Dvě zkušené učitelky matematiky Eva Adamová a Jitka Koubová se v diskusi k textu „Milan Hejný: Nechceme vychovávat matematiky ale kvalitní občany“ přou o kvalitu učebnic matematiky a smysl a použitelnost Hejného metody. Jejich polemika je zajímavá a může být inspirativní, přinášíme ji tedy jako samostatný text.
Eva Adamová
Víte on má pan profesor Hejný tak trošku problém. Obává se, že žáci, kteří projdou základkovou matematiku s jeho metodou, budou mít se středoškolskou matematikou potíže, pokud se mu ji ovšem nepodaří na SŠ prosadit, což ovšem obnáší vypracování kvalitních učebnic, na nichž se ale ještě ani nezačalo pracovat. A i když by ji prosadil, tak se obává, že budou mít problém s maturitou.
Sleduji dění kolem učebnic h-mat delší dobu. Učebnice pro 1. stupeň jsou zpracované dobře, ono se také na hraní s čísly dá vymyslet ledacos. Jenže sami autoři při masovém náběhu na tuto metodu zjistili, že učebnici pro 5. ročník udělali velmi obtížnou a že ani nejschopnější třetina dětí ji nezvládá. O tom, co se děje s tou nejméně schopnou třetinou dětí už od třetí třídy, se raději ani nebudu rozepisovat, protože bych se rozčílila. Koneckonců už tento problém s páťáckými učebnicemi může poukazovat na to, že ani tato metoda není zázračná a že děti se nenaučily to, co autoři předpokládali a co by měli v dalším postupu zvládat.
Učebnice pro 6. ročník ještě ujde, učebnice pro 7. Ročník už věru není nic moc a je patrné, že je šitá horkou jehlou a že autorům dochází šťáva. On je totiž, jak metoda postupuje, značně tlačí čas. Jsem tedy zvědavá na učebnice pro další ročníky, kde končí počty a začíná matematika a je mi trošku líto dětí na 2. stupni, které jsou vyloženě v pozici pokusných králíků.
Jitka Koubová
Tak tentokrát s Vámi paní Adamová ale vůbec nesouhlasím. Mohu se Vás zeptat, vy jste matikářka ?
Eva Adamová
Kdo z nás má paní Koubová pravdu, ukáže čas.
A ptáte-li se, ano jsem matikářka a učím matematiku na 2. stupni třicet let. A mohu Vás skutečně ujistit, že učebnice h-mat pro 2. stupeň ani zdaleka nedosahují kvalit učebnic h-mat pro 1. stupeň. Učebnice pro 1. stupeň začaly vycházet v roce 2007 a připravovaly se dlouhá léta předtím. Učebnice pro 2. stupeň začaly vycházet v roce 2015 a učitelé v současnosti mají k dispozici díly A-D, díly E, F ještě nejsou zpracované a už v tom vidím problém. V životě bych se nepustila do výuky matematiky na 2. stupni podle sady učebnic, kterou nemám celou k dispozici, abych mohla posoudit jejich obsah, návaznost učiva a kvalitu zpracování. Je to problém už u učebnic klasických, od kterých učitel zhruba ví, co očekávat, u těchto netradičních učebnic je to riskantní krok do prázdna.
Mohu Vás ujistit, že na trhu je takové množství solidních učebnic a dobrých pracovních sešitů, že každý slušný matikář na 2. stupni je z nich schopný poskládat materiály na vyvození učiva na daleko lepší úrovni než je to h-mat učebnicích. A hlavně tady někdo zase nezačněte argumentovat tím, že výuka matematiky na 2. stupni není kvalitní, což ukazují maturity. Maturity ukazují pouze to, že celá řada přijatých žáků na SŠ (na základce čtverkařů) středoškolskou matematiku nezvládá, což se ovšem podle jejich výsledků na základní škole dalo očekávat. A mohu Vás ujistit, že ani hejného metoda na tom nic nezmění.
Zároveň se přiznám, že kdybych učila na 1. stupni, pravděpodobně bych sadu učebnic H-mat využívala, nikoliv však striktně, ale výběrově, a to s žáky, kterým by to vyhovovalo. Např. si nedovedu představit, že by mohlo talentovaného žáka, který sčítání do deseti zvládal ve třech letech a v první třídě sčítá zpaměti čísla do milionu a zpaměti násobí trojciferná čísla, mohlo zaujmout krokování. A mohu Vás ujistit, že na mnoha školách s Hejného matematikou je to po nich vyžadováno a tito žáci jsou spíše brzděni než rozvíjeni. Hejného metoda prostě není samospasitelná, jak se to bohužel snaží někteří prezentovat. On na to v minulosti poukazoval i sám Hejný, jen od tohoto názoru v poslední době buď ustupuje, anebo je tu ta možnost, že novináři z jeho vystoupení vybírají jiné zajímavější špeky pro pobavení veřejnosti, třeba drsné vtipy o učitelkách. Ale to už je jiná kapitola.
Jitka Koubová
Děkuji za odpověď paní Adamová. Já podle učebnic Hejného učím. Učím v šestém ročníku, ale vím, jak bude vypadat výuka dále, protože jezdím na letní školy, kam jezdí učitelé, kteří učebnice pilotují. Je to na dlouhou debatu, ale zásadní je v této metodě učitel a to, jak se k výuce postaví. Učila jsem loni páťáky a 9 z 30 odešlo na víceleté gymnázium. Oni totiž žáci myslí - jsou k tomu vedeni. Využívají metodu pokus omyl. Zkouší a zkouší. A také mám dceru - páťačku, která je vedena klasicky a zkoušet se učí až teď, když ji předkládám Hejného úlohy doma. Také mám zároveň deváťáky, které si vedu od šestky. Spočítala jsem s nimi kupu rovnic i soustav, ale rovnice 2,5x = x při ilustračních testech nanečisto jim vyrazila dech ! Šesťáci byli okamžitě hotovi. Moje dcera - gymnazistka 9.ročník (z matematiky za 1) ji také nevyřešila. Proč? Protože se takto rovnice moc v učebnicích nevyskytuje, nebo zapomněli, nebo...? Nenapadne je zkusmo si dosadit, nepřemýšlí ... Mám toho hodně na srdci, ale to bych tady byla dlouho. Kolikrát mě šesťáci zaskočí svým netradičním (někdy naprosto jednoduchým) řešením, ve kterém hledáme složitosti. Není to metoda pro každého, učitel ji musí fandit a věřit a hlavně se držet principů pana Hejného. Bez toho to nejde. Učit klasicky Hejného metodu je špatné a kontraproduktivní. Pilotní žáci jsou letos již v prvních ročnících na SŠ a jsou spíše napřed, než pozadu. A ještě jeden příklad uvedu. Mám v šestce propadlíka z loňska a letos mu vychází trojka - chytl se! Není to matematika jen pro chytré, napopak, je velmi individualizovaná a praktická a názorná.
P.S. Klasicky jsem učila také pěknou řádku let...
Dvě zkušené „matikářky“ se přou o Hejného metodu
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
15 komentářů:
Pane Bože, nic proti kolegyním, ale to hodláte recyklovat polovinu diskusí do článků? Samostatné články, kde se vyjadřují matematikové nebo osoby s matematikou pracující přitom odmítáte vydat.
A více najdete na TN.cz.
Taky se mi ta recyklace nikterak nezamlouvá. Kdo měl zájem si diskuzi přečíst celou, tak klidně mohl, a také se do ním mohl zapojit, což také někteří učinili.
Takto se zase nejedná o nic jiného, než o pár názorů vytržených ze souvislostí celé diskuze.
Ale má to šťávu! Příspěvek je ukázkou kvalitní novinářské práce. Do nekonečna recyklovaná bitva expertů.
Promiňte, kolegyně, již jsem si vypláchl ústa. Předem se omlouvám.
O této metodě, stejně jako o mnoha dalších věcech ve školství, je nutné diskutovat. Obávám se ale, že se nedá diskutovat tak, jak to děláme my, tedy že něco komentujeme.
Pokud chceme k něčemu dospět, musíme se sejít, mít dostatek času, něco si ukázat a navzájem vysvětlit. Ve virtuálním prostoru (a tím komentáře k různým článkům jsou) těžko dospějeme k rozumným závěrům. Zvláště v tak složitých otázkách jako je výuka žáků.
Já si hlavně myslím, že abychom mohli opravdu smysluplně diskutovat, potřebovali bychom k tomu mít podklady. Relevantní, hodnověrný pedagogický výzkum. Tvrdá data.
Takhle je to pořád - bez urážky prosím - diskuse vyznavačů náboženství, agnostiků a váhající většiny.
Všimněte si, že v drtivé většině se debata sklouzne k srážce zanícených vyznavačů versus kritiků, stavějících většinou na vlastní negativní zkušenosti.
I tenhle uměle vytvořený článek je založen na tomhle umělém konfliktu.
A rád bych, aby nezapadla ještě jedna mimoděk zmíněná informace.
Jak je možné, že otázky z přijímačkového testu jsou konstruovány tak, že absolventi Hejného matematiky se s podobnými úlohami už setkali, zatímco ti ostatní nikoliv?
Je to pravda: tvrdá data, to je opravdu potřeba. Ve školství ta tvrdá data velmi často chybí, a proto často jen zkoušíme. A i když to vypadá, vzdělávání snese všechno, není tomu tak.
Oprava: A i když to vypadá, ŽE vzdělávání snese všechno, není tomu tak.
"Jak je možné, že otázky z přijímačkového testu jsou konstruovány tak, že absolventi Hejného matematiky se s podobnými úlohami už setkali, zatímco ti ostatní nikoliv?"
Oni se s těmi úlohami (šípkové grafy, krychlová tělesa) samozřejmě setkali už i žáci ze tříd, kde se vyučuje klasickou metodou. Jenomže v Hejného učebnicích se tyto úlohy opakují neustále pořád dokola a žáci je mají nadrilovány.
Tak já nevím, jestli je úplně normální z výňatku diskuse dělat článek bez našeho souhlasu tedy... Diskusi si mohl kdo měl zájem přečíst.
Vítejte na Komárkových listech.
Paní Koubová, výměna argumentů mezi Vámi a paní Adamovou je zajímavá, podle čtenosti "článku" také skutečně čtenáře ČŠ oslovila. Je to jedna z podstatných věcí, které má ČŠ dělat - zprostředkovat zkušenosti učitelů. Jistě, diskusi si mohl každý přečíst, nikoli každý to ale dělá, samostatný text má přece jen silnější postavení. Máte pravdu - správné je požádat o souhlas s publikací diskusního příspěvku jako samostatného textu. Téměř vždy to také dělám. V tomto případě, prosím přijměte jako omluvu, že jde o diskusi dvou účastníků, ale především, že v těchto dnech provozuji ČŠ v poněkud improvizovaných podmínkách v rámci své dovolené :-). Děkuji! Hezký den!
Škola základ života?
Motivace je důležitá k tomu, aby se v člověku povzbudila síla dospět k vůli a výkonu. Nelze ji zanedbávat ani přeceňovat, což se myslím v případě Hejného metody výuky matematiky někdy děje i ze strany MŠMT. Škola je mimo jiné / především příprava pro vstup do praktického života, který někdy připomíná džungli v níž se na nějakou konstruktivistickou motivaci příliš nehledí. Viz třeba džungle kolem vzdělávacích programů, kariérního řádu a platů učitelů...
Naskýtá se tu myslím jedna otázka. Proč MŠMT, které tu školní džungli spravuje a propaguje přitom Hejného metodu, nejedná s učiteli podle jejích zásad?
J.Týř
PS: Obávám se, že kdybych založil třeba konstruktivisticko motivační boxerský klub, nebylo by automaticky zaručeno, že jeho členové nedostanou do nosu od "klasicky" cvičených boxerů, pokud by se u nich začal projevovat "syndrom skleníkových květinek" ...
Když se zde v článku citovali lidé z diskuze na Facebooku na téma Pedagogická komora, také se jich nikdo nezeptal... Není pravá novinářská práce psát články, ne jen přebírat cizí články a cizí komentáře?
Pane Sárközi, většina textů na ČŠ je převzatá. Patrně jste si toho všimnul a všimnul jste si i toho, že ČŠ takto funguje dlouhé roky. Chce přinášet co nejkomplexnější informace a názory o školství a být prostorem pro diskusi. Patří k tomu i upozornění na důležité, zajímavé diskuse například na sociálních sítích. Dělám to minimálně, ale zrovna diskuse k pedagogické komoře byla relativně věcná a sevřená. V případě, že jsem publikoval diskusi cca deseti lidí, neptal jsem se jich. Děkuji! Hezký den!
Okomentovat