Bořivoj Brdička: Různost je obtížná. Současný vývoj směřuje spíše k prohlubování rozdílů a růstu nenávisti

pondělí 6. března 2017 ·

Jenny Mackness je anglická konzultantka a výzkumnice pracující na poli vzdělávacích technologií se zaměřením na sociální sítě, pracuje pro několik univerzit (např. Oxford). Nedávno publikovala zajímavou analýzu zkoumající důvody, proč snadné spojení lidí k zjednodušení vzájemného pochopení nevede. Zdá se, že současný vývoj směřuje spíše opačným směrem – k prohlubování rozdílů a růstu nenávisti. Stojí za to se zamyslet nad jejím obsahem.

Jenny Mackness (linkedin.com)

Jenny Mackness se opírá o výsledky výzkumů, které zjišťují možnosti výukového využití sociálních sítí. Citované výzkumy (např. Kirschner nebo Gupta) se primárně orientují na vliv Facebooku a typicky konstatují, že zhoršuje soustředění při učení u většiny studentů. I přínos k růstu objemu celkového poznání (informální formy učení) je při dnes běžném způsobu interakce uživatelů této platformní společnosti neměřitelný.

Jenny Mackness ale sleduje ještě jiný zajímavý aspekt využívání sociálních sítí. Vede ke snižování různorodosti ve skupině komunikujících uživatelů. Zde se obrací především dobře známému nahlas pracujícímu duchovnímu otci konektivismu Stephenu Downesovi. Ten se různorodostí jako základní podmínkou existence funkčních poznávacích sítí zabývá opakovaně. Jenny Mackness zmiňuje termín „kaskádový jev“, tj. přebírání takových sdělení (nebo chování) ve skupině, která nám byla dříve cizí (napodobování), a cituje: „Snížit vliv negativních kaskádových jevů u plošných poznávacích procesů odehrávajících se prostřednictvím volně dostupných sítí lze jedním ze dvou mechanizmů: omezováním počtu dostupných nevhodných spojení nebo zvyšováním hustoty sítě pro jednotlivé subjekty.“

První přístup vede k filtrování a zákazům, druhý k posilování různorodosti kontaktů a z toho vyplývající větší šanci na pochopení názorů lidí s odlišnými zkušenostmi a jiným pohledem na svět.

Jenny Mackness se dále zamýšlí nad tím, co je různorodost, a připomíná, že ji nelze chápat jen jako rozdílnost na venek projevovaných názorů a chování, ale že je třeba si uvědomovat i rozdílnost vnitřní, tj. odlišné individuální vlastnosti lidí. To je záležitost, kterou ale již důvěrně známe a kterou řešíme v rámci individualizace, personalizace a inkluze. Celkem jednoznačně se tedy ukazuje, že různost je třeba podporovat.

Ten nejdůležitější důvod si Jenny nechala na závěr. Je spojen s pochopením fungování světa jako komplexního systému. Z problematiky, která je dnes již vlastně samostatným vědním oborem, vybírá jen to podstatné. Komplexní systém popisující lidskou společnost je obecně různorodý, adaptivní, heterogenní, asymetrický, nelineární, otevřený, nerovnovážný a nepředvídatelný. To znamená, že ho nelze úplně poznat ani řídit. Právě různorodost má pro funkčnost komplexního systému zásadní význam, protože jen odlišnosti generují obsah. Stejnost nic nového nepřináší.


Celý text naleznete zde

1 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
6. března 2017 v 16:55  

"To je záležitost, kterou ale již důvěrně známe a kterou řešíme v rámci individualizace, personalizace a inkluze. Celkem jednoznačně se tedy ukazuje, že různost je třeba podporovat."

Bezmyšlenkovitě? Bez otázek? Bezhlavě? Bezvýhradně? Bezmezně?

Vítejte v EU.