Marek Adler: Chybí tisíce učitelů. Média i ministerstvo školství problém podceňují

úterý 7. března 2017 ·

Občas se v médiích objeví zpráva upozorňující na fakt, že česká učitelská obec stárne, že chybí mladí učitelé a výhled do dalších let není zrovna růžový. Naposledy v Hospodářských novinách. Bohužel všechny tyto články postrádají pořádnou práci s čísly. Ta ukazují, že situace je mnohem horší, než je naznačováno. A postoj MŠMT? Nejlépe jej vystihují odpovědi pro web pedagogicke.info: „…je nutné upozornit, že vzhledem k autonomii škol, dané jejich právní subjektivitou, je to ředitel, kdo zcela odpovídá za zajištění výuky a související personální problematiku.“, alibismus jak vyšitý.

Marek Adler (plus.google.com)
Učitelská populace stárne, mužů ubývá. Platí to léta. Samozřejmě za to nemůže jen Kateřina Valachová. Ale ona by měla bít na poplach, není možné čekat a přehazovat zodpovědnost na ředitele škol.

Data z regionálního školství za roky 2012 až 2016  jsou jasná:

Podíl mužů v procentech: 18,4 – 18 – 17,6 – 17,3 – 17,1

Podíl pracovníků (žen i mužů) do 35 let – 22,5 – 21,4 – 20,8 – 18,1 – 17,8

Podíl pracovníků (žen i mužů) nad 56 let – 15,9 – 16,9 – 17,8 – 21,9 – 23,1

Z odpovědi MŠMT ve výše uvedeném článku vyplývá, že ročně jde do školství přibližně 1200 absolventů. A toto číslo stále klesá. Z dalších statistik pak lze snadno odvodit, že chybí 7000 kvalifikovaných učitelů, dále pak musí zákonitě polovina učitelů, kteří jsou dnes ve věku nad 56 let, odejít do důchodu či jinam. To je minimálně dalších 15000 učitelů. Tedy je třeba nahradit minimálně 22000 učitelů za deset let. Ze škol jich při současném vývoji přijde přibližně 10000.

A k tomu jsou zde další negativní tendence (na některých má současná paní ministryně svůj podíl, který už nemůže zpochybňovat):

- Do škol přicházejí silné ročníky, naopak studenti VŠ se rekrutují z ročníků slabých. Ale to MŠMT ví už deset let.

- Kariérní řád odrazuje začínající učitele. Vždyť i v uplynulém roce, když se paní ministryně pyšnila tím, kolik peněz do školství přidala, vzrostl plat začínajícího učitelé méně než průměrná mzda. Takže postavení učitelského povolání opět utrpělo.

- Počet dětí ve školách bude ještě řadu let narůstat, s tím také potřeba učitelů.

- MŠMT chce menší studijní skupiny, s tím jde opět potřeba dalších učitelů.

- MŠMT chce dělit více hodin (matematika), opět prohlubování nedostatku.

- Pokud šablony nemají být jen výkřik do tmy, pak tandemová výuka, DVPP, vzájemná spolupráce, náslechy opět uberou z času na učení dětí.

- Kariérní řád přinese další funkce = povinnosti, krácení úvazků. Opět budou chybět další učitelé. Existují velké regionální rozdíly.

- Velké rozdíly jsou v požadovaných aprobacích.

- S inkluzí narůstá potřeba dalších asistentů pedagogů, speciálních pedagogů a dalších profesí.

Tak to je. Pokud MŠMT problém bagatelizuje, odvádí medvědí službu.



Citovaný text na webu pedagogicke.info naleznete zde

38 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
7. března 2017 v 12:42  

Tento problíém budovaly vlády od poloviny devadesátých let. Bude to schopna jedna ministryněza 2 roky zvrátit?

Marek Adler řekl(a)...
7. března 2017 v 13:03  

Pane Vaňku, měla by dělat kroky, které mohou zvratu pomoci?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
7. března 2017 v 13:10  

Chybí a nechybí. Když podaří zase zvrátit povinnost "VŠ", tak najednou chybět nebudou.

Zajímalo by mě, kde je neviditelná ruka trhu. Nedostatkové zboží by mělo zdražovat.

Ruka je zřejmě v pr..li.

Marek Adler řekl(a)...
7. března 2017 v 13:44  

Neviditelná ruka trhu s platovými tabulkami?

mirek vaněk řekl(a)...
7. března 2017 v 15:18  

Ano a nedělá. Inkluze i kariérní řád je průšvih. Uvidíme co dál vymyslí. Ale to není jen MŠMT, to je věc celé vlády.
Ale problémem není jen nedostatek učitelů. To je jen špička ledovce.
Jediné řešení je radikální změna přístupu. Opravdu odborné řízení a příliv peněz do škol. A musí se konat rychle. Jenže budou volby.

Unknown řekl(a)...
7. března 2017 v 15:39  

učitelů je v čr nadbytek,jenom ti v praze a okolí nechtějí učit

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
7. března 2017 v 16:18  

M. Adler:
Platové tabulky se snad dají přizpůsobit, nebo myslíte, že jsou vytesané v kameni? :-)

Marek Adler řekl(a)...
7. března 2017 v 16:33  

Platové tabulky se dají přizpůsobit, ale s neviditelnou rukou trhu (pokud by kdy fungovala) jsou samozřejmě neslučitelné. Copak v tržním prostředí funguje odměňování podle jediného parametru - odpracovaných let? Jakákoli úprava tabulek také neodstraní princip, že každý ředitel má pro svůj tým stejně peněz jako ředitel sousední školy. Na kvalitě školy a jednotlivých pedagogů nezáleží. A pak ještě fakt, že podíl nenárokové složky platu je směšný.

Ostatně absurditu tabulek lze ilustrovat na konkrétním případu. Kolik musí ředitel platit znuděnému občankáři před důchodem, kterého se nemůže zbavit, i když jich za dveřmi čeká dalších pět? Kolik může nabídnout mladému fyzikáři, kterých je akutní nedostatek?

Marek Adler řekl(a)...
7. března 2017 v 16:34  

laimes28: Učitel je absolvent pedagogického oboru? Nebo ten, kdo chce učit či ještě lépe učí?

Tajný Učitel řekl(a)...
7. března 2017 v 17:37  

Ministerstvo platy na potřebnou úroveň nenavýší i kdyby chtělo. Nemá páky na Babiše. Řešením by byla generální stávka, po vzoru lékařů či řidičů autobusů. To by bylo slovo do politické pranice. Stávka ale nebude; definitivy, svý jistý, děti jako rukojmí apod. Takže co? Takže nic. Třeba, až jednou přijde na řadu nucená domácí škola, popřípadě 50 plus km dojíždění, protože jednoduše nebude, kdo by učil, něco se stane. Je potřeba z toho udělat mediální a volební třesk.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
7. března 2017 v 17:40  

"A pak ještě fakt, že podíl nenárokové složky platu je směšný."

To nepochybně. Při dostatečné výši by "zajistil", že mladý fyzikář bude mít více než "starý občankář". Akorát pak budou časem chybět mladí občankáři, protože proč by se někam hnali, když před důchodem je bude čekat prd...

Takže nakonec zjistíte, že je třeba přidat i v tabulkách, i když nemusí být vždy 100% spravedlivé, ale měly by zajistit, že nastupující učitel jako vysokoškolák a odborník, bude mít více, než teď populární "prodavačka v Lidlu". Jako jedniný parametr jsou tabulky nedostatečné, v kombinaci s dostatkem nadtarifu už by to fungovat mohlo.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
7. března 2017 v 17:42  

A nebyl by třeba žádný kariérní řád a s ním spojené pytloviny. Jenže to by bylo moc jednoduché.

Unknown řekl(a)...
7. března 2017 v 18:19  

učitel je absosvent vš připravující učitele a v diplomu má napsáno slovo učitel

Marek Adler řekl(a)...
7. března 2017 v 18:41  

laimes28: To by se držitelé pedagogických minim zlobili. Každopádně takových, o kterých píšete je skutečně hodně, ale existují jen teoreticky. I kdyby se někteří zkušenější pracovníci rozhodli jít ze soukromého sektoru do školství, půjdou na tabulkový plat začínajícího učitele?A na dobu určitou?

Marek Adler řekl(a)...
7. března 2017 v 18:42  

Anonymni: I zkušený občankář by měl na volném trhu nižší cenu než zkušenější (zřejmě i začínající) fyzikář. A to i z toho důvodu, že konkurenční nabídky mimo školství také budou pro oba hodně rozdílné.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
7. března 2017 v 19:14  

To je hypotéza, pro kterou nemáte pravděpodobně dostatek dat, spíše je to tak, že potenciální fyzikář při vyhlídce do budoucna zvolí jiný obor mimo školství už když jde studovat, takže se na školním trhu ani nevyskytne (což je relativně doložitelné).

Ale dejme tomu, že by to byla pravda, tak pořád při dostatečném nadtarifu může ředitel fyzikáře zaplatit. Když mu dá k tarifu dalších 50% na osobním, proč ne.

Jinak bych se vyhýbal paušálnímu dělení na "levný občankář" a "kvalitní fyzikář". To by měl v dané situaci posoudit právě ředitel a měl by mít na to dost peněz, ne jako teď, kdy rozdíl mezi "kvalitním a potřebným učitelem" a mezi "běžným nahraditelným" učitelem je 500 Kč osobního.

Marek Adler řekl(a)...
7. března 2017 v 19:31  

Anonymni: V tomhle se stoprocentně shodneme. Včetně toho, že nejde paušalizovat. V četně toho že nemáme data. A nemá je ani MŠMT a to je smutné.

A řešení? Co třeba změnit studium na VŠ tak, aby nebylo 80 % odbornosti a 20 % pedagogiky? Co to prohodit? Bylo by pak absolventů jdoucích do školství více?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
7. března 2017 v 22:32  

"Bylo by pak absolventů jdoucích do školství více?"

Myslím, že ne, hlavně jde o to, jací by pak absolventi byli. Jestli má někdo učit fyziku, učit ji dobře, musí jí rozumět (při vědomí složitosti pojmu "rozumět"), nestačí "mít rád děti".

Takže změna poměru ano, ale takto obráceně, za mě ne.

Unknown řekl(a)...
8. března 2017 v 6:41  

to adler 1. ped minimum je samozřejmě pedagogické vš vzdělání(snad se to dá logicky odvodit)
2.ze soukromého sektoru do školství rádi půjdou v případě volby školství nebo pracák (i za půlku platu)
3. ne každý,kdo jde studovat vš učitel směru ,chce být učitelem,platilo před 89,platí i dnes,když já jsem šel kdysi na ff,rozhodně jsem nechtěl být učitelem,ale byla to nejlepší fakulta poskytující jazykové vzdělání,o kvalitě ped vš svědčí i to,že mnoho jejich absolventů se úspěšně po 89 uplatnilo v oborech mimo školství (jazykáři,matikáři i ten občankář)

mirek vaněk řekl(a)...
8. března 2017 v 7:45  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
mirek vaněk řekl(a)...
8. března 2017 v 7:46  

Pánové hezky teoretizujete. Ale pozor. Opravdu si myslíte, že na VŠ je lepší 80 % pedagogiky a 20% odbornosti? Měli byste rozlišovat různé typy škol. A různé typy aprobací. Obecná debata je k ničemu.
Dostatek peněz by vyřešilo spoustu problémů. A bylo by to jednoduché.

krtek řekl(a)...
8. března 2017 v 7:55  

No já nevím, "mít rád děti", není to trestné?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. března 2017 v 8:18  

M Vanek: - ale "přesně" to jsem napsal. Změnou poměru mám na mysli třeba 25/75 nebo i 30/70 (70 - odbornost).

Marek Adler řekl(a)...
8. března 2017 v 8:40  

mirek vaněk: On je kámen úrazu v tom, že student učitelství fyziky a matematiky pro střední školy může skončit (a není to jen teorie) na základní škole, kde jako začínající učitel "vyžere" prvouku v třetí třídě, tělocvik v páté třídě a samozřejmě nějakou tu výchovu ke zdraví na druhém stupni. A nakonec může ve svých aprobacích učit polovinu úvazku. Pak je otázkou, zda obecné pedagogické vzdělání a schopnost orientovat se i v dalších oborech (základní školy) nemá mít větší váhu než nyní. A není to jen o "mít rád děti".

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. března 2017 v 8:46  

Ale to není důvod. To by pak podle této logiky měl absolvovat úvod do Chemie, dějepisu, ... + onu "elementaristiku".

Rozumím této obavě, ale kvůli tomuto (a z praxe neznám takový případ, přičemž existenci připouštím, ale statisticky je to nevýznamné) "upravovat" studium určitě ne.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. března 2017 v 9:17  

Obávám se, že vzhledem k tomu, že školství je rozpočtovou kapitolou, nelze jej ponechat volné ruce trhu. Moje představa je ale jiná - stát sice nemůže konkurovat platům v komerční sféře, ale může pro učitele dělat věci, které by ten nepoměr platů částečně dorovnávaly. Kupříkladu stavět učitelské nájemní byty, jejichž provoz by hradil, financovat dovolené ve státem zřízených a financovaných zařízeních, nejen v ČR, ale i v zahraničí. Může zkrátka využívat svůj majetek, ve prospěch učitelů. Těch věcí jsou mraky. A v neposlední řadě by měl stát zajišťovat i podstatně lepší pracovní podmínky a omezit byrokracii na k tomu určený personál. Učitel má především učit a kontrolovat a hodnotit práci studentů.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. března 2017 v 9:24  

Ano, ale platové stránce se nemůže vyhnout, i když je jasné, že nemůže konkurovat komerční sféře obecně, mohl by konkurovat komerční sféře alespoň u nekvalifikovaných profesí jako jsou pokladní...

Nikdo neočekává plat jako programátor nebo vedoucí výroby.

mirek vaněk řekl(a)...
8. března 2017 v 11:06  

Pane Adlere, to je pravda, ale to je problém ředitele, že tam nedá někoho lepšího. Je to problém nekvalifikovanosti, která se dnes už jeví skoro jako norma. Každý začínající učitel učil někdy předměty, které nevystudoval. Ale měla by to být výjimka.
Učitel musí být odborně nad většinou žáků ve třídě. Čím vyšší stupeň vzdělání , tím se to víc odchyluje od pedagogiky přes didaktiku k odbornému zaměření.

Souhlasím s panem Doleželem. Stát má možnosti, jak učitelům nedostatečné ohodnocení kompenzovat. Jen je nevyužívá.

Ale dovolím si polemizovat s názorem, že učitel po platové stránce nemůže konkurovat komerční sféře. Proč by nemohl. Když bude špičkový učitel, proč by nemohl brát tolik, jako špičkový programátor? Na soukromých školách to jistě jde. Na VŠ taky. Jen by muselo být jasné jak poznat špičkového učitele a neschopného učitele a chtít to poznat. Jenže to znamená rozlišit i špičkového a neschopného ředitele nebo úředníka atd.

tyrjir řekl(a)...
8. března 2017 v 11:32  

Přiživovat se na veřejném školství je pro některé politiky, úředníky i podnikatele byznys jako každý jiný:

Všimněme si prosím, jak snadno prochází Parlamentem demotivační a deprofesionalizační koordinátorsko mentorský Kariérní řád, který se může za nepříznivých okolností, po již uskutečněném zavedení systému RVP (konstruktivisticky ukecané administrativně náročné vzdělávací programy pro veřejné školy), NSK (velejednoduché osnovy určené pro tzv. zjednodušené uznávání dalšího i mimoškolního vzdělávání vzdělávání i na základě aktivit soukromých vzdělavatelů) a zvenčí vnucená Inkluze falešně nazývaná Společným vzděláváním všech dětí stát další složkou smrtelného koktejlu* pro vzdělávání v mizerně resortně řízených, hrubě podfinancovaných a zfeminizovaných veřejných školách.

Obávám se že tyto i některé další věci, včetně pokračujících snah vzdělávacích aktivistů o nesystémové změny vzdělávacího paradigmatu, ukazují, že současné politické reprezentaci opravdu na kvalitním vzdělávání ve veřejných školách příliš nezáleží.


*
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/video-diskuse-dotazy-na-informacnim.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/jiri-tyr-kdo-jak-przni-ceske-skolstvi.html

Ministryně Valachová udělala několik vážných chyb. Jaká je ale naděje, že ten další ministr školství bude lepší. Myslím, že velmi malá. Mýlím se?

J.Týř

Zdeněk řekl(a)...
8. března 2017 v 12:46  

Nikdo neočekává plat jako programátor nebo vedoucí výroby.

A nikdo také neočekává, že programování bude učit programátor, že?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. března 2017 v 12:52  

Technicky vzato, asi bude hodně záležet na tom, na jaké (střední) škole, ale máte víceméně pravdu, neočekává, ve smyslu programátor, jako osoba tímto se živící.

Biologii člověka na běžné střední škole ovšem také neučí lékař. Takže v tom bych až tak problém neviděl.

Zdeněk řekl(a)...
8. března 2017 v 13:56  

Anonymní z 12:52
Programátorem myslím člověka s programátorským myšlením a s programátorskými zkušenosti, který má za sebou řadu větších projektů.
V 90. letech minulého století končila doba intenzivní spolupráce mezi naší školou (před "optimalizací" to byla prestižní elektroprůmyslovka) a podnikovou sférou, kdy technické předměty učili opravdu technici, tj. lidé, kteří znali problematiku z vlastní zkušenosti, nikoliv jen z příruček. Měli nadhled, který se projevil ve výuce - dokázali to důležité předat s váhou životní praxe, zkušeností, správných návyků, veškerých souvislostí atd. To platilo i o programátorech, kteří chtěli učit a postupně si doplnili pedagogické vzdělání. Tehdy byly jiné poměry, v roce 1993 jsem si přechodem z průmyslu do školství dokonce mírně polepšil platově :-)
Kolegové programátoři už na škole pochopitelně dávno nejsou, uživí se lépe jinde. Situace v posledních několika letech - algoritmizaci a programování učí dle svého nejlepšího vědomí a svědomí samouci (často nadšení), kteří však za sebou nemají žádný větší projekt a nemají potřebné zkušenosti. V horším případě jsou to učitelé, na které to prostě "zbylo".
Je to jako s výukou cizího jazyka. Tam je taky problém, když se dítě učí od začátku něco špatně. Raději bychom si pro své dítě zvolili učitele, který má s jazykem více než teoretickou zkušenost.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. března 2017 v 14:13  

Napsal jsem:
" asi bude hodně záležet na tom, na jaké (střední) škole,"

Jsou školy, kde bude seznámení s programováním opravdu jako seznámení a jsou školy, kde bude programování mít větší váhu. Od toho se to bude logicky odvíjet.

Na seznámení s bublinkovým tříděním (dosaďte si jiný příklad) pro budoucího "zootechnika" (dosaďte si lepší příklad) asi profesionála nepotřebujete. Stačí kvalitní informatik, ten by základy měl mít.

Zdeněk řekl(a)...
8. března 2017 v 15:07  

Anonymní 14:13

V pořádku. Jádro toho, čeho jsem se chtěl dotknout otázkou A nikdo také neočekává, že programování bude učit programátor, že?, se přece programování vůbec netýká. Reagoval jsem na (zřejmě) Vaši větu
Nikdo neočekává plat jako programátor nebo vedoucí výroby.
Souhlasím s panem Vaňkem, když se oprávněně ptá
Když bude špičkový učitel, proč by nemohl brát tolik, jako špičkový programátor?

poste.restante řekl(a)...
8. března 2017 v 15:20  

A nikdo také neočekává, že programování bude učit programátor.
Chraň bůh.
Má zkušenost je taková, že jen minimum lidí, kteří se živí programováním je současně také schopno této činnosti jiné vyučovat. Ale to platí tak nějak skoro ve všech profesích.

Ono umět něco, a umět to naučit, jsou dvě dost odlišné činnosti.

Obecně samozřejmě platí to, co už napsal Zdeněk, ale platí i slova kolegy Anonymního. Je rozdíl, zda se například programování a algoritmizace učí na škole zaměřené tímto směrem, nebo jde jen o takové obecné "očmuchání" v rámci všeobecného ICT na ostatních školách.

Nemluvě o tom, že spatřuji podstatný rozdíl mezi "skutečným programátorem" a "kodérem". Na opravdové programování totiž musí mít člověk i trochu talent, podobně jako třeba na psaní básní, nebo na matematiku.
A to už nemluvím o analýze. Opět, ne každý, kdo umí programovat, je také dobrý analytik.

Je dobré, když budoucí odborníky vyučují také odborníci.
Jenže zrovna v IT to může někdo opravdu dobrý z praxe dělat ve školství leda jako charitu.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. března 2017 v 15:39  

"Když bude špičkový učitel, proč by nemohl brát tolik, jako špičkový programátor?"

Aby bylo jasno. Já jsem samozřejmě špičkový učitel, proto bych proti tomu nic neměl.
Jsem také realista (možná je budu i volit, to se ještě uvidí) a tak v tom vidím nedosažitelnou metu, zejména ve státním. Jak bylo napsáno, soukromá škola tak učitele zaplatit může, ale se budeme zase ptát - má špičkový manažer jít s platem dolů na plat špičkového programátora? Má špičkový VŠ úředník v okresním městě mít plat špičkového programátora? Má špičkový tenista rozdat majetek a nechat si drobné, aby měl jako špičkový programátor? :-)

Ta otázka je prostě dosti záludná a nevím (rád bych), jestli slovo špičkový nutně znamená stejný plat. Jestli si rozumíme.

Zdeněk řekl(a)...
8. března 2017 v 16:08  

..jestli slovo špičkový nutně znamená stejný plat.

Chraň bůh, jak říká pan poste.restante. Nivelizaci platů (ani ničeho jiného) jsem opravdu na mysli neměl.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. března 2017 v 20:50  

"Ano, ale platové stránce se nemůže vyhnout, i když je jasné, že nemůže konkurovat komerční sféře obecně, mohl by konkurovat komerční sféře alespoň u nekvalifikovaných profesí jako jsou pokladní... Nikdo neočekává plat jako programátor nebo vedoucí výroby."

Já sháním někoho k nám do týmu, ale znamená to:

Znalost statistických metod a matematiky na VŠ úrovni, angličtinu slovem i písmem na úrovni samostatné komunikace s klienty, pečlivost, ochotu cestovat do zahraničí, pracovitost (aktuálně mi většina lidí v projektech dělá minimálně 12 hodin denně a já sám dělám teď už asi čtvrtý den minimálně do dvou až tří do noci, ale jsou dny, kdy ani nejdu spát), zodpovědnost, schopnost pracovat v týmu, znalost základních programovacích technik (VBA, SAS, SQL, R, ideálně i Python), základní znalosti účetnictví (zejéma tvorba opravných položek) a bankovní regulatoriky (výpočet kapitálové přiměřenosti, stresové testování, vývoj predikčních modelů, atd.). Ano, po škole se začíná na nějakých 28 hrubého, ale za tři roky se šikovný absolvent může dostat na 45 i 50 hrubého měsíčně a za 6-8 let klidně třeba na 90 až 120. Ujišťuji vás ale, že je to vykoupeno obrovským stresem a ne moc lidí to vydrží. Čímž nechci říci, že ve školství je pohoda. Ten stres je ale úplně jiného typu. Já když učím, tak jsem fyzicky vyčerpán, ale v manažerské profesi řeším stovky věcí denně, a ne všechno se daří tak, jak by člověk chtěl. Pokud člověka nebaví ta práce sama o sobě, tak nemá šanci vydržet.