EDUin: Reforma financování škol je žádoucí, ale návrh ministerstva školství vzbuzuje pochybnosti

Po letech diskusí vláda i parlament schválili novelu školského zákona, která obsahuje také reformu financování mateřských, základních a středních škol. Jejím cílem je změnit současný stav, kdy krajské normativy vytvářejí prostředí nerovnosti významného charakteru. Samotná snaha napravit tento stav je potřebná, nicméně zveřejněný návrh modelu změny financování, který dnes schválil senát, poukazuje na trvalý nedostatek při rozhodování o zásadních změnách ve vzdělávání: nahodilost. Nový model by měl platit od roku 2018.


Dosavadní systém financování tzv. na hlavu, kdy škola získávala peníze za každého přijatého žáka, se má podle nového modelu změnit na financování dle optimální naplněnosti třídy. Ministerstvo školství u většiny škol v oblasti tzv. regionálního školství, tedy běžné mateřské, základní, střední školy a konzervatoře (s výjimkou základních uměleckých škol a vyšších odborných škol) určí tzv. PHmax, což má být maximální rozsah vzdělávání na dané škole.

Školy mají ministerstvu posílat své odhady maximálního rozsahu vzdělávání a ministerstvo je buď schválí, nebo maximální rozsah upraví. Učiní tak na základě „názoru, že jde o stav umožňující poskytování vzdělávání a školských služeb v potřebné (resp. ve státem žádané) kvalitě, a že jeho další zvýšení již k růstu kvality nepřispívá natolik významným způsobem, aby to odůvodnilo zvýšené nároky na výdaje státního rozpočtu“ (citace z materiálu MŠMT).

Citovaný materiál zároveň upozorňuje, že nový model byl předkládán profesním asociacím k vyjádření a dodatečné připomínky byly zapracovány. Podle MŠMT byl model financování pilotován tak, že asociace zastupující různé typy škol modelovaly změněné schéma financování v konkrétních případech. Studie, která by odůvodňovala nastavení parametru PHmax, však k dispozici není.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Názor je z podstaty věci nestabilní a je možné jej velmi rychle změnit. Postavit hlavní parametr změny financování na současném názoru ministerstva o naplňování kvality vzdělávání jednotlivými školami rozhodně není v souladu s požadavkem na tzv. evidence based policy, tedy vzdělávací politiku postavenou na ověřených datech a empirii. Není ani jasné, do jaké míry byly brány v potaz dlouhodobé záměry vzdělávání, jak celostátní, tak krajské. “


Zdroj: Tisková zpráva EDUin