Libor Prudký: V této zemi se nepovedlo přesvědčit významnou část populace, že vzdělání k něčemu je

„Mezi svými studenty dělám výzkumy už patnáct let. Pořád platí, že podíl lidí, kteří chodí k nám do školy a mají rodiče se základním nebo nižším vzděláním, je tři čtyři procenta. A tak je to pořád,“ popsal Právu sociolog Libor Prudký z Univerzity Karlovy v Praze. Jeho zkušenost tak potvrzuje výsledky mezinárodních průtkumů, podle nichž se v Česku více než jinde ve světě „vzdělání dědí“.

Libor Prudký (repro ČT)

Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin doplnil, že lidé se vzděláním a zkušeností toho, k čemu jim bylo v životě dobré, vnímají vzdělání samotné jako důležité. A proto prokazují silnou motivaci i svou ratolest obdařit co nejlepším vzděláním, protože s vyšším vzděláním se jí pak rozšiřují možnosti uplatnění i vyššího výdělku.

Prudký potvrzuje, že lidé bez vzdělání nevnímají vzdělání jako potřebu. „V této zemi se nepovedlo přesvědčit významnou část populace, že vzdělání k něčemu je,“ řekl Právu.

Právě motivaci rodičů pokládá Feřtek za nejvýznamnější faktor. „Na víceletá gymnázia chodí jednoznačně děti vzdělaných a bohatších rodin. Vzdělaná rodina dítě dotlačí k tomu, aby vůbec na přijímačky šlo. A také ho na ně připraví, ať už doma, nebo v rámci placených kurzů,“ vysvětlil Feřtek. „V 11 letech nepřijímáte na víceleté gymnázium talentované dítě, ale usilovného rodiče,“ dodal.


Celý text naleznete v dnešním vydání deníku Právo