K poměru mezi počtem hodin matematiky a přírodních věd a úspěšností žáků v mezinárodním šetření TIMSS se vrací deník Právo. Připomíná, že čeští žáci mají silně podprůměrný počet hodin matematiky a přírodních věd, ale dosahují průměrných výsledků.
„Překvapivé jsou velké rozdíly v počtu hodin mezi zeměmi u obou předmětů. Česká republika má podprůměrný počet hodin matematiky a téměř nejnižší počet hodin přírodovědy,“ uvedla Česká školní inspekce k průzkumu. Výsledky českých žáků v testech jsou však nečekaně příznivé. V matematice se zdejší čtvrťáci umístili lehce nad průměrem s umístěním na 18. pozici. Podle výpovědí ředitelů se přitom matematice ve škole věnují v průměru jen 125 hodin ročně. Portugalští žáci sedí nad matematikou ve školách 275 hodin ročně, jenže v testech na tom nejsou o tolik lépe než ti čeští. Výsledky v testech jim dávají desátou pozici. V Itálii se učí matematiku 230 hodin za rok, ale s výsledky jsou tamní žáci až na osmé pozici od konce.
Zajímavé jsou i statistiky týkající se přírodovědných oborů. Co do počtu hodin zaměřených na biologii, chemii či fyziku je na tom ČR na štíru. Čtvrťáci se těmito předměty zabývají kolem 40 hodin ročně. Méně času na jejich výuku mají už jen v Severním Irsku a v Irsku. Jenže podobně jako v matematice mají i v přírodovědě čeští žáci nadprůměrné výsledky, s nimiž se řadí mezi země jako Norsko, Anglie, Bulharsko, Chorvatsko, Německo a zmíněné Irsko. Naopak ve Španělsku tráví děti nad přírodovědnými obory 125 hodin ročně, ale výsledky v testech je řadí až na desáté místo od konce.
Celý text naleznete v dnešním vydání deníku Právo
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
10 komentářů:
Zřejmě proškolit učitele matematiky, aby připravovali naše žáky hůř, ať to sedí v testech.
Jinak nevím. 10 testů, 10 expertů na školství a máme 100 různých výsledků, většina mimo a špinících učitele.
Fakt už nevím, jestli mám těm statistikám věřit. Jistě těch 275 hodin matematiky můžeme učitelům v Portugalsku jen závidět, bylo by to 6,5 hodiny týdně. Ale zase těch 125 hodin u nás je pitomost. Znamenalo by to totiž jen 3,5 hodiny týdně a na většině našich prvních stupňů se matematika učí 5 hodin týdně, výjimečně v některém z ročníků 4.
No, nic moc. Nevím, jak ovlivňuje počet hodin výuky matematiky úspěšnost v podobných testech. Předpoklad, že nějak ano, je asi správný, i když by ho stálo za to otestovat, ale jak moc je ovlivněna, to už je v této fázi čirá spekulace. Nota bene, když ty průměrné počty hodin jsou téměř jistě nesprávné.
Nicméně moc lichotivé pro vzdělávací systém ty výsledky nejsou a to i s poukazem na to, že na začátku vzdělávací dráhy máme výsledky mírně nadprůměrné a v průběhu SŠ studia se pak propadají do mírného podprůměru. Stále je to ale asi možné vysvětlit statisticky.
Na druhou stranu, já bych se netočil na nějakých průměrech. Daleko důležitější je vidět rozdělení těch výsledků a porovnání těch rozdělení s ostatními zeměmi, abychom viděli, jestli máme problém v tom, že nám chybí pár procent nejlepších, kteří to vytáhnou, nebo máme více těch nejhorších, kteří ten průměr stáhnou, nebo máme celkově tu populaci posunutou, nebo něco jiného. Pak se dají udělat přesné analýzy a zacílit tu případnou terapii přesně na problematická místa. Můj tip je ten, že se nám zvyšuje podíl těch velmi slabých, zatímoc podíl nejlepších bude stabilní. A to je problém vzdělávacího systému, který dnes bohužel umožňuje žákům lajdat, byť přírodní aktivisté to nazývají volností a svobodou - zřejmě s vidinou, že si vychovají vlastní následovníky. Ten potenciál se nerozvine sám a ty děti musí někdo vést. A ten, kdo je vede, musí za tímto účelem být vybaven určitými pravomocemi.
"...překvapivé jsou velké rozdíly v počtu hodin mezi zeměmi u obou předmětů. Česká republika má podprůměrný počet hodin matematiky a téměř nejnižší počet hodin přírodovědy,“ uvedla Česká školní inspekce k průzkumu. Výsledky českých žáků v testech jsou však nečekaně příznivé..."
To lze interpretovat různě:
a) toto zjištění prokazuje, že vliv učitelů na výsledky žáka je zanedbatelný, rozhodně však není přímo úměrný odučeným hodinám
b) naopak, naši geniální učitelé dokáží za minimum času s vysokou efektivitou připravit české žáky na adekvátní výsledky odpovídající giganticky neefektivnímu snažení učitelů v jiných zemích
c) naše geniální děti nepotřebují moderaci vzdělávání učiteli, vlastně si to tak trochu řídí samy
d) efekt ledovce: trvale je špička těch nejlepších vynořena, možná se trochu tu a tam zvětší, ale pákovým efektem roste ta masa nemotivovaných lajdáků pod hladinou.
Jsem bezradná, tady pomůže jen expert.
"Můj tip je ten, že se nám zvyšuje podíl těch velmi slabých, zatímoc podíl nejlepších bude stabilní. A to je problém vzdělávacího systému, který dnes bohužel umožňuje žákům lajdat, byť přírodní aktivisté to nazývají volností a svobodou - zřejmě s vidinou, že si vychovají vlastní následovníky. "
Dnešní systém dovolí žákům ukončit základní školu, přestože nemají zažitou ani násobilku.
Překvapivé jsou velké rozdíly v počtu hodin mezi zeměmi u obou předmětů. Česká republika má podprůměrný počet hodin matematiky a téměř nejnižší počet hodin přírodovědy
Nabízí se otázka, co dělají žáci ve zbytku času?
Něco nejspíš padne na vrub jazyka mateřského - čeština je přece jen trochu složitější jazyk, něco na cizí jazyky, dnes už dva - což obzvláště u inkludovaných žáků bude dozajista obrovským přínosem.
Ale co ten zbytek? Že by to "podceňované" humanitní vzdělávání?
Dají se někde získat zdrojová data?
(Přiznám se, že se mi nechce hledat.)
Nevidím žádný relevantní argument k podpoře názvu článku.
Je smutné, že v demokratickém státě se základní povinnou školní docházkou není možnost volby vybrat si školu např. soukromou, zaměřenou více na individualitu žáka a komunitního rázu. Jako kdyby soukromé jazykové střední školy rozvrátili školství? Je to přece úplný nesmysl, když škola (ať už soukromá) plní RVP, tak ať jí stát podporuje a neháže jí klacky pod nohy. Když RVP neplní, ať ji zavře. RVP neplní ještě velké množství základek, ale stát s tím nic nedělá, i když se to ví. A v dnešní digitální době potřebujeme děti připravit na úplně jinou budoucnost, než připravovali nás před 30ti lety. A jestli stát zaspal, ať to nechá na soukromých školách plných energie a né vyhořelých učitelů. Státní školy z toho můžou čerpat a tím urychlit plánovanou reformu školství (jestli tedy vůbec je nějaká plánovaná nebo to jsou jen zase řeči...)
"Státní školy z toho můžou čerpat"
Nemůžou, protože pracují v jiných podmínkách. Např. nemohou slibovat malé třídy.
Myslím, že pokud budou stále častěji vznikat podobné "úvahy", vyvolá to vcelku logickou reakci. Diskusi o novelizaci školského zákona v tom smyslu, aby byl uzákoněn vznik soukromých základních i středních škol, plně hrazených z prostředků rodičů/žáků.
Stát garantuje bezplatné základní a střední vzdělání. Ale negarantuje příspěvek soukromým školám. Rodič pak bude mít zcela svobodnou volbu.
Osobně bych dával přednost vytváření tlaku na vedení resortu s cílem zkvalitnit veřejné školství. Ale tento názor nemohu nikomu vnucovat.
Je dobré si uvědomit, že to není "ten stát" a "my rodiče", ale "náš stát" a naše společná budoucnost v něm.
A propos, které znalosti základních škol nebudou v té budoucí digitální době potřeba a které naopak budou?
Okomentovat