V medializaci kolem (ne)povolování soukromých škol ministerstvem školství se celá argumentace dostala na poněkud technicistní rovinu: Je ve městě dost míst na veřejných školách? Co je v Dlouhodobém záměru rozvoje školství? Jsou dodrženy správní termíny? Apod. Podstata uniká.
Proč se vlastně v naší Ústavě, resp. v Listině práv a svobod s nestátními školami, tedy se soukromými a církevními, počítá? Státní monopol na vzdělávání vždy byl a v mnoha zemích stále je projevem totality, projevem deficitu demokracie.
 |
| Ondřej Šteffl (facebook.com) |
Ministerstvo školství není ministerstvem veřejného školství, jak je často vnímáno a jak se také samo mnohdy vnímá, ale je ministerstvem všeho školství, i toho nestátního. A jeden z cílů vzdělávání uvedený ve školském zákoně zní: Pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod. Ministerstvo školství by se jím mělo řídit a dbát, aby se naplňoval na všech školách.
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin
20 komentářů:
Vida, k čemu jsou dobré církevní školy, když je potřeba obhájit vlastní byznys a diskriminaci chudších a chudých ve školství. A všimněme si té řady: Feřtek, Kartous, Šteffl... všechno hlasatelé nového, vysoce demokratického školství. A nejhorší je, že média tyhle pokrytecké žvásty šíří bez jakékoli kritické reflexe.
Pane Soukale, můžete být konkrétnější, prosím? Co je na tom "pokryteckého" a co je na tom "žvást"? Děkuji! Hezký den!
Proč by mělo být ministerstvo ministerstvem i nestátního školství? Aby zaručilo stejnou úroveň vzdělání nebo aby přispívalo na provoz nestátních škol? V tom prvním případě se stačí vrátit k zatracovaným osnovám, které zaručovaly přibližně stejnou úroveň na všech školách. Popřípadě k rozdílovým zkouškám. V druhém případě školy financuje zřizovatel, tudíž stát financuje státní školy skrze rozpočty obcí, církev ať financuje církevní školy a pokud se rodiče rozhodnou zřídit si vlastní školu, pak ať nenatahují ruce ke státu, ale financují si ji z vlastních prostředků. Všechny tyhle výlevy jsou jen a jen o penězích pro pochybné projekty.
Soukromé školy beru, pokud budou za státní peníze, které bez ostychu dostávají ,muset plnit vše stejně, jako základní školy. Tedy, pokud budou muset do svých řad žáků s studentů inkludovat všechny typy postižených a sociálně slabé. Ty sociálně slabé to v podstatě okamžitě vylučuje, protože nemají na školné. Ledaže by měly ty školy nějaká stipendia právě pro tento druh dětí.Pak bych to brala jako spravedlivé.
Autor článku nepředesílá, že je majitelem soukromé školy, resp. spolumajitelem. Například. Takže mu nejde o školství, ale jeho byznys, pane Komárku.
Nechce se mi dohledávat, jak je to se zrušením školy, resp. výmazem z rejstříku škol, ale tak jednoduché to není. Stát "jen" šlape na brzdu ohledně nových a nových škol. Pane Komárku, máte jako novinář přehled, kolik z těch nově vzniklých rodinných škol je otevřeno inkluzi toho nejběžnějšího typu - pár dětí s poruchami chování, ze sociálně znyvýhodněného prostředí, hraniční LMP, atd. ap.?
Státní monopol na vzdělávání vždy byl a v mnoha zemích stále je projevem totality, projevem deficitu demokracie.
No to je zajímavá teze. Znamená to snad, že mlékárenství je u nás svobodné, když v něm není státní monopol? A co výroba kuřat a koblih? Je drůbežářství pod Burešovou kuratelou svobodné? Velká i malá drůbežárna pobírá dotace od ministerstva zemědělství. Soukromá i státní škola pobírá příspěvky od ministerstva školství.
Souhlasím s OŠ, že snaha nedávat tolik příspěvků soukromému školství je hloupým projevem neschopnosti MŠMT řídit resort. Pokud má (a to má) MŠMT problém s úrovní soukromých škol, musí nalézt a důsledně uplatňovat řídící mechanizmy, aby resort uřídilo. Ovšem mechanizmus switch-off nepatří k dostatečně proporcionálním řídícím nástrojům. Takže si nalejme čistého vína - řiďme/te kvalitu a podporujme/te všechny školy bez ohledu na zřizovatele.
Argumentační nouze je situace silně frustrující. Jen tak si vysvětluji, proč se v diskusi objeví slovo "žvásty", proč se zpochybňuje právo na založení soukromé školy, proč se za vyjádřením názoru vidí sobecký zájem vlastního obohacení apod.
Pokud se někomu koncem roku 1989 zhroutily jeho představy o správném fungování společnosti, má smůlu - všechno je jinak. Není to ideální ale je to určitě lepší.
Těm mladším, kteří převrat neprožili, bych doporučoval pečlivě studovat a seznámit se s vývojem vzdělávání u nás (třeba od roku 1976, kdy byl vydán dokument "Další rozvoj československé výchovně vzdělávací soustavy"). A zajímat se o vývoj v oblasti vzdělávání ve vyspělých zemích od 60. let minulého století. Také neopomenout důležitá témata týkající se pedagogického myšlení v posledních 200 letech, jako je například vznik, rozvoj a současný stav reformní pedagogiky.
Je s právem na založení soukromé školy spojena povinnost její registrace ze strany státu? Může být nesobecký zájem vlastního obohacení? A jen tak mimochodem - on se chystá zákaz soukromých škol nebo omezování zakládání nových? Já jen abychom neztratili niť.
Argumentační nouze je asi opravdu frustrující, když umožňuje spojit vyjádření názoru na pokrytectví O. Šteffla s touhou po starých pořádcích. Nejprve by to chtělo nějaký argument vysvětlující, jak souvisí s demokracií existence škol předem vylučujících z řad svých žáků ty, kteří nemají na školné. Rád se s ním seznámím. Spojím-li tento fakt s tím, že existenci vlastních segregačních výběrových škol užívá O. Šteffl jako argument pro diskusi o tom, jak vzdělávat obecně, a přidám-li slovní proklamace EDUinu o podpoře veřejného školství a současně komentáře horující pro záchranu škol svou podstatou segregačních, vycházejí mi všechny řeči o demokracii atd. jako zakrývání skutečných vlastních cílů a zájmů; jako to, co jsem o nich napsal.
a) Pokud je inkluze používána jako klacek proti soukromým školám, nechť si víceletá a méněletá státní gymnázia nejprve zametou před vlastním prahem.
b)Vždy bude existovat vrstva lidí, kteří věří že jen drahé soukromé školy jsou zárukou kvalitního vzdělání.
c)vždy budou existovat lidé, kteří věří, že mají právo vybrat pro své potomky školu, která se co nejvíce blíží jejich sdíleným rodinným hodnotám.
Jenom jestli ten šum o stopce soukromým školám nebude spíše o tom, že připravovaná změna financování škol a koncept soukromých škol z 90% placených státem začíná prezentovat jistý problém.
Tak pozor! Jakým klackem má být inkluze? A proti soukromým školám? Takže je klackem proti soukromým a proti veřejným ne? Trochu divná argumentace. Inkluze by měla být na všech školách tak, jak to propaguje a prosazuje ministerstvo. Proč by z toho měly být soukromé školy vyjmuty, nota bene, když jsou státem silně sponzorovány. Většina soukromých škol s pár dětmi ve třídě je pro inkluzi zcela ideální. Můžou zaplatit hodně věcí. Šly by na děcka stejné peníze jako do veřejných.
A souhlasím Tajný, že vždy budou rodiče, kteří budou chtít dát dítě tam, kam chtějí. Třeba i do té praktické. Jenže nesmí.Ani za peníze navíc.
A mimochodem,ani já si od nového financování škol moc neslibuji. Možná to bude ještě horší než teď.
Jen pro pořádek: Nemám nic proti soukromým školám (a neupírám některým jejich provozovatelům pozitivní úmysly), ovšem pokud budou plnit stejné úkoly jako školy státní. Tudíž stejnou státní dotaci, ale ZŠ umožní přístup méně majetným či nemajetným, např. v poměru padesát na padesát, a nebudou odmítat děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Co se týče středních škol, opravdu potřebujeme soukromá gymnázia a lycea?
Pro pana Komárka: Jaké procento žáků z romské populace navštěvuje soukromé školy?
Všimněme si, jak se nemluví, např. pan Václavík, o financování. Ať stát podporuje jen ty školy, které jsou potřebné. Více VG a podivných rodičovských pidiškol nepotřebujeme.
Já jsem se nikdy necítil býti člověkem komerčně orientovaným. Mám rád akademickou sféru, mám rád teorii. Ale to, kam se dostalo myšlení některých lidí, ze mě v případě, že se tato choroba bude dále šířit, zřejmě udělá ultrapravicového konzervativce a zastánce volného trhu.
Je absolutně nemyslitelné to, co se tady rozehrává - totiž že si soukromí podnikatelé snaží vymoci právo na státní zakázky, či dotace. Protože o nic jiného tady nejde. MŠMT ať už je kvalitní jak chce, má povinnost mimo jiné řídit a optimalizovat nejen obsah a kvalitu vzdělávání, ale také jeho dostupnost a efektivnost. Představa, že si zajde podnikatel na MŠMT, že si chce založit školu a že splnil všechny podmínky dané zákonem a MŠMT mu školu musí schválit, to je přece ekonomicky naprostý nesmysl. To pak nechť to neřeší MŠMT vůbec a mlátí se mezi sebou školy na volném trhu bez státních dotací a dohledu s tím, že stát pouze zajistí certifikaci kvality vzdělání - ovšem pochopitelně prostřednictvím testů. Státu se to vyplatí, bude moci zrušit MŠMT a většinu jím řízených organizací. Kdo na to doplatí budou chudí a hendikepovaní. Zvýší se sociální selekce už od malička, sníží se sociální mobilita na minimum a nebude se využívat lidského potenciálu efektivně. nevím, jestli ti ultralevičáci si to uvědomují, ale pro jistotu na to včas upozorňuji, aby se pak za deset let nedivili a Šteffl nešířil další Singapurské paradoxy, až se to nebude chovat podle jeho přání.
Soukromé školy nejsou soukromé, ale polostátní. Pokud budou financovány jen ze školného, bez státního příspěvku, prosím, ať si každý založí třeba deset takových škol.
Souhlas. Soukromé školy lížou vzdělávací smetanu, vyzobávají rozinky ze vzdělávací vánočky a oslabují veřejné školy poskytující Ústavou ČR garantované bezplatné počáteční vzdělávání. Když chce např. kraj optimalizovat síť středních škol, může relativně snadno rušit jen veřejné školy, jejichž je zřizovatelem. Stejné problémy mají obce v případě škol základních. Určité omezení volnosti vzniku soukromých škol je proto zcela na místě. Vznik soukromé školy se státním příspěvkem i velikost státního příspěvku pro ně by měly být vždy podmíněny přihlédnutím ke stanovisku příslušného kraje nebo obce, které spravují síť veřejných škol.
Drtivá většina soukromých škol nevytváří profit pro své zakladatele. Peníze, které vyberou od rodičů nad rámec dotace od státu, použije k dorovnání provozních nákladů, nákupu pomůcek a lepšího zaplacení učitelů. Některé nabízí stipendia pro děti z nemajetných rodin.
Profitem je vzdělávání v selektivním prostředí. Stipendia - nejsou -li určena pro významnější část žáků - jsou spíše problémová.
"Některé nabízí stipendia pro děti z nemajetných rodin."
Kolik studuje na soukromých školách Romů? Kolik soukromých škol vzniklo v blízkosti vyloučených lokalit?
"Drtivá většina soukromých škol nevytváří profit pro své zakladatele. Peníze, které vyberou od rodičů nad rámec dotace od státu, použije k dorovnání provozních nákladů, nákupu pomůcek a lepšího zaplacení učitelů. Některé nabízí stipendia pro děti z nemajetných rodin."
Máte k tomu výroční zprávy všech soukromých škol, aby to silné tvrzení bylo možné doložit? A jaký je rozdíl mezi tím, když si založím soukromou školu, ustanovím se v ní ředitelem a schválím si vysoký plat a odměny a tím, když si nechám jen vyplácet dividendy, či podíly na zisku? Snad jedině v daňové zátěži, ale v zásadě je to totéž.
Tam, kde je nadbytek učitelů, bývá velmi často zvykem, že soukromé školy neplatí tabulkové platy - nemusejí. Před asi třemi týdny jsem se bavil s kolegyní z jedné takové školy a říkala, že bere o 2 000 Kč méně, než by dle tabulky měla. Krása smluvní mzdy a neviditelná ruka trhu ve školství.
Okomentovat