Revize rámcových vzdělávacích programů a další změny čekají střední odborné školy

Revize rámcových vzdělávacích programů, spojení výučního listu s možností maturity či mistrovská zkouška, to jsou novinky, které se chystají v oblasti středního odborného vzdělávání. Na jeho podporu vznikl i rozvojový program s roční podporou 200 milionů korun. O bližších podrobnostech dnes na tiskové konferenci hovořili například náměstek pro řízení sekce vzdělávání Václav Pícl.

Václav Pícl (msmt.cz)

Do proudu změn v odborném školství se ve školním roce 2021/2022 plynule zařadí také povinná maturita z matematiky, kterou podporuje řada odborníků a asociací (více zde). Pro absolventy středních odborných škol se tak otevřou tři cesty úspěchu, z nichž si každý bude moci vybrat tu, která bude nejlépe vyhovovat jeho představám a schopnostem – výuční list, mistrovskou zkoušku, či maturitu. S tím se pro absolventy některých oborů otevřou další možnosti, jako mít zároveň výuční list i maturitu či získat po absolvování mistrovské zkoušky živnostenský list.

Co už běží:

Absolventi oborů vzdělání s výučním listem mají již dnes možnost získat stupeň dosaženého vzdělání s maturitní zkouškou prostřednictvím dvouletého nástavbového studia. (3 + 2)

Od roku 2014 existuje rozvojový program, jehož cílem je vytvořit optimální podmínky pro další zvyšování kvality vzdělávání ve středních školách, a to zejména v oborech vzdělání, které lze z pohledu potřeb trhu práce, popřípadě i z pohledu unikátnosti a tradice, považovat v daném území za nenahraditelné. Finanční prostředky jsou školám poskytovány prostřednictvím krajů a jsou určeny na vzdělávání žáků ve víceoborových a jednooborových třídách s nižším počtem žáků. Roční podpora je ve výši 200 mil. Kč.

Od roku 2015 je zavedena jednotná závěrečná zkouška u oborů vzdělání s výučním listem. Sjednocení požadavků na obsah závěrečné zkoušky zvyšuje srovnatelnost výsledků vzdělávání v oborech vzdělání s výučním listem a má významný vliv na kvalitu přípravy žáků a jejich dobré uplatnění v praxi.

Novinkou 2017 jsou tzv. jednotné přijímací zkoušky na střední školy do oborů vzdělání s maturitní zkouškou. Jde o zavedení centrálně zadávaných testů z českého jazyka a literatury a matematiky.

Chystané kroky:

Revize rámcových vzdělávacích programů připravují možnosti propojení školních vzdělávacích programů s Národní soustavou kvalifikací s možností získávání profesních kvalifikací, které vedou k získání úplné profesní kvalifikace.

U vybraných oborů vzdělání s maturitní zkouškou, jejichž součástí je odborný výcvik se realizuje pokusné ověřování tzv. modelu L0 + H, který umožňuje žákům těchto oborů ve třetím ročníku složit závěrečnou zkoušku u příbuzného oboru vzdělání s výučním listem a ve čtvrtém ročníku vykonat maturitní zkoušku.

Mistrovská zkouška umožní kvalitnímu řemeslníku, absolventovi oboru vzdělání s výučním listem potvrdit jeho vysokou úroveň dovedností a zvýšit tak jeho prestiž. Zavedení mistrovské zkoušky řeší projekt, který má za cíl navrhnout a rozpracovat všechny prvky potřebné k plošnému zavedení mistrovské zkoušky včetně nastavení všech potřebných procesů. Předmětem zavedení modelu mistrovské zkoušky je i řešení vazby na živnostenský zákon, kdy by mistrovská zkouška byla vstupenkou k získání živnostenského oprávnění.

Návrh na zavedení elektronického skládání závěrečné zkoušky (e-zkoušky) u oborů vzdělání s výučním listem prostřednictvím softwarové aplikace Elektronická zkouška od roku 2017. Zavedení e-zkoušky sníží náklady na přípravu závěrečné zkoušky, zefektivní její přípravu a vyhodnocení.

Vládou schválené zavedení povinné zkoušky z matematiky v rámci společné části maturitní zkoušky u oborů vzdělání stanovených v nařízení vlády, včetně povinné zkoušky z cizího jazyka v rámci společné části maturitní zkoušky pro všechny obory vzdělání od školního roku 2020/2021 a 2021/2022.

Při modernizaci středního odborného vzdělávání bude hrát důležitou roli také reforma financování regionálního školství. Současný model republikových normativů, které si jednotlivé kraje přerozdělují podle svých vlastních normativů a posílají školám takzvaně „na hlavu žáka“ má řadu negativ. Patří mezi ně rozdíl ve financování stejných oborů v různých krajích či snaha některých ředitelů škol získat co nejvíce žáků na úkor kvalitních výstupů. Právě nový systém financování založený na principu přímého financování ze strany státu a financování reálného objemu výuky pomocí stanovení maximálního rozsahu vzdělávání nebo maximálního rozsahu přímé pedagogické činnosti by měl tato negativa odstranit.


Celý text a záznam tiskové konference naleznete zde