Vedení gymnázia v Mladé Boleslavi by rádo zavedlo výuku některých vybraných předmětů v angličtině, byl by to významný posun ve výuce cizích jazyků, jejichž znalost dnes požadují velké firmy téměř u všech nabízených pozic. Státních středních škol s dvoujazyčnou výukou přibývá, stále jsou ale spíš výjimečné. Na kvalitnější výuku jazyků tlačí středočeské firmy. Reportáž přináší MF DNES.
 |
| Gymnázium Mladá Boleslav |
„Firmy budou stále víc tlačit na to, aby absolventi uměli perfektně cizí jazyk. Stávající učitelé na to nejsou připraveni, jsou to odborníci na svůj předmět, ale ne vždy jsou tak dobře jazykově vybaveni. Umějí anglicky, ale ne odborně,“ říká místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES
26 komentářů:
ano,i u pozice vrátného byla požadována ingliš fluently a když jsem se té dívčiny v agentuře ptal, k čemu že to,tak se hluboce zamyslela a prohlásila, že občas se stane,že přijede kamion z rumunska či turecka,tak aby se s tím kamioňákem ten vrátný domluvil
Nejlépe by bylo učit i češtinu v angličtině.
Můžeme tlačit,musíme ale mít lidi - učitele i rozumějící žáky.
Inu, toť dilema - angličtinář nemůže učit to, na co nemá odbornost ani česky, a inženýr s patřičným jazykovým vybavením vám na školu za mizerný peníz nepůjde. Surprise, surprise.
No angličtinářů produkují VŠ hodně, tak je šoupneme učit matematiku. Těch bude nedostatek.
Vždyť podle některých salónních odborníků učit může každý.
Učit může každý, kdo to dovede, přičemž to, zda to dovede, mnohdy není dáno tím, jaký nebo zda vůbec má titul.
Nejlépe by bylo učit matematiku v angličtině a ejhle, dva maturitní předměty jednou ranou. Ušetřilo by to hodinové dotace a bůhví co ještě. Tomu říkám efikace, ekonomické myšlení a efektiuní těžení lidských zdrojů.
Na některých gymnáziích si to dokáži ještě představit, ale na učilištích a ostatních SŠ?
Na takových ZŠ při plném uplatnění inkluze po českém způsobu to bude zvláště výživné. Ono vzdělávat žáka s mentálním postižením, PAS, těžce smyslově postižené jedince asi moc nepůjde. Z 95% je výstřel do tmy.
No a další problém je s učebnicemi. Dcera mé kolegyně absolvovala takovouto výuku na jazykovém gymnáziu - dějepis ve francouzštině. Používali francouzské učebnice dějepisu, které se ovšem podrobně zabývají hlavně francouzskými dějinami, a když se pak děvče hlásilo na VŠ na obor francouzština - dějepis, nedalo přijímačky z dějepisu, protože o českých dějinách a dějinách středoevropského prostoru nevědělo ani zbla.
No a do přírodovědných předmětů bych jazyky netahala vůbec, protože studenti mají problém pochopit učivo M, F, a Ch v rodném jazyce.
No ale světe div se, ono se CLIL metoda opravdu cpe už i na základky. Pravdou však je to, co říká jeden můj kolega: "Napřed budete muset děťátka umět něco jiného a až potom druhotně k tomu budete potřebovat pracovat na počítačích a ovládat cizí jazyk, čistě jazykovými schopnostmi se bude živit málokdo z vás."
Firmy tlačí? Co kdyby sáhly do šrajtofle?
Ona by ta lepší výuka jazyků měla probíhat především v hodinách jazyků. Jenže výuka jazyků na 1. stupni a na dost školách i na 2. stupni, kde si troufá učit jazyky kdekdo, je asi opravdu dost mizerná. Netřeba uplákat nad nedostatkem kantorů pro výuku jiných předmětů v angličtině, když nemáme na základkách aprobované učitele ani na tu základní angličtinu.
Jen ukázka z nejbližšího okolí:
Na naší škole: Angličtina: 1. stupeň - nekvalifikovaná družinářka, 2. stupeň - dva učitelé 1. stupně, z nichž pouze jeden má dodělanou angličtinu, ale pouze pro 1. stupeň. Němčina: vyučováno nekvalifikovaně
1. sousední škola: Angličtina: donedávna dvě přeučené ruštinářky, nyní už je situace lepší
2. sousední škola: Angličtina: dokonce jedna 70 letá důchodkyně družinářka.
Jak to potom má vypadat.
Jako jedna z mnoha nabízených možností, která samozřejmě není pro všechny, je bilingvní vyučování výbornou příležitostí, jak otevřít dětem cestu do světa. Učím na anglické sekci gymnázia; v tomto roce jsme slavili čtvrtstoletí existence. Mám výborné kolegy, kteří vyučují své předměty bez problémů v angličtině, prošli ovšem tvrdou prací na sobě samých. A studenty, kteří zvládají výuku přírodovědných předmětů v angličtině. Zvládají veškeré učivo, které se učí na české sekci, takže například výuka českého dějepisu je samozřejmostí. V posledním ročníku pak vybírají semináře z předmětů, které je zajímají a ve kterých se vyučuje anglicky, ale i česky, to proto, aby studenti zvládli i českou teminologii.
Myslím si ovšem, že tento typ výuky je vhodný spíše pro gymnázia (jak se i vysloveně v příspěvku uvádí). Pokud vím, ZŠ spíše nabízejí rošířenou výuku jazyků, což mi přijde rozumnější.
roztomile přihlouplé jazykové blouznění v česku neboli properte se pedagogové,didaktici,metodici,na 1. stupni nemá cizí jazyk vůbec co pohledávat,v sedmé a osmé třídě rozdělit žáky podle prospěchu,jedničkáři a dvojkaři intenzivní korz a ostatní seznamovací kurz,v deváté umožnit těm slabším zintenzivnění a těm výborným základy druhého jazyka,na gymplu pak stačí pouze dva roky angličtiny a po dvou letech dalších dvou jazyků,jeden povinně a jeden nepovinně,maturitu zz cizího jazyka zrušit,na středních školách stačí dvouletý kurz profesní angličtiny (ne šekspýr ale popis motoru),systém to chce vážení,systém
učit celý předmět jest smozřejmě pitomost,bohatě stačí,když se v hodinách příslušných jazyků odučila jejich literatura,historie a dějepis
Laimes, neplácejte nesmysly, dvouletý kurs profesní angličtiny je dobrý tak na čtení manuálů.
Souhlasím s laimesem, učit se povinně anglicky 11 let do maturity, jsou společensky vyhozené peníze.
ygrain a co si myslíš že automechanik v servisu potřebuje? čejkspíra?
A proč by si skladník ve šroubárně nemohl přečíst Vergilia v originále? Nebylo už to tady?
Čtení manuálů je základ ve všech profesích, bohužel čím dál častěji převažuje u absolventů názor "Všechno vím, všechno znám". A pak z hrůzou zjistí, že jejich ingliš je dobrá asi tak na kecání při kafíčku nebo maximálně plkání přes fejs (a to ještě jen se smajlíky). Zrovna nedávno jeden takový při zapojení kabeláže nějak popletl "great" a "grey".
laimes, zlato, my si tykáme? odkdy?
"čekspíra" si strčte někam,tím se zabývají možná tak na elitních gymnáziích. Naprostá většina žáků má po základce problém domluvit se v základních situacích, natož aby pochopili, co po nich zákazník chce, nebo co mají říct oni jemu. Telefonní seznam technických termínů je nespasí, potřebují být schopni se plynně vyjadřovat ústně i písemně a rozumět čtenému i slyšenému, a to bez důkladného tréninku nelze. Technická angličtina tohle neposkytne.
30. března 2017 11:12
Tedy aspoň B2. Na další rozvoj českého školství je třeba ne 4% HDP, ale nejméně 6%. JInak je naše debata bezpředmětná, protože ani ne za průměrný plat v ČR se do školství žádný mladý schopný učitel/učitelka nepodívá. A kariérní řád? Neskutečný paskvil.
Už jsme zde o tom mluvili: děti se většinou učí dobře samy z her, filmů, písniček. Důkladný trénink bez možnosti poslouchat, psát a mluvit v reálných situacích stejně moc dobře většinu lidí cizímu jazyku nenaučí. Potvrzuji to i sama na sobě: na gymnáziu jsme měli velmi bohémského učitele, poslouchali jsme hlavně písničky a diskutovali (česky :)), přesto nebo právě proto nás výuka velmi inspirovala a několik z nás se angličtině profesně věnují. Na VŠ jsem se také nenaučila, jela jsem na rok pracovat do Anglie, po návratu už mě bavilo věnovat se důkladnému tréninku, protože už jsem to z velké části uměla z praxe :)
Takže i u výuky jazyků vidím jako nejefektivnější metodu vnitřní motivaci a svobodnou volbu svých vlastních metod...
Já mám na ZŠ problém s velkými skupinami - tam pak je těžké udělat důkladný trénink pro několik různých úrovní najednou. Přesto většina dětí umí anglicky docela slušně, někteří opravdu výborně - vyjadřovat se, rozumí, píší. Ale těm, kteří se doma sami neučí pomocí her, filmů, písní atd, školní výuka bohužel moc nepomůže, alespoň ne ve skupině až 25 žáků.
"děti se většinou učí dobře samy z her, filmů, písniček"
Já bych to formulovala jinak: ty děti, které se věnují hrám a filmům v angličtině, se většinou učí dobře. Zbytek nic moc a rozhodně se nedá říct, že většina mluví anglicky dobře.
25 žáků na skupinu je samozřejmě obludnost, ale něco se z toho vytěžit dá, daleko větší problém je nedostatek kvalitních angličtinářů.
děti se většinou učí dobře samy z her, filmů, písniček. Důkladný trénink bez možnosti poslouchat, psát a mluvit v reálných situacích stejně moc dobře většinu lidí cizímu jazyku nenaučí.
Děti se především MUSÍ učit samy a doma.
Nikdo soudný si přece nemůže myslet, že jakýkoliv cizí jazyk se dá naučit za 2 x 45 minut týdně. Kolikrát za hodinu může žák promluvit?
A jak se naučí nepravidelná slovesa? Drilem nebo častou praxí, jinak ne. (Dobrá, existují sugestopedické a jiné metody, ale to je jen třešinka.)
Ani v malých skupinách kolem 15 žáků to není žádná výhra a v 25 je to jen poloviční až třetinová efektivita, v závislosti na žácích.
A osoba učitele je u cizích jazyků snad ještě důležitější nežli třeba ve fyzice.
"těm školní výuka bohužel moc nepomůže, alespoň ne ve skupině až 25 žáků. "
A proč je lépe nemotivujete? Když si s nimi promluvíte, určitě se to zlepší.
ygrain ,tys nikdy žádný jazyk neučil,viď?
laimes, jestli mě chtěli pobavit, tak se jim to povedlo.
Okomentovat