Třicet předních britských vědců z oborů neurověd, vzdělávání a psychologie napsalo otevřený dopis deníku Guardian. Vyjadřují v něm obavy z vyučovacího stylu, který začíná být populární mezi některými pedagogy. Píší, že učit každé dítě podle jeho individuálního stylu, neznamená automaticky lepší výsledky, a že školy by měly dát přednost praxi, která se osvědčí. Na otevřený dopis upozorňuje Český rozhlas.
Učitelé podle signatářů dopisu někdy podléhají „neuromýtům“ - falešným představám o schopnostech jednotlivých dětí. To pak vyvolává očekávání a výmluvy, které výuce škodí. Skupina vědců, kteří napsali do Guardianu, je přesvědčena, že příliš individualizovaný styl výuky není efektivní a že znamená plýtvání finančními zdroji. Dokonce, jak dodávají, může dětem vzít schopnost přizpůsobit se a zvládat různé formy učení.
Uvedená skupina vědců odmítá představu, že učení je efektivnější, když žáky učitel vede stylem, který jim podle jeho mínění lépe svědčí. Například těm, kteří se lépe učí poslechem, vypráví příběhy a diskutuje s nimi, nezadává jim ale písemná cvičení. Takový přístup autoři dopisu pro deník Guardian označují za jeden ze všeobecně rozšířených neuromýtů, které v žádném případě neprospívají vzdělávání.
Celý text naleznete zde
Učitelé by se neměli držet mýtů o individuálním stylu výuky, varují vědci
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
11 komentářů:
Copak k tomu napíše EDUin, O. Šteffl a další? Jsem zvědav. Mohla by to být obohacující diskuse.
To by mě taky zajímalo :-).
Ale oni určitě nějaké vysvětlení najdou.
No tak když to psali učitele, nikdo to nebral vážně.
Zajímavé. Jen jestli to nebude ignorováno.
Netrpělivě čekám na vyjádření expertů.
Což experti, ale jak se s tím vyrovnají Kalabisová s Tajným? Hlavně na nikoho netlačte. Každý svým tempem a někomu se nechce.
Je férové ocenit, že to sem pan Komárek dal.
Velmi zajímavě se k tomu vyjádřil na FB jeden nevidomý muž.Bohužel, je to uzavřená skupina. Shrnu to - nikoho proboha netlačte do žádné inkluze nebo metody.
Učitelé by se neměli držet žádných školských mýtů.
Učební styly...tohle je snad 20 let překonaná představa o tom, jak vypadá individualizace ve výuce...nechápu, kde se tahle novinka vzala..copak znáte jedinou školu, kde by se jedno dítě učilo výhradně poslechem, druhé si jen a pouze kreslilo myšlenkové mapy a schémata a třetí si při chůzi rytmicky odříkávalo texty? Ale že je dobré techniky učení kombinovat a střídat, na tom se snad shodneme...nebo ne?
"nikoho netlačte do...metody" Proč ne? Pokud se metoda osvědčí, proč ne? Učitel přeci dělá to co funguje, tj, to co přináší výsledky, že. Jestli je to tancování, dupání, chození, kreslení, opisování nebo memorování, to je fuk. Zásadní rozdíl je, zda učitel za to, co funguje, považuje i donucovací metody jako je strach, stud, bolest apod., a zda je schopen správně vnímat, co které děti a která třída ve většině potřebují k tomu, aby se učili s mírou zájmu.
Okomentovat