Nulté ročníky základních škol zvané přípravky navštěvuje tento školní rok přes čtyři a půl tisíce dětí, což je nejvíc za poslední čtyři roky. Děti se v nich učí třeba držet tužku, vydržet v lavici a soustředit se, ale také si hrají. A základní školy by rády otevřely nové třídy. Očekávají totiž velký zájem o nulté ročníky i při zápisech, které startují už za měsíc. Informuje Česká televize.
Přípravky oceňují rodiče i učitelé. „Loni jsme měli nultý ročník poprvé a byl to velký úspěch. Na dětech je to poznat,“ uvedla ředitelka Základní školy Františka Peřiny v Praze Jarmila Pavlišová. „Děti jsou deset minut v jedné místnosti u stolečku a dvacet minut si hrají jako ve školce,“ vysvětlila ředitelka Pavlišová. Děti nedostávají známky, ale slovní hodnocení.
Prvním rokem chodí předškoláci do nultého ročníku také v Základní škole Jaroslava Seiferta v Praze. Přípravnou třídu si tady vybojovali rodiče. Hlásilo se dvakrát víc dětí, než bylo míst. Zákon povoluje maximálně patnáct dětí v jedné třídě.
Ministerstvo školství i krajské úřady vznik nových nultých ročníků podporují. „Jelikož jsou přípravné třídy určené pro menší počet dětí, učitel má větší možnost vyrovnávat vývoj dítěte individuálně,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.
Celý text naleznete zde
O nulté ročníky základních škol je mimořádný zájem. Chválí je učitelé i rodiče
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentářů:
Tak hlavně aby tam chodily ty děti, které to nejvíc potřebují!
Svatá pravda. Akorát když se jich tam sejde víc, zas to někdo nazve "diskriminace". Přitom takovéhle přípravky v sociálně vyloučených lokalitách by byly dar z nebe.
Na základce v našem městě se v příštím roce chystají přípravnou třídu rovněž zřídit. Záleží už jen na zájmu rodičů. Jsem zvědavá, jak k tomu tvrdohlaví Valaši přistoupí. Ale myslím si, že o prospěšnosti není ani potřeba debatovat. Hlavní výhodou je menší počet dětí a určitě je vhodnější učit základním pracovním návykům a schopnosti se soustředit děti v malém počtu v přípravné třídě, než zase ve velkém počtu 28 dětí v MŠ v předškolácích nebo ve smíšené třídě dětí od 3 do 6 let. Při tomto počtu a mnohdy i při této skladbě dětí toho učitelka v MŠ mnoho nenadělá.
Ještě v souvislosti s tím připomenu názor ombudsmanky z poslední doby ohledně odkladů. Prý by se měly radikálně omezit, protože na západě v takovém množství nejsou a mnohde neexistují vůbec. No nejsou, to je jistě pravda, jenže ve vzorově uváděném Finsku či v Anglii mají pro výuku těchto dětí na základkách nesrovnatelně lepší personální podmínky než u nás. Asistent ve třídě, kde je nezralých dětí více, je naprosto běžný a často tam najdete i dva učitele. Pokud nám na takové personální zajištění seshora dají peníze, klidně přistoupíme i na zrušení odkladů. Zatím to však na našich školách vypadá tak, že učitelky mají v první třídě třicet dětí a mezi nimi řadu sociálně zanedbaných a další řadu s poruchami a než se při našem veleslavně pružném systému dočkají alespoň asistenta k dětem s LMP, ADHD a ADD, tak je školní rok a někdy i dva pryč. Nedovedu si představit, že by tam měli ještě zamíchány děti nezralé bez odkladu.
„Jelikož jsou přípravné třídy určené pro menší počet dětí, učitel má větší možnost vyrovnávat vývoj dítěte individuálně,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.
A co kdyby byl menší počet i v běžných třídách? To by možná nebyly potřebné ani přípravné třídy...
Okomentovat