„Mám stále silnější pocit, že na vzdělávání je výhradně pohlíženo jako na poskytování služeb, na které se nekriticky aplikují poznatky z neoliberální ekonomie. Zdá se, že hlavním cílem výchovy a vzdělávání je homo oeconomicus, subjekt ekonomické soutěže,“ píše matematik Dag Hrubý ve svém eseji v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.
Dag Hrubý (unob.cz) |
Řekl bych, že současná pedagogická věda nedokáže českému učiteli uspokojivě vysvětlit, co je cílem výchovy a vzdělávání v současné době. Současná česká teorie obecné pedagogiky není u nás vybudována a systematicky rozvíjena.
Poslední kurikulární reforma v ČR, která zavedla rámcové vzdělávací programy, se postavením učitele ve výchově a vzdělávání příliš nezabývá. Přechod od osnov k rámcovým vzdělávacím programům se udál živelně a nebyl provázen úvahami a systematickými aktivitami v oblasti učitelské přípravy. Toto opomenutí je důsledkem trendu podceňování autority učitele, který již není exponentem kultury a garantem výchovně-vzdělávacího procesu, nýbrž pouhým konzultantem, pomocníkem nebo partnerem dítěte.
Tak mi z toho vychází, že učitel musí spoléhat především sám na sebe. Nevzdávat se a nepodléhat příliš těm úvahám o postmoderní, znalostní, učící se a informační společnosti. Myslím si, že hluboké zaujetí a učitelova láska k předmětu vychovávají lépe než jakákoliv informace.
Moje definice učitele je následující: „Učitel je zodpovědný, veselý člověk, který se rozhodl dobrovolně a s jistou dávkou pokory věnovat svůj život výchově a vzdělávání dětí. Radost učit bývá občas tlumena nařízeními nadřízených a jiných orgánů.“ Řekl bych, že dobrý učitel musí dostat něco od Pána Boha a musí se stále vzdělávat, musí nacházet porozumění u svých nejbližších.
Celý text naleznete v aktuálním vydání časopisu Řízení školy
3 komentářů:
Tisíceré díky za tento příspěvek. Matematik, který se nenechá vmanipulovat do role spasitele, ale který pro výuku udělal mnohé.
"Tak mi z toho vychází, že učitel musí spoléhat především sám na sebe. Nevzdávat se a nepodléhat příliš těm úvahám o postmoderní, znalostní, učící se a informační společnosti. Myslím si, že hluboké zaujetí a učitelova láska k předmětu vychovávají lépe než jakákoliv informace."
- děkuji... hlavně nepodléhat...
Ano metoda KoMaFri je věčná. Komenský-Makarenko-Frištenský
Okomentovat