Stanislav Štech reaguje na text Oldřicha Botlíka k povinné maturitě z matematiky. Polemiku vyvolal článek Tomáše Feřteka Tři otázky pro zastánce povinné maturity z matematiky. „O. Botlík ignoruje – jako řada amatérů v psychologii – že poznávací činnost má svou „architekturu“. Tvoří ji základní operace, osvojované tvrdým nácvikem, které teprve umožňují řešit modelové úlohy a teprve po jejich zvládnutí přichází řešení problémů, např. těch spojených s tzv. každodenním životem. Všechny vyžadují nějakou motivaci (vnější i vnitřní). Jen zkrátka nelze začínat nebo prosazovat jen ty nerutinní, jak velí reformistická idea žáků jako „tvůrčích géniů“,“ píše Stanislav Štech.
Štech pokračuje:
Stanislav Štech (twitter.com) |
Botlíkovy reakce se vlastně skoro vůbec netýkají ani povinného charakteru maturity, ani zkoušek jako školního žánru a vlastně jen okrajově matematiky. (Téměř) věcné polemice s mými odpověďmi byly věnovány pouhé dva odstavce. Zbytek je věnován jakési laické diagnóze mé osoby, která vyznívá dost patologicky. Pamětliv starého římského „orel much nelapá“ je proto nebudu komentovat. Důležité je, že se touto reakcí ukázal dlouholetý spor mezi tzv. experty (často „reformisty“ za každou cenu), a lidmi, kteří se snažili desetiletí v oboru vzdělávat a dělat výzkum, v jehož rámci tráví mnoho dní s učiteli ve školách. A pak to všechno taky obhajovat doma i v zahraničí na učitelských i vědeckých odborných fórech, nikoli na setkání příznivců různých reformních sekt. A tím nemyslím jen sebe, ani to, že tato vědecká pozice má patent na rozum. Spíše naopak – skuteční znalci většinou vědí, co všechno nevědí, a proto nejsou ani tak mediálně zajímaví.
Celý text naleznete zde
9 comments:
Ehm, a kde byla "vědecká pozice" při implementaci nové maturity a centralizovaných přijímaček?
Masy vědeckých studií, bohužel, až na výjimky, zahraničních, dokazují negativní vliv centralizovaných high stakes testů na výuku a na úroveň znalostí; rovněž jejich dopad na studijní klima třídy a školy, na psychické zdraví žáků i učitelů. Tyto výzkumy však v kotlince zázračně ztrácí platnost, protože ČR je země nezemě.
Zalez ty tajný t(r)este.
Pravil netajný anonymní...
Pokud si to dobře vybavuji, tyto výzkumy se týkaly systémů, v nichž se testování uplatňovalo v mnohem větší míře než u nás. O negativním vlivu JEDNOHO testu u nás se jen mluví, často velmi hloupě; stejné je to s hypotetickými negativními důsledky DRUHÉHO testu.
A jde o testy nebo o zkoušky jako takové?
Jinak vydávat formu maturitní zkoušky a přijímacích zkoušek (navíc víceméně tradičních) za strašáka je podivné. Rozhodně je to účinnější forma než pohovor s 250 uchazeči.
Účinnější rozhodně je. Je však nejlepší? (Mluvím o přijímačkách.)
"Účinnější rozhodně je. Je však nejlepší?"
A jak se pozná, co je nejlepší? Když mi to řeknete, tak vám odpovím.
A co bereme jako test? Pokud by byla skodlivost testu tak extremni , jak pise Tajny, me deti, comjsou uz sedmym rokem na gymplu , by musely byt v permanentni depresi.
Pane Komárku,
http://neviditelnypes.lidovky.cz/skolstvi-opet-povinna-maturita-z-matematiky-fne-/p_spolecnost.aspx?c=A170306_170631_p_spolecnost_wag
Já vím, Vám se nehodí do krámu. Kdejakou pitomost uveřejníte, ale jenom, když podporuje Váš názor.
Zeptáte se aspoň, jestli Vám zveřejní tady na webu povolí?
Post a Comment