu. Ono ani na té Scio škole to není až taková Lfree play", jak by se mohlo zdát. I zde je vyžadováno zapojení, náročnější pro učitele je to v tom, že zapojení není, tak říkajíc, povinné, takže je pro ně náročnější vše podat tak, aby děti zaujali.
Jen poznámka k tomu tolik opětovnému belgickému a finskému školství. V Belgii opakuje alespoň jeden ročník v průběhu školní docházky 25 až 37 % žáků, podle toho, kterou část Belgie si vyberete. Tam se s tím nemažou. Ve Finsku to ve školách vypadá v podstatě stejně jako u nás, kromě toho, že děti sedí v jednomístných odklápěcích lavicích, ve kterých mají neuvěřitelný nepořádek, a na ergonomicky naprosto nevhodných vyvýšených židličkách. Podstatný rozdíl je ale v personálním obsazení škol. Na škole s 600 žáky není 40 pedagogických pracovníků, ale 90, a to včetně několika speciálních pedagogů, školního psychologa a armády asistentů. Také je dost velký rozdíl v kvalitě učebnic. Ve Finsku už dávno přišli na to, že učí v jedné třídě děti rozdílných úrovní, a učebnice jsou tomu uzpůsobeny. U nás se o něco podobného prozatím nikdo ani nepokusil.
A ještě další poznámka, pořád se tu bavíte o kvalitě či nekvalitně škol. Jenže ono tak ani nejde o celé školy, ale o jednotlivé učitele. Znám obrovské množství výborných učitelů na státních školách a znám pravda i dost poměrně mizerných, ale úplně podobně je to i škol soukromých. Nezbývá než všem dětem rodičů, kteří se zúčastnili této diskuze popřát, aby narazili na ty dobré, ať už na školách státních nebo soukromých.
Prosím povšimněte si těchto vět:
Ygrain:"... že předepsaný standard je skutečně nutno předložit všem..."
Eržika: "No, já právě vidím už problém v tom učivo "předkládat", už to samo ve mě evokuje frontální výklad."
Jan Bursa: "Ono ani na té Scio škole to není až taková Lfree play", jak by se mohlo zdát. I zde je vyžadováno zapojení, náročnější pro učitele je to v tom, že zapojení není, tak říkajíc, povinné, takže je pro ně náročnější vše podat tak, aby děti zaujali."
Podat a předložit se dají považovat za synonyma.
Když slovo použije učitelka ze "státní" školy (a to ani nevím, jestli je pravda), je státním školám omlácena o hlavu frontální výuka.
Když ho použije "rodič" z alternativní školy, je to OK, tam to jistě neznamená frontální.
Tolik drobné pozorování k objektivitě. (pan Bursa zde vystupuje pouze jako svědek :-) ). Ukázkou "neobjektivity" je pouze Eržika.
Tomu se říká trefit hřebík na hlavičku!
ad "Vzhledem k tomu, že sama přiznáváte, že jste ze "špatné" školy, tak vaše představa o tom, co je správné a jak toho dosáhnout, je inherentně chybná. A protože jsme tímto hříchem zatíženi všichni, vlastně se správného řešení snad ani dobrat nemůžeme, nebo ne? Nebo je to tak, že i ti ze "špatné" školy mohou mít správné představy? Dokonce i jiní lidé, než vy sama? A jak je možné, že i přes ty "špatné" školy a příšerné události minulé i současné, se společnost jako celek posouvá a vyvíjí? Ale vy sama se mezi ty "špatné" nepočítáte, že?"
zase nepřesné vaše inherentnosti - já jsem mluvila o celých generacích, to má logiku, neboť je přeci jasné, že v rámci jakési převládající generační mentalitě (hodně ovlivněné stylem školy, vládnutí, podmínek společnosti) mohou individua individuálně projevovat i způsobem jdoucím zcela proti proudy převládajícímu (jakoby shůry naimplantovanému) stylu myšlení. Takže ano, můžeme být jako celek nevyspělí, klopýtající, netolerantní společnost, ale jednotlivě se můžeme projevovat často i jinak. A naopak, v hledající a učící se společnosti mohou být případy i zcela protichůdného jednání. (Mimochodem, o "špatných" a dobrých jsem nemluvila, to je hrubé posunutí významu netolerantním směrem, který já neuznávám. Diskuze a jiný názor neznamená odsudek a označení, že něco jiného je "ŠPATNÉ")
A nejsem si jistá, jestli se zrovna v ČR společnost posouvá a vyvíjí, pokud by to mělo být myšleno v kladném smyslu. Prostě proto ne, spíš bloudíme a v lese se stále vracíme v kruhu na to samé východisko, místo abychom se posunuli už někam dál, jako v tom Finsku třeba. Důkazem je například i naše neschopnost připustit si, že současné školství a jeho převažující konzervativní zásady je reliktem stylu, který se pro podporu zdravého vývoje a posunu společnosti vůbec nehodí.
Prosím povšimněte si těchto vět:
Ygrain:"... že předepsaný standard je skutečně nutno předložit všem..."
Eržika: "No, já právě vidím už problém v tom učivo "předkládat", už to samo ve mě evokuje frontální výklad."
Jan Bursa: "Ono ani na té Scio škole to není až taková Lfree play", jak by se mohlo zdát. I zde je vyžadováno zapojení, náročnější pro učitele je to v tom, že zapojení není, tak říkajíc, povinné, takže je pro ně náročnější vše podat tak, aby děti zaujali."
Podat a předložit se dají považovat za synonyma. ANO, JENŽE PANÍ ERŽIKA POUŽILA TOTO SLOVO PRO SVÉ ZKUŠENOSTI A POCITY ZE STÁTNÍ ŠKOLY, SVÉ DĚTI MÁ VE ŠKOLE MONTESSORI, KDE SKUTEČNĚ UČITEL DĚTEM UČIVO NEPŘEDKLÁDÁ. (STRÁVILA JSEM V MONTESSORI ŠKOLÁCH NĚKOLIK DNÍ)
PAN BURSA NAOPAK MLUVÍ O SCIO ŠKOLE, KDE SE ZŘEJMĚ UČITELÉ SNAŽÍ UČIVO DĚTEM PODÁVAT (BYLA JSEM SE VE ŠKOLE NA NĚKOLIK HODIN PODÍVAT).
PANÍ ERIKU JSTE ZCELA ZBYTEČNĚ A NAVÍC ÚČELOVĚ OBVINIL Z NĚČEHO, CO MÁTE V HLAVĚ VY SÁM.
NAVÍC ZCELA IGNORUJETE FAKT, ŽE V OBOU ŠKOLÁCH JE PRO DĚTI "PŘEDKLÁDÁNÍ" PRO DĚTI NEPOVINNÉ. VŮBEC SI NEDOVEDETE PŘEDSTAVIT, JAK VELKÝ JE TO ROZDÍL V POJETÍ, V PŘÍSTUPU K DĚTEM, K VÝUCE.
Neee, paní Howe, vy neříkáte, že někdo je "špatný" - ne otevřeně.
Paní Adamová, tolik opěvované finské či belgické školství. O finském jsem pouze četla, takže nevím, jen mám příznivý dojem podložený mnoha argumenty, také jsem si dopisovala s finskou učitelku v rámci projektu etwinning.
Belgické školství - není ideální, nechtěla bych ho k nám celé implantovat, ale má několik zajímavých bodů, které jsem tu již dříve zmiňovala. Nyní jen k propadání. Za čtyři roky školní docházka mé dcery tam jsem si všimla minima dětí, které by propadly, spíše než propadání měly možnost přejít na lehčí "větev" školy, např. z klasických jazyků (řečtina, latina od 7. třídy naší ZŠ) na moderní jazyky či humanitní, přírodovědný obor.
Vygooglila jsem si propadání v Belgii a našla problém pouze v období let do roku 1990, pak už nic moc. Neznám přesně vývoj belgického školství, ale zdá se, že bývaly doby, kdy se učila mnohem náročnější látka mnohem svižnějším tempem než v době současné, kdy tam má dcera plnila školní docházku. V současné době je objem znalostí u nich vyžadovaný mnohem menší než u nás.
Důkazem budiž to, že má dcera, ač první den školy neznala více než pár holandských slov, prošla svůj první rok v holandsky mluvící škole tak snadno, že byla schopna složit závěrečné zkoušky za I. stupeň ZŠ. (Dcera v ČR skončila 5. ročník, v Belgii nastoupila do 6. ročníku, k holandštině jí přibyla ještě francouzština, se kterou také začínala, ale její belgičtí spolužáci ji už měli už druhým rokem). Samozřejmě to nebylo bez úsilí, doma jsme se jazyky spolu učily, ale jinak téměř nic, matematika, přírodní vědy, dějepis, vše bylo ve škole podáno tak srozumitelně a v tak přijatelném rozsahu, že doma jsme se nic učit nemusely, pouze jazyk. A to moje dcera rozhodně není akademický typ, ani šprt, ani génius....
Pokud skutečně propadá větší procento žáků než je obvyklé u nás, přičítala bych to skutečnosti, že zvláště ve velkých městech, např. Brusel, Antverpy, je podíl žáků, jejichž rodným jazykem není holandština, či jejichž rodiče doma nemluví holandsky, až 80 procent. Tak si představte u nás takovou 1. třídu, kde 24 dětí ze 30 nemluví česky.....Vždyť my bychom to ani nezvládli, u nich propadne třeba jen 5 procent dětí :)
Ygrain: asi úděl učitelů, vše hodnotit a navíc s nedůvěrou ve snahu spoludiskutujících korektně diskutovat, škoda
"Tohle ale nelze aplikovat vždy - čím složitější látka, tím menší pravděpodobnost, že si na to všichni žáci přijdou sami, a postupně se dostanete do oblastí, kde to snad ani nepůjde - nebo lze předpokládat, že si každý sám přijde na derivace nebo dvojvazné uhlovodíky? Frontální výklad nelze naprosto zavrhovat, má v metodách své místo, jeho využití by samozřejmě mělo odpovídat problematice i věku."
Jasně. Problém paní Howe je v tom, že za vzdělání považuje schopnost číst literární noviny a za myšlení tvorbu názorů. Někdo tady psal o tom, že systém dětem nedává možnost řešit problémy alternativně, přicházet s kreativními a jinými řešeními. Pane Komárku, odpusťte, ale to může napsat jedině omezenec. A to se ještě hodně krotím ve výrazech.
Ano, v tom, co paní Howe považuje za vzdělání, má asi pravdu. Ale to vzdělání opravdu, ale opravdu není. Vzdělání není schopnost se vyjádřit, schopnost své názory prezentovat a prosadit mezi ještě nevzdělanějšími. Svět není otázkou názorů. Ani vzdělání není otázkou názorů a jejich tvorby. Vzdělání je o poznávání mantinelů, které nelze překračovat. Je o hledání přesně těch hranic, jejichž existenci Howe nepřipouští nebo nechápe. Jak bych měl kupříkladu alternativně hledat kořen polynomu, když víme, že analyticky jej lze u obecného polynomu vyjádřit pouze u polynomů do čtvrtého stupně a pak už je třeba používat numerické metody? A těch metod je pár, kupříkladu Newtonova, nebo metoda půlení intervalů. To je tak ubohá argumentace. Howe vlastně ty děti předem odsuzuje k tomu, aby zůstaly stejně nevzdělané, jako je ona sama. Poznatky a výsledky práce desítek generací nejgeniálnějších mozků, které se kdy narodily, opravdu nelze zreplikovat volnými asociacemi nikým nevedených dětí, jimž byla nějakým poblouzněncem dána svoboda v domnění, že svoboda je to jediné, co k poznání stačí. Nota bene dětí, jejichž intelektuální kapacita nejenže neodpovídá genialitě, ale je dokonce podprůměrná. Každého člověka je třeba ve vzdělávání vést. A pitomec bude vždy řvát, že vzdělání je něco jiného, než to, v čem nevyniká a v čem zaostává. Jde jen o to, aby se v rámci bující rakoviny politické korektnosti a jiných propagand, manipulací a lží, nestala pitomost registrovanou obchodní značkou s právem na dotace z EU fondů a právem na zrovnoprávnění s moudrostí, znalostmi, vzděláním a intelektem. I když, ono už to tak vlastně je.
Belgické, finské, holandské, "alternativní" školství...
Všechny mají pár "zajímavých momentů".
Čím jen to je, že naše školství žádné "zajímavé momenty nemá"?
Anebo je má a my je jen nevidíme?
Spíš bych řekl, že někteří je vidět nechtějí.
Tahle diskuse už dávno není o "alternativním školství".
Byl jsem teď pracovně zaneprázdněn a debata se mezitím vyvíjela velmi dynamicky.
Vlastně ani nevím, jestli ještě má smysl se do ní pouštět. Zaznívají zase jen ty stejné "argumenty", které jsem slyšel už stokrát a jejichž jediným účelem je dokázat, jak naše veřejné školství je špatné a všude jinde je to skvělé.
Únavné, zbytečné a vlastně v ničem nepřínosné.
Dokud alespoň trochu nesrovnáme výdaje na školství s vyspělým světem, je to pořád jen srovnávání okresního přeboru s "milionářskou ligou" evropských soutěží.
Můžeme se dívat jak se hraje fotbal v Chelsea. Ale pro náš venkovský fotbálek tohle pošilhávání nemá ani ten nejmenší přinos. Kromě toho, že si na tom pár takyexpertů honí triko.
tak proč nediskutovat o něčem, co jsem neřekla ani já, ani žádný jiný člověk vyžadující změnu naší české konzervativní školy, třeba MANIFESTO 15
Poznání nelze řídit. Mluvíme-li o poznání a inovacích, často zaměňujeme a pleteme tyto pojmy s údaji a informacemi. Příliš často se pošetile domníváme, že předáváme dětem vzdělání, když je pouze zkoušíme z toho, zda umí zopakovat informace. Abychom si to ujasnili: údaje jsou různé roztříštěné kousky a dílky, které různým kombinováním spojujeme do informace. Poznání pak znamená, že tyto informace uchopíme a dáme jim na svojí osobní rovině smysl. A inovujeme tehdy, pokud jednáme na základě toho, co už víme, abychom dali věcem nový význam. Porozumění těmto rozdílům nám odhaluje jeden z největších problémů, před kterým stojí výuka i samotní představitelé škol. Sice můžeme být dobří ve třídění a organizaci informací, ovšem poznání, které se odehrává v hlavách žáků, třídit ani organizovat prostě nelze, aniž bychom poznání degradovali zpět na informace.
„Síť je učení“ (Siemens, 2007). Formující se pedagogika tohoto století není pečlivě naplánovaná, ale průběžně se vytváří. Naše pohyby po síti jsou naší cestou k učení a s tím, jak tato síť roste, se rozvíjí i naše učení. V konektivistickém přístupu k učení spojujeme naše individuální poznání a vytváříme nové porozumění. Sdílíme své zkušenosti a vytváříme tak nové (společenské) poznání. Musíme se zaměřit na schopnost každého jednotlivce orientovat se v této síti a samostatně vytvářet vlastní spojení a objevovat, jak jeho jedinečné poznání a talent může přispět k řešení nových problémů.
Budoucnost patří nerdům, podivínům (geeks), tvůrcům, snílkům a knowmádům (know+nomad). Ne každý z nás se stane nebo by se měl stát podnikatelem, avšak ti, kteří nerozvíjejí svou podnikavost, zůstanou velmi znevýhodněni. Náš vzdělávací systém by se měl zaměřit na formování enterprenerdů (podnikavých nerdů) – jednotlivců, jejichž specializované znalosti budou ovlivňovány jejich schopností snít, tvořit, zkoumat, učit se a prosazovat podnikatelské, kulturní a společenské iniciativy, brát na sebe riziko a užívat si samotného procesu stejně jako jeho výsledků, a to beze strachu z případných neúspěchů a chyb, které jsou součástí této cesty.
http://www.manifesto15.org/cs/
Budoucnost patří nerdům, podivínům (geeks), tvůrcům, snílkům a knowmádům (know+nomad).
Všiml jsem si zajímavé věci. Skoro každý, kdo se díky "holotropnímu dýchání", sugesci nebo hypnóze ponořil do svých "minulých životů", byl třeba ve starém Egyptě faraónovou dcerou, nebo aspoň vyšším úředníkem u dvora. Skoro nikdo nebyl otrokem.
Stejně tak jsou dnešní rodiče přesvědčení o tom, že právě to jejich dítko je budoucí Gates, Jobs nebo aspoň úspěšný youtuber. A jedině alternativní škola dokáže v jejich dítěti podpořit ty správné kompetence.
Prakticky nikdo neplánuje, že by třeba mohl jeho potomek umývat špinavé zadky dětem v kojeňáku, nebo v LDN.
Tak nějak si myslím, že těch nerdů bude potřeba násobně méně, nežli těch ostatních. A pak si taky myslím, že žádná škola, ani ta sebealternativnější z někoho s IQ 65 žádného nerda neudělá. Ale to je dozajista jen to zastaralé a překonané nealternativní myšlení.
Ygraine, áááá začínáme slovíčkařit. Schopenhauer by měl radost. Myslím, že v kontextu celých vět byla rozdílnost významů více než patrná.
Poste.restante - a skutečně není na našem školství (základním) co zlepšovat, cosi špatného? Navíc, ty pozice nejsou tak vyhraněné, jak se snažíte podat. Protože jedna strana neříká, že "státní" školství je celé špatné a je potřeba jej zrušit, na rozdíl od "protistrany". Notabene, soukromé školství je přeci jen nástrojem, jak do školství dostat o trochu více peněz. Proč nepřiznat, že existují rodiče, jimž "státní" přístup nevyhovuje, nebo ten "soukromý" vyhovuje více? A je to stát, který zná lépe co je pro dané dítě lepší?
Pavel Doležal, slyším poprvé, že myšlení má mantinely. Myslím si, že podobné "normativní" myšlení je právě to, co společnosti škodí. Myslet v "neměnných šablonách" vede k jedinému, intelektuální a nakonec i ekonomické stagnaci. Výzkum je právě o překračování mantinelů. A to pomíjím, že svět nejsou jen přírodní vědy, které se snažíme popsat nějakými pravidly (ano, snažíme, stále nejsme na konci), ale spousta dalšího, které bude nakonec relevantní pro větší množství žáků, neboť, ne každý je předurčen k dráze vědce přírodních věd. Pro mě je vzdělání zpřístupnění nástrojů pro práci s relevantní realitou každého člověka. A ta realita je přitom do jisté míry jedinečná (subjektivní).
poste.restante, nevšiml jsem si, že by alternativa byla propagována s takovou myšlenkou. Naopak, podstatou alternativy by mělo být, že bude rozvíjet ty schopnosti, které dítě má s cílem umožnit mu je využít tím nejlepším způsobem, kterého bude schopno. A může to být třeba umývání zadků v kojeňáku, nebo čištění bot na ulici. Nevšiml jsem si, že by zrovna státní školství bylo nějak dramaticky úspěšné v přizpůsobování výuky schopnostem dítěte. Takže tenhle argument je ještě trefnější na "veřejné" školství.
Pane Burso, vztahuje se vás příspěvek skutečně k mému komentáři, nebo k tomu porovnání několika různých výroků, které udělal Anonymní z 21:30?
"Proč nepřiznat, že existují rodiče, jimž "státní" přístup nevyhovuje, nebo ten "soukromý" vyhovuje více? A je to stát, který zná lépe co je pro dané dítě lepší?"
Myslím, že tady dochází k jakémusi nepochopení. Nevím o nikom, kdo by pochyboval o tom, že existují rodiče, jimž vyhovuje soukromé školství více, než státní. Obávám se, že velké části z nich dokonce tak nějak automaticky, aniž by znali konkrétní obsah obojího.
Stát pochopitelně nezná vaše dítě lépe, než vy. Ale potíž je v tom, a vysvětloval jsem to nedávno v jedné ze zdejších diskusí na příkladu vězňova dilematu, že existují situace, kdy maximalizace užitku každého jednotlivce nejen že nevede k nejlepšímu celospolečenskému užitku, ale dokonce k nejhoršímu možnému. Já také vím, že pokud bych chtěl svému dítěti více vyhovět a udělat mu větší radost, tak bych ho do školy vůbec posílat neměl a nechal bych ho sedět doma u iPadu a hrát si hry. Čili, cílem státu není uspokojit soukromou potřebu vašeho dítěte. Dokonce od jeho potřeb a zájmů musí často ustoupit a nebrat na ně ohled a to pro blaho celé společnosti. Co jiného je certifikace vzdělávání? Co jiného je autoškola? Co jiného je soudnictví? No a prostě jsou mezi námi lidé, kteří toto nedokáží pochopit. Kteří vnímají stát jako jakéhosi domácího sluhu, který musí skákat jak pískám. Ale stát vedle poskytování veřejných služeb také funguje jako kontrolní orgán, vymáhací orgán, certifikační orgán, normotvorný orgán. Asi většina lidí pochopí, že se vrah nemůže u soudu domáhat toho, že soudce má rozhodovat v jeho prospěch, když si ho platí z daní. U soudců to téměř všichni chápou, u učitelů to mnohým nedochází.
"Pavel Doležal, slyším poprvé, že myšlení má mantinely. Myslím si, že podobné "normativní" myšlení je právě to, co společnosti škodí."
No, to jste mne nepochopil. Já jsem nemluvil o myšlení, nýbrž o přírodních zákonech a jejich poznávání. A o tom, že vzdělání znamená jejich poznávání a pochopení. A pochopení toho, že svět se neřídí ani názory, ani tím, co si odhlasuje většina. A čím více budeme generovat lidí, kteří toto nebudou chápat, tím víc bude Trumpů, LePenových, Brexitů, atd. A když se budete hodně snažit a produkovat ovce, které si myslí, že jsou kreativní orginální individuality, tak možná příjde i Vůdce.
Nerozumím úplně tomu, co to znamená, že myšlení má mantinely, ale pokud tím chcete říci, že neexistují věci, o nichž bychom mohli říci, že vyřešit nejdou, tak to skutečně existují. Od neúplnosti axiomatických systémů obsahujících aritmetiku, přes trisekci úhlu, analytické vyjádření kořenů obecných polynomů stupně vyššího, než 4, kvadraturu kruhu až po nemožnost vyjádřit některé integrály analyticky. Myšlení samo o sobě představuje mantinel. A to je tak nějak zásadní poznání, které u zdejších alternativců postrádám. Řetězec volných asociací myšlením opravdu není.
"Myslet v "neměnných šablonách" vede k jedinému, intelektuální a nakonec i ekonomické stagnaci."
Ale to jsou bláboly. Kreativita je důležitá vlastnost, ale představa, že její základní vlastností je to, že není ničím a nijak omezena, je naprosto pomýlená. Vždy a za všech okolností je třeba být alespoň vnitřně konzistentní. Nejlépe to vyjadřuje ten vtip o tom, jaký je rozdíl mezi fyzikem, filosofem a matematikem. Fyzik ke své práci potřebuje papír, tužku a laboratoř. Filosof ke své práci potřebuje papír a tužku. A matematik ke své práci potřebuje papír, tužku a odpadkový koš. A o tom to je. A to ani vzdáleně neznamená, že matematik musí být méně kreativní, než filosof. To jen znamená, že ani mysl si nemůže dělat co chce, pokud chce něco smysluplného tvrdit. A znakem nevzdělanosti je právě to, že nevzdělanec tvrdí nesmysly a nejen že o tom neví, ale ještě si připadá ukrutně kreativní a originální.
Ygrain, ano, chyba odesílatele v adresátovi.
Pavel Doležel, můžete mi prosím vysvětlit jaku kontrolní funkci má učitel? Já mám ve své práci kontrolní funkci, protože mi to ukládá zákon, ale, že by měl učitel kontrolní funkci? Pokud dovedu Vaši argumentaci do krajnosti, tak mi říkáte, že je v zájmu celku, aby (alespoň některé) děti nedostaly takové vzdělání, aby mohly využít plně svých vloh. Mimoto, stát, sice může dělat normy i ve školství, ale nějak nám selhává v tom, aby takové normovaně standardní vzdělání dodal (nikoliv vzdělávání, jako sumu toho co je "učeno", ale vzdělání, jako sumu toho co dítě je schopno po ukončení školy využít). Talent a dovednosti populace jsou jedním ze vzácných zdrojů, který by tedy stát měl kultivovat. Tedy vytvořit předpoklady pro to, aby co největší množství dětí dostalo možnost co nejlépe svůj talent uplatnit až dospějí. A někteří z nás mají pochybnosti, že stát je schopen tuto kultivaci pro některé děti zajistit. To není o dodávce služby, ale maximalizaci efektivního využití jednoho z limitovaných zdrojů. Když se tedy bavíme ekonomicky.
Co se týče přírodních zákonů. Po pravdě, dramaticky přeceňujete význam jejich znalosti pro podstatnou část populace. Sice jsme pravidly fungování vesmíru (a jež se snažíme popsat tzv. přírodními zákony, které nejsou ničím jiným než zatím platným modelem, pokud tedy pomineme empiricky pozorovatelné důsledky fungování některých těchto zákonitostí) ovlivňováni, ale žijeme i v lidské společnosti, jejíž fungování se popsat jednoznačnými pravidly dát nedá. A lidské zákony takovými pravidly nejsou, což dokládá sám fakt, že jsou porušované a musíme si vytvořit institut k jejich vynucování (stát a potažmo soudy). A škola nemá za cíl jen připravit děti na život ve světe fyzikálních zákonů, ale i v lidské společnosti. Já nemám nic proti matematice, fyzice a dalším skutečným vědám, ale respektuji i pravidla lidské společnosti, která minimálně říkají, že ne všichni dělají vědu, ne všichni ji aplikují, neboť velká většina její výsledky jen využívá. Fakt života. Takže stejně tak, jako nepovažuji za nutné, aby se talentovaný matematik drtil "obraz českého města a venkova v literatuře 19. století" (pokud jej to nezajímá), tak nepovažuji za nezbytné, aby byl vysvětlován diferenciální počet dítěti, které vidí svou budoucnost v jiném oboru, kde matematika skutečně není potřeba.
A jak myslíte, že dochází k posunu v teoretické fyzice či matematice než tak, že ty dosavadní mantinely zpochybníme a hranice překročíme? Ano, v mnoha směrech nemá smysl překračovat, neboť znalý ví, že výsledný model nebude odpovídat pozorování, ale v jiných směrech. Pokud tedy do dětí "vtlučeme", že existují neměnné a stálé zákony, jak podpoříme tu informovanou anarchii", která se odváží zpochybnit "neměnné pravdy" a zkoumat, zda jejich změna nepovede k lepšímu modelu?
"A někteří z nás mají pochybnosti, že stát je schopen tuto kultivaci pro některé děti zajistit."
Ale i tak chtějí od státu peníze na vlastní pojetí "kultivace". Bez ohledu na to, že do určité míry o tyto peníze připravují jiné, tedy oslabují možnost státu zajistit vzdělání.
poste.restante: diskuze byla o stesku paní ministryně, že veřejnost, zvláště rodiče preferující "alternativní" školy, nespravedlivě hodnotí kvalitu veřejných škol....
Kvalita se prostě dá posoudit na základě poptávky: řekněte, kdyby všichni rodiče měli dostatečné finanční prostředky a snadnou dostupnost alternativní dobré školy, nechali by své děti na té veřejné konzervativní? Co myslíte? Problém je, že místo abychom zkoumali, co rodiče a jejich děti opravdu potřebují, obviňujeme je ze snahy vybojovat si pro své děti nějaký nesmyslný protekcionismus
A takto útočně reaguje i pan Soukal, neptá se po příčinách, ale chybnou ekonomickou úvahou dokonce tyto rodiče s možností přestupu do alternativní školy obviní z poškozování možností slabších žáků.....
Nechápu, kde se to bere. Daně platíme všichni, právo na vzdělání mají všichni, má ho poskytovat stát. Že by POUZE stát (skrze jeho, jak sami víme, zkostnatělé, byrokratické úředníky) měl určovat, které vzdělání je vhodné a které ne, to je skutečně ukázka totalitního myšlení.
Podle mne si občané nikdy neodhlasovali, jak má vzdělání vypadat, o tom se konkrétně nehlasuje, tak mi tady neotloukejte o hlavu demokracii, když znemožňování výběru vzdělání je popírání demokracie.
A udělat školy jinak, aby se přibližovaly požadavkům rodičů není otázka financí. Víte sami, že se jimi ve školství plýtvá. Stačilo by na MŠMT udělat pořádek a bylo by i na třídy s dětmi do 20 dětí. Jenže i to je jinak, není to totiž otázka tříd. Třídy jsou přežitek. Ve škole podporující myšlení mají děti autonomii, tudíž nepotřebují vedení a nalévání vědomostí do krku jako cpát huse krmivo do krku, tudíž koncept učení zafixovaných v modelu: třídy podle věku s učitelem cpoucím vzpouzejícím se dětem předmět po předmětu, je ten nejdražší. Svobodou by se hodně ušetřilo, a to nejen ve školství. Odpadne přebujelá administrativa a nutnost represivních orgánů ( např. dozory, učitelé dozírající na jednotlivé předměty - vidíte to i teď s tou hloupou brannou výchovou, přeci nelze ani vědu ani umění dělit na předměty).
ad "Vzdělání je o poznávání mantinelů, které nelze překračovat. Je o hledání přesně těch hranic, jejichž existenci Howe nepřipouští nebo nechápe" NO A NĚKDO JINÝ ZASE NECHÁPE MANTINELY SVÉHO VLASTNÍHO ZPŮSOBU MYŠLENÍ A STÁLE VIDÍ HRANICE, MANTINELY, PŘEKÁŽKY. ŠKODA.
"Neexistuje žádný vědecký nebo jiný důkaz pro předpoklad, že děti dosáhnou nějakého významného milníku v jednotném věku a ti z nás, jejichž děti nechodí do školy, často žertují o tom, že kdybychom požadovali, aby všechny děti dělaly své první kroky ve stejném věku, byli bychom národ lidí s poruchami chůze." - Carol Black
http://www.lifelearningmagazine.com/1106/a_provisional_curriculum_for_when_walking_is_taught_at_school.htm
"Vygooglila jsem si propadání v Belgii a našla problém pouze v období let do roku 1990, pak už nic moc"
Paní Howe, moje údaje jsou z roku 2009. A mám obavy, že Vy tedy zrovna moc googlit neumíte.
http://eacea.ec.europa.eu/education/Eurydice/documents/thematic_reports/eu_press_release/126CS_HI.pdf
"Tak si představte u nás takovou 1. třídu, kde 24 dětí ze 30 nemluví česky.....Vždyť my bychom to ani nezvládli, u nich propadne třeba jen 5 procent dětí"
Na těch 5 % okamžitě zapomeňte, 40 % jen to fikne.
my jsme byli ve Vlámsku, tam to není tak hrozné jako ve Valonii, asi i kvůli náročnosti francouzského jazyka, nevím
ale trvám na tom, že kdybychom u nás měli 80 procent žáků, jejichž rodným jazykem není čeština, vůbec bychom výuku nezvládali. U nich třeba opakuje 40 procent, ale je to kvůli jazykové bariéře, nic to neříká o stylu školství, které u nich je mnohem tolerantnější než u nás, např. nemají DÚ, nemají přijímací zkoušky, státní maturitu aj.
Josef Soukal, to se tedy pěkně mýlíte.
Stát po mě, jako rodiči vyžaduje, abych své dítě posílal do školy. Připomínám, že povinná je školní docházka, nikoli vzdělání (tj. soubor znalostí, které je dítě schopno využít). Já, jako aktivní rodič nesleduji jen to, že chodí do nějaké školy, ale chci, aby po jejím absolvování mělo nějaké znalosti, které odpovídají jeho schopnostem a možnostem. Snažím se tedy vybrat školu, která má, podle mého názoru, nejlepší šanci výše uvedeného cíle dosáhnout. Mám tedy jako občan vyšší cíle než má stát a pokud jich dosáhnu naopak státu dodám něco víc, než po mě požadoval. Co je stát schopen zajistit všem, je právě jen ta školní docházka, nikoli vzdělání (jako výsledek). Z podstaty věci dobré školy s obsazeností problém nemají, takže co mohu "ohrozit" je pouze obsazenost těch špatných škol, což stě není státu na škodu, naopak, pokud takto poukáži na to, že jistá škola neplní svůj účel (tj. žáky skutečně vzdělat), pak dávám státu možnost zasáhnout a dosáhnout cíle, který jste naznačil. Ntaben v situaci, kdy státní příspěvek soukromé škole na žáka je nižší než do školy "státní".
Pane Burso, to, že si dítě vyvedete do jiného prostředí a současně chcete po státu příspěvek na jeho vzdělání, celkové náklady na školství zvyšuje, a to nejen přímé náklady finanční (státní školy je třeba např. za stejné peníze vytápět, vybavovat a fyzicky udržovat bez ohledu na to, zda do nich chodí 100 nebo 98 procent žáků), ale i náklady, jimž bychom módně mohli říkat inkluzivní - odcházejí spíše žáci nadanější a ještě více žáci s podnětnějším rodinným prostředím.
Neodsuzuji šmahem soukromé školy a motivaci rodičů chápu, zajímá mne však školství jako celek. Za mnohem efektivnější považuji napřít rodičovský tlak k tomu, aby byly obecně podstatně vylepšeny podmínky ve školství. Nevím, zda si třeba dovedete představit, jaký rozdíl je učit 30člennou a třeba 18člennou třídu (můj případ - výuka češtiny v běžné třídě vers. výuka v semináři). Počet dětí ve třídě samozřejmě není jediný problém, ale je to jeden z nejzásadnějších problémů.
Dobré školy a "dobré školy". "Svoboda" a "dirigismus".
Domácí úlohy jsou fuj. Zkoušky a testy jsou fuj.
Z každého cizího systému si vybere každý jen ten kousek, který se mu líbí, ale celek nikoliv.
Právě po příčinách a důvodech rodičovské volby jsem se ptal.
Kromě pár smysluplných odpovědí, ke kterým se ještě časem vrátím, jsem se dozvěděl zase jen ty stejné fráze, jakoby přes kopírák. Opět jen o tom, jak jsou v alternativních školách děti šťastné a ve veřejných trpí. A o tom na co vše mají jejich rodiče "právo".
Když se ptám, jak by se měly změnit veřejné školy, slyším opět jen ty stejné, s prominutím kecy, o kterých už prostě víme, že nefungují.
Postavte SCIOškolu na Chánově a nechte děti, ať se učí jen to, co chtějí.
Za pět let si ověříme, zda děti zvládly učivo prvního stupně. S "přidanou hodnotou" toho, že budou šťastné, samozřejmě.
Mě už tohle vážně nebaví. Asi mám nějaké depresivní období. Obvykle bývám trpělivější.
Profesor Keller už před časem psal o tom, že jeden z mála zbývajících zdrojů kapitálu je privatizace některých služeb státu. Tedy že střední vrstva bude platit za tytéž služby, které jejich rodiče vcelku samozřejmě měli zajištěny bezplatně, jen na základě daní. - Školství, zdravotnictví, zajištění na stáří.
Můžeme to sledovat v přímém přenosu. Všichni zastánci svobody za skandování hesel kráčejí ke světlým zítřkům, které jim označil jejich guru. Aniž by byli schopni vnímat, že ta jejich světlá stezka je jen taková ta ulička, po které vedou ovce ke stříhačům.
Ne, že by vliv propagandy na státní školství neexistoval. Jenže díky jeho určité setrvačnosti některé změny neprobíjí "dostatečně rychle". Takže je potřeba napsat dalších pár článků o tom, jak hnusný stát brání svobodě a veřejné školy nestojí za nic.
Nemám sílu tomu bránit, ale slepý nejsem.
BTW:
Na čem trvá a co tvrdí madam Howe, už mi ani trochu nezáleží.
Po seznámení se, a to zdůrazňuji, s postoji a názory obou stran její "kauzy" už pro mne není důvěryhodným partnerem pro jakoukoliv diskusi.
Za chvíli dosáhne tato diskuse 200 příspěvků a bude komplikované, vzhledem k omezením redakčního systému, do ní přispívat.
Takže, howgh.
Ve Vlámsku říkáte? A tolerantnější říkáte?
Všichni žáci do 15 let musí navštěvovat školu v prezenční formě. Neexistuje možnost domácího všechny dělávání.
Učebnice jsou poskytovány zdarma pouze v primárním vzdělávání, tedy do 12 let.
Žáci od 12 let mohou mít až 36 hodin týdně, ne maximálně 32 jako u nás, a to po 50 minutách.
Pokud žák ve 12 letech nedosáhne na potřebný certifikát je zařazen do úrovně B, je sice možný přechod mezi úrovněmi, ale k přechodu z úrovně B do úrovně A prakticky vůbec nedochází.
A ještě zkušenost s inkluzi:
"Belgie květen 2016 – v letadle sedím vedle belgické rodiny z Bruselu. Jejich asi 13 letá dcera chodí do školy, kde má ve třídě skoro polovinu imigrantů, většinou muslimů. Při našem rozhovoru (vedeném ve francouzštině) je ona dívka velmi udivena, že hlavní město České republiky není Moskva. Podle názoru rodičů se k této látce ještě ve škole nedostala. Na mojí otázku, proč jí nedají do jiné školy, mi bylo sděleno, že to v Belgii nelze. Ptám se dále, zda má za spolužáky děti EU byrokratů, kteří to všechno vymysleli. Prý ne. Ti totiž dávají děti do drahých soukromých škol, kam děti běžných Belgičanů nemají přístup."
Takže hurá všichni do Belgie.
paní Adamová, v Belgii je možnost žáka ze školy vyloučit, byli jsme svědky, právě proto, že v Belgii není povinná školní docházka
O tom, jak znala svá práva ta konkrétní zmíněná rodina, nic nevím. Já jsem zažila, že žáci běžně přecházeli, mohli si vybrat školu. I my jsme si vybrali jak základní, tak střední školu (u nich již od sedmé třídy) z velké nabídkky škol, a to zcela svobodně, navíc bez vstupních testů, či přijímacích zkoušek. Ani české vysvědčení jsme neměli přeložené do holandštiny či angličtiny či francouzštiny.
Nikoho jsem nikdy nenabádala, aby se někam stěhoval. Jen říkám, že je dobré se rozhlížet a co je dobré použít pro svou inspiraci.
pěkný den přeji
Okomentovat