Podle Ondřeje Šteffla je v základu sporů o povinnou maturitu z matematiky zmatení pojmů – když se totiž diskutuje o „maturitě“ mají někteří z diskutujících na mysli „základní středoškolskou zkoušku“, tedy jakousi minimální laťku společnou pro všechny. Jiní ale mluví o „skutečné maturitě“, náročné zkoušce, která je tu pro menší skupinu studentů, kteří by obstáli u zkoušek na matfyz. Zajímavé je, že Šteffl soudí, že problém se už víceméně podařilo vyřešit češtinářům - podle Šteffla je maturita z češtiny „rozumný test“, v podstatě „základní středoškolská zkouška“. Komentář publikuje MF DNES.
Ondřej Šteffl mimo jiné píše:
 |
| Ondřej Šteffl (facebook.com) |
Kdyby se to konečně přejmenovalo na základní středoškolskou zkoušku, snad by pánové z Jednoty českých matematiků a fyziků pochopili, co do zkoušky pro kadeřnice, chovatele, policisty a zdravotní sestry nepatří. Naopak by možná nahlédli, že i zdravotní sestra potřebuje znát trojčlenku. Už jenom proto, aby nám do žíly nepíchla 30procentní roztok místo 0,3procentního. Když navíc maturanti základní věci skutečně pochopí a budou umět užít, jistě to pro jejich logické myšlení bude mít značný přínos. Zatímco když se teď s povinnou státní maturitou budou učit zpaměti vzorečky, co jsou kombinace, a mechanicky nacvičovat algoritmy řešení rovnic s neznámou ve jmenovateli, k ničemu jim to nebude a jen to jejich nechuť k matematice posílí.
Smutné je, že historie se pořád opakuje. O státní maturitě se mluví od roku 2001. Za tu dobu se vystřídalo dvanáct ministrů a to je zřejmě příčinou, že se debaty vedou znova a znova o tomtéž a pořád povrchně. Přejmenování na základní středoškolskou zkoušku by jistě do věci vneslo jasno.
Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES
21 komentářů:
Jistě - mít v maturitě kolem třetiny úloh, které patří do přijímacích zkoušek, je nehorázná drzost! A že ty zbývající patří do základu středoškolské matematiky, je taky moc. Pan Šteffl, sám absolvent MFF UK, zapomíná, že za jeho mládí se na gymnáziích probíraly derivace a integrály. Ty v maturitě nejsou. Není tam ani skládání funkcí, nejsou tam kuželosečky, vzájemná poloha rovin/přímek, řezy těles, prostě není tam nic, co by žákům na oboru kadeřnice dělalo problémy. Mnoha z nich totiž dělají problémy zlomky a výrazy. A dokud nepadne politické rozhodnutí, že základoškolská matematika je adekvátní středoškolské, úroveň přijímacích zkoušek má být úrovní maturitní, nic moc se s tím dělat nedá.
Přejmenovat společný test na "základní středoškolskou zkoušku" je podle mě dobré řešení a důstojné východisko. Na tom jsem se s Ondřejem shodl už před mnoha lety.
Ale kořen problémů je jinde. Nechali jsme se natlačit ke zlidovění vysokoškolského vzdělání. Jelikož maturita je nutnou podmínkou VŠ studia, bylo nutné nechat odmaturovat víc středoškoláků, což vedlo nutně ke zlidovění maturity (Gaussovu křivku nelze oblafnout). Zabetonovalo se to požadavkem na maturitní vzdělání kadeřnic a zahradníků. Takže ať se společný test bude jmenovat jakkoliv, stejně bude nutné nějak přes maturitu protáhnout většinu populace.
V didaktickém testu z matematiky je 1/3 úloh z učiva 6. a 7. ročníku ZŠ, 1/3 úloh z 8. a 9. ročníku ZŠ a 1/3 úloh ze středoškolské matematiky. S tím by opravdu uchazeč na matfyzu neuspěl.
Přejmenovat společný test na "základní středoškolskou zkoušku" je podle mě dobré řešení a důstojné východisko. Na tom jsem se s Ondřejem shodl už před mnoha lety.
Nevím, jestli jsem se účastnil stejné diskuse, ale v tomto bodě, myslím, panuje v hrubých rysech shoda už drahně let.
Tedy že "maturitní" zkouška by měla mít dvě úrovně.
Ta první by měla být garancí základní středoškolské úrovně vzdělání.
Ta druhá by měla být garancí znalostí potřebných k dalšímu vysokoškolskému stupni vzdělání. (Tedy podmínkou nutnou.)
Absolvent by měl mít možnost zvolit si úroveň.
Osobně jsem názoru, že obory vzdělávání, které mají primární cíl v přípravě na další studium (gymnázia, lycea), by měly mít vyšší úroveň povinnou. V tomto bodě ale není úplná shoda.
Diskuse není uzavřena ani v otázce, zda má být státní část MZ v obou úrovních povinná pro všechny, či nikoliv.
I mně by se líbilo, aby teprve vyšší úroveň zkoušky měla ve svém názvu slovo maturitní. Přesto ale stále upozorňuji na skutečnost, že v naší legislativě má tento pojem dalekosáhlé konsekvence a důsledky a proto mi přijde vhodnější, nežli přepisovat hromadu zákonů, raději "vymyslet" název pro zkoušku vyšší úrovně a tu nižší ponechat jako maturitu. (Nezkoumal jsem vazby na evropskou legislativu - např. uznávání kvalifikace - ale i v této vazbě mi přijde moje řešení jednodušší.)
Stávající jednoúrovňová maturita je ze své podstaty paskvil a všechny různé nápady jak ho zachránit, všechny odkazy na školní maturity a spol. nemohou zakrýt fakt, že už v úvodní logice její konstrukce je prostě nesmyslná chyba.
Komické potom je, když mnozí z kritiků současné podoby MZ sami pomohli tento stav navodit, když prosazovali maturitu jednoúrovňovou.
Tady do diskuse o maturitě hlas "samozvanců" z Jednoty českých matematiků, pod který se podepisuji: https://jcmf.cz/?q=cz/node/1405
A to Komárek nevystaví, stejně jako můj odkaz na problematiku "matematiky".
Naprosto nepokrytě zneužívá tento server pro účely svého přesvědčení a svých spoluideokamarádů.
Vy raději z diskuse vytvořeným článkem popíchnete učitele, že?
Kam jsi Česká školo klesla!
krtek
Děkuju za tip! Hezký den!
Další zajímavý text, byť ne k maturitě: http://a2larm.cz/2017/03/konec-intelektualu-v-cechach/
S chutí se musím přidat k Anonymnímu. Česká škola byla místem diskuze, kde se názory tříbily. Dnes je to nástroj pro rozdmýchávání nesvárů mezi učiteli a jejich maketami (zástupcem budiž Tajnej). A Komárkovy snahy poskytnout platformu ČŠ k diskuzím o založení svébytné profesní komory jsou jen plácáním prázdné slámy, protože o jednotu učitelů nejde. Nebo už jste někdy slyšeli ve sborovně ticho a klid? Leda v noci....
Pane Hučíne, Co znamená, nechali jsme se natlačit ke zlidovění vš vzdělání? Kým jsme se nechali natlačit? Eduinem? Nebo to bylo omnipotentní duo Kartouz/Feřtek? Kdepak jsme hajali, když docházelo k onomu natlačování?
Proč a jak moc vš vzdělání zlidovělo? Jak je vš vzdělání zlidovělé v porovnání s průměrem EU? Medicína také zlidověla? Práva? FAMU? Nebo jen pajda a filda zlidověly?
Kdo prosadil požadavek maturity pro zahradníky? Počkat, pardon, neměli by koneckonců zahradníci a kadeřnice maturitu mít, aby někomu třeba nepodkopali dům, nebo někomu neuřízli hlavu nůžkama?
Na závěr chci doporučit, abychom už konečně přestali diskutovat o maturitní zkoušce. Její struktura je postavena a schválena. Na základě současné legislativy má pro maturanta jediný význam, je jakýmsi povinným certifikátem, který maturantovi umožňuje podat si přihlášku ke studiu na vysoké škole. Cermat pod vedením zkušeného, rozumného ředitele jistě přípravu předmětů státní maturitní zkoušky zvládne.
Ano, přestaňme diskutovat, zřiďme komise a začněme držet hubu a krok. Čest práci.
Tak vás se to netýká, Tajný učiteli, vy nediskutujete, urážíte, napadáte, překrucujete, manipulativně podsouváte a Komárek vám k tomu svítí. Nebojte, o vás nejde.
Na závěr chci doporučit, abychom už konečně přestali diskutovat o maturitní zkoušce. Její struktura je postavena a schválena.
Ta formulace není zrovna nejšťastnější, ale v kontextu celého článku ji chápu jako reakci, pramenící z frustrace z aktuální situace, kdy bez znalosti problematiky se k otázce maturitní zkoušky z matematiky chce vyjádřit prakticky každý, "kdo má do zadku díru". Opravdu každý.
Nebojte paní Carcy, cermatík bude ještě chvíli vydělávat. Bohužel.
Poste.restante, pokud tak jemnocitně tím "každým, kdo má do zadku díru" míníte mne, pak vězte, že jsem u tzv nové maturity od jejího počátku, vyučuji také jeden z povinně volitelných předmětů a mí žáci mají zatím, musím zaklepat, stoprocentní úspěšnost. Před tím jsem sám dobrovolné rozřazovací testy připravoval a pracoval jsem ve školách v zemích, kde testování bujelo jak plevel. Vím tedy o čem mluvím, možná víc než některé zdejší kapacity, jelikož mohu porovnávat a sledovat jako ve zlém deja vu jak se celý ten tragický kolotoč rozjíždí i zde.
Pokud jste ovšem adresoval nějaké jiné lidi s rektem na správné místě, tak můj komentář ignorujte.
Poste.restante, pokud tak jemnocitně tím "každým, kdo má do zadku díru" míníte mne,...
Ježíšmarjá, Tajný, nebuďte tak sebestředný.
Vy pro mne opravdu nejste tak významný, abych každý komentář musel směřovat na Vaši osobu.
Pokud trochu sledujete články na toto téma zde, nebo i na jiných webech, pak mi snad potvrdíte, že se s nimi během posledního měsíce doslova roztrhnul pytel.
Ignorovat Váš komentář dost dobře nemohu, byvše osloven.
Ale potěšující je vědomí, že alespoň v poslední větě jevíte známky smyslu pro realitu.
Tragický kolotoč Vám vcelku věřím. Pak ovšem nechápu, proč se s námi o své zkušenosti nepodělíte. Nemůžete očekávat, že Vaše slova přijmeme jako shůry zjevené poselství boží.
Nejdříve to začne jedním opatrným testem, něco jako nynější srovnávací inspis test, sporadicky, jednou za pár let. Pak někdo zjistí, že se na tom dá pěkně vydělat a že se z toho dá vytřískat slušný politický kapitál. Pak někdo jiný, většinou nějaká obdoba čši zjistí, že to lze použít jako vítaný nástroj k existenčnímu tlaku na ředitele a učitele. Najednou je o jeden test navíc. Pak další a další, při všech možných předělech, u vstupu do školky, u přechodu ze školky do školy, u přechodu z prvního stupně na druhý, u přijímaček, u vstupů do a výstupů ze tříd a škol, pak jednou za pololetí, pak dva krát, pak atestace učitelů.
Zároveň přibývá administrace, příprava cílů pro třídu a žáka a jejich vyhodnocení před a po každé hodině, každý měsíc, kvartál, pololetí, hromada papírů. Také přibývá neurotických žáků, vyhořelých, znechucených učitelů a zoufalých rodičů. Výsledky testů do určité úrovně se zlepšují, avšak dlouhodobé znalosti záhadně klesají. Pak se pomalu zjistí, že to nefunguje, že to zabíjí radost z učení, ale už je pozdě, kolos je rozjetý a žádný politik si netroufne jej zastavit, takže proces ozdravení je zdlouhavý a trvá dekády. Tož tak.
No vidíte, konečně rozumný komentář, se kterým se dá souhlasit. Jen je trochu paradoxní, že se objevil v diskuzi pod článkem O. Šteffla, který tu testovací mánii v Česku nastartoval.
Souhlasím, s kolegyní Adamovou.
Tohle byl po čase smysluplný komentář.
A jestli si vzpomenete, já sám jsem už před lety psal o podobných rizicích v souvislosti se snahou zavést celoplošné testy a sestavovat "žebříčky škol" a podobná zvěrstva.
To riziko tady je a myslím, že si je všichni uvědomujeme.
Testy, které se dostanou do rukou neumětelů a výsledky, které jiní neumí analyzovat a interpretovat se mohou stát strašnou metlou.
Jenže absence certifikačních zkoušek je stejně nebezpečná.
A při počtech žáků prostě není v lidských silách uspořádat objektivní a garantované zkoušky, jejichž součástí nebudou testy. Myslíte, že by to dosud nikoho nenapadlo, kdyby to bylo tak jednoduché?
Stejně tak testy na výběrovém vzorku jsou prostě nezbytnou součástí získávání informací z terénu.
Opakuji to stále dokola: Systém který neměřím, neřídím.
S testy je to jako s antibiotiky. Když je nadužíváte, způsobí to nejspíš hodně škody, i smrt. Když je nenasadíte tam, kde je to potřeba, mohou být důsledky stejně fatální.
Tak tajný to zase dovádí do nesmyslů. Na záchod taky občas musím, ale nehodlám tam strávit celý život.
U výsledků testů je extrémně důležité pochopit jejich účel a nepouštět se do nesmyslných interpretací. Ale to chce jednak intelekt a jednak zkušenost. A pak to chce nemít žádné postranní úmysly, pro jejichž propagaci a zvěstování, chci testy zneužít. Cermat se zatím, narozdíl od SCIA, drží při interpretacích dost zpátky a nesnaží se vydávat "senzační" studie "dokazující" nějaké ideologické představy ideologů a politiků. Šteffl naopak získaná data zneužívá k propagaci nějakých svých představ a marketingových plánů poměrně často. Ono se v jisté komunitě vše, co vyjde tak nějak z tzv. tvrdých dat, považuje za nezpochybnitelné. Je to komunita neexaktně vzdělaných lidí bez znalostí a hlavně pochopení statistiky. Tajný to v diskusích předvádí dost často, domnívaje se, že nějaká studie provedená na dotaznících, nebo na nějakých měřeních, může něco dokazovat.
Z parlamentních interpelací:
"Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych přesto poukázal na to zmíněné usnesení z roku 2001, které definovalo maturitu tak, že ji má dostat 75 % mladých z příslušného populačního ročníku."
Všimněme si slova DOSTAT.
A jsme doma. Odhlédněme teď od nesmyslnosti vládního usnesení, které má další konsekvence; podstatný je způsob uvažování. Ani náhodou nejde o vzdělání, ale o papír. A o to být srovnatelný s EU.
Když si uvědomím, že tento člověk má reálnou šanci stát se příštím ministrem školství, děsím se věcí příštích. To špatné, co se táhne s dnešním ministerstvem, bude pokračovat, a ta trocha pozitiv bude rozmetána.
http://www.pedagogicke.info/2017/03/jiri-zlatuska-interpelace-ministryne.html
V zásadě se moc nezmění, jenom budeme psát: ...jak tvrdí Zlatuška, Tajný učitel, Botlík a třeba Feřtek. Nejsmutnější je, že Zlatuškovo "dostat" zůstává ekonomicky nejefektivnějším procesem "maturizace společnosti". Ušetříte na učitelích, na Cermatu, prostě natisknete vysvědčení s trojkama a náklady jsou míň než poštovné.
A do pěti let je ekonomika v kýblu, do něhož se současným bolestným procesem dostaneme tak za 17 let.
A uspořit dvanáctkrát významnou část třetího nejnákladovějšího ministerstva - to už by nějaký volič po lobotomii mohl sežrat a ten lístek na podzim hodit, sorry jako!!!
Okomentovat