"Dívám se na to z hlediska osob, které přijímají služby. Mnoho lidí říká, samozřejmě, lidi přijdou o práci, ale mě spíš zajímá, že máme zdravotnictví, které řádně nefunguje, školství, které řádně nefunguje. A nyní vznikají technologie, které dokáží aktivně pracovat v zájmu pacientů, studentů, zákazníků. Takže nám to přinese řešení pro problémy zdravotnictví, školství, právního systému, a tak dále," řekl v besedě rozhlasové stanice BBC o dopadech robotiky a umělé inteligence na ekonomiku profesor Richard Susskind, přededa společnosti Počítače a právo a autor knihy Budoucnost profesí. Na besedu upozorňuje server Britské listy.
 |
| Richard Susskind (twitter.com) |
Richard Susskind: "Musíme si ujasnit, jak to bude časově. Dvacátá léta budou věkem nikoliv nezaměstnanosti, ale restrukturalizace zaměstnání. Budeme svědky toho, že mnoho profesně kvalifikovaných lidí - lékaři, právníci, účetní odborníci - získají novou kvalifikaci, aby se naučili budovat nové počítačové systémy. Takže ve dvacátých letech jednadvacátého století vznikne úplně nový průmysl, kdy lidé budou předávat své znalosti počítačovým systémům. Ve třicátých a čtyřicátých letech jednadvacátého století to pak bude už něco úplně jiného."
Calum Chase: "Předchozí kola automatizace nevyvolala dlouhodobou nezaměstnanost. Jenže teď je to jiné. Dosavadní kola automatizace byla totiž převážně jen mechanizací. Stroje nahradily sílu našich svalů. To nebylo příliš dobré pro koně, protože koně neměli nic jiného co nabídnout než sílu svalů. Teď ale přichází vlna kognitivní automatizace, kdy stroje budou dělat práci, kterou my nyní provádíme mozkem. A až převezmou tato zaměstnání, není úplně jasné, co budeme ještě mít co nabídnout. Částečně souhlasím s Richardem, že dvacátá léta jednadvacátého století nebudou dobou, kdy dojde k masivním vlnám nezaměstnanosti. I když si myslím, že v určitých sektorech ekonomiky toho budeme svědky. Například profesionální řidiči vozidel. Ti drtivou většinou přijdou o zaměstnání v důsledku vzniku samořídících automobilů. To je asi milion lidí v Británii, asi pět milionů lidí v USA. Není úplně jasné, jakou jinou práci budou moci dělat.
Celý text a odkaz na původní zdroj v angličtině naleznete zde
4 komentářů:
Ano. Poručíme větru dešti. Trochu mi to připomíná naivní sci-fi 70.let. To jsme se ve škole učili o termojaderné elektrátrně, která je už skoro hotova a podobně.
O umělé inteligenci se sní už od Čapka. Takže asi zůstanu v klidu. Prostý dělník to bude mít horší. Tam manipulátory už teď nahrazují lidi. Ale jak znám lidi, dpíš se dožijeme éry rozbíjení strojů, než ba se politici shodli na smysluplném řešení.
Asi bude mnohé jinak. Ale slibovat, že teď zavedem Školu 4.0. přesně šitou na Průmysl 4.0. a že se všichni skvěle uživí, že víme, jak na to - to je větší pitomost.
No, hlavně doufám, že jednou stroje nahradí podobné myslitele...
---
Co mi v těch úvahách nějak chybí, jsou ty dvě hnací síly současné společnosti - energie a prachy.
PS: Co řádně nefunguje ve školství? Jak by to mělo být?
Stroje nahradily sílu našich svalů. To nebylo příliš dobré pro koně, protože koně neměli nic jiného co nabídnout než sílu svalů. Teď ale přichází vlna kognitivní automatizace, kdy stroje budou dělat práci, kterou my nyní provádíme mozkem.
A teď mi řekněte, čím to je, že se mé děti těší už rok na letní koňský tábor? Že by koně měli přece jen co nabídnout? Čím to je, že lidi chodí na pěší výlety, jezdí na kole, když se dá jezdit autem? Budou lidi chtít jezdit v samořidících taxících, kde si nebudou mít s kým popovídat?
Takových předpovědí už bylo. Že televize vytlačí kina. Že technicky dokonalé nahrávky vytlačí živé koncerty. Že kanceláře budou bezpapírové. Že internet dokáže nahradit sociální kontakt. Fascinuje mě, jak Blisty na jedné straně hrají na soucit (skoro bych řekl až na první signální), když jde o migranty, bezdomovce, lidi v nouzi, a na druhé straně servíruje přetechnizované vidění světa, kde není místo pro lidský faktor.
Okomentovat