Anketa České školy: MŠMT by vznik učitelské profesní komory uvítalo. Nepovažuje ho ale za pravděpodobný.

Řada učitelů v diskusích opakovaně připomíná neexistenci skutečně reprezentativní učitelské profesní komory jako jeden z velkých problémů pro české školství.
Česká škola se proto na učitele, ale například i na ministerstvo školství obrátila s několika otázkami: 1) Proč profesní komora nevznikla? A co by se muselo stát, aby vznikla? 2) Co by podle Vás učitelům přinesla? Měla by šanci změnit "poměr sil" ve vyjednávání, diskusi mezi učiteli a ministerstvem, případně dalšími institucemi? Co by měla komora dělat, jaké by byly její hlavní úkoly, zásadní role? 3) Mělo by být členství v komoře povinné? A byl by to problém? (Tato doplňující otázka vyplynula z odpovědi Jiřího Zajíčka)
Přinášíme odpovědi MŠMT, pro které jsme doplnili ještě otázky, týkající se jeho role v diskusích s učiteli.

1) Proč profesní komora nevznikla? A co by se muselo stát, aby vznikla?

Profesní komora vzniká jen u malého počtu povolání. Každá komora je zřizována zákonem. Nevznikne tedy jen tlakem zdola, z iniciativy či podle přání vykonavatelů určitého povolání - v našem případě pedagogů. Na základě přesvědčivých argumentů musí návrh za zřízení komory projít Parlamentem (předložit ho může vláda nebo skupina poslanců). Komora pedagogických pracovníků dosud nevznikla zjevně proto, že taková iniciativa nepřišla. Pedagogové by ji museli chtít ustavit a podniknout k tomu všechny potřebné kroky. Je ovšem velmi obtížné něčeho takového dosáhnout - psychologové usilují o zákon o komoře psychologů již více než čtvrtstoletí, a dosud se jim to nepodařilo, i když v zahraničí v mnoha zemích psychologická komora existuje. Obdobná komora učitelů/pedagogických pracovníků v zahraničí nám není známa.

(Slovenská komora učitelů nesplňuje parametry profesní komory. Profesní komora je zřízená samostatným zákonem Parlamentem. Slovenská komora učitelů je neziskové občanské sdružení.)

 

V případě pedagogických pracovníků je navíc velkým problémem, že ochota učitelů MŠ, ZŠ a SŠ se sdružit a táhnout za jeden provaz není příliš vysoká - tyto skupiny samy sebe nevnímají jako rovnocenné, se stejnými zájmy. Podstatná je také historie a vnímání funkce učitele ve společnosti - učitelé všude byli státními úředníky (což byla pocta a jistota, nebylo to vnímáno pejorativně). Jaký rozdíl oproti lékařům, kteří byli převážně tzv. svobodným povoláním.

2) Co by podle Vás učitelům přinesla? Měla by šanci změnit "poměr sil" ve vyjednávání, diskusi mezi učiteli a ministerstvem, případně dalšími institucemi? Co by měla komora dělat, jaké by byly její hlavní úkoly, zásadní role?

Odpověď na druhou otázku může být pouze spekulativní. Její roli si lze představit analogicky na vyjednávání a komunikaci mezi MZd a Lékařskou komorou (tam je ovšem členství v komoře povinné pro výkon povolání). Ministerstvu rozhodně nepřísluší určovat Komoře, co by měla dělat a jakou by měla hrát roli - zřejmě by její činnosti byly podobné jako u lékařů v případě Lékařské komory. Tedy role partnera, který sice nemůže ministerstvu diktovat, ale je rozhodně silnějším hlasem pedagogů (protože jednotným a ze zákona oprávněným). Pro MŠMT by to jistě bylo přínosné. Současná situace, kdy za učitele mluví celá řada asociací, neziskových organizací atd. s nezřídka velmi spornou legitimitou (není jasné, koho vlastně zastupují a kolik učitelů sdružují), není jistě ideální. Řada z nich jsou navíc asociace ředitelů, kteří mohou mít v řadě otázek velmi rozdílný pohled a zájem než řadoví učitelé.

3) Mělo by být členství povinné a nebyl by to problém?

Povinnost členství je opět otázka na zakladatele Komory. Pokud se však podíváme na jiné profesní komory, zdá se být zřejmé, že ty s povinným členstvím mají zpravidla větší váhu a nepochybně i mandát mluvit za danou profesi.

4) Jaký je názor ministerstva? Měli by učitelé mít profesní komoru? Zlepšila by komunikaci s ministerstvem? Jaké by měly být její úkoly?... Co říká ministerstvo na kritiku, že mu současná situace vyhovuje, že lépe může s učiteli jednat z "pozice síly"?

Pokud jde o tezi, že MŠMT jedná s učiteli z pozice síly, mohl ji vyslovit jen někdo, kdo nezná základní charakteristiky českého vzdělávacího systému a role MŠMT v něm. MŠMT současná situace nevyhovuje, protože je jistě lepší mít dva, tři partnery, kteří skutečně reprezentují učitelskou veřejnost, než velký počet s nejasnou legitimitou.

Existence komory je lepší z hlediska řízení, obrany před proměnlivými politickými tlaky (byť samy profese jsou samozřejmě politickými skupinami) a komunikace při prosazování různých opatření. Ustavení komory učitelů (pedagogických pracovníků) však je i z hlediska poznatků sociologie profesí obtížně představitelné.


Odpovědi Jiřího Zajíčka, Zdeňka Sotoláře, Josefa Soukala a Veroniky Valíkové naleznete zde, zde, zde a zde