Bezpečnostní témata se na školách dostatečně neprobírají, jejich výuka neodpovídá potřebám společnosti. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra. Ministerstvo s resortem školství proto vytvoří expertní skupinu, která bude hledat lepší způsob pro začlenění bezpečnostních témat do výuky. Systém branné výchovy se zrušil v roce 1991. Informuje ČTK.
„Zrušením systému branné výchovy, zaměřeného především na činnosti obyvatelstva při ozbrojeném konfliktu, došlo k tomu, že v současnosti nemá významná část populace osvojena základní pravidla chování při mimořádných událostech, a mnohdy si nedokáže poradit ani s riziky každodenního života,” píše se ve zprávě ministerstva vnitra.
Rámcové vzdělávací programy sice bezpečnostní témata zahrnují, ale školy přistupují k jejich zapracování do svých vzdělávacích plánů rozdílně. Ministerstvo vnitra považuje výuku za nesystémovou a zejména na středních školách za nedostatečnou.
Analýza také ukázala, že ani absolventi pedagogických fakult nejsou na bezpečnostní témata dostatečně připraveni. V rámci systému dalšího vzdělávání učitelů jsou v nabídce hlavně prakticky zaměřené kurzy, tento systém ale nedokáže nahradit plnohodnotnou přípravu na vysoké škole, uvádí se v materiálu ministerstva.
Celý text naleznete zde
Odborníci si lámou hlavu, jak začlenit do školní výuky bezpečnostní témata
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
34 komentářů:
Odbornikum napovim:
TV- v hodinach opravdu cvicit. Coz nestaci, takze vetsina zaku a studentu bude na tom s fyzickou dost bidne.
PRV, Vych. ke zdravi- 1. pomoc po celou skolni dochazku, meldovat stale dokola, je to treba i v civilnim zivote
Kazen: tot otazka v dnesni dobe. S dnesnimkazni si neumim tzv. Budouci brance vubec predstavit. Nejak se to nerymuje s dnesnimi predstavami mnohych o vychove.
Pokud by doslo k nejake branne povinnosti, vetsinou prvni se chopi zbrane psychopati. Bohuzel. Viz. tvorba ruznych domobran.
Takze brannou vychovu bych videla predevsim v modleni se za to, abychom se nikdy jako stat nemuseli branit nebo abychom se stali tercem atomoveho naletu a meli to rychle za sebou.
Jsem hnusne irinicka, ale to me fakt napada.
Meviděl bych to tak černě.
ad fyzická zdatnost
Podle mne to hodně ovlivní dobrý učitel tělocviku. Nastoupil k nám před 4 lety zkušený tělocvikář (mimochodem 50+) a dovedl divy. Naši žáci (vesnická škola v dalekém pohraničí) se teď pravidelně dostávají do okresních i krajských kol a v říjnu jsme dokonce byli na republice v orientačním běhu. Vzhledem k tomu, že nemáme paralelky, tak si nemůže moc vybírat a pracuje s tím, co je k dispozici. Takže i s t fyzickou zdatností jde dost udělat - když se to umí a když se chce.
ad zbraně
Zase máme výhodu v tom, že při naší škole funguje dlouhodobě myslivecký kroužek. Součástí je i střelba ze vzduchovek (máme své vlastní Slávie). V rámci každoroční soutěže o ZST probíhá i Turnaj starosty obce ve střelbě. V rámci branného závodu, který pořádáme v září, máme stanoviště střelby. ... Abych to shrnul. Dost našich žáků se ke střelbě dostane. A baví je to. A myslím, že to nejsou psychopati :-)
Bezpečnostní temata máme na škole začleněná jednak do výuky běžných předmětů, jednak organizujeme různé kurzy, školení, besedy a tak. Myslím, že to máme dobře pokryto.
Ale přesto bych se přimlouval za zavedení předmětu Branná výchova v rozsahu 1 h v 6.-9.ročníku.
No, když vzpomenu na brannou výchovu ze svých školních let, nemám pocit, že by mi to něco dalo, kromě zjištění, že pytlíky přes boty se při běhu v lese téměř okamžitě protrhnou. Ze všech těch mouder, co jsme opisovali z tabule, si nepamatuju lautr nic. Pokud by měla branná výchova probíhat stejně nepraktickým stylem, bude úplně k ničemu, jen se zas nahoře budou poplácávat po rameni, jací jsou borci.
Já vám rozumím, sám mám podobné vzpomínky. Ale to máte stejné, jako s tím tělocvikem. Některý tělocvikář hodí žákům míč ... a "hrejte si". Kdežto jiný s nimi trenuje atletiku a jiné věci. To, že někdo něco dělal špatně, ještě neznamená, že to raději nebudu dělat vůbec :-)
A opisovat z tabule taky netřeba. Znáte třeba tuhle učebnici ?
https://www.nns.cz/obchod/index.php?item=nab_det&sort_id=1149
Máme na škole jednu sadu a používáme podle potřeby.
Tu samostatnou brannou výchovu bych uvítal spíš z důvodu systematičnosti práce, dostatkem času na praktický nácvik a podobně.
Ano, doufám, že v současné době opravdu opisovat netřeba, to byla jen mimořádně živá vzpomínka na branné soboty, kdy mě chytala křeč do ruky :-) Bohužel tak seděla a opisovala celá škola. Nejvíc praktických znalostí jsem načerpala asi z pionýra a nejrůznější dobrodružné četby :-)
Nejsem si jistá přidáním dalšího předmětu, jak byste si představoval praktickou realizaci?
Když čtu cokoli o tom, co by se mělo začlenit do výuky zvl. na ZŠ, napadá mě jediné: Je nutné provést důkladnou revizi RVP ZV tím, že ho odstraníme a nahradíme novým dokumentem, který bude jednotný pro všechny ZŠ v ČR. Musí ovšem být rozumný v mnoha ohledech: množství a okruhy učiva, časová dotace jednotlivých předmětů, didaktická provázanost mezi předměty...
Jak to ale bude? Kdoví?
Jo jo ... pamatuju pracovní soboty, a u nás na severní Moravě ještě navíc soboty "mamulovky" :-) Jenže za mne už se většinou v sobotu neučilo (jen za škaredého počasí), spíše se brigádničilo.
... jak byste si představoval praktickou realizaci?
Nějakou představu bych měl, ale za chvíli jdu učit.
Nicméně si neodpustím jednu věc - považuju za velkou chybu, která se nám vymstí v budoucnu (ona se nám vlastně "mstí" už teď), že běžný učitel rozhoduje, kdy se má co učit. Osnovy byly v minulosti dobře promyšlené a dobře provázané. Pak se řeklo, že tohle je přežitek a že učitel nejlíp ví. Houbelec. Tohle by měli dělat ti nejzkušenější učitelé, ale mám na mysli učitele - praktiky s mnohaletou zkušeností.
Ale přesto bych se přimlouval za zavedení předmětu Branná výchova v rozsahu 1 h v 6.-9.ročníku.
Na úkor čeho?
Je opravdu potřeba 120 hodin? Budeme zase předstírat, že nás před atomovkou spasí šikovně rozložené noviny? Naučíme žáky Mazánky správně prchat? Ale kam?
"dokumentem, který bude jednotný pro všechny ZŠ v ČR. Musí ovšem být rozumný v mnoha ohledech"
No právě. Kdo určí tu rozumnost?
"Ministerstvo vnitra považuje výuku za nesystémovou a zejména na středních školách za nedostatečnou."
A co ministerstvo zemědělství?
"Osnovy byly v minulosti dobře promyšlené a dobře provázané."
A co vám brání je opsat do ŠVP?
Ježíš lidi.A k čemu tedy máme ty mezipředmětové vztahy.Toto vše se dá zakomponovat do jednotlivých přemětů. I to branné cvičení do těláku apod. Myslím, že revize by byla vhodná.Učí se dost blbostí, které se můžou učit až na střední a ze středních přesunout na vysokou. Když vidím, jak podrobně se nyní mí synové učí biologii lidského těla, bere mě děs. Na co? Tam by se určitě první pomoc vešla. A střelba by taky šla ( i když k tomu musíte vybavit školy puškami, lapači apod.). Jen mi stále leze na rozum ta disciplína.
Uvědomte si, co vše bylo na školy tak za poslední dva roky naloženo - branná výchova, správná výživa, IT technologie, čtenářská gramotnost, návrat pracovních činností ve větší míře, více hodin tělocviku. Myslím, že pokud se vše stane předmětem, žáci ani nebudou chodit domů, protože se to během těch 24 hodin ani nestihne.
Paní Karvaiová, souhlasím. Vyvozuji z toho, že dělit život na jednotlivé předměty není výhodné. Učme život - integrace, autonomie, disciplína vycházející z dětí, z přirozené potřeby dobře žít a učit se....
"Toto vše se dá zakomponovat do jednotlivých přemětů. I to branné cvičení do těláku apod."
Taky si myslím - já ovšem nejsem odborník a granátem na cíl se netrefím ani omylem :-)
A co vám brání je opsat do ŠVP?
Nebylo by v tom případě jednodušší mít osnovy? :-)
Toto vše se dá zakomponovat do jednotlivých předmětů. I to branné cvičení do těláku apod.
Jenže to zcela evidentně nefunguje.
Je mi ukradené branné cvičení s maskami a házení gumovým granátem.
To, že jednou za rok zvedneme žáky od displejů na maximálně hodinové pochodové cvičení, protože víc by nezvládli, to jim fyzičku a schopnost přežití nezvýší.
Tuhle diskusi už jsme otevřeli vícekrát.
Můj názor je, že potřebujeme předmět, zdůrazňuji předmět a ne nějaké průřezové téma, které někdo ve svém ŠVP "rozpracuje" na ďábelských 6 hodin v nějaké "rodinné výchově".
Je mi jedno, jak se ten předmět bude jmenovat, ale pokud si toho část společnosti nevšimla, tak svět se změnil a ještě změní.
V tuto chvíli nestojí otázka, jestli dojde u nás k teroristickému útoku, ale kdy a v jak velkém "rozsahu".
A dřív, než se Tajný učitel začne rozvášňovat o výcviku střelby na muslimy, dovolím si upozornit, že mi nejde o to, aby někdo uměl zabránit takovému útoku.
Jde mi o to, co se stane v těch prvních cca třiceti minutách po tomto útoku.
Jde mi o to, že už i našich školách došlo k několika brutálním útokům na učitele i žáky. Na některých školách už teď probíhá cvičení reakce na scénář "osamělý střelec", ale na tisících dalších ještě nikdo netuší, o co jde.
Jde mi o to, že si za celou dobu mého dětství vzpomínám v této republice na jednu velkou povodeň, o které se mluvilo v televizi.
Za dobu mé dospělosti byly takové povodně tři a jednu jsem zažil osobně. A v některých částech republiky na tom jsou hůř.
A mimochodem při těch prvních to byli jen ti věkem starší, kdo vylovili z paměti obsah evakuačního zavazadla.
Jde mi o to, že i v běžném klidném a mírovém životě dochází k průmyslovým haváriím, výbuchům muničních skladů a denně k několika dopravním nehodám a několika stovkám úrazů na pracovišti či v domácnosti.
Jde mi o to, že já sám jsem se už několikrát v životě ocitnul v situaci, kdy jsem musel poskytnout první pomoc. A blahořečil jsem v tu chvíli nějaké "propagandistické" rozhlasové soutěži pro děti prvního stupně, blahořečil jsem v tu chvíli kroužku mladých zdravotníků i té "ideologické, otravné a zprofanované" branné výchově, kde jsme "trapně" nacvičovali postup při první pomoci, fixaci zlomenin, ambulantní uzly atd.
Takže při vší úctě k jejich učitelům, máme dnes "etickou výchovu", ale nevšiml jsem si, že by se dnešní mladí chovali etičtěji, nežli jejich rodiče.
Máme "výchovu k občanství" a mladé občany, kteří nevědí proč je 28. října volno.
A nemáme brannou výchovu, ale máme žáky, kteří by bez aplikace v mobilu nevěděli, jak poznat tepenné krvácení. (Pokud ovšem budou mít u sebe v tu chvíli mobil a ten mobil bude mít signál.)
Když jsem se namátkou v prvních ročnících ptal, kdo by věděl, jak poznat a ošetřit otevřenou zlomeninu, z cca 80 žáků to věděl jeden. Jeden.
Navzdory tomu, že úspěšně na základních školách probíhá výuka zdravovědy. Takže je asi něco špatně ne?
Jsem odpůrce neustálých aktivistických zásahů do RVP.
Vysloveně nesnáším, když musím hledat kterou smysluplnou hodinu či téma z výuky vypustit jen proto, že si zase nějaký ministr pozval nějakého poradce z nějaké neziskovky.
Ale když budu muset kvůli branné výchově přepisovat ŠVP a některý z mých žáků pak díky tomu nezemře, tak mi ta práce za to stojí.
Všechny logicky následující otázky jsou oprávněné.
Kdo to bude učit? Kde se na to vezme čas? Kde se na to vezmou pomůcky? Co se tam vlastně bude učit? Atd.
Ale všechny mi přijdou zcela podružné, když položím tu hlavní:
Může to někomu zachránit život?
Tohle je téma, které má být v ŠVP. V TV, občanské nauce, fyzice, chemii, biologii aj. Když tam není dostatečně zastoupeno, od toho je ČŠI, která je kontroluje a ta to má připomínkovat. Proč zavádět další předmět?
Stačil by povinný týdenní výcvikový kurz.
poste.restante řekl 14. března 2017 12:54
...
Jsem teď doučil a uvažoval jsem, jak nejlépe odpovědět kolegyním Karvaiové a Ygrain. A on to za mne udělal poste.restante. Nejspíš srozumitelněji, než bych svedl sám.
Takže jen pár poznámek:
1) To, že jednou za rok zvedneme žáky od displejů na maximálně hodinové pochodové cvičení, protože víc by nezvládli, to jim fyzičku a schopnost přežití nezvýší.
U nás na to vyčleňujeme celý den. Začínáme nácvikem evakuace budovy. Učitelé/-telky vysvětlí (hlavně novým žákům) co dělat, proč to dělat a na co si hlavně dát bacha. Když se to takhle dělá pravidelně každoročně systematicky (na podzim nácvik, někdy nehlášeně na jaře "naostro" na čas), a někdy to ještě domluvíme s místními hasiči, kteří nám "zadýmí" budovu, to byv tom byl čert, aby si žáci nezafixovali.
A samotný branný závod není jen hod na cíl a střelba, ale také zdravověda, topografie, dopravní značky, přírodniny a tak. Trasa je náročná, žáci dostanou dost zabrat, ale většina se na tyhle závody těší.
V tomhle mají vesnické školy výhodu, pro městské by to asi byl problém.
2) Můj názor je, že potřebujeme předmět, zdůrazňuji předmět a ne nějaké průřezové téma, které někdo ve svém ŠVP "rozpracuje" na ďábelských 6 hodin v nějaké "rodinné výchově".
Je mi jedno, jak se ten předmět bude jmenovat, ale pokud si toho část společnosti nevšimla, tak svět se změnil a ještě změní.
Právě z těchto důvodů preferuji samostatný předmět. A nepodceňoval bych ani fekt názvu "Branná" výchova (nebo nauka) - stručný, jasný, každý ví, oč jde.
3) ...Jde mi o to, že i v běžném klidném a mírovém životě dochází k průmyslovým haváriím, výbuchům muničních skladů a denně k několika dopravním nehodám a několika stovkám úrazů na pracovišti či v domácnosti...
Naše škola je hejtmanstvím zařazena do sítě škol určených pro krizové situace. Jinými slovy, když bude někde problém, na pokyn hejtmana naloží děcka do autobusů, dovezou k nám a v naší škole se o ně budeme dočasně starat - ubytujeme je (pochopitelně provizorně), zajistíme jejich stravování a případně i výuku. Tady jsme si zažili své v roce 1997, v Čechách něco podobného o pět let později ... a byly to jen (obyčejné) povodně.
Stačil by povinný týdenní výcvikový kurz.
Ano. Jako součást jedné "výchovy", jejíž praktický smysl pro život je nezpochybnitelný. Na rozdíl od mnoha jiných.
Každý rok probíhá na spoustě škol v celé republice tisíce "adaptačních", seznamovacích, socializačních a kdoví jakých kurzů. Pod dohledem různých skutečných i papírových odborníků se tam žáci učí spolupracovat v kolektivech, empaticky prožívat týmové hry a podobně. Všichni tomu tleskají a plácají se po ramenou, jak "pracujeme s žákovským kolektivem" a "učíme se různé sociální role".
Nikomu to nepřipadá směšné, nelogické a účelové. Zatímco branný kurz každý okamžitě spojuje s komickým pochodem v pláštěnkách a s igelitovými pytlíky na nohou.
My jsme se v prváku na gymplu "adaptovali na nový kolektiv" na první celodenní bramborové brigádě.
Tam každý hned viděl, kdo se hleděl zašívat a kdo uměl máknout, kdo pomohl spolužačce s plným kbelíkem apod.
Pak v zimě povinný lyžařský kurs. Kde jsme si museli nejdřív ušlapat svah a večer po setmění se sami zabavit. Dnes se kolektiv "utváří" čuměním na film stažený do notebooku.
V rámci branného kurzu se mají v realističtějším prostředí procvičit znalosti a dovednosti, které se předtím musí někde získat.
Ten branný kurz ve třetím ročníku byl už jen vyvrcholením předchozí přípravy, což jsme si maximálně užili a na historky z něj dodnes vzpomínáme při abiturientských srazech.
Na co budou vzpomínat žáci vzdělaní v průřezových tématech? Na video z youtube?
Ne, nepomůže jen týdenní kurz. je to o celkovém životě. A jak chcete generace zvednout od počítačů či obrazovek? Toť otázka, jejíž zodpovězení je na nobelovu cenu. uvědomte si, že je to o fyzické kondici, disciplině a zvládnutí některých dovedností. Ano, ty dovednosti narvete do žáků během několika dní. Fyzičku a disciplinu ne. Už dnes jsou na školách hošani, kteří pošlou učitele do řiti, když se píše nějaký srovnávací test napříč republikou a nějaké apelování na solidaritu se školou nepomáhá.
Jsemť zmatena a bezmocná.
ad Jana Karvaiová: "Ne, nepomůže jen týdenní kurz. je to o celkovém životě." Přesně tak! Ono by je zvedlo od obrazovek už jen to, že bychom jim dovolili žít život a ne učit se pouze předměty. Děti, lidé, kteří pěstují autonomii, mistrovství, zodpovědnost, se v mnohem menší míře utíkají k eskapistickým zábavám typu televize, obrazovky, tablety.
Jestliže si žáci nic neodnesli např. z přírodopisu - ne z nějakého průřezového tématu, ale ze skutečného předmětu - (- žák aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla), pak nechápu tu slepou důvěru, že si to odnesou z nového (nebo obnoveného) předmětu.
"abychom jim dovolili žít život" jsou jen kecy. Copak jim v tom bráníme? Copak tráví ve škole 24 hodin?
Děti, lidé, kteří pěstují autonomii, mistrovství, zodpovědnost, se v mnohem menší míře utíkají k eskapistickým zábavám typu televize, obrazovky, tablety.
Ach můj bože, už zase.
Jděte se zeptat do druhého ročníku ZUŠ, nebo fotbalové přípravky, kolik z těch dětí, které tam "dobrovolně" chodí, by nepraštilo s houslemi nebo kopačkami a nešlo smažit radši FIFA na xbox či PC. Chodí tam proto, že to chce maminka, nebo tatínek.
Až za pár let, až se prokoušou počátečním utrpením a "otravným" cvičením, až potom pochopí.
K mistrovství se nepropracujete talentem a pěstováním autonomie, ale tvrdou a pravidelnou dřinou.
Což bolí a kromě pár fanatických nadšenců to nikoho nebaví.
Jestliže si žáci nic neodnesli např. z přírodopisu - ne z nějakého průřezového tématu, ale ze skutečného předmětu - (- žák aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla), pak nechápu tu slepou důvěru, že si to odnesou z nového (nebo obnoveného) předmětu.
Pane Sotoláři, při vší úctě:
Co je podle Vás účelem předmětu s názvem Přírodopis?
Kolik žáků odchází z tohoto předmětu s tím, že neví, co jsou to savci nebo hlavonožci?
Když učitel nestíhá probrat učivo, z čeho myslíte, že ubere potřebné hodiny? Zatají žákům brouky nebo hmyzožravce?
Kolik z učitelů přírodopisu myslíte, že umí opravdu reálně poskytnout první pomoc?
Souhlasím poste.restante.
Já nechala děti vybrat si své koníčky s tím, že je ale pak budou dělat. A dělají je - skauting, kytara, výtvarničina. občas byly dětičky tvrdě donuceny jít na schůzku nebo přehrávat. Dnes jsou rádi,chlapci moji. A já vždy říkám rodičům, že mě štvalo, že mě nedonutili hrát na nějaký nástroj.
je to o dřině, protože život sám je docela dřina. Je to o odříkání si.Je to o umění překonat překážku. Je to o vůli. není to o procházce růžovým sadem. A vše musí začít od rodiny, která nejprve dá přesné mantinely a teprve později pomalu povoluje.
Umění čelit nepříteli spočívá v umění být tvrdý nejvíc sám na sebe.
"Kolik z učitelů přírodopisu myslíte, že umí opravdu reálně poskytnout první pomoc?"
A kolik učitelů branné výchovy to bude umět?
Znovu se ptám: kde se bere ten optimism, že právě samostatný předmět branná výchova bude tak efektivní, že splní to, co se v jiných nedaří nebo odbývá?
A znovu se ptám: kam bude vlastně žák Mazánek prchat? Bude moci branná výchova navázat na nějaký systém civilní obrany?
Prchá se přece na shromaždiště, to je snad jasné, ne?
A kolik učitelů branné výchovy to bude umět?
No, myslím, že časem přibližně stejně tolik učitelů, kolik učitelů přírodopisu umí dnes savce a obojživelníky. :-)
Pokud tedy budeme chtít, aby byl tento předmět vyučován kvalifikovaně.
Znovu se ptám: kde se bere ten optimism, že právě samostatný předmět branná výchova bude tak efektivní, že splní to, co se v jiných nedaří nebo odbývá?
Protože je zkrátka rozdíl, jestli se nějaká oblast vyučuje v samostatném předmětu, nebo jako doplněk, když náhodou zbyde čas.
Při veškerém respektu k jiným výchovám, proč potom nevyučujeme tělesnou výchovu jako součást biologie? Proč výtvarná a hudební výchova nejsou součástí třeba dějepisu?
A naopak. Jaký smysl má na základní škole samostatná etická výchova? Etická má být když tak celá výuka a ne jeden předmět.
Nebo výchova k občanství?
Nejsem naivní optimista. Obnovit tento předmět nebude jednoduché. Především neměl být nikdy zrušen.
A znovu se ptám: kam bude vlastně žák Mazánek prchat? Bude moci branná výchova navázat na nějaký systém civilní obrany?
:-)
Na první otázku už odpověděl Anonymní z 21:30.
A pokud se týče systému civilní ochrany, ten už dávno existuje.
učitelé zš mohou zklidnit hormony,netřeba iniciativně přepisovat švp,rvp a ppp,neboť žádná bv ve stylu retro nebude,na západě (anglie,skandinávie) to chtějí řešit na sš,ve věkové kategorii 16-19,kdy ve škole bude teorie a o prázdninách camp v zařízeních armády
Ještě jednou a naposledy, abchom se nemotali v kruhu.
"nebo jako doplněk, když náhodou zbyde čas"
Jestliže označíte závazný výstup předmětu za "doplněk", pak jaká je záruka, že budou naplněny cíle branné výchovy v samostatném předmětu? Odpovím si sám. Žádná.
Pro který vzdělávací obsah branné výchovy není prostor už nyní? A které "vzdělávací" obsahy do předmětu prosáknou s první pomocí navíc? Už víme jasně, kdo nahradí imperialistické nebezpečí? Budeme do škol fasovat píšťaličky a bubínky?
Já se obávám, že imperialistické nebezpečí již nahrazeno je a velmi "dostatečně".
Vy vnímáte situaci v Evropě stejně, jako např. před deseti lety?
Islámisté, Turci, Rusko - v pořadí odpovídající nebezpečnosti, přičemž Islamisté mají velký náskok. Turci a Rusko jsou spíš otázka politiky, ať mi někdo nevkládá do úst, že čekám zítra ruské tanky.
V kruhu se motáme proto, že Vy předpokládáte neexistující svět, kde lidé fungují podle stanovených pravidel jako třeba Sheldon Cooper. :-)
Podle Vás, když nějaký předpis, třeba RVP stanoví "závazný výstup předmětu", tak je to prostě dogma, které musí být splněno. Tak to ale v reálném světě není.
Ruku na srdce, Vám se nikdy za léta pedagogické praxe nestalo, že jste nestihnul nějaké téma probrat? Nebo mu alespoň věnovat tolik času, kolik by si zasloužilo, nebo dokonce kolik bylo předepsáno? Nikdy jste nebyl svědkem toho, jak se na probraném učivu projevilo třeba rizikové těhotenství kolegyně, nebo něčí delší pracovní neschopnost? Když budete muset "sáhnout na dřeň" a probrat jen "core" učivo, tak pravděpodobně část ostatních témat zvládnete jen "letecky".
Koneckonců vždyť to krásně demonstroval "případ epizeuxis". Přiznejme si, že tato úloha mimo jiné také odhalila, že někteří kolegové tyto "závazné výstupy" zase až tak úplně přesně neplní. Třeba proto, že znalost právě této kapitoly učiva považovali např. pro žáky SOŠ za méně významnou. Jen jim někdy bylo poněkud žinantní to nahlas přiznat.
Když přijede inspekce kontrolovat plnění výstupů přírodopisu, myslíte si, že se primárně zaměří na oblast poskytování první pomoci?
Když bude prováděno nějaké výběrové šetření na znalosti žáků v oblasti biologie, myslíte, že rozhodující bude znalost obratlovců, nebo znalost ambulantního uzlu?
Když tělesné výchovy, vzpomene si někdo, že kromě kotoulu vpřed a přeskoku kozy se má testovat také znalost umělého dýchání?
Ta zpráva ministerstva vnitra jen nahlas popsala to, co stejně všichni dávno víme. Že navzdory závazným výstupům a předepsaným tématům je znalost žactva v těchto oblastech tristní. Jenže podle mého názoru, když někdo za 5 let po dokončení školní docházky si nevzpomene, že pavoukovci se od hmyzu odlišují tím, že mají hlavohruď a zadeček, tak se maximálně tak ztrapní v nějaké televizní znalostní soutěži.
Když nebude vědět, jak zastavit tepenné krvácení, tak někdo může zemřít.
Proto tak vytrvale prosazuji samostatný předmět, jehož závazné výstupy budou primárně zaměřeny na zvládnutí těchto zcela konkrétních znalostí a dovedností.
Já si nedělám iluze, že všichni žáci budou znát všechno. Tak tomu přece není nikdy a v žádném předmětu. Ale pokud jsou tato životně důležitá témata jen záležitostí nějakých průřezových oblastí, tak to prostě v tomto případě nefunguje. A konečně to někdo řekl nahlas.
Už víme jasně, kdo nahradí imperialistické nebezpečí? Budeme do škol fasovat píšťaličky a bubínky?
Nezlobte se, ale podle mne nejste schopen opustit paradigma výuky branné výchovy tak, jak jste ji sám zažil, včetně šaškáren s maskami s dlouhým chobotem a ideologickým nepřítelem.
Kde mám "svou" masku jsem nevěděl ani před rokem 1989 a jestli na nás zaútočili ti zlí, nebo "hodní", bojující za "správnou věc", to budu řešit až úplně nakonec.
Mě je úplně jedno, jestli bombu odpálí pravicový, levicový nebo náboženský extrémista. Já nepotřebuji žádného shůry stanoveného nepřítele, ani "čtvrthodinky nenávisti".
A je mi jedno, jaké politické názory má řidič havarovaného auta, či ke komu se modlí mladík, který se právě začal topit.
Byl bych rád, aby žáci i dospělí uměli rozpoznat příznaky šoku a vzpomněli si alespoň na tři z pěti "T". Aby věděli jak se zachovat, když kamarád spadne ze stromu, nebo si kolega na cirkulárce uřízne prst.
V současnosti to zcela prokazatelně nevědí.
A já jen hledám cesty, jak tento stav změnit. O jedné z nich na si základě předchozích zkušeností myslím, že je vyzkoušená, prověřená a funkční.
Naproti tomu Vy mne chcete zřejmě přesvědčit, že je všechno v pořádku a stačí stanovit "závazné výstupy".
Nepřeju si nic jiného, než abychom nemuseli v praxi ověřovat, kdo z nás je pravdě blíž.
P.S.: Pomohlo by, kdyby se ten předmět místo Branná výchova jmenoval třeba Ochranná výchova, nebo nějak úplně jinak?
záp. studie ukazují zamašleníhodné podněty: lidé nepoznají rozdíl mezi výstřelem a rachejtlí,když slyší střelbu neprásknou sebou o zem ale jdou se podívat,pokynů policie neuposlechnou,u zásahů policie a hasičů se motají pod nohama a překážejí,chovají se jako by byli účastníky pc hry,neumějí utéct natož prchat,dneska je jiná doba jestli někdo spadne ze stromu nebo si ufikne prst je to jeho problém a jediné co udělám,je že mu zavolám sanitku,protože se mi ,ůže snadno stát že mne později dotyčná zažaluje,stejně tak nikdo nebude nacvičovat umělé dýchání,protože ho nikdo nikomu dávat nebude,aby podstupoval riziko hiv,tubery apod, jsme ve 21. století,proberte se
že se neumí zdatně ,reflexivně a disciplinovaně chovat běžný občas je snadno pochopitelné,tragédií ovšem je, když pak policie státu nemůže najít 200 mladých lidí, kteří udělají 20 kliků a shybů,přelezou plot a uběhnout tři km,neumí udělat kotoul a pletou si pravou a levou ruku,
Okomentovat