„Učitelé to nemají jednoduché. Proměna společnosti je rychlá, přizpůsobovat se zvládá málokdo. Nejen u nás, i ve světě. Je to nepříjemná fáze, všude se rodí střípky, ale ještě pořád nevidím světlo na konci tunelu. Tápeme, logicky objevujeme slepé cesty a to je frustrující. Já věřím tomu, že je tu potenciál vytvořit excelentní vzdělávací systém, říká zakladatel společnosti EDUin Zdeněk Slejška v rozhovoru pro MF DNES.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
 |
| Zdeněk Slejška (eduin.cz) |
Lze přenášet fungující prvky. Například v Německu mají skvělý projekt Schule plus, který využívá ve školách experty zvnějšku. Teď implementujeme rakouský projekt Talentify.me, který je postavený na doučování vrstevníky studentů a využívá herní principy. Ale my se spíš snažíme vyhledávat inspirativní školy u nás. Problém je v tom, že řada škol je zapouzdřená do sebe, nejsou moc ochotné se nechat inspirovat.
Máme ve školách dost lidí, aby mohlo dojít ke změně?
Byli by, kdyby se zrušil zákon o pedagogických pracovnících. Do systému je potřeba natáhnout lidi zvnějšku, kteří by přinesli novou mízu. A tím nemyslím, že by neměli mít pedagogické vzdělání, ale měl by existovat efektivní způsob, jak jej dosáhnout. Studia mnohdy nejsou úplně kvalitní a tito lidé si váží svého času.
Jak toho dosáhnout?
Pomocí nového kariérního systému. Učitelé mají mít dvouleté adaptační období, pojďme ho využít k tomu, abychom do školství pustili lidi zvnějšku. Budou mít dva roky na to, aby ukázali, jestli mají na to, být učiteli. A také jim umožněme složit kvalifikační zkoušku i jinak než tradičním studiem.
….Jsem přesvědčený o tom, že by učitelé neměli na školách být pořád. Měli bychom se inspirovat ze sabbaticalů, které umožňují učitelům po sedmi letech mít půl roku tvůrčí volno. Nebo z projektu Rok jinak, kdy jdou lidé z byznysu na rok pracovat do neziskovky. Kdyby učitelé měli možnost ve svém oboru načas fungovat ve firmě nebo v jiné instituci, tak je to posune. A potom i jejich žáky.
Takže byste přivedl do škol lidi z praxe a učitele byste alespoň dočasně vyhnal do praxe.
Přesně tak.
Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání MF DNES
12 komentářů:
Souhlasím s tím jít do praxe. Klidně a rád si půjdu od spotvořeného školství odpočinout na rok, dva do praxe.
Ale taky bych odborníky na školství vyhnal do škol. Povinně učit, ať ukážou v praxi co v nich je a jak jejich teorie funguje.
A já bych tam vyhnal Slejšku. Do školní praxe. Ať sbalí všechny svoje experty a jdou učit. Zdrhnout od katedry a dávat rady je tak jednoduché!
Hezky naivní představy. Lidé z jiných oborů se do školství nehrnou a nepohrnou, proč by to dělali, a to zejména ti, kteří by byli ve školství potřeba, tzn. absolventi VŠ přírodovědných a technických, když si jinde vydělají podstatně více. Zkuste v současné době sehnat inženýra, který by byl ochotný vyučovat matematiku či fyziku. Neseženete. Do školství se bohužel hrnou spíše humanitně vzdělaní VŠ a maturanti, kteří mají problém se dostat na VŠ, ale na 1. stupních v oblastech republiky, kde je těchto učitelů nedostatek, se uplatní, leč mu moc nepomůžou. A hlavně kvůli maturantům ve školství bylo potřeba důsledně začít uplatňovat zákon o pedagogických pracovnících, to rozhodně nevzniklo kvůli inženýrům, ti rozhodně neměli problém si dodělat pedagogické minimum.
"….Jsem přesvědčený o tom, že by učitelé neměli na školách být pořád. Měli bychom se inspirovat ze sabbaticalů, které umožňují učitelům po sedmi letech mít půl roku tvůrčí volno."
To není reálné ani praktické. Spíše by se dalo uvažovat o roce, kdy by učitel pracoval jen na část úvazku, ale dostával by plný plat. Ovšem vzhledem k tomu, jak se u nás v praxi naplňuje heslo "školství je prioritou", jsme stále na bázi fantazírování.
Dnes EDUin vydal TZ Důsledná podpora společného vzdělávání ve školách je priorita č. 1. Cítím tu jakýsi rozpor...
"Spíše by se dalo uvažovat o roce, kdy by učitel pracoval jen na část úvazku, ale dostával by plný plat."
To bych brala, aspoň bych si mohla v klidu udělat nějaké ty kurzy při Oxford University. Klidně bych si je zaplatila i ze svého.
Proč každý nadpis článku o školství musí působit tak, že jej napsal arogantní hlupák s jediným cílem - urážet?
Učitelé nejsou ani dobytek, ani darebáci, ani líní paraziti, aby bylo třeba je odněkud nebo někam "vyhnat".
Přitom by stačilo napsat třeba: "Rád bych umožnil učitelům poznat prostředí v průmyslové praxi", nebo tak něco.
K ostatním "knížecím radám" snad ani nemá cenu se vyjadřovat. Přesto:
Kde jsou ty zástupy odborníků z praxe, které se chtějí uplatnit ve školství?
Navíc teď, když průmysl trpí nedostatkem kvalifikovaných sil?
Kolik vysokoškoláků, třeba z běžné chemičky má schopnosti a potenciál učit chemii na druhém stupni základní školy?
A pro úplnost, kdo přiláká odborníka na poloviční plat?
Učitelé mají mít dvouleté adaptační období, pojďme ho využít k tomu, abychom do školství pustili lidi zvnějšku. Budou mít dva roky na to, aby ukázali, jestli mají na to, být učiteli.
No tak to se nám ta inkluze přímo zdokonalí na ještě vyšší level.
Kromě asistentů s párhodinovým kurzem budou hendikepované děti učit nekvalifikovaní "lidé z vnějšku", kteří budou dva roky zkoušet, jestli mají na to, aby jednou možná byli učiteli a dodělali si potřebné kvalifikační studium. Nebo možná ani to ne. (Nejspíš stačí, že budou mít rádi děti, což?)
A tento "pokus" se bude realizovat na dětech.
Fakticky "odborník z EDUINu".
Ale abych jen nekritizoval.
Myšlenku na "studijní volno" po cca sedmi letech sám už léta podporuji.
Jen se obávám, že přínosem pro výuku bude spíše učitelům odborných předmětů na středních školách. Dost dobře si neumím představit, jak třeba "práce ve firmě, nebo neziskovce" obohatí pro jeho profesi třeba češtináře, nebo učitele přírodopisu. Ale pro mne za mne, nechť nasbírají novou energii třeba v indickém ášramu.
Základní omyl ale spočívá v myšlence, že učiteli pomůže "nějaká práce mimo školství" v tom, aby byl lepším učitelem. Učitelé nejsou mimoni, žijící v nějaké virtuální realitě a kterým chybí poznání "skutečného" světa.
Učitel se stává lepším učitelem, když má volnost, když může svobodně volit vhodné metody a formy výuky podle potřeb svých žáků. Když může jít s žáky na vycházku, nebo dělat chemický pokus beze strachu, že jej zavřou, pokud se přitom někdo zraní. Když nemusí sepisovat "projekt" jen proto, aby si mohl zakoupit potřebné pomůcky. Atd.
Učitel se stává lepším učitelem, když má možnost pozorovat jiného, zkušeného kolegu při práci.
Učitel se stává lepším učitelem, pokud má více času na přípravu své výuky a pokud si může své nápady na zlepšení ověřovat přímo ve škole mezi žáky.
Učitel se stává lepším učitelem, když může učit. (A neztrácet čas a energii podružnostmi.)
Jenže veškeré "reformy" poslední doby jej právě od této činnosti vzdalují. Počínaje adorovanou inkluzí, která v důsledku hendikepovaným dětem přinesla jen zhoršení prostředí podmínek a učitelům jen nárůst byrokracie a konče třeba "nadějným" kariérním řádem, kdy se ambiciózní jedinci budou muset zaměřit na budování "portfolia" a shánění "certifikátů", zatímco učit za ně budou kolegové, bez nároku na odměnu za práci navíc.
učitel má učit a ne někde šaškovat
Já bych zase vyhnal Slejšku pracovat. Ne na dlouho. Stačil by den, dva.
Souhlas - ta praxe by mu neuškodila. Nejlépe při tvorbě ŠVP podle užvaněného RVP.:)))
Mně osobně by stačilo, kdybych vždycky jednou za 7 let nemusela mít třídnictví.
Okomentovat