Zavední plošných státních přijímaček na střední školy mělo podle bývalého ministra školství Marcela Chládka „připravit o kšeft“ soukromé firmy, které testy školám nabízely. Ale třeba ředitel Scio – největšího soukromého poskytovatele testů - Ondřej Šteffl už tehdy prorokoval, že vyplašení rodiče pak rádi zaplatí za přípravu na státní přijímačky. A to se stalo. Reportáž přináší deník Právo.
Přípravné kurzy společnosti Scio pro jednotlivce začínají na 1950 korunách. Kurzy pro žáky přes internet se pohybují mezi 700 až 3000 korunami. Koupě ukázkových testů a cvičebnic vyjde na 400 až 850 korun.
„Proti předchozím letům je jen u naší společnosti zájem zvýšený o desítky procent, a to i v situaci, kdy se přípravě na přijímací zkoušky na SŠ začalo aktivně věnovat mnoho dalších soukromých subjektů,“ dodal. Odhaduje, že celková poptávka se zdvojnásobila.
Celý text naleznete zde
24 komentářů:
To je pěkné obrácení Ferdyše Pištory! Nejprve prodávám mizerné testy, a přitom současně kopu do konkurence, kterak je chabá. Pak se ukáže, že na konkurenci nestačím, tak začnu vzdělávat na testy konkurence. A neopomenu opakovat, že ty testy nejsou nic moc, vždyť přece vím o čem mluvím. Mlčeti zlato, OF!
Z pohledu žáků je situace lepší. Dříve OF prodával testy, které ovlivňovaly další kariéru žáka. Dnes prodává pouhý příslib zvětšení naděje žáka a jeho zákonného zástupce, že možná ve státních testech uspěje. Rodiče si tak kupují odpustek, že se na rozkvět potomka úplně nevykašlali. Ale co ti socioekonomicky znevýhodnění, pane OF?
A on snad někdo panu Zetkovi brání, aby si test OSP sestavil sám? Zas až takový problém by to nebyl.
Nevím, jak jiní učitelé matematiky, ale já odklon od SCIO testů k jinak postaveným testům CERMAT vítám. Řešení otevřených úloh a návrat konstrukční geometrie žákům jen a jen prospěje. Navíc byly SCIO testy čím dál tím víc odfláknuté.
Ačkoliv přijímačky na SŠ jako takové příliš ziskové nebyly, je to jen půlka pravdy. Bylo by fér dodat, že Scio prodávalo na tyto přijímačky přípravu rodičům, a ta už jistě zisková byla. A že budou státní testy pro Scio požehnáním díky přípravě, to říkal už OŠ před mnoha lety.
1/Děti, které se průběžně učí žádné doučování nepotřebují. Ti slabší si to budou muset uvědomit včas a chodit na doučování ve škole, které mají zadarmo a učitelé je snad už konečně budou mít zaplacení(jedno z mála inkluzivních plus).
2/Kdejaké gymnázium apod. má na svých stránkách testy z minulosti. Ti šikovní si je zadarmo stáhnou a počítají či řeší. Proč kupovat nějaké drahé pracovní sešity. Když si takto "oblítnete", několik střeních škol ve vašem kraji, máte materiálu až hanba.
Paní Karvaiová, promiňte, ale i dítě s výborným prospěchem přípravu na přijímačky v dnešní době bohužel potřebuje. Učí se totiž specifickému testovacímu jazyku, který třeba na prvním stupni ZŠ v běžné třídě nepotkají. Mám doma sbírku úloh pro přijímačky na osmiletá gymnázia z roku 1991 a typy úloh třeba z matematiky kopírovaly víceméně úlohy z učebnic. Dnešní testovací otázky jsou mnohem komplikovanější, dítě musí umět řešit úlohy "za roh", musí si uvědomit, na co přesně má odpovídat. V páté třídě se třeba děti učí číst graf - kolik přišlo návštěvníků do kina v pondělí a v pátek. U přijímaček ale otázka zní třeba tak, zda ve všední dny přišlo do kina více než dvakrát tolik lidí než o víkednu. To už je několik úkonů, které musí žák zvládnout a nakonec má vybrat (nikoliv napsat) správné znění odpovědi, což pro mnoho z nich je stejně matoucí, nebo't se tam pracuje se slovíčky. To mluvím jenom o matematice, u češtiny to je to samé, mnohem náročnější práce s textem, než se děti učí ve škole a poslat dítě bez přípravy na testy OSP, to nikdo z rodičů, které znám, prostě neudělá.
A nemají náhodou přijímačky vycházet z RVP? Tam to čtení grafů je? Přeci nemohou dát dětem do češtiny třeba najdi doplněk ve větě, když se bere až na druhém stupni. Pak jsou ty testy špatně. Já koukala na testy z gymplu tady nedaleko a zdálo se mi to celkem slušné.
Našla jsem staré testy, zrovna u češtiny je trošku komplikovanější napsat konkrétní příklad, protože otázky téměř výhradně vycházejíz textů a bez těch otázky pozbývají smysl. Zkusím jeden příklad:
" Na místech označených čísly (v následujícím textu o 23 řádcích - pozn. LO) chybí vždy právě jedno určité slovo. Z následující nabídky vyber vždy takové, které (pokud ho dáš do správného tvaru) na označené místo nepochybně patří. Tedy: k číslům v textu dopiš správná písmena z nabídky. Text musí dávat smysl. Pokud vše doplníš správně, jedno, nápadně nejarní slovo zbude."
Z nabídky slov vybírám namátkou: křesťnský (písm. F), postní (písm. J), pražma (písm. M), ryze, jenž...
Nabídka obsahuje 26 slov.
Nejde o to, že by chytří žáci textu nerozuměli, ale o způsob práce s ním, který do té doby poznali jen někteří z nich (třeba ti, jejichž učitelé si testy sehnali a s žáky je vypracují). Těm, který podobný typ testových otázek dosud nepoznali, může trvat mnohem déle pochopit, co mají dělat a pak přeskakovat z textu do nabídky slov, zjistit, které písmenko odpovídá jim vybranému slovu a pak to písmenko (nikoliv to správné slovo) doplnit do textu. Celý test z češtiny měl 44 otázek, samozřejmě i snadnějších než je tato a žáci na něj měli 60 minut. Připadá mi, že ti bez tréninku, jsou jasně v nevýhodě.
Podobné je to i u zadání DTMa DTAj a u "nových" přijímaček. Vždy se najdou lidé, kteří praví, že zadání úloh přeci vychází z katalogu a rvp. Není to tak. Zadání jsou chytáky, které se snaží nachytat, zcela zbytečně, děti při chybě, nikoli zjistit co umí.
Pak je ovšem špatně něco jiného.Ne přijímačky,ale testy pro ně vytvořené. pokud by testy vycházely (a to by teda měly!) z toho,co se ve školách běžně učí, nebyly by tzv. chytákové a nebyly by v nich takové ty "špílce", pak bych to neviděla tak zle. Kdo se podílel na tvorbě, že nezná práci škol? Nebo je to jako skoro se vším ve školství, že učitelů se nikdo nezeptá a vše vyrábí experti?
A kde jsou kritici z EDUinu?
Rozhodně nehoruju proti přijímačkám, jenom mi připadá nefér ve všeobjímajícím inkluzivním třeštění, že takto koncipované přijímačky jednoznačně zvýhodňují děti dobře vzdělaných a dobře situovaných rodičů. Ne děti, které jsou ochotné a schopné dobře pracovat, popř. dělat věci navíc. A MŠMT se tváří, že je takto všecko v pořádku a jsme s tím srozuměni. Nejde tedy o to, že nadané dítě úspěšné ve škole základní, má přiměřenou šanci dostat se na vybranou školu střední. Dnešní přijímačky jsou pro děti, jimž doma rodiče pomohou s přípravou, seženou na internetu a od známých testy, a/nebo je nakoupí, popř. zaplatí předpřijímačkové semináře či přijímačky nanečisto.
Mimochodem: Výše popsaná konkrétní úloha z češtiny byla z testů, které vytvářeli češtináři GJK v Praze, lehce modulovaná matematická úloha ze Scio testů. Jistou naději skýtaly jednotné přijímačky, ale školy si i nadále mohou v jakési nadstavbě k přijímačkám jednotným přidat i další "své" testy a tam už je to pak mimo režii Cermatu.
U deváťáků bych problém neviděla, ti se prostřednictvím učitelů se systémem testů seznamují a jsou na ně určitým způsobem připravováni. U páťáků problém popisovaný paní Ortovou je, a to z toho důvodu, že školy nestojí o to, aby jim nelepší žáci odcházeli, takže je na testy nepřipravují. Zase se to celé točí především kolem osmiletých gymnázií.
A koho asi zvýhodňují sciotesty na VŠ?
Je to celé průšvih, protože některé zvýhodňuje už matka příroda. Navrhuji tedy, aby se konaly i testy OSP, ale body z nich by se nepřičítaly ale odčítaly, když už rovné příležitosti, tak do všech důsledků. Jenom, aby nám pak někteří chytráci ze sebe při přijímačkových OSP testech nedělali debily.
Mě zaskočilo, že v přijímacích zkouškách pro páťáky jsou velmi zvýhodněné děti, které mají na prvním stupni Hejného matematiku. Viz test nanečisto 2017. Většina zadání příkladů děti znají z učebnic Hejného (pavučiny, krychlové stavby, specificky zadané úlohy se zlomky, osová souměrnost, řady, posloupnosti ...). Osobně se mi tato metoda velmi líbí, ale pro děti mající "klasiku" jsou některá zadání nová a neznámá. Zdá se mi to velmi nespravedlivé!
O odstínění vlivu prostředí a svým způsobem i vlivu rodinného původu se mluví vždycky po zveřejnění výsledků PISA. U nás je údajně jedna z největších korelací mezi vzděláním rodičů a školní úspěšnosti dítěte (bodejť), ale nemáte někdo informace o tom, jak tohle zmírňují v ostatních zemích? A je vůbec schůdné tuhle závislost zmírňovat?
Ve Spojených státech dokonce s nadsázkou, nebo bez, tvrdí, že výsledky testů vypovídají nejvíce ze všeho o tom, jak veliký mají rodiče dům.
Lze s tím, dle zkušeností kolegů, pracovat tak, že učitel dlouhodobě pracuje se žáky a jejich rodiči na vybudování a udržování motivace ke studiu.
No to jsou tedy ti učitelé jak obři Atlasové, na jejichž ramenou leží celá nebeská klenba. Klobouk dolů.
Já bych z těch přijímaček takovou vědu nedělala. Když dítě neuspěje a nedostane se na osmileté gymnázium, má jednu opravu v možnosti zkusit gymnázium šestileté, další opravu má v pokusu dostat se na čtyřleté, a když se nedostane ani tam, tak ho milerádi vezmou na nějaký jiný maturitní obor, bo mnohé zejí prázdnotou. No a kdyby ani to náhodou nevyšlo, dodělá si maturitu dálkově. A když se mu ani to nepodaří, no tak se tedy chudák bude muset konečně začít živit rukama.
A k tomu: "U nás je údajně jedna z největších korelací mezi vzděláním rodičů a školní úspěšnosti dítěte." Je potřeba si uvědomit vliv toho, že u nás ještě před 20 lety dospělo k VŠ vzdělání menší procento lidí než na západě a jsou to lidé opravdu chytří. Jejich děti jsou převážně také chytré a tak jsou schopné dosahovat lepších výsledků, než děti lidí bez VŠ vzdělání. A nyní bude docházet postupně ke sbližování se západem, vysokoškoláci nám v průměru hloupnou a jejich děti už nebudou nad ostatními tak vyčnívat. Nebojte my ten západ doženeme a možná i předeženeme.
Velikost domu bude korelovat s velikostí příjmu rodičů, velikost příjmu s jejich vzděláním, vzdělání s inteligencí, pracovitostí, zájmem o svět, zvídavostí, apod. Čili nevím, co je na tom divného, že výsledky testů korelují s velikostí domu. Já bych to očekával. Stejně jako korelaci se vzděláním rodičů. Ostatně IQ dětí a rodičů jsou korelované tak mezi 0.4 a 0.6, což je hodně. Navíc hraje svoji roli hodnotová orientace rodiny a výchova.
S velkostí domu rodičů tedy nekorelují primárně výsledky testů. Tento fakt spíše jen do určité míry potvrzuje, že jsou testy dělány dobře. S velikostí domu koreluje školní úspěšnost, i měřitelný úspěch v zaměstnání, velikost příjmu, sociální status, apod.
Nahánění méně kognitivně nadaných na ideologii "testy měří schopnost rodičů zaplatit si doučování", je proto hrubě manipulativní a nehodné seriózní diskuse.
Aha. Řekl byste, že inteligence, já nevím, třeba Donalda, koreluje s velikostí jeho příjmů?
Přeroubovaná a pustnoucí Česká škola?
Zelení fanatici bránili na Šumavě kácení uměle nasazených smrků zasažených kůrovcem tak dlouho, až zahynulo desítky tisíc stromů na stovkách hektarů lesa a krajina vyschla natolik, že zanikl původní pramen Vltavy. Ti, kteří to způsobili pak zfalšovali nový pramen Vltavy a předstíralo se, že se moc nestalo.
Opak je pravdou. Velké lesní plochy zanikly a i proklamativně chránění datlove tříprstí i tetřevi hlušci to odnesli.
Byli jsme svědky zločinu, který z přirozeného prostředí udělal fiktivní divočinu a někde i poušť. Způsobili to zelení fanatici, kteří patří spíš do blázince než na ministerstvo. Ochranou přírody není ničení lesa. Ochranu si zaslouží i živočich zvaný homo sapiens. Rozšiřování fiktivní divočiny bez lidí je nesmysl.
Zhruba toto řekl dnes pan prezident Zeman o zelených fanaticích v Sněmovně při jednání o novele zákona o ochraně přírody a o Šumavském národním parku. Podobné úvahy jsme tu, myslím, vyslovovali i v souvislosti s jakýmisi lysenkovskými experimenty s českým školstvím:
http://www.ceskaskola.cz/2016/09/dana-moree
Pane Komárku, zdá se mi, že Váš pokus přeroubovat Českou školu nese, zřejmě, první výsledky v tom, že diskutují ubývají, diskuse se tak nějak točí v kruhu a nejde k podstatě věcí. Myslíte, že se mýlím, když říkám, že diskuse na České škole pustne, nebo s tím budete něco dělat?
J.Týř
"Aha. Řekl byste, že inteligence, já nevím, třeba Donalda, koreluje s velikostí jeho příjmů?"
Aha. Tajný zase neví, co je to korelace. Nastudujte si to kolego. Začít můžete tím, kterak spočítati korelační koeficient na jednom pozorování.
Okomentovat