Stanislav Štech odpovídá na otázky Tomáše Feřteka k maturitě z matematiky: Matematika nemá být primárně zábavná

"Tomáš Feřtek vyzval zastánce (znovu)zavedení povinné státní maturitní zkoušky z matematiky k zodpovězení tří otázek. Pochybnosti má o třech „dopadech“ tohoto kroku: zda a hlavně jak povinná matematika zlepší vztah žáků k matematice, jak zlepší matematické znalosti absolventů středních škol - a konečně jak se vyrovnáme s faktem, že na některých školách (údajně) neodmaturuje nikdo," reaguje na serveru Respekt.cz Stanislav Štech.

Štech odpovídá:

Stanislav Štech (twitter.com)

Za prvé, zlepšování vztahu žáků k matematice není funkcí (nejen maturitní) zkoušky. Vychází se z nedoloženého předpokladu, že co nemáte v oblibě, v tom nemůžete dosáhnout dobrých výsledků. Asi jako bychom tvrdili, že dítě, které si má pořádně uklidit pokoj, toho nedosáhne, dokud si tuto činnost neoblíbí. Na tvrdších datech: v šetření PISA 2012 má nejvyšší index vnitřní motivace žáků Mexiko a jeden z nejhorších Japonsko a Korea. Naprosto excelentní výsledky mají přitom žáci z těchto dvou zemí, kde k matematice mají odpor, a slabých výsledků naopak dosahují žáci ze země s vysokou oblibou.

Není to náhodou tak, že výborné výsledky předpokládají úsilí, ano i dril a doučování, jež vedou k malé oblibě takového předmětu, ale současně k dobrým výsledkům? … Tedy: matematika (ale i jiné předměty) nemá být primárně zábavná, což samozřejmě neznamená, že má být nudná a odrazující.

Za druhé, povinná maturita (stejně jako jakékoli jiné high stake zkoušky, tedy ty, na nichž závisí něco významného v další dráze žáka) určitě donutí studenty, aby se tomu, co je trochu náročnější, nevyhýbali. Když se vyhnout nemohou, pak se prostě chtě nechtě začnou intenzivněji připravovat.

Za třetí, co s tím, že propadovost bude hrozivě vysoká. Již východisko tohoto tvrzení je chybné. Experti a média ignorují skutečnost, že zatím z volitelné matematiky nepropadala čtvrtina, ale něco mezi 10 – 14 procenty studentů (tj. po druhém, opravném termínu). Čtvrtina jich vloni neuspěla v prvním termínu. Teprve rozdíl mezi oběma čísly stojí za rozbor: představuje těch deset i více procent maturantů, kteří nakonec uspěli, studenty, kteří to trochu vypustili (je ještě druhý termín), nebo se jen neumějí připravit na více předmětů současně, nebo to je dokonce součástí jejich vědomé strategie (rozložit si zátěž)? Nevíme. Ale určitě na to 85 – 90 procent z nich má. Už teď.


Celý text naleznete zde