Vedení Cermatu v reakci na zveřejnění testů prvního kola jednotných přijímacích zkoušek oznámilo, že zváží právní kroky a v úterý 18. dubna se poradí s týmem právníků. Uvádíme argumenty, které by měl Cermat vzít v úvahu, a zároveň zahajujeme cyklus Co říkají maturitní data. Ten na základě anonymizovaných dat ze státních maturit ukazuje, jaké důležité informace mohou veřejná data přinášet.
Argumenty vysvětlující, proč zveřejnění testů prvního kola přijímacích zkoušek není v rozporu s předpisy, a je naopak ve veřejném zájmu:
•Podobně postupuje Cermat v případě testů společné části státní maturity. Tedy zveřejní zadání ihned poté, co žáci testy vyplní. Argument, že by měly by být testy utajovány do podzimního kola maturit, aby nebyl někdo zvýhodněn, by zněl nesmyslně. V případě jednotných přijímaček ho ale Cermat používá.
•Autorský zákon vylučuje test z ochrany, neboť jde o úřední dílo, které je nástrojem důležité životní zkoušky (§ 3 písm. a). Tu skládají desetitisíce nezletilých dětí, jejichž zákonní zástupci mají právo okamžitě po skončení zkoušky vědět, jak vypadala. Mj. kvůli tomu, aby mohli podniknout potřebné kroky. Proto také jiný právní předpis ukončuje utajení testu okamžikem, kdy učitelé rozdají testové sešity uchazečům.
Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Přijímací test z češtiny podporuje ve školách postupy poškozující právě ty žáky, kteří pomoc školy potřebují nejvíc. Není to zdaleka jen můj názor. Zjevným veřejným zájmem proto je, aby se o správnosti pojetí testu diskutovalo v době, kdy to veřejnost nejvíce zajímá. Není samozřejmě žádoucí, aby Cermat mohl takovou diskusi znemožnit například tím, že zveřejnění testu o měsíc odloží.“
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Do jisté míry nečekaný spor okolo zveřejnění testových zadání jednotných přijímaček zvýraznil, jak je pro veřejnou debatu důležité, aby ze všech zkoušek včetně těch přijímacích byla dostupná zadání i anonymizovaná data. Proto od příštího týdne odstartujeme seriál pracovně nazvaný Co říkají maturitní data. V něm na základě dat získaných podle zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlíme, co všechno se o zkoušce samotné, možnostech jejího zlepšení a úrovni žáků lze z takových dat dozvědět.“
Zdroj: Tisková zpráva EDUin
11 komentářů:
K jednotlivým bodům argumentace:
1. Myslím, že význam (ne)zveřejnění testů z řádných termínů se zveličuje. Znění náhradního termínu se z nich stejně zjistit nedá a strukturu testu i typy úloh lze zjistit stejně dobře z ukázkových verzí. Když už, zajímal bych se o to, jak je zajištěna srovnatelnost obtížností jednotlivých termínů (harmonizace).
2. Mohl bych být ironický, ale budu věcný. Hlavním rozdílem mezi maturitní zkouškou a přijímacím řízením je to, že v prvním případě mohou uspět všichni a ani zvýhodnění jednoho účastníka nemění možnosti ostatních účastníků, kdežto v druhém případě na některých školách nemohou být přijati všichni, a tedy zvýhodnění jednoho účastníka znevýhodňuje ostatní. Jestli budou podzimní maturanti lépe připraveni, je jarním maturantům úplně jedno. U přijímaček to jedno není.
3. Autorský zákon v citovaném § 3 písmeno a) nepovažuje za důvod vynětí to, že dílo je součástí nějaké zkoušky. Jelikož test není předpisem, veřejnou listinou, rejstříkem apod., mohl by být jediným důvodem vynětí veřejný zájem. Cílem argumentace však je dokázat, že se jedná o veřejný zájem, takže zde by šlo důkaz kruhem. Potřebné kroky, například podat odvolání a požadovat přezkoumání vyhodnocení mohou zákonní zástupci bez ohledu na zveřejnění. Tento bod se mi jeví v argumentaci také jako slabý, byť ne tak jako ten předchozí.
No a samozřejmě: proč to samé neudělal p. Botlík, EDUin a spol. před třemi čtyřmi roky, kdy přijímačky Scio využívalo víc než 300 středních škol, a tedy by šlo argumentovat veřejným zájmem úplně stejně?
A co takhle Národní srovnávací zkoušky jakožto přijímačky na VŠ?
Neskutečné botlíkovsko-eduinské chucpe. Po letech přijímacích zkoušek ve školní či školně-soukromé režii, kdy mohly na všech školách rozhodovat "konexe" a kdy také spolurozhodovaly peníze (na vysokoškolské Sciotesty šlo takto nacvičovat), se najednou probudilo útlocitné srdce výše jmenovaných, kteří tak nějak samozřejmě předpokládají, že si někdo testy "pokoutně" opatří. Kupodivu jsem nezaznamenal, že by "pokoutně" získané testy zveřejnil někdo jiný než Botlíkova iniciativa (následné rozšíření nepočítám).
Nějak nevím, proč - když je podle dotyčných vše právně jasné a testy nejsou tajné - nešlo Cermat požádat o zveřejnění oficiální cestou, ale bylo zapotřebí testy nějakou formou ukrást, pardon "pokoutně si opatřit".
Otázka nezní, zda testy zveřejnit, ale co bylo skutečným cílem zveřejnění. Odpověď nebude těžká, obzvlášť povšimneme-li si mediální podpůrné palby, např. dopisu J. Zlatušky.
Odlišný přístup ke Scio a k Cermatu odhaluje pokrytectví celé iniciativy se zveřejňováním dat.
Zpoždění zveřejnění v řádu jednotek dnů by jistě chrabré studenty nepoškodilo, ale Botleakově inciativě se to hodí do krámu. Pokud někdo trpí obsedantní zveřejňovací poruchou, má možnost využít výhod vyspělého zdravotnictví a nechat se na náklady daňových poplatníků uznat. Cermat nebyl proti zveřejnění, ale plánované zveřejnění demonstrativně položil Botleak na záda. Navrhuju, aby zveřejňoval i důvěrné věci z jiných oblastí, jednak se tím uspokojí, druhak bude postih citelnější.
Primárním zdrojem byl pouze Botleak, ostatní média přebrala o d něho.
Podle mě mají rodiče právo nahlédnout před vydáním rozhodnutí o přijetí či nepřijetí žáka do spisu a dělat si z něj výpisy a kopie. Tzn. když přijde rodič je škola povinna mu zadání ukázat ještě před 12.5.2017
Zveřejnění či nezveřejnění zadání je vcelku prkotina proti renoncu, který ale asi nepadá na triko Cermatu, ale ministerstva, které k průběhu přijímaček vydává prováděcí vyhlášku. Někteří žáci totiž nedostali možnost absolvovat testy dvakrát. Jedná se o žáky, kteří si podali jednu přihlášku na maturitní obor a druhou na učební obor bez maturity. Ti jsou pak na maturitním oboru ve výsledkové listině porovnáváni s žáky, kteří absolvovali přijímačky dvakrát a kterým se počítá lepší výsledek.
§38 zákona 500/2004 Sb. - správní řád.
(1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v
případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73). Není-li
účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho
podpůrce.
(4) S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo
na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.
(6) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny jeho části, které obsahují
utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem
uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti; to neplatí o částech spisu,
jimiž byl nebo bude prováděn důkaz, do takových částí spisu však může
nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce za předpokladu, že
jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o
těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší.
Ustanovení odstavce 4 se nepoužije.
Přijímací řízení musí probíhat v režimu správního řízení. Testy nejsou utajovanou informací v okamžiku rozdání žákům - vyplývá z vyhlášky o přijímacím řízení §8
(2) Centrum označí jako informaci veřejně nepřístupnou zadání testů z českého jazyka
a literatury a z matematiky postavené na úroveň testové úlohy v okamžiku rozhodnutí Centra
o jeho využití pro zadání jednotné zkoušky.
(3) Informace podle odstavce 2 přestává být veřejně nepřístupnou okamžikem, kdy jsou
testy z českého jazyka a literatury a z matematiky předány zadávajícím učitelem uchazečům
v učebně.
Ten smazaný příspěvek byl nějaký podivný reklamní SPAM na půjčku...
To Q. E. D.:
Zadání ne, vyplněný test ano. Zadání není součástí spisu, řešení ano ;-)
Okomentovat