Tomáš Feřtek: Školám chybí schopní ředitelé

úterý 14. března 2017 ·

„Učitelé cítí požadavky ze strany společnosti, v médiích se o nich často referuje kriticky, rodiče za nimi chodí s výčitkami a vlastními návrhy na zlepšení výuky. Jak se v tom všem má učitel zorientovat a cítit se komfortně? Pomoci by mu v tom měl právě silný ředitel, který za svými podřízenými stojí. Nemáme ale žádný systém na to, jak do škol dobré ředitele dostat. O jejich výběru rozhodují obce, ne vždy kompetentně,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Tomáš Feřtek.

V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Tomáš Feřtek (eduin.cz)
V čem ředitelé podle vás nejčastěji chybují?

Málo využívají toho, že mají školní vzdělávací programy čili možnost zvolit si vlastní koncepci. Díky tomu se mohou profilovat po svém a rodičům sebevědoměji oponovat. Slušně jim říct: vybrali jste si školu s tím a tím zaměřením a programem, tak náš přístup respektujte. O tom co, kdo a jak ve škole učí, rozhoduje škola, nikoli rodiče. Rodiče se mohou na všechno zeptat a škola má povinnost jim co nejlépe odpovědět. Nemohou ale rozhodovat.

Proč by ale rodiče neměli mít právo mluvit do toho, jak škola funguje, když se to jejich dětí bezprostředně týká?

Z jednoduchého důvodu. Rodičů je na jedné škole několik desítek nebo stovek. A ani oni sami se mezi sebou neshodnou. Není možné vyhovět všem. Škola by o sobě a své koncepci měla dát jasnou zprávu, která by měla být patrná mimo jiné i z jejích webových stránek. Na základě toho si rodiče školu vyberou a její přístup pak respektují. Což neznamená, že nejsou možné žádné drobné korekce na základě požadavků rodičů. Základní směřování musí ale udávat ředitel. A kde je zodpovědný a sebevědomý ředitel, tam jsou i spokojení učitelé a žáci.

Zabýváte se školstvím a jeho kvalitou po celou svou kariéru. Co je podle vás největší problém českých škol?

Z dlouhodobého hlediska je to nekoncepčnost. Politici se často střídají, každý přichází s jinou představou a svou vlastní koncepcí. Chybí tu sdílená společenská představa, jak by měl vzdělávací systém vypadat. Velký problém je taky selekce, na kterou jsme založili v devadesátých letech, kdy jsme dopustili vznik víceletých gymnázií.


Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání Lidových novin

10 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
14. března 2017 v 9:30  

Tentokrát s většinou textu nemohu nesouhlasit.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
14. března 2017 v 10:39  

Ha, ha, ha... A není to tak dávno, co se právě eduíni stavěli za to, aby ředitelé rozhodovali o kvalifikovanosti. Tak jak to je?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
14. března 2017 v 11:16  

"Pomoci by mu v tom měl právě silný ředitel, který za svými podřízenými stojí."

Na mnoha školách ani náhodou.

tyrjir řekl(a)...
14. března 2017 v 12:57  


Pan Feřtek má, myslím, skvělou příležitost stát se ředitelem školy a ukázat všem ostatním, jak se to má správně dělat.


Anonymni z 21:30 řekl(a)...
14. března 2017 v 13:11  

Ne, to ne, já ho chci napřed vidět jako učitele (a ukázat všem ostatním, jak se to má správně dělat).

Pak ať ukazuje ředitele a po něm ať si ukazuje co chce.

Eva Adamová řekl(a)...
14. března 2017 v 13:12  

"Slušně jim říct: vybrali jste si školu s tím a s tím zaměřením, tak náš přístup respektujte."

To možná může říct rodičům, kteří si vybrali jeho základní školu, ačkoliv patří do jiného spádového obvodu. Těžko to může říct rodičům, kteří do spádového obvodu školy patří. Ti mají právo na to, aby se jejich dítěti dostalo solidního vzdělání ve všech oborech. Proto také naprosto nesouhlasím s výraznou profilací základek a s experimenty některých ředitelů. Já právě naopak považuji za dobrého ředitele člověka, který drží ve všech předmětech lajnu, rozhodně za dobrého ředitele nebudu považovat angličtináře, který běžnou základku zaměří na cizí jazyky, protože sám nic jiného neuznává, a výuku přírodovědných předmětů oseká na kost.

Unknown řekl(a)...
14. března 2017 v 13:12  

S titulkem se nedá nesouhlasit. Ale to je problém všech politických funkcí.

Mě spíš vadí, když rozhovor dělá novinář s novinářem na téma, které znají oba z doslechu a ještě to noviny tisknou. Kdyby pan Feřtek dělal rozhovor s nějakým úředníkem ministerstva, tak je to pochopitelné, ale takto.
To pak můžu jako matikář po přečtení několika brožurek učit děti problematiku českého průmyslu a ještě napsat o českém průmyslu učebnici.

poste.restante řekl(a)...
14. března 2017 v 13:59  

Školám "přebývá" EDUIN a Feřtek.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. března 2017 v 12:38  

A nemělo se MŠMT nejdříve věnovat kvalitě ředitelů a teprve pak nastavovat kariérní řád pro učitele?

krtek řekl(a)...
19. března 2017 v 18:23  

Co na tom, že změna ŠVP může plně naběhnout za čtyři roky, nový ředitel se tak dva roky rozkoukává, takže to máme šest let, než se něco rozeběhne, další čtyři, než se usadí. A to už se bude ředitel bát odvolání.