Už šestileté dívky si myslí, že být výrazná nebo nadaná není pro jejich pohlaví typické. A tyto vlastnosti většina z nich považuje za mužské. Vyplývá to z výzkumu amerických vědců z Princetonské univerzity a dvou dalších amerických univerzit. O výzkumu informoval britský deník Guardian. Podle odborníků stereotypy už v takto útlém věku výrazně ovlivňují budoucí kariéru žen. Informuje Český rozhlas Plus.
Děti jsou podle vědců takzvaným genderem ovlivněny už od malička a školní docházka nerovnosti jen umocňuje. Vědci třeba dětem ukazovali obrázky osob různého pohlaví a ptali se, kterým by přisoudili vlastnosti jako bystrost nebo výraznost – 65 % chlapců přisuzovalo tyto vlastnosti opět chlapcům, dívky svému pohlaví tyto vlastnosti přisuzovaly jen v necelé polovině případů. Zároveň, i když dívky ve věku pěti až sedmi let přisuzovaly dobré známky spíš dívkám, tak si prospěch nespojovaly s vyšší inteligencí nebo nadáním.
Celý text a reportáž ke stažení naleznete zde
78 komentářů:
Splácáno dohromady kde co, takže v konečném důsledku z toho zase bude víc škody než užitku. Školní známky jsou skutečně nejen odrazem inteligence, ale i píle. Ve vyšším věku si pak už jsou studenti vědomi, jestli mají známku vydřenou, nebo jestli jim to v daném předmětu opravdu zapaluje.
Zajímavější mi přijde spíš to přisuzování vlastností, pro ten nepoměr opravdu není logický důvod.
Někdo říká stereotypy, já říkám přirozenost.
Z nějakého, mně dosud neznámého, důvodu si odborníci myslí (a to z hlediska nejmodernější americké praxe zcela zpozdile), že genderově vyvážené vnímání musí být 50 na 50 pro holčičky a chlapečky. Ale pak je to ale diksriminující, protože Amerika už přece ví, že máme třetí pohlaví - takže pěkně na třetiny, hošánkové!
Holky pochybují o své inteligenci, kluci zas mají trauma, že nejsou maminkami, co si kdo ještě vymyslí???
Možná by stálo za poslech toto http://videacesky.cz/video/problem-dnesni-generace-milenialu ...
"Někdo říká stereotypy, já říkám přirozenost."
V něčem ano, ale jaká přirozenost vede holky neuvažovat o sobě jako o bystrých?
A proč se tak intenzivně zajímáme o nějaké americké výzkumy genderu. Naše kultura a americká ,i vnímání lidí kolem sebe a hodnoty - ty se často diametrálně liší. Takže,americký výzkum platí v Americe. V Čechách určitě ne. Nebo sociokulturní rozdíly jsou vlastní pouze určitému jednomu etniku?
O své inteligenci nepochybuje jen blbec.
Hle zářný důkaz vyšší inteligence a vyspělosti u žen již v raném věku.
Já tedy nejsem žádný vědec, natožpak genderovědec, ale tohle mi není jasné:
Tyto výzkumy pomáhají pochopit, proč jsou ženy v některých profesích zastoupeny nerovnoměrně. A to hlavně v oborech jako je fyzika, matematika, chemie a další. Dívky mají totiž stejné nadání – neurologické studie prokázaly, že mezi mužským a ženským mozkem nejsou zásadní rozdíly. Podle vědců se do těchto oborů dívky nehlásí právě kvůli genderovým stereotypům.
Jednak vím o studiích, které fyziologické odlišnosti mezi ženským a mužským mozkem nacházejí. Ale to není důležité. Mezi kostrou bělochů a černochů také nejsou "žádné zásadní rozdíly" přesto na finále MS v běhu především na dlouhé, ale i krátké tratě to vypadá, jako by nějaké rozdíly přece jen byly...
Ale je samozřejmě možné, že atleti podlehli "rasovým stereotypům", tedy že běloši běhají pomaleji proto, že podlehli všeobecnému přesvědčení, že to tak má být.
Já nechci být rýpavý, ale není přece jen možné, že statisíciletí vývoje mohlo i lidský druh ovlivnit podobně jako jiné živočišné druhy?
Že třeba podíl muskulatury u mužů a u žen je odlišný z nějakých příčin?
Nemohly čistě náhodou tytéž příčiny ovlivnit i jiné, dokonce třeba i kognitivní funkce?
Při řešení problémů obzvláště matematické i fyzikální povahy jsou možné v podstatě dva přístupy. "Vhled", který umožňuje řešení prostě "vidět" okamžitě, nebo algoritmizovaný a naučený postup, který také vede k řešení, ale je zdlouhavější a pomalý.
Má zkušenost je taková, že problémy technicistní povahy řeší kluci často spíše intuicí, pro kterou pak zpětně hledají vysvětlení a matematické odvození, zatímco dívky většinou jdou cestou dosazování do naučených vzorečků.
Neplatí to samozřejmě generelně. Některé dívky mají matematický mozek, jaký jim 95 % hochů může závidět.
Zhusta ovšem za projev inteligence považujeme právě onu schopnost najít rychle a bez zjevné námahy správné řešení.
Takže se v podstatě výsledkům uvedené studie nedivím. Jen si myslím, že jsou naprosto nesmyslně a účelově interpretovány.
A mimochodem, kdybychom uspořádali šetření o emocionální inteligenci, jak by asi dopadlo?
Má zkušenost je taková, že většina žen vstoupí do místnosti a během pěti minut ví, kdo s kým kamarádí, kdo koho nesnáší a kdo přátelství jen předstírá. Položte na vztahy zaměřené otázky mužům a devět z deseti nebude vůbec chápat, na co že se ho to vlastně ptáte.
Ale možná je to jen "genderový stereotyp".
A propos.
Souhlasím, že není možné automaticky přenášet závěry z výzkumů v jiných zemích.
Speciálně v USA přežívá model otce - živitele, matky - hospodyňky jako to jedině správné uspořádání rodiny v mnohem větší míře, než třeba u nás. Částečně je to určitě způsobeno i silným náboženským vlivem. Holčičky mnohem více vyrůstají v prostředí, které jim podsouvá, že mají být buďto barbíny, nebo maminky z předměstí.
ČR se svou (komunistickou) tradicí matek - stachanovských údernic, jeřábnic, zootechniček a inženýrek je na tom ve vnímání role ženy úplně jinak.
Já mám přesně opačnou zkušenost. Dívky si více věří, chlapci mají nízké sebevědomí a maskují to "rameny", resp. když měli všichni (dívky i hoši) ohodnotit slovně svou práci za I. pololetí, byli překvapivě přesní v tom, co jim jde a co ne (žádné přeceňování, ale ani podceňování), na co by se měli soustředit v dalším pololetí. A děvčata tam velmi často měla: "jde mi to, nemusím se moc učit, látce rozumím, matematika mě baví ...", zatímco hoši: "často se nesoustředím, proto si toho moc nepamatuji, nedávám si příliš záležet na tom, jak píšu, když nedávám pozor, matematice pak nerozumím ...". Řeč je o šesťácích, ale vidím to na celém druhém stupni.
Naprosto souhlasím, že výsledky z USA nelze brát za univerzálně platné, jakkoli kulturně k nim máme blíže než třeba k africkým zemím. Doufám jen, že s trendem slaďounce růžovoučkých dívčích hračenek k nám nepřelezou i trendy, kterým by bylo lépe se vyhnout.
poste.restante, také s vámi souhlasím, že určité rozdíly mezi mužským a ženským myšlením existují a jsou dané evolučně, nicméně pro sebehodnocení a hodnocení ostatních to neplatí a myslím, že v tomto se opravdu promítají nejaké společenské vlivy.
k nám nepřelezou i trendy, kterým by bylo lépe se vyhnout
I já doufám, že svoboda vyjádřit svůj názor, nepřeroste ve svobodu nosit do školy střelné zbraně.
nicméně pro sebehodnocení a hodnocení ostatních to neplatí a myslím, že v tomto se opravdu promítají nejaké společenské vlivy.
Vliv společnosti nerozporuji. To by bylo krátkozraké.
Stejně tak zjednodušující je ale svalit zodpovědnost jen na nějaké blíže nespecifikované "genderové stereotypy". Opravdu si nemyslím, že u nás probíhá nějaká plánovitá indoktrinace malých děvčátek už od kojeneckého věku v tom smyslu, že jsou hloupější než chlapci. Dost dobře si to ani neumím představit.
Možná mi rozhled zužuje fakt, že jsem muž a tudíž některé vlivy nejsem ani schopen rozlišit. Proto by mě docela zajímalo, jak takové snižování aspirací a podkopávání sebehodnocení u děvčat probíhá v celospolečenském měřítku.
"Opravdu si nemyslím, že u nás probíhá nějaká plánovitá indoktrinace malých děvčátek už od kojeneckého věku v tom smyslu, že jsou hloupější než chlapci. Dost dobře si to ani neumím představit. "
Tajná misogynistická organizace indoktrinuje nevinné obyvatelstvo pod rouškou noci :-)
- Gender jsem blíže nestudovala, nicméně jak tomu rozumím, problém je právě v tom, že to není nijak plánovité, jsou to věci, které obvykle ani nevnímáme a většinou se nad nimi ani nezamýšlíme. Prostě - stereotypy. Které podvědomě přejímáme, protože jsou všude kolem, takže v nás vytvářejí dojem, že společnost funguje tak, jak funguje, protože právě tak fungovat má. Tomuto dojmu pak, opět podvědomě, přizpůsobujeme vlastní chování nebo hodnotíme chování druhých, a tím je můžeme, zcela nezáměrně, ovlivňovat a formovat podle stereotypu. Pokud stereotyp říká, že kluci se ve škole méně snaží, a tedy jsou u nich dobré známky jednoznačně výsledkem brilantní inteligence, může se stát, že budou za výkon chváleni způsobem, který klade důraz na inteligenci. A pokud stereotyp říká, že děvčata mají dobré známky, protože jsou pilná, mohou být chválena způsobem, který zdůrazňuje píli, ne inteligenci. Jestliže jednu skupinu chválím způsobem, který zdůrazňuje inteligenci, a druhou ne, může pak první skupina podvědomě dojít k názoru, že je inteligentní, a druhá skupina že nikoli.
Myslím, že by bylo zajímavé srovnat takovéto sebehodnocení nejen v různých zemích, ale také v různých věkových skupinách - jak píše paní kolegyně výše, u starších už je sebehodnocení a sebevědomí více rozvinuto a nemusí tak záviset na podvědomí jako u menších dětí.
Genderová argumentace je nesmyslná a dogmatická. Ne proto, že by nemohlo být čistě teoreticky skutečností, že jedno pohlaví je nějak programově znevýhodňováno oproti druhému, ale proto, že zatím nikdo se neobtěžoval navrhnout falsifikovatelnou metodu, jak to ověřit.
Ono je snadné říci, že děvčátka si nevěří více, než chlapci, ale nikdo neříká, proč je to špatně. Jako by "dobré" bylo jen to, co je na obou pohlavích přesně stejné. Je znevýhodňováním, když muží očekávají, že děti budou rodit ženy? Je znevýhodňováním, že ženy mají prakticky všechny sportovní disciplíny oddělené od mužů a soutěží jen mezi sebou? A je to špatně? Je to programové znevýhodňování na základě pohlaví? A vyřešilo by to sjednocení pohlaví ve všech sportovních disciplínách? Co když pak budou průměrné výsledky žen a mužů rozdílné? Co když první mezi ženami v žebříčku WTA bude až stodvacátá mezi všemi po sjednocení ATP a WTA? Co když nejlepší šachistka všech dob bude v počtu ELO bodů až desátá mezi všemi? Bude to znevýhodnění, nebo se budou body mužům nějak krátit, aby se to srovnalo a startovní čára mužů se srovnala se startovní čárou žen? Tajný, vy jste expert na srovnávání startovních čar přes bulharské konstanty dovozené z otázek a odpovědí, tak možná byste to mohl blíže vysvětlit, co je vlastně tím kýženým cílem.
A když pohlaví má být srovnávací proměnnou, přes níž by se výkony měly srovnávat, jaké jsou další proměnné? Etnický původ? Průměrný příjem rodičů? Brýlatost? Pokud chceme rovnost podle všech možných proměnných (aby si náhodou nějaká menšina nestěžovala u soudu pro lidská práva), pak výkony všech jednotlivců přepočtené podle kulturní, genderové, etnické, demografické a dalších podmíněností, budou přesně stejné. Budou si pak všichni skutečně rovni? Budou pak Tajný, Romanka, Pepek a další ultralevičáci spokojení? Rád bych chápal, kam to má vést a jak se k tomu technicky dobrat s vědomím toho, že všechny ty výkony mohou být dynamické a navíc je mnoho různých výkonů a pro každý budou muset být srovnávací tabulky bulharských konstant odlišné.
Pojem stereotyp naprosto nekorektně navozuje představu, že se jedná o nějakou stervačnost v uvažování, která neodpovídá realitě. Ale to my nevíme. Proto jde o manipulativní argumentaci. Argumentaci postavenou na jakémsi předpokladu, který se nikdo neobtěžuje ověřit a považuje ho za platný tak nějak samo sebou. A to já odmítám. Stejně tak bych mohl nazvat stav přirozeným a chování vybudované na základě předchozí zkušenosti. Nefalsifikovatelné odůvodňování postrádá sebemenší smysl.
Jestliže jednu skupinu chválím způsobem, který zdůrazňuje inteligenci, a druhou ne, může pak první skupina podvědomě dojít k názoru, že je inteligentní, a druhá skupina že nikoli.
No dobře, ale děje se to?
Jsem schopen hledat souvislosti a příčinné vazby mezi objektivně zjistitelnými jevy.
Ale jen obtížně jsem téhož schopen u jevů, zjišťovaných subjektivně a už vůbec toho nejsem schopen u jevů nezjistitelných, anóbrž vyfabulovaných. Jakým je třeba imaginární odlišný způsob hodnocení.
Proto jsem se ptal v závěru svého předchozího příspěvku na způsoby ovlivňování sebehodnocení z pohledu ženy.
Já si totiž nemyslím, že když hodnotím kupříkladu výsledky písemné práce, nebo diktátu, že přitom chválím odlišné aspekty podle pohlaví. Neříkám, "ty jsi chytrý, Pepíčku, že to máš správně a ty jsi pečlivá, Maruško, že to máš taky správně.
Konstatuji, že řešení jsou správná. A nikoliv proč, nebo zásluhou kterého aspektu chování.
(Píšu v první osobě, ale myslím to obecně.)
Když si vyberu od prváků sešity, pak dívky mají většinou pečlivěji vedené poznámky, větší úhlednost písma, podtrhané nadpisy, ... A já je za to chválím a ty, kdo mají místo sešitu salát kárám, aniž bych rozlišoval pohlaví. A ano, častěji ti káraní jsou chlapci. Jenže to není stereotyp. To je odpozorovaná a zobecněná zkušenost. Která neplatí univerzálně, samozřejmě.
Jestliže chce někdo z nějakého projevu chování či sebenáhledu obviňovat společenské genderové stereotypy, pak by měl tuto příčinnou souvislost bezpochybně prokázat a současně vyloučit vlivy jiné.
A to se podle mého nestalo. Jen si někdo účelově vybral možnou příčinu a vytvořil zkratku, kterou následně medializoval se zjevným záměrem.
Já třeba za prokázaný genderový stereotyp považuji rčení: Chlapi nepláčou".
Což pak opravdu v důsledku vede k tomu, že muži potlačují své emoce a různě je maskují. Někdy dokonce i agresivitou. Tady je příčinná souvislost jasná.
U sebenáhledu pětiletých holčiček ji prozatím nevidím.
"No dobře, ale děje se to?"
Vím já, co přesně se děje v Emerice? Mechanismů, které způsobují nízké sebevědomí, je spousta, ale obecně jsou, alespoň pokud vím, založeny na nestejném přístupu, který neobjektivně nadhodnocuje nebo podhodnocuje. Nemyslím, že takové rozdíly v hodnocení u šestiletých dětí jsou nějak evolučně dány, tak se domnívám, že nějaký ten stereotyp, ať už jeden nebo víc, za tím bude.
Věřím, že vy osobně jako pedagog hodnotíte a přistupujete objektivně, jak to naše profese vyžaduje, a domnívám se, že naše školství i společnost je výrazně rovnostářštější než v Americe, ale i tady se najdou výjimky - neměl jste nikdy třeba pančelku, co preferovala vzorné holčičky? Nebo kantora, který trousil vtípky o hloupých husách?
Co se týká těch způsobů ovlivňování sebehodnocení z pohledu ženy: Nejrůznější. Například, panuje-li zažitá představa, že žena neumí/neměla by dělat XY, dává jí okolí nejrůznějšími způsoby najevo, že je divná, když dělá XY, čímž může v ženě vzbuzovat například pocity viny nebo nedostatečnosti, že nesplňuje ideál. Nebo rozdílný přístup, když pronikne muž do "ženského" teritoria nebo žena do "mužského". Muž kuchař je borec, u žen se vaření bere automaticky. Je obdivována žena, která se pustí do techniky, nebo musí neustále prokazovat, že je stejně schopná jako mužští kolegové? A proč ten nesmírný údiv, když žena umí vzít do ruky pilku nebo kladivo, copak schopnost zatlouct hřebík je nějak geneticky podmíněna? Potkávat se s těmito reakcemi je přinejlepším otravné.
Vím já, co přesně se děje v Emerice?
Emeriku neřeším, šlo mi o to, zda se něco podobného děje většinově u nás.
Podstatou diskuse k tomuto článku, jak ji vnímám já, je
1. zda je možné dovozovat, že americká zjištění platí ve významné míře i u nás
2. zda příčinou nízkého sebehodnocení inteligence u dívek ve věku 5 - 7 let je genderový stereotyp.
Nemyslím, že takové rozdíly v hodnocení u šestiletých dětí jsou nějak evolučně dány
To asi nejspíš opravdu ne. Šlo mi spíše o to, že evolučně je ovlivněno fungování mužského a ženského mozku. A že některé z projevů, které jsou typické spíše pro chlapce, je obecně vnímány jako projev inteligence.
Že větší rychlost při hledání řešení, či domýšlení souvislostí, větší sebejistota, průraznost, přirozená soutěživost apod., působí dojmem inteligence.
(Znám to z vlastní zkušenosti. Mne považovali v dětství za chytrého proto, že jsem měl větší slovní zásobu a byl tudíž výmluvnější, než ostatní.)
Naopak pečlivost, píle a třeba i větší míra empatie, či potřeba společenského statusu, které jsou obecně vlastní spíše dívkám, vedou k větší zdrženlivosti.
V důsledku jsou to spíše hoši, kdo se snaží uspět, vyhrát, což navenek působí jako projev rychle uvažujícího mozku, inteligence.
Chci tím zkrátka naznačit, že některé holčičky hodnotí sebe sama jako méně chytřejší, nežli kluci prostě proto, že jim připadá, že kluci jsou chytřejší. A že když je někdo chválí za pečlivost, pak i u sebe oceňují spíše pečlivost. Ale není to způsobeno genderovým stereotypem, ale skutečností, že pečlivé prostě jsou.
(Raději připomínám, že jde o zevšeobecnění.)
To, co mi vadí na té studii, že používá příliš zjednodušující zkratku:
Není to vrozené, tak to musí být výchovou. Jenže s lidskou duší to takhle jednoduše nefunguje.
Tím samozřejmě nezpochybňuji, že jednou z příčin vliv výchovy a prostředí může být.
Jenže ten zjištěný fakt může mít i spoustu různých jiných příčin, ale oni si vybrali "genderový stereotyp". Dle mého záměrně a účelově.
neměl jste nikdy třeba pančelku, co preferovala vzorné holčičky?
To právě ne, ale druhá skupina při půlení na cizí jazyk měla jazykářku, která hezkým klukům dávala vždy lepší známku. Měla své "favority".
panuje-li zažitá představa, že žena neumí/neměla by dělat XY, ...
O tom není sporu. Některé předsudky jsou zažité, některé jsou nesmyslné, některé i mají reálný základ.
Mně šlo ale pouze o ty, které determinují malé holčičky, jak se uvádí v citované studii. S důrazem na ty platné v českém prostředí.
Nemyslím, že nějaké nejsou. Ale nějak mi nedává smysl, aby někdo například vedl svou dceru k tomu, že není chytrá.
Četl jsem někde, že někteří lékaři z genderových důvodů nedoporučují používat označení "těhotná žena". Správně je to prý "těhotná osoba". :)))
Zatímco řešíme takovýhle genderblbismus utíkají nám důležitější věci.
"Šlo mi spíše o to, že evolučně je ovlivněno fungování mužského a ženského mozku. A že některé z projevů, které jsou typické spíše pro chlapce, je obecně vnímány jako projev inteligence.
Že větší rychlost při hledání řešení, či domýšlení souvislostí, větší sebejistota, průraznost, přirozená soutěživost apod., působí dojmem inteligence."
V tom můžete mít samozřejmě pravdu. Někdo kovaný v gender studies by možná řekl, že toto vnímání inteligence je způsobeno dlouhodobou mužskou optikou vnímání světa, nicméně já se do toho pouštět nebudu, protože nemám tušení, jestli to tak může fungovat :-)
"Jenže ten zjištěný fakt může mít i spoustu různých jiných příčin, ale oni si vybrali "genderový stereotyp". Dle mého záměrně a účelově."
I zde můžete mít pravdu, gender táhne. Nebo může mít genderista natolik pokřivenou optiku, že ho vidí všude (reálný příklad: ve kterési počítačové hře je hrdinova milá posedlá démonem a on je nucen, na její vlastní žádost, ji zabít. Podle jisté gender expertky ta posedlost symbolizuje ženu, která se vymkla stereotypu, je tedy divná a pro muže společensky nebezpečná a je nutno ji eliminovat. Fakt, nekecám, to video jsem viděla na vlastní oči.)
" Ale nějak mi nedává smysl, aby někdo například vedl svou dceru k tomu, že není chytrá."
V současné době a našem kulturním prostředí tohle asi opravdu nikdo normální dělat nebude (ani Americe). Problém u stereotypů ale je, že fungují na podvědomé úrovni a my se jim, rovněž podvědomě, přizpůsobujeme, protože většinu lidí ani nenapadne, že by to mohlo být jinak.
- Nevím, jestli vhodně, protože tohle opravdu není moje obvyklá parketa, použiju příklad se Slovenska, o kterém mi psala kamarádka: jedná se o novou pohádku pro děti, o dobrodružství tří koťátek. Jedno je silné, jedno chytré, jedno má krásnou hebkou srst. Jedno z koťátek je uneseno dravcem, podaří se mu utéct, ale má poraněnou tlapku, tak musí čekat, až mu ostatní přijdou na pomoc. Když se vrátí domů, složí pro ně kamarád pro každého básničku. V jedné opěvuje sílu, v druhé chytrost. Co myslíte, že opěvuje v té třetí? A které z koťátek myslíte, že je kočička?
Ygrain řekla ... 1. února 2017 20:59
... neměl jste nikdy třeba pančelku, co preferovala vzorné holčičky? Nebo kantora, který trousil vtípky o hloupých husách?
Ale jistě že se takoví objevili, ale nebylo jich mnoho. A navíc jsme si to jako žáci/-kyně /studenti/-ky (abych někoho neurazil) mezi sebou řekli ... a tak nějak se podle toho zařídili. Když to hodnotím zpětně, tak to bylo výchovné. Pokud i mezi učiteli člověk narazí na blba, musí to nějak "rozumně" přežít - a není to příprava na reálný život?
...Co se týká těch způsobů ovlivňování sebehodnocení z pohledu ženy: Nejrůznější. Například, panuje-li zažitá představa, že žena neumí/neměla by dělat XY, dává jí okolí nejrůznějšími způsoby najevo, že je divná, když dělá XY, čímž může v ženě vzbuzovat například pocity viny nebo nedostatečnosti, že nesplňuje ideál...
No ... já nevím. Když se tohle řeší obecně, tak tomu musím bezděky přitakat. Ano, dovedu si představit, že by to tak někde mohlo být. Jenže když pátrám v paměti, jestli jsem to někde reálně viděl ... tak nenacházím nic. Žádný podobný exces jsem nikdy neviděl. Naopak si myslím, že česká společnost je v tomto ohledu velmi tolerantní.
Berte to prosím jen jako doplnění diskuze, rozhodně to nezamýšlím jako kritiku vašeho názoru na věc.
Myslím, že naše pohledy jsou si blízké. Hlavně v tom, že, viděno optikou občanů ČR, "my tady u nás na tom jsme ještě vcelku dobře".
Tedy, že ženy mají svá práva, o kterých nikdo ani nediskutuje, natož aby se pokoušel je zpochybňovat, aniž by se přitom naprosto společensky neznemožnil. (Většinou.)
A naopak naše ženy nejsou jako některé trhlé feministky v Emerice. Většinou.
Chraň bůh, že by nebylo co zlepšovat. Ale to by bylo na dlouhou a hlavně úplně jinou diskusi.
protože většinu lidí ani nenapadne, že by to mohlo být jinak.
Musím připomenout, že ani v evropském prostoru některé stereotypy nejsou překonané. Nedávný zážitek z dovolené v regionu Banja Luka (Střední Bosna).
Sedíme s přáteli v prostoru jídelny u sklenky pálenky. V rohu jídelny je chladící box s limonádami. Pán domu se ptá mého nejmladšího syna, jestli nemá žízeň. Ten přisvědčí. Pan domácí vstane, projde dveřmi na dvůr, kde sedí jeho žena s jinými hosty a řekne jí, aby mému synovi přinesla limonádu. Ta to hned vzápětí provede.
Komické na tom je, že kdyby podal synovi pití sám, ušel by mnohem méně kroků, než když šel zaúkolovat manželku. Ale na obsluhu hostů je tu žena...
A všem místním to připadá naprosto přirozené.
Mimochodem, co opěvuje ta básnička u třetího koťátka, předpokládám kočičky?
Hrubá feminizace mateřských, základních a z velké částu i středních škol v Česku je diskriminací všech dětí. Je to diskriminace ztrátou (podstatným omezením) možnosti dětí být ve škole řádně, tedy i přiměřeně proporčně, vychovávány a vzdělávány i mužským vzorem.
PROČ S TOUTO, MYSLÍM, OBJEKTIVNĚ EXISTUJÍCÍ DISKRIMINACÍ PANÍ OMBUDSMANKA, MŠMT, VLÁDA A PARLAMENT ČR A EU, ZDÁ SE, NIC PODSTATNÉHO NEDĚLAJÍ?
Proč politici a média hrají převážně jen na ženskou strunu genderové problematiky? Proč přitom nejsou slyšeny a publikovány i hlasy pedagogů, psychologů, lékařů, sociologů a právníků?
Je to jenom hloupost, anebo je to i projev něčeho dalšího?
J.Týř
"Musím připomenout, že ani v evropském prostoru některé stereotypy nejsou překonané."
Přesně tak. Proto si myslím, že je užitečné o věcech mluvit a přemýšlet o tom, co se protistrana snaží říci, než to prostě odbýt jako emerický výmysl.
A uhodl jste, třetí koťátko je kočička. A její básnička opěvuje, jak je heboučká.
"Ano, dovedu si představit, že by to tak někde mohlo být. Jenže když pátrám v paměti, jestli jsem to někde reálně viděl ... tak nenacházím nic. Žádný podobný exces jsem nikdy neviděl. Naopak si myslím, že česká společnost je v tomto ohledu velmi tolerantní."
Česká společnost je skutečně dosti tolerantní, ale jak píše poste.restante výše, ne že by nebylo na čem pracovat. Jako dívka se zájmem o sci-fi a hry na hrdiny v době, kdy to nebylo běžné, o tom vím svoje.
Když už jsme u toho sci-fi: před nedávnem jsem četla mnohahlasé stesky Američanek, jak je jim dáváno najevo, že nejsou vítány v obchodech s hrami nebo komiksy, je jim předhazováno, že zájem jen předstírají, aby se zalíbily atd. Kroutila jsem nad tou divnou Emerikou hlavou, dokud jsem si nevzpomněla na jistou skupinu, která dávala okatě najevo despekt k ženským autorkám. Člověk by to odmávl jako pár zakomplexovaných pitomečků, kdyby jim netiskli články v Ikarii (tehdy prakticky jediném oficiákním časopise se širším nákladem), a nikomu zřejmě nepřipadalo nevhodné, že namísto věcné kritiky nedostatků konkrétního díla se linou v duchu "no jo, zase ženská".
Co říkáte diskriminací všech dětí od MŠ po SŠ hrubou feminizací škol, paní Ygrain?
Myslíte, že by ve školách bylo tolik šikany, kdyby učitelské sbory byly genderově vyvážené? Myslíte, že by bylo tolik problémů s úpadkem výuky matematiky, přírodních věd a techniky, kdyby učitelské sbory byly genderově vyvážené? Myslíte že ta hrubá feminizace českého školství prospívá dětem a nám všem?
Opakovaně a nevyváženě tu ventilujete ženskou stránku věci. Pouhým stěžováním na muže si ženy autoritu nezískají. Myslíte, že příkladů uplatňování negativních vzorců chování žen ve školství není dost? Stěžují si tu muži učitelé tak, jak to tu docela vytrvale děláte vy?
Co je větší problém - problémy ženské školské přesilovky, anebo hrubá feminizace českého školství a veřejný zájem na tom, aby byly děti vychovávány ženským i mužským vzorem?
A co přesně máte na mysli pod pojmem "diskriminace", pane Týři? Chcete tvrdit, že uchází-li se o místo učitele žena a muž, je upřednostněna žena jen proto, že je žena? Nebo že je společnost proti učitelům-mužům zaujata a dává jim najevo, že jsou divní a nemužní, pokud toto povolání vykonávají? Že narozdíl od ženy musí muž ve školství neustále prokazovat své profesní kvality, a přitom je na něho koukáno skrze prsty a každé jeho selhání je automaticky přičítáno tomu, že je muž?
- Mimochodem, pokud vás mé příspěvky popuzují, tak je nečtěte, nicméně já nevidím důvod, proč bych vám měla ve virtuálním prostoru uhýbat.
Diskriminace obecně je právně nedůvodné omezení nějakého práva. Hrubá feminizace ve školství je správními úřady České republiky tolerované OMEZENÍ PRÁVA, tj. diskriminace, všech dětí způsobená ztrátou (podstatným omezením) možnosti dětí být ve škole řádně, tedy i přiměřeně proporčně, vychovávány a vzdělávány i mužským vzorem.
Stát, který na jedné straně činí důvodná genderová opatření ve prospěch žen, je povinen dohlížet a činit opatření, aby to někde nemělo opačné diskriminační důsledky, jak to objektivně ve věci hrubé feminizace školství bohužel je.
Co říkáte diskriminací všech dětí od MŠ po SŠ hrubou feminizací škol, paní Ygrain?
Opakovaně a nevyváženě tu ventilujete ženskou stránku věci. Pouhým stěžováním na muže si ženy autoritu nezískají. Myslíte, že příkladů uplatňování negativních vzorců chování žen ve školství není dost? Stěžují si tu muži učitelé tak, jak to tu docela vytrvale děláte vy?
Co je větší problém - vnitřní problémy části ženské školské přesilovky, anebo hrubá feminizace českého školství a veřejný zájem na tom, aby byly děti vychovávány ženským i mužským vzorem?
Rozumíte už tomu, co je diskriminace paní Ygrain?
Chcete se tu dál na tohle téma hašteřit?
Proč někteří politici, úředníci a média hrají převážně jen na ženskou strunu genderové problematiky? Proč přitom nejsou řádně slyšeny a publikovány i seriózní hlasy pedagogů, psychologů, lékařů, sociologů a právníků?
Je to jenom hloupost, anebo je to i projev něčeho dalšího? Není to například i projev něčího stupidního volebního kalkulu, který nakonec ani v té "emerice" jaksi nevyšel?
J.Týř
"Diskriminace obecně je právně nedůvodné omezení nějakého práva. Hrubá feminizace ve školství je správními úřady České republiky tolerované OMEZENÍ PRÁVA, tj. diskriminace, všech dětí způsobená ztrátou (podstatným omezením) možnosti dětí být ve škole řádně, tedy i přiměřeně proporčně, vychovávány a vzdělávány i mužským vzorem."
Pane Týři, a můžete nějak specifikovat, jak přesně je mužům bráněno učitelské povolání vykonávat? Máte snad pocit, že existuje nějaká tajná ženská lobby, která muže drží od školství? Nebo mám snad vašemu "Stát, který na jedné straně činí důvodná genderová opatření ve prospěch žen, je povinen dohlížet a činit opatření, aby to někde nemělo opačné diskriminační důsledky, jak to objektivně ve věci hrubé feminizace školství bohužel je." rozumět tak, že feminizaci školství považujete za důsledek nějakých společenských aktivit zaměřených na zrovnoprávnění žen? Opravdu nevím, co máte na mysli.
Jinak mohu jen zopakovat, že pokud vás popuzuje můj názor nebo forma, jakou ho vyjadřuji, naprosto nic vás nenutí moje příspěvky číst nebo na ně reagovat. Chcete-li diskutovat, prosím. Hodláte-li mě dále nějakým způsobem umlčovat, přestávám číst já vás.
Pochopil jsem pana Týře tak, že diskriminováni jsou žáci a neobviňuje ženy, ale stát. Zřejmě se obává, aby rétorika podporující genderovou vyváženost nevynechala i školství, které je velmi nevyvážené. Tak jako MŠMT podporuje inkluzi, která nezahrnuje všechny školy.
Hrubá feminizace ve školství je správními úřady České republiky tolerované OMEZENÍ PRÁVA, tj. diskriminace, všech dětí způsobená ztrátou (podstatným omezením) možnosti dětí být ve škole řádně, tedy i přiměřeně proporčně, vychovávány a vzdělávány i mužským vzorem.
Stát, který na jedné straně činí důvodná genderová opatření ve prospěch žen, je povinen dohlížet a činit opatření, aby to někde nemělo opačné diskriminační důsledky, jak to objektivně ve věci hrubé feminizace školství bohužel je.
Proč někteří politici, úředníci a média hrají převážně jen na ženskou strunu genderové problematiky? Proč přitom nejsou řádně slyšeny a publikovány i seriózní hlasy pedagogů, psychologů, lékařů, sociologů a právníků?
Je to jenom hloupost, anebo je to i projev něčeho dalšího? Není to například i projev něčího stupidního volebního kalkulu, který nakonec ani v té "Emerice" jaksi nevyšel?
Čemu na tom nerozumíte, paní Ygrain? Ten fenomenologický popis objektivně existujícího stavu je dostatečný důkaz o tom, že NEDBALOSTÍ STÁTU DOŠLO K DISKRIMINACÍ VŠECH DĚTÍ. Ten nežádoucí stav tu prostě je a stát se má (je povinen) ve spolupráci s výše uvedenými osobami starat o to, aby tu nebyl.
Pokud chcete, paní Ygrain, mocí mermo vědět, zda ta k diskriminaci dětí vedoucí nedbalost MŠMT je projev a důsledek úmyslu nebo opomenutí, napište MŠMT žádost o poskytnutí informace o důvodech té objektivně existující diskriminace. Vzor žádosti podle Zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím najdete na internetu. Je to postup účinný - nedávno se tak panu Botlíkovi podařilo získat informace o státní maturitě.
Závěrem chci ještě poznamenat, že jsem názoru, že tím výše popsaným školsko feministickým genderblbismem kombinovaným se systémem RVP/ŠVP jsou diskriminovány nejen všechny děti. Diskriminováni jsou i zaměstnavatelé, kterým chybí například tvořivě technicky myslící absolventi škol.
J.Týř
"A co přesně máte na mysli pod pojmem "diskriminace", pane Týři? Chcete tvrdit, že uchází-li se o místo učitele žena a muž, je upřednostněna žena jen proto, že je žena? Nebo že je společnost proti učitelům-mužům zaujata a dává jim najevo, že jsou divní a nemužní, pokud toto povolání vykonávají? Že narozdíl od ženy musí muž ve školství neustále prokazovat své profesní kvality, a přitom je na něho koukáno skrze prsty a každé jeho selhání je automaticky přičítáno tomu, že je muž?"
Popisujete přesně uvažování feministek. Z extrémně složitého a rozsáhlého systému si vytrhnou jeden malinkatý aspekt, který pozorují. Ten systém je důsledkem souhry obrovského množství vlivů a zájmů, nicméně feministky si usmyslely, že existuje někde nějaký přírodní, či boží zákon, který říká, že obě pohlaví mají být v každém ohledu stejná. Stejné průměrné intelekty, stejné mzdy, stejná nadání, stejné zájmy, stejné myšlení, stejné mozky, stejné výkony. Proč? Kdyby tomu tak bylo, až na ty pindíky a pipinky, tak bych se spíše snažil pídit po tom, jak je tak nepravděpodobná shoda možná. Feministky ovšem postupují opačně. Ony se snaží místo vysvětlování velmi nepravděpodobné shody, najít vysvětlení pro každý jednotlivý rozdíl. Aniž by ovšem ve své drtivé většině tušily, jak fungují složitější společenské systémy, o biologických systémech nemluvě.
Magisterský studijní obor Gender Studies:
-Stylistika, argumentace a literární teorie
-Metodologické přístupy v genderových studiích
-Historie feministických teorií
-Gender, sexualita a politika identity
-Feministická kulturní studia
-Diplomní seminář I.
-Diplomní seminář II.
-Diplomní seminář III.
a dále si student volí z následujících:
-Kritická mužská studia
-Reflexe genderu v migraci
-GLBT filmová studia v transnacionální perspektivě
-Rasa a reprodukce
-Feminism and Environmental Movements
-Feministické teorie a intersekcionalita
-Konstrukce výzkumných projektů
-Gender, Nature, Culture
Pro porovnání magisterský studijní obor Matematické modelování ve fyzice a technice:
-Funkcionální analýza 1
-Parciální diferenciální rovnice 1
-Parciální diferenciální rovnice 2
-Mechanika kontinua
-Termodynamika a mechanika nenewtonovských tekutin
-Počítačové řešení úloh fyziky kontinua
-Termodynamika a mechanika pevných látek
-Metoda konečných prvků 1
-Maticové iterační metody 1
-Termodynamika a statistická fyzika
-Diplomová práce I
-Diplomová práce II
-Diplomová práce III
A dále si student volí alespoň 4 předměty z následujících:
-Obyčejné diferenciální rovnice 2
-Parciální diferenciální rovnice 3
-Klasické úlohy mechaniky kontinua
-Biotermodynamika
-Matematická teorie Navierových-Stokesových rovnic
-Nelineární diferenciální rovnice a nerovnice 1
-Nelineární diferenciální rovnice a nerovnice 2
-Matematické metody v mechanice pevných látek
-Matematické metody v mechanice stlačitelných tekutin
-Sedlobodové úlohy a jejich řešení
-Matematické metody v mechanice nenewtonovských tekutin
-Teorie směsí
-Numerický software 1
-Numerický software 2
-Řešení nelineárních algebraických rovnic
-Paralelní maticové výpočty
-Matematické metody v mechanice tekutin 1
-Matematické metody v mechanice tekutin 2
-Klasická elektrodynamika
-Elektromagnetické pole a speciální teorie relativity
No a pak se divte, že se absolventi gender studies nevyznají ve fungování světa a jsou prakticky neuplatnitelní na komerčním trhu práce. Zatímco v matematice se musí pečlivě vybírat z obsahu oboru, aby to stačilo k samostatné orientaci, tak v gender studies to funguje naopak - vymýšlí se, co by se ještě mohlo přednášet, šťourá se, co ještě nějakému vyučujícímu přijde zajímavé z beletrie, kterou nedávno četl. S vědou a vědeckým uvažováním to nemá vůbec nic společného - bohužel.
Pane Doležele, máte na mysli nějaké konkrétní feministky, které tvrdí to, co vypočítáváte? Já například neznám žádnou feministku, která by to tvrdila. Spíš mi vaše úvaha připadá jako typické klišé, nesprávné zobecnění, svědčí, myslím o tom, že se nevyznáte ve fungování složitějších společenských systémů a stačí vám útočit na protivníka v diskusi. V tomto ohledu ovšem bývají salvy vašich argumentů velmi působivé a sofistikované. Hezký večer!
Genderblbistické MŠMT?
Pane Doležele, díky za tu citaci z ciziny importovaného (lži)genderového VŠ studijního programu:
Anglické slovo gender pochází z latinského genus = rod. Vyvážený význam to slovo mělo to slovo i v angličtině až do druhé poloviny 20. století. Pak mu neoliberálně (globalisticky) orientovaní IDEOTI začali dávat jednostranný, feministicky orientovaný, obsah. Sociálně inženýrsky tak jeho původní význam postupným stupidním uplatňováním tzv. feministického paradigmatu, domnívám se, znetvořili a dosud znetvořují. Genderblbismus postupně zčásti ovládl (osudově poznamenal) všechny země tzv. Západu. Zbytek světa na něj ale vcelku kašle. Domněnka, že by Západ mohl generblbismem genderově v pravém slova smyslu zkultivovat nebo snad i ovládnout zbytek světa, má mnoho velice podstaných vad. Viz genderblbismem způsobené negativní jevy v Zemích Západu - třeba pokles porodnosti, rozpady rodin, feminizace školství spojená s trendem posilování sociální funkce škol na úkor kvality vzdělávání atd. atd.
Viz https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Gender
V "Emerice", zdá se, řekli voliči genderblbismu DOST, když prezidenta Trumpa zvolila i významná část žen s vysokoškolským vzděláním. I v EU už, doufám, lidé genderblbismus prohlédli. Globalizace včetně genderblbismu selhala a svět zůstal multipolární. Přitom se projevuje se i nutnost návratu až dosud outsoucovaných výrob do mateřských zemí. Tenhle problém se nevyřeší genderblbismem. Vyřeší se například i kvalitnějším vzděláváním, jemuž školský genderblismus objektivně neprospívá.
"Gender studia", jak je nám tu pan Doležel představil, je, myslím, do značné míry z ciziny improtovaný vysokoškolský studijní obor stupidně a vzhledem ke svému názvu i lživě zredukovaný na feminismus. Podobně bylo vzhledem ke svému názvu, myslím, dost stupidně a lživě zredukováno i tzv. Společné vzdělávání všech dětí na tzv. Inkluzi ve zfeminizovaných, podfinancovaných a privatizací čím dál víc oslabovaných veřejných školách.
Hlavním poradcem paní ministryně je v "Emerice" vystudovaný "genderový" specialista, který se angažuje i při zavádění Kariérního (ne)řádu pro učitele...
Je tu ještě někdo, kdo nechápe pojem genderblbismus v českém školství?
J.Týř
Pane Doležele, díky za tu citaci zřejmě z ciziny importovaného (lži)genderového VŠ studijního programu...
Pane Komárku, přečtěte si pár článků z webu FEMINISMUS. Kupříkladu ten o rozdílech ve mzdách, nebo ten na téma "Co mi otec strkal do vagíny" o kultuře znásilnění. Zajímavá jistě bude i přednáška "Ježíš, anarchista a feminista".
Jinak odpověď na vaši otázku je: Ne, osobně žádné feministky neznám a ani se s nimi nestýkám. Nemám si s nimi co říci. Mám raději ženy, které jsou si vědomy svého ženství a chovají se jako ženy. Ženy něžné, zranitelné a sebevědomé. Tyhlety zanícené aktivistky nějak nemusím. Ostatně ani aktivisty. Nemohu si pomoci, ale můj racionální mozek si nedokáže jejich chování vysvětlit jinak, než jako reakci na nějaké prožité trauma, pocit méněcennosti,či naopak agresi vyvolanou nějakou frustrací.
Pane Doležele, já nepopírám, že některé feministky mají podivné, extrémní... názory. Říkám jen, že vaše zobecnění je nekorektní. A že při popisu a hodnocení feministek se uchylujete ke klasickým klišé.
Ostatně: Nepřipadá vám zvláštní, že byste to měl být vy, kdo rozhoduje o tom, co znamená "být si vědoma vlastního ženství" nebo "chovat se jako žena"?
Přeju vám, abyste byl obklopen ženami, které máte rád, a které mají rády vás, nicméně předpokládám, že připustíte, že tato skupina žen nedefinuje "ženství" jako takové. Hezký den!
Nevšiml jsem si, že by pan Doležel zmínkou o "zanícených" nebo spíš už "podebraných" feministkách něco nekorektně zobecňoval, nebo že by ostatním vnucoval svůj názor.
Feminismus jako kultivovaná obhajoba a prosazování důstojného postavení žen má své opodstatnění stejně jako kultivovaná obhajoba a prosazování důstojného postavení mužů. Feministicky orientovaný genderblbismus, který v Česku došel například až ke stupidní feminizaci školství, k velké rozvodovosti a populačnímu poklesu, tomu obojímu škodí a stydí se za něj, myslím, všichni rozumní muži i ženy.
"Ostatně: Nepřipadá vám zvláštní, že byste to měl být vy, kdo rozhoduje o tom, co znamená "být si vědoma vlastního ženství" nebo "chovat se jako žena"?"
To se pane Komárku můžete vztekat jak chcete. Já se považuji za tolerantního, ale příliš starého na to, abych si mohl dovolit nenazývat věci pravými jmény. Svalnatou ženskou s knírem, která mlátí chlapa po hlavě samopalem, nepovažuji za stělesnění ženskosti. Považuji za sebevědomost přesně to, co to slovo vyjadřuje - "být si vědom sám sebe". Svých omezení i svých předností. Co soudíte o dělníkovi, který si neustále stěžuje, že jeho soused lékař má lepší auto a že musí být zloděj? Feminismus je podobný. Místo, abych se soustředil na sebe, rozvíjel se, učil se, zlepšoval se, tak hledím pořád na nějakou skupinu lidí, do níž nepatřím a nikdy patřit nebudu a rozčiluji se, jak je možné, že oni mají tohle a oni mají támhleto a já nemám nic. Takovéto uvažování udělá frustráta z každého. Je mi líto každého, komu nebylo dáno se tomu vyhnout.
oprava: "ztělesnění"
Pan Komárek stále volá po kvalitní, kultivované diskuzi. Právě je na tahu a věřím, že nejen já jej sledujeme velmi napjatě. Udrží kvalitu? Bude kultivovaný nebo jen politicky korektní?
Pane Týři, čemu nerozumím je váš diskusní přístup ve stylu "a vy zase mlátíte černochy". Ano, ve školství by jistě bylo třeba, aby v něm bylo zastoupeno více mužů. Ale důvod, proč v něm nejsou, je dost odlišný od toho, co se pod článkem původně diskutovalo. Hezký den.
Zajímalo by mě, jak mají fungovat ty "zranitelné a sebevědomé" ženy. Lidé, kteří jsou snadno zranitelní, totiž obvykle zdravé sebevědomí nemívají.
"Ano, ve školství by jistě bylo třeba, aby v něm bylo zastoupeno více mužů. Ale důvod, proč v něm nejsou, je dost odlišný od toho, co se pod článkem původně diskutovalo. Hezký den."
Paní Ygrain,
a jaký je důvod toho, proč mají ženy nižší průměrné mzdy a muži nejsou "vyváženě" zastoupeni v učitelské profesi? Něco je důsledkem myšlenkových stereotypů a něco dobrovolným rozhodnutím? Jakými metodami svá vysvětlení ověřujete?
Pane Týři, čemu nerozumím je váš diskusní přístup ve stylu "a vy zase mlátíte černochy".
Poukázat na objektivně existující diskriminaci všech dětí hrubou feminizací českého školství, což je to, co jsem v této diskusi udělal, je podle vás, paní Ygrain diskusní přístup ve stylu "a vy zase mlátíte černochy".?! Myslíte tohle opravdu vážně? Vzpamatujte se, prosím, a přestaňte zaplevelovať diskusi takovými hloupostmi.
Byly tu vyslovené názory domněnky o možných příčinách feminizačního genderblbismu v českém školství. Paní Ygrain autoritativně tvrdí, že "důvod, proč v něm (muži) nejsou, je dost odlišný od toho, co se pod článkem původně diskutovalo".
Myslím, že by zde teď ten podle ní objektivní důvod měla srozumitelně napsat.
J.Týř
Pan Komárek stále volá po kvalitní, kultivované diskuzi. Právě je na tahu a věřím, že nejen já jej sledujeme velmi napjatě. Udrží kvalitu? Bude kultivovaný nebo jen politicky korektní?
Souhlasím.
Pane Týři, vedli jsme s poste.restante diskusi o tom, zda a jak může nějaké společenské nastavení negativně ovlivňovat sebehodnocení jedince nebo skupiny jedinců. Váš vstup s vehementním požadavkem, abych se vyjádřila k problémům feminizace školství, by se také dal popsat jako plevelení - nicméně povšimněte si, že já nemám potřebu diktovat vám, o čem se máte nebo nemáte vyjadřovat. A už vůbec nemám potřebu s vámi diskutovat v mantinelech, které hodláte sám vymezovat.
PS Hodláte-li po někom vyžadovat kultivovanou diskusi, začněte nejlépe u sebe.
Pane Doležele, máte pocit, že muži nejsou ve školství dostatečně zastoupeni, protože toto povolání není považováno za mužné, že se u mužů neočekává, že by v něm byli dobří, případně kvůli jiným předsudkům? Já se domnívám, že ne, že roli v tom hraje především celkově nízké finanční ohodnocení, které spíše překousnou ženy, protože je částečně vyváženo relativně krátkým pobytem na pracovišti a přesunem mimovýukových povinností na večer, což je výhodné při péči o rodinu. To je ovšem můj osobní názor, protože jsem se těmto důvodům nijak zvlášť nevěnovala.
Odpovíte teď zase vy mně, jak je to s tou zranitelností a sebevědomím? Děkuji.
Uvedení českého školství do stavu (tedy "nastavení") hrubé feminizace vede k diskriminaci, všech dětí způsobené ztrátou (podstatným omezením) možnosti dětí být ve škole řádně, tedy i přiměřeně proporčně, vychovávány a vzdělávány i mužským vzorem.
I TA VĚCNOU LOGIKU POSTRÁDAJÍCÍ HAŠTEŘIVOST, KTEROU TU PANÍ YGRAIN PRÁVĚ VEŘEJNĚ PŘEDVEDLA, JE TOHO, MYSLÍM, UKÁZKOU.
Pan Komárek stále volá po kvalitní, kultivované diskuzi. Právě je na tahu a věřím, že nejen já jej sledujeme velmi napjatě. Udrží kvalitu? Bude kultivovaný nebo jen politicky korektní?
Dočkáme se vaší odpovědi, pane Komárku?
Pane Komárku, přidejte prosím nějaká fontová nastavení, pan Týř se právě vyčerpal z výrazových prostředků. Případně taky přidejte tohle: https://www.youtube.com/watch?v=zxo3Jy3p8zo&t=68s
Věcná argumentace vám nevyhovuje, tak pokračujete v hašteření, paní Yagrine?
Pan Komárek stále volá po kvalitní, kultivované diskuzi. Právě je na tahu a věřím, že nejen já jej sledujeme velmi napjatě. Udrží kvalitu? Bude kultivovaný nebo jen politicky korektní?
Dočkáme se vaší odpovědi, pane Komárku?
roli v tom (nedostatku mužů ve školách) hraje především celkově nízké finanční ohodnocení, které spíše překousnou ženy, protože je částečně vyváženo relativně krátkým pobytem na pracovišti a přesunem mimovýukových povinností na večer, což je výhodné při péči o rodinu.
Souhlasím a dodávám, že i toto považuji za projev hrubé nedbalosti Vlády a Parlamentu ČR při jejich péči o školství.
"Pane Doležele, máte pocit, že muži nejsou ve školství dostatečně zastoupeni, protože toto povolání není považováno za mužné, že se u mužů neočekává, že by v něm byli dobří, případně kvůli jiným předsudkům?"
Ne, to skutečně nemám. Narozdíl od vás nemám ovšem ani pocit, že by ženy měly nižší průměrnou mzdu kvůli nějakým jiným předsudkům. Ona to vlastně naprosto uspokojivě vysvětluje mikroekonomická teorie, ovšem pochopitelně jen těm, kteří tomu alespoň trochu rozumí. Cílem podnikatele je maximalizovat zisk. Jinými slovy, podnikatel nabízí své produkty či služby za takovou cenu, která mu na trhu přináší nejvíce peněz. Pokud to nedělá, je kandidátem na ukončení činnosti - dříve či později. Svůj zisk si potom může rozdat charitě, ale to už je o něčem jiném. A teď vy mi tvrdíte, že existuje nějaká skupina obyvatel (v tomto případě ženy), která přináší stejnou práci, stejné očekávané náklady na pracovní místo, ale přitom jí stačí platit menší mzdu? No tak to by se podnikatelé utloukli po takové pracovní síle. A lze matematicky dokázat a není to žádná kvantová teorie pole, nebo funkcionální analýza, že na takovém trhu by se mzdy brzy srovnaly působením tržních sil. Prostě by stoupla poptávka podnikatelů po ženách a tím by se cena jejich práce zvedla, podobně, jako zvýšení poptávky po bytech zvedá cenu bytů, nebo zvýšení poptávky po koruně, vede k jejímu zhodnocení a tím ke zdražení exportu a zlevnění importu.
"Já se domnívám, že ne, že roli v tom hraje především celkově nízké finanční ohodnocení, které spíše překousnou ženy, protože je částečně vyváženo relativně krátkým pobytem na pracovišti a přesunem mimovýukových povinností na večer, což je výhodné při péči o rodinu. To je ovšem můj osobní názor, protože jsem se těmto důvodům nijak zvlášť nevěnovala."
Vaše vysvětlení jsou velmi omezená a vycházejí nikoliv ze znalosti, ale z osobních dojmů aplikovaných na ostatní aktéry.
"Odpovíte teď zase vy mně, jak je to s tou zranitelností a sebevědomím? Děkuji."
Neměl jsem dojem, že byste se mě na něco ptala, ale já v tom rozpor nevidím. Citlivost a sebevědomí jsou dvě různé vlastnosti. A když je člověk citlivý, bývá zranitelný. Se sebevědomím to nemá co dělat. Zranit lze sebevědomého člověka stejně, jako nesebevědomého. Jen ten nesebevědomý možná bude hledat vinu spíše na své straně.
" Narozdíl od vás nemám ovšem ani pocit, že by ženy měly nižší průměrnou mzdu kvůli nějakým jiným předsudkům."
A já jsem to snad někde tvrdila? Ano, znám případ, kdy cucák hned po škole dostal stejný plat jako déle sloužící žena ve vyšším postavení, protože "je chlap", ale nemyslím si, že by to platilo obecně. I když, jak už jsem říkala, toto není můj píseček, a pokud se vrátíte k začátku diskuse, bavila jsem se o něčem jiném než výše platů nebo zastoupení v určitých profesích. Tyto můžou z podvědomých stereotypů vycházet, ale rozhodně to není jediný faktor a já jsem mezi ně rovnítko nikdy nekladla. Prostě mě zajímá, jak nám to v hlavě funguje a čím je to ovlivňováno.
"Citlivost a sebevědomí jsou dvě různé vlastnosti. A když je člověk citlivý, bývá zranitelný. Se sebevědomím to nemá co dělat. Zranit lze sebevědomého člověka stejně, jako nesebevědomého. Jen ten nesebevědomý možná bude hledat vinu spíše na své straně."
Jenže, pane Doležele, vy jste nenapsal "citlivé a sebevědomé", vy jste napsal " Ženy něžné, zranitelné a sebevědomé". "Citlivý" a "zranitelný" jdou často ruku v ruce, ale zatímco to první je spíše pozitivní rys, to druhé se spojuje s přílišnou citlivostí a s náchylností k tomu být zraněn, a být zraněn znamená cítit bolest. To je opravdu to, co od ženy chcete, aby byla pro život takto handicapována? Chtěl byste, aby vaše vlastní dcera byla zranitelná? A opravdu se domníváte, že žena ztrácí ženskost, jestliže si nepřeje být zranitelná?
Žena, která není zranitelná, nepřestává být pouze ženou. Ona přestává být člověkem.
Ta subjektivní hodnocení toho, co je negativní a co pozitivní a co je handicap, byste si, myslím, měla alespoň ve škole, nechat pro sebe. Jinak se totiž stáváte původcem podobných stereotypů, které tak kritizujete.
Význam slov je zase můj píseček, pane Doležele. Každého člověka lze zranit, ale pouze ten, jenž je náchylný ke zranění, se obecně označuje jako zranitelný. A snadná zranitelnost rozhodně není vlastnost, která by se měla někomu přát.
BTW, když říkáte, že žena, která není zranitelná, přestává být člověkem, znamená to, že byste zranitelnost zařadil i jako vlastnost, kterou považujete za žádoucí u mužů?
Cucák, paní Ygrain? Opravdu CUCÁK a jen jeden?
A co CUCAČKY v našich zfeminizovaných školách? Ty se tam nevyskytují?
Myslíte si, že muži nejsou citliví a zranitelní a že je nezajímá, co se v různých "hlavách děje"?
Pan Doležel tu, myslím, chtěl napsat (měl na mysli) třeba "Ženy něžné,zranitelné a přesto citlivé a sebevědomé" a vy mu tu možná zbytečné podsouváte jakýsi zájem na zranitelnosti žen.
Zranitelností nemyslím, snadnou zranitelnost, ale čistou zranitelnost bez přívlastků. Zkrátka schopnost nabytí nějakého stavu.
Ano, zranitelnost očekávám i u mužů. Kdo není zranitelný, je dle mého mínění psychopat a ty já za lidi nepovažuji. Na ženě je ale narozdíl od mužů příjemné i to, když ta zranitelnost je vidět. Nedomnívám se ale, že to je důsledek nějakých kulturních stereotypů. Spíš je to dáno biologicky. To byste mohla za chvilku vykřikovat, že když člověk nechce navštěvovat zespoda obě pohlaví bez rozdílů, tak diskriminuje a je xenofob. A on přitom nebožák, či nebožka, je jen prachsprostý, či prachsprostá, heterosexuál.
Mimochodem, paní Ygrain, když už jsme u toho, je heterosexualita také myšlenkový, či kulturní stereotyp? Nebo je sexualita dána biologicky? Já jen abych věděl, jestli ještě smím ve svých sexuálních představách diskriminovat muže.
Pane Týři, ten příklad, který jsem uvedla, se nestal ve školství. A co se týká vyjádření pana Doležela, proto jsem se ho ptala, abych si jeho postoj vyjasnila. (Mimochodem, jsem ráda, že jste si všiml genderově nekorektního označení, které jsem použila.)
Pane Doležele, a proč je příjemné vidět zranitelnost u žen, a u mužů ne, když je ta vlastnost žádoucí u obou? - Pokud jde o váš sexuální život či představy, veďte je, prosím, k plné spokojenosti vás i protějšku(ů), já vám do toho mluvit nehodlám.
proč je příjemné vidět zranitelnost u žen
Abych ji mohl jako primitivní samec bránit. Dělá mi to dobře a samicím určitě taky.
V písničce nebo pohádce to tak fungovat může, realita je bohužel mnohem ošklivější a mít partnera (partnerku), který vás podrží, není pravidlem. Teď spíš platí - bez ohledu na pohlaví - že pomocnou ruku najdeš na konci vlastního ramene a když ukážeš zranitelnost, někdo toho ošklivě zneužije.
Pokud ale budete vnucovat, paní Ygrain, Váš pohled na svět i nám, co jsme zatím v normě, pak pomáháte ničit normální svět, který milióny let fungoval dobře (stále tu jsme). Předpokládám, že v tom novém "vyváženém" světě nebudu schopen fungovat já. Automaticky otvírám dveře, nosím tašky, luxuji, myji okna, dělím se o výchovu, skládám komplimenty a pomáhám s kočárky. Nechci ale žít ve světě, kde se budu stále bát nařčení ze sexismu. Pravidla slušného chování platí pro všechny, kteří žijí v lidské společnosti. Nedělám rozdíl v tom, jestli mi někdo dá pěstí do nosu, nebo jen zneužije mé zranitelnosti v práci, osobním životě. Sketa je tak jako tak. Nestačí Vám, že už dnes se jako učitel bojím jezdit s dětmi na výlety, aby někdo nezneužil mého postavení, ve kterém tahám za velmi krátký konec. Bojím se mluvit se žáky, aby nějaká zranitelná dívka nezneužila svého postavení ženy. Je ještě rodina pravidlem?
Procházeje tuto diskusi, napadá mne: Existuje někde něco jako soupis nejčastějších nenápadných genderových stereotypů (raději bych řekl předsudků nebo netaktností)? Rád bych se z něj poučil, a myslím to teď zcela vážně. A nemám na mysli jen banální, ale zřejmě stále časté věci typu pochvala se sexuálním podtextem apod., ale věci, které si nemusí uvědomovat ani muž (a koneckonců ani žena) považující se za genderově poučeného a snažícího se stereotypům vyhnout.
Obecně se bohužel s genderovou tematikou setkávám pouze v souvislosti s extrémy (oboustrannými). Za jeden z nich považuji dezinterpretaci Žáčkovy básničky.
Jako učitele literatury a příležitostného čtenáře sci-fi mne zaujala zmínka o posuzování ženských autorek. Přidám zkušenost z výuky - jakmile si některý chlapec zvolil k prezentování vlastní četby knihu tohoto žánru, valná většina děvčat obracela oči v sloup. Přitom jsem je v tomto směru neovlivňoval (či se snažil probouzet čtenářský zájem u všech žáků bez rozdílu). Ten nezájem byl upřímný, i dobré čtenářky uváděly, že je sci-fi prostě nebaví.
GENDERBLBISMUS NIČÍ RODINY, ŠKOLSTVÍ A ČESKÝ STÁT
mít partnera (partnerku), který vás podrží, není pravidlem. Teď spíš platí - bez ohledu na pohlaví - že pomocnou ruku najdeš na konci vlastního ramene a když ukážeš zranitelnost, někdo toho ošklivě zneužije...
Napsala paní Ygrain.
Pokud ale budete vnucovat, paní Ygrain, Váš pohled na svět i nám, co jsme zatím v normě, pak pomáháte ničit normální svět... Bojím se mluvit se žáky, aby nějaká zranitelná dívka nezneužila svého postavení ženy. Je ještě rodina pravidlem?
Napsal pan Jirka.
SOUHLASÍM.
Feministicky orientovaný genderblbismus mimo jiné podporuje i ženskou agresivitu a vydírání mužů, což způsobuje oslabování a rozpady rodin, které jsou tím nejlepším domácím prostřením pro vývoj dětí. Způsobuje, myslím, i výše popsanou diskriminací všech dětí v mateřských, základních a středních školách a úpadek kvality školní výchovy a vzdělávání. Ta diskriminace má z dlouhodobého hlediska osudový vliv na další sociální a ekonomický vývoj České republiky. Viz výše i jinde uvedená argumentace k této věci.
VŠICHNI ROZUMNÍ LIDÉ TO, MYSLÍM, VĚDÍ NEBO ALESPOŇ TUŠÍ. ALE ČESKÝ STÁT VČETNĚ MŠMT ČR DĚLAJÍ NĚCO JINÉHO. VIDÍM V TOM STUPIDNÍ MOCENSKO POLITICKÝ KALKUL NEBO ZBABĚLOST ČI JINOU PROSPĚCHÁŘSKOH NEZODPOVĚDNOST NĚKTERÝCH ODPOVĚDNÝCH OSOB.
J.Týř
Jirko... o čem to proboha mluvíte? Jaký to mám podle vás mám náhled na svět? Co podle vás hodlám likvidovat? A jak podle vás něco likviduji tím, že se nechci nechat tlačit do role křehké, závislé a lehce blboučké bytosti, jako tomu bývalo v minulosti a jak to leckdy stále ještě přetrvává (toto NENÍ narážka na p. Doležela, ale na stereotypy v literatuře, filmu atd.)?
"Obecně se bohužel s genderovou tematikou setkávám pouze v souvislosti s extrémy (oboustrannými). Za jeden z nich považuji dezinterpretaci Žáčkovy básničky."
Někde, tuším na pedagogicke.info, se objevil článek, podle kterého ta básnička narazila už dříve a Žáček ji dokonce přepisoval. Šlo právě o ten první řádek.
"Jako učitele literatury a příležitostného čtenáře sci-fi mne zaujala zmínka o posuzování ženských autorek. Přidám zkušenost z výuky - jakmile si některý chlapec zvolil k prezentování vlastní četby knihu tohoto žánru, valná většina děvčat obracela oči v sloup. Přitom jsem je v tomto směru neovlivňoval (či se snažil probouzet čtenářský zájem u všech žáků bez rozdílu). Ten nezájem byl upřímný, i dobré čtenářky uváděly, že je sci-fi prostě nebaví."
Učím vesměs hochy a sci-fi a fantasy motivy používám celkem často, ale ani ty hochy to nezajímá všechny. Podle mé zkušenosti ale uvádějí hoši i děvčata stejný důvod - vadí jim "nereálno", preferují realistické příběhy. V dobách, kdy jsem jezdívala na cony, tam ale zrovna málo paní a dívek nebylo, a na tolkienistických akcích možná dívky i převažovaly. Obecně se mi zdá, že dívky se nacházejí spíš ve fantastice, Tolkien i Hra o trůny rozhodně táhnou. Musím ale říct, že s výjimkou té jedné skupiny jsem se s negativistickým přístupem k ženám u scifistů nikdy nesetkala, rozhodně ne v takové míře, jak to líčily Američanky.
Ano, informace o Žáčkových úpravách jsem šířil i já. Úpravy ale proběhly na základě klidné diskuse s redaktorkou nakladatelství, spíše jako "preventivní opatření", což se s letošním šílenstvím nedá srovnat. Mimochodem i sám Klusák se na svém FB snažil v dalším příspěvku svůj výchozí komentář zamlžit, psal už nikoli o "debilitě", ale jen o "nablblé" básničce a pečlivě vypočítával ostrá vyjádření, jichž se mu dostalo; zkrátka čišelo z toho, že ví, že přestřelil.
Už v předchozím příspěvku jsem chtěl zmínit to, o čem píšete - fantasy dívkám nevadí, naopak. Měl jsem na mysli čistou sci-fi, tu čtou kluci výrazně většinově.
jak podle vás něco likviduji tím, že se nechci nechat tlačit do role křehké, závislé a lehce blboučké bytosti, jako tomu bývalo v minulosti a jak to leckdy stále ještě přetrvává... ?
Domnívám se, paní Ygrain, že tím, že zde v genderových diskusích, podobně jako pan Komárek, opakovaně a nevyváženě ventilujete převážně ženskou stránku genderové problematiky v pravém slova smyslu a tím, že přitom někdy zpochybňujete nebo i napadáte ty, kteří rozumné požadavky žen uznávají, avšak požadují přitom vyvážený pohled na gender, tedy na lidský, to jest ženský i mužský, rod.
Rozmělňujete tím diskusi k podstatě lidsky rozumného genderu, to jest právě k tomu vyváženému pohledu na muže i ženy. Nereflektujete přitom, myslím, dostatečně, co je pro české školství větší problém. Zda vnitřní problémy části ženské školské super přesilovky, anebo hrubá feminizace českého školství a veřejný zájem na tom, aby byly děti lidsky vychovávány ženským i mužským vzorem.
Zkuste prosím se, prosím, paní Ygrain, znovu zamyslet třeba nad těmito dvěma věcmi:
- Feminismus jako kultivovaná obhajoba a prosazování důstojného postavení žen má své opodstatnění stejně jako kultivovaná obhajoba a prosazování důstojného postavení mužů. Feministicky orientovaný genderblbismus, který v Česku došel například až ke hrubé feminizaci školství, k velké rozvodovosti rodin a populačnímu poklesu, tomu obojímu škodí a stydí se za něj rozumní lidé, to jest rozumní muži i ženy.
- Hrubá feminizace českého školství je jakousi "ne lidskou když ve skutečnosti feministickou" diskriminací všech dětí v mateřských, základních a středních školách. Tato objektivně existujíci diskriminace je jednou z příčin úpadku kvality školní výchovy a vzdělávání. Ta diskriminace má z dlouhodobého hlediska osudový vliv na další sociální a ekonomický vývoj České republiky.
Myslím, že pokud si pak znovu přečtěte své příspěvky v této diskusi, pochopíte možná, proč pan Jirka napsal, co napsal.
J.Týř
Pane Týři, jsem žena, diskutuji tedy to, s čím mám osobní zkušenost nebo co se mě osobně dotýká. Pokud máte zkušenost s tím, že je vám něco vytýkáno, jste od něčeho odrazován nebo je na vás pohlíženo s despektem čistě proto, že jste muž, nebo pokud znáte takovéto případy, tak sem s tím, můžeme diskutovat a buďte si jist, že vás podpořím, protože rozhodně nerozlišuju na kluky nebo holky, co spolu chodíme. Jestli jste nabyl dojmu, že diskutováním negativní ženské zkušenosti automaticky devalvuji všechny muže, je to dojem chybný. Pokud si vzpomenete na začátek diskuse, bavili jsme se s poste.restante, čím a jak může vznikat nižší sebevědomí u žen a jak se na tom mohou podílet nevědomé stereotypy předávané ve společnosti. Toto opravdu není útok na muže nebo rodinu, vždyť koneckonců i tu pohádku o třech koťátkách napsala žena.
"Už v předchozím příspěvku jsem chtěl zmínit to, o čem píšete - fantasy dívkám nevadí, naopak. Měl jsem na mysli čistou sci-fi, tu čtou kluci výrazně většinově."
Ono se to může časem změnit, pokud se změní představa sci-fi jako něčeho výhradně o vědě, robotech, vetřelcích atd. Scifistické herní fandomy, jako Star Wars nebo Mass Efect, mají nemálo fanynek.
Proměny sci-fi nestíhám sledovat, takže mohu jen spekulovat: je možné, že část sci-fi se stane pro dívky přitažlivější, ale klasická sci-fi o vědě, robotech apod. myslím zůstane doménou chlapeckých (mužských) čtenářů.
OBJEKTIVNÉ EXISTUJÍCI HRUBÁ FEMINIZACE ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ JE DISKRIMINACE VŠECH DĚTÍ, KTERÁ NIČÍ NEJEN ČESKÉ ŠKOLSTVÍ, ALE I A ČESKÝ STÁT
Okomentovat