Finové našli recept na propagandu. Těží ze vzdělání místo vyvracení fám

Magazín Foreign Policy (FP) přinesl minulý týden obsáhlý materiál zabývající se otázkou, proč se Finsku daří odolávat propagandě a fake news, tedy zcela smyšleným či notně překrouceným zprávám. Finsko sází na vzdělání a „aktivní obranu“ místo úporného vyvracení falešných zpráv. Reportáž přináší server iDNES.cz.

Jed Willard (twitter.com)

„Nejlepší reakcí není ani tak uvádění (nepravdivých) informací na pravou míru, jako spíše schopnost mít vlastní pozitivní narativ a držet se ho,“ cituje FP analytika, odborníka na veřejnou diplomacii a strategickou komunikaci Jeda Willarda, který pro finskou vládu sestavoval protidezinformační strategii

Co znamená onen pozitivní narativ? Dezinformacím rozleptávajícím důvěru lidí ve státní instituce se daří tím hůře, čím se dané zemi daří lépe. A Finsku se daří, v nejrůznějších žebříčcích kvality života, odolnosti korupci a podobně se pravidelně umísťuje v absolutní špičce.

Finský vzdělávací systém mnohem méně než ten český sází na memorování dat a testování vědomostí. Známkování je výjimkou, prakticky neexistují domácí úkoly, během výuky je hodně přestávek, učitelé jsou na univerzitách vybíráni z těch nejlepších a školství dbá, aby nebyli přetěžováni.

Česká praxe je odlišná. Výrazněji rozvinuté je pouze vyvracení nepravdivých zpráv. A na frontě, kde Finsko je velmi činorodé, Česká republika nevyvíjí aktivitu v zásadě žádnou. Školství dlouhodobě čelí kritice, že stále do značné míry u žáků vynucuje „biflování“ a encyklopedické znalosti namísto rozvíjení schopností jako kritické myšlení, interpretace informací či mediální gramotnost.

V Česku také celkově schází onen „pozitivní narativ“, se kterým politici ve Finsku poměrně aktivně pracují. Tedy důraz na skutečnost, že země přes veškeré negativní jevy jako celek prosperuje, snaha vnést do veřejného prostoru více pozitivních témat.


Celý text naleznete zde