Bořivoj Brdička: 10 zásad moderní školy podle Willa Richardsona a Bruce Dixona

„Svět se vyvíjí stále rychleji, školy však nejsou ve většině případů schopny na změny adekvátně reagovat. Je pravdou, že existují celé školské systémy, které se o transformaci docela úspěšně pokoušejí (Finsko, Nový Zéland, Ontario, Britská Kolumbie a Alberta v Kanadě). Zatím jsou však spíše jen výjimkou. Změnit školu je velmi obtížný úkol. Je třeba transformovat roli učitele, výukového obsahu, hodnocení ad. – ne jen upravovat. Musí se přehodnotit vztahy žáků, učitelů, vedení škol i rodičů. Zvýšit transparentnost výukového procesu a schopnost žáků pracovat v globálně propojeném světě. Soustředit se v první řadě na to, aby docházelo k soustavnému, hlubokému, aktivnímu poznávání,“ píše Bořivoj Brdička v textu, který upozorňuje na studii Willa Richardsona a Bruce Dixona.

Následujících 10 doporučení naznačuje, kudy vede cesta.

Bořivoj Brdička (youtube.com)

1. Zřetelně formulované a sdílené pochopení principů učení praktikované v každé třídě

V tradiční škole nikdo to, jak se žáci učí, příliš neřeší. Málokdy se učitelé společně zamýšlejí nad tím, jaké podmínky pro poznávání mají být splněny či zda lze to, co se učí, propojit s reálným světem.

Moderní škola má vytvářet prostor pro diskuzi reflektující podstatu učení a způsoby jeho povzbuzování. Výměna názorů může mít různé formy – malé zájmové skupiny, společné studium zajímavých materiálů, předávání informací a výsledků výzkumů. Tato snaha musí být patrná na všem, co se ve škole děje, v první řadě na vedení.

2. Život školy propojený se současným vývojem vzdělávacích potřeb

Vize bývá velmi často přítomna na webu školy nebo na nástěnce u vchodu. Méně často se s ní setkáváme jako s něčím, co dává výukovým aktivitám skutečný smysl. Bez ní se výuka podobá lodi bez kormidla, která se pohybuje tam, kam ji zrovna vlny nesou.

Moderní škola musí reflektovat změny, které se v jejím okolí odehrávají. Dnes se to týká asi hlavně nejistoty přicházejících informací, pochopení nového uspořádání světa, v němž budou žáci žít. To je hlavní mise, kterou musí škola realizovat a ověřovat její naplnění.

3. Personalizované a samořízené učení smyslem práce žáků i učitelů

Činnost tradiční školy bývá často až příliš orientovaná na vlastní proces předávání znalostí. Učitelé plánují, organizují a hodnotí vše, co se ve třídě odehrává. Jejich vlastní příprava je podobně orientovaná. Místo toho bychom se však měli mnohem více zaměřit na to, zda se žák skutečně učí. On sám má většinou jen minimální prostor pro to, aby mohl vlastní vzdělávání ovlivňovat.

Cílem školy musí být vytvářet poznávací komunitu, do níž jsou zapojeni nejen žáci a učitelé, ale též rodiče a další vnější aktéři procesu. Poznávání by mělo žákům dávat smysl. Je třeba orientaci změnit z předávání hotových odpovědí na hledání odpovědí na otázky. Učitelé musí být sami vnímáni jako hledači poznání, teprve pak jako experti svého oboru.

4. Kurikulum jako něco, co vyvolává zájem žáků

Navzdory růstu zájmu o personalizované vzdělávání a zvyšování dostupnosti online zdrojů jsou výukové postupy dosud často orientované na učebnice a testování znalostí. Žáci nemají prostor plánovat, realizovat a hodnotit vlastní poznávací proces.

Moderní škola má tvořit příležitosti k budování vlastních aktivit, k volbě vlastních postupů a tvorbě vlastních výstupů. Učitelé by měli chápat výukový obsah jako prostředek využitelný v okamžiku potřeby, ne jako něco, co musí být v plné šíři odučeno.

5. Aplikace skutečných činností hodnocených prostřednictvím reálných prezentací

Málokdy lze to, co se dělá ve škole, propojit se skutečnými problémy a relevantními otázkami, které dávají smysl ve světě, v němž se žáci pohybují. Jen zřídka vidí výsledky práce žáků někdo jiný než učitel. To vede k tomu, že škola existuje v uzavřeném prostoru a má minimální podporu zvenku.

Jenže moderní doba si nejvíce cení schopnosti komunikovat, prezentovat své myšlenky, řešit problémy, měnit svět k lepšímu. Proto je třeba hledat příležitosti k zapojení místní i globální komunity do činnosti školy. Je vhodné k tomu využít technologie. Je vhodné dát žákům vyšší míru kontroly nad vlastním učením.


Will Richardson, Bruce Dixon: 10 Principles for Schools of Modern Learning: The Urgent Case for Reimagining Today’s Schools (10 zásad moderního učení pro školy: Naléhavá potřeba změnit představu o současných školách).

Celý text naleznete zde