Maturita oblibu matematiky ještě sníží, vadí ředitelům škol

pondělí 6. března 2017 ·

Plošné maturitní zkoušky z matematiky někteří ředitelé škol nepodporují. „Matematiku považuji za jeden ze základních předmětů, ale testy úroveň znalostí nezvýší. Studenti se totiž naučí mechanické vyplňování šablonovitých otázek, což oblibu matematiky mezi studenty ještě sníží. Chtít po gymnazistech to samé co po středních odborných školách nedává smysl. Studentům gymnázií připadají testy většinou lehké a ostatní se jich zbytečně děsí,“ konstatoval například Daniel Kašička, ředitel gymnázia Hladnov. Reporátž přináší MF DNES.

Daniel Kašička (osu.cz)
„Dnes lidé neumí využívat matematiku v praxi. Vypočítat si procenta a podobně. Snažíme se proto na nižším gymnáziu na matematických soustředěních dětem ukázat, že umět něco vypočítat nebo logicky odhadnout je důležité a patří to k základním dovednostem. V současnosti je bohužel velice populární říkat, že matematika je nezajímavá a k ničemu,“ myslí si ředitelka gymnázia v Rýmařově Zdena Kovaříková. Také ona však testy z matematiky nepovažuje za nejlepší řešení. „Za problém považuji celé plošné testování. Podle mého názoru snižuje úroveň znalostí, protože studentům stačí nacvičit mechanicky odpovědi.“

Novinka se nezamlouvá ani vedení některých odborných středních škol, kde bude maturita z matematiky povinná o rok později. „Musíme tomu přizpůsobit školní vzdělávací plány. Pro naše studenty ovšem navýšení počtu hodin teoretické matematiky nedává smysl,“ popisuje Magda Dirgasová, ředitelka Vítkovické střední průmyslové školy v Ostravě.


Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES (Morvaskoslezský kraj)

14 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
6. března 2017 v 7:46  

Obliba matematiky je ředitelům ukradená. Mají obavu z neúspěšnosti, když přijmou každého.

Ygrain řekl(a)...
6. března 2017 v 8:03  

Sice nejsem matematik, ale není mi jasné, jak by se to, co vidím v maturitním testu, dalo zcela tupě nacvičit.

krtek řekl(a)...
6. března 2017 v 9:03  

A obráceně - když někdo nezvládne vzorečky typu (a+b)^2, nejenom použít ve směru umocnění, ale především ve směru převedení na mocninu, pak dříve nebo později začne plavat i v ostatním. A přitom tenhle vzoreček se učí v jednom směru tupě a v druhém kreativně. Potřeba je v obou směrech.

Ygrain řekl(a)...
6. března 2017 v 10:58  

Převedení na mocninu, tím myslíte poznat, že a^2 + 2ab + b^2 je vlastně vzorec a zápis zpátky do (a+b)^2?

krtek řekl(a)...
6. března 2017 v 11:48  

Přesně tak. Stačí když tam bude ještě vytýkání, místo a třeba 25x^2 nebo 9/y^2, nebo je potřeba člen doplnit, a ti dobří jsou často v koncích.

Eva Adamová řekl(a)...
6. března 2017 v 12:28  

To o čem se tady bavíte, je učivo 8. ročníku základní školy (někde se to učí až v devítce), a žák, který toto nezvládá nemá na maturitním oboru co pohledávat, protože nemá šanci středoškolskou matematiku zvládnout.

Ygrain řekl(a)...
6. března 2017 v 12:54  

Zajímavé, protože já mám dojem, že tenhle vzorec jsme se učili až v prvním ročníku gymplu.
Jinak ty formulace "když neumí XY, nemá tam co dělat", nemám ráda - jak si tak vybavuji, byla spousta spolužáků, kteří si s úpravami moc nerozuměli, ale matematiku byli schopni jakž takž zvládat. Krom toho to nic nevypovídá třeba o jeho prodstorové představivosti atd.

Eva Adamová řekl(a)...
6. března 2017 v 13:09  

Až v prvním ročníku na gymplu jste se to mohla učit, pouze pokud jste v době, kdy byla devítiletka, šla na střední z osmičky.

"když neumí XY, nemá tam co dělat"

Bez úprav složitějších výrazů se jistě dá i na gymplu obejít, ale bez schopnosti roznásobit závorky, vyřešit rovnici a soustavu rovnic si žáka na střední škole nedovedu přestavit. Takové, kteří u tohoto nezvládnou alespoň nejprimitivnější základy, nechávám propadnout už v deváté třídě (v případě neschopnosti vyřešit jednoduchou rovnici už v osmé, protože v deváté by byl marný).

Ygrain řekl(a)...
6. března 2017 v 14:46  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Ygrain řekl(a)...
6. března 2017 v 15:35  

"Až v prvním ročníku na gymplu jste se to mohla učit, pouze pokud jste v době, kdy byla devítiletka, šla na střední z osmičky."

No, za mě byla osmiletka. Možná si to pletu s opakováním, prostě mám jen k těmto vzorcům přiřazenou profesorku Václavíkovou z gymplu.

K té další matematice opravdu nejsem kompetentní se vyjadřovat, v jazyce nebo kulturním přehledu to ale zcela jednoznačně neplatí, protože tam nejsou dovednosti či znalosti natolik provázány.

Eva Adamová řekl(a)...
6. března 2017 v 16:32  

Tím chcete říct, že když se na střední školu dostane dítě, které na základce nezvládlo koncovky podstatných jmen, příčestí minulé a ve větě není schopno určit základní skladební dvojici, tak se zas až tak moc neděje? No jistě neděje, ten telefonní seznam autorů a jejich děl se zčásti našlohá. Průšvih nastane až u maturity.

Jan Hučín řekl(a)...
7. března 2017 v 8:08  

Nečetl jsem celý článek, nenašel jsem ho online, proto jen poznámka ke zlidovělému refrénu "testy jsou jen mechanické vyplňování".

Testy takové skutečně mohou být, ale taky nemusejí. Test může být výhradně znalostní, ale také výhradně aplikační. A pokud jde o maturitu z matematiky, nikdo nebrání žádné škole si udělat školní část maturity po svém. Ta démonizovaná společná část je jen síto, které má zachytit studenty s vážnými nedostatky. V autoškole také máte písemný test, který odfiltruje základní neznalost, ovšem přirozeně neotestuje vaši schopnost řídit - tu musíte ukázat v praxi.

Tajný Učitel řekl(a)...
7. března 2017 v 8:26  

Pane Hučín, DTMa obsahuje krom uzavřených úloh, na které potřebujete znát vzorečky a pak je uděláte rychle, nově i více otevřených úloh (aby se neřeklo že se stačí nabiflovat mechanické vyplňování), které ovšem vyžadují více času. Toho ale přidáno nebylo. Takže, další hybrid, který kombinuje to špatně udělané s ještě horším.

Jan Hučín řekl(a)...
7. března 2017 v 10:08  

Kolego TU, není pochyb o tom, že se každý test dá zlepšovat. Jsem rozhodně pro věcnou diskusi o tom, jak zlepšit současnou podobu testu ve společné části. Například pokud jde o časový limit a počet úloh.

Upozorňuju ale na nebezpečí následující chybné úvahy.
A) Aktuální podoba testu z matematiky ve společné části má nedostatky.
B) Proto každá podoba testu z matematiky ve společné části bude špatná.
C) Proto je potřeba povinnou maturitu z matematiky odmítnout jako celek.

Předpokládám, že na A) se shodne víc lidí. Zato implikace A) => B) je už založena víc na dojmech než na skutečnosti a implikace B) => C) je úplně špatně, neboť zaměňuje část a celek.