Výzkumem podložené tipy na zefektivnění výuky přináší server Edutopia. Na první pohled některé z nich působí bizarně či samozřejmě, jiné seriosně. Například: Soustředění po multitaskingu na síti pomáhá devět hlubokých nádechů nebo pohled do zeleně (i na fotce). Nebo: Jmenovitý pozdrav každého žáka spolu s nějakou pozitivní zprávou hned na začátku zvýší zaujetí dětí po celou hodinu o 27 %. Nebo: Při nudném výkladu si informace lépe pamatují ti, kdo si u toho kreslí.
Další příklady tipů Toda Finleyho pro server Edutopia:
Experiment Virginské univerzity pak prokázal, že víc se o přírodní vědy zajímali (a získali také lepší známky) žáci ve skupině, kde na konci hodiny psali krátké shrnutí užitečnosti vědy ve svém životě namísto psaní o tom, co se v hodině naučili.
Jak si lépe pamatovat (pro studenty)?
Krátký praktický test poslouží lépe než opakované přečtení materiálu. Rukou psané poznámky ukládají informace lépe než ty na počítači. Pro kognitivně náročné úkoly je třeba vyhnout se hudbě, televizi i sociálním sítím. V testech s otázkami a výběrem možností pomáhá uspět zvýrazňování textu při jeho studiu. U hudby, sportu nebo matematiky je lepší procvičovat obsah tzv. prokládaně, tedy neopakovat dokola jen jednu dovednost a poté druhou a třetí, ale opakovat sekvence první druhé a třetí dovednosti za sebou (ovšem ne u úplně nové látky. Zhuštěné učení v jednom dni vede k lepším krátkodobým výsledkům, z dlouhodobého hlediska je lepší studovat po troškách více dní. Slovíčka se pamatují rychleji, když se mezi jednotlivými lekcemi studenti vyspí.
Jak si lépe pamatovat (pro učitele)?
Pokud mají studenti okamžitě zopakovat novou informaci („řekni sousedovi, co ses právě dozvěděl“), zapamatují si ji lépe. Stejně jako když je učitel překvapí před nebo po sdělení informace třeba vtipem nebo videem na YouTube. Zvědavost aktivuje mozek, který je lačný si novou informaci zapamatovat. Hluboké ukládání se děje tehdy, když přemýšlíme nad významem konceptu a propojujeme ho s dalšími znalostmi. Je proto dobré nechat studenty přemýšlet o tom, jak nové věci souvisí přímo s jejich životem.
Celý text včetně odkazů na příslušné výzkumy naleznete zde
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
1 komentářů:
"každá studie má své limity a nuance, takže je dobré je pročíst detailně a přemýšlet nad jejich aplikací"
No a teď by to chtělo především u novinek pokus za podobných podmínek zopakovbat na českých žácích. Buď se poznatky potvrdí nebo nepotvrdí a zjistí se za jakých podmínek to funguje i u nás a v jaké situaci je vhodné co použít. Možná se objeví i něco nového. To by měl být pedagogický(didaktický) výzkum, který by měl smysl.
Okomentovat