Větší svoboda při učení i plánování volného času. Domácí vzdělávání přináší některé lepší možnosti dětem i rodičům. Pro své potomky jej proto preferují místo tradiční školní docházky čím dál častěji. Podle krajského odboru školství se letos podobně učí 103 žáků na jižní Moravě, před pěti lety jich bylo 31. Od loňského roku poslanci uzákonili také individuální vzdělávání na druhém stupni základní školy, které dříve ministerstvo školství jen pilotně testovalo. Přesto jsou k alternativnímu studiu někteří lidé skeptičtí.
Reportáž přináší Deník.cz.
Karel Rais (psp.cz) |
Podle ředitelky Základní školy JUDr. Mareše Evy Hubatkové ve Znojmě má domácí vzdělávání význam jen, když dítě nesmí do školy ze zdravotních důvodů. „Chybí mu kolektiv. Kromě probírané látky se totiž má naučit i sociální dovednosti. Dříve nebo později se s ostatními žáky setká, střední škola doma studovat nejde. Na ní pak může mít problém zapadnout," uvažovala ředitelka.
„Ředitelé domácí vzdělávání povolí pokud jsou k němu závažné důvody a rodiče zajistí dostatečné studijní podmínky a vhodné učebnice. Rodič, který dítě učí, musí mít alespoň střední školu s maturitou, při vzdělání na druhém stupni i vysokou školu," říká náměstek brněnského primátora Petr Hladík. K žádosti rodičů o domácí vzdělávání se vyjadřuje školské poradenské zařízení, kde psychologové či sociální pedagogové posuzují možné překážky studia.
Za velké plus považuje domácí vzdělávání poslanec, bývalý rektor brněnské techniky a odborník na školství Karel Rais. „Přispívá k vyšší zodpovědnosti žáků. V západní Evropě je povolené téměř ve všech zemích. Ve Velké Británii zákon doslova uvádí, že povinné je vzdělání, ne škola. Rodiče tam nežádají o svolení, ani se neregistrují při některé škole," přiblížil. Ve Spojených státech amerických je podle něj výuka nejrozšířenější, doma se mohou děti vzdělávat i na střední škole.
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
Naopak ve škole mají některé děti spolužáků až příliš.
Okomentovat