Student Dominik Tichý o vedení největšího debatního klubu: Studenti dokážou být stejně schopní jako učitelé

Dominik Tichý, devatenáctiletý student Mendelova gymnázia v Opavě, před třemi lety převzal vedení tamního debatního klubu. Díky inovativním nápadům a energii, kterou do koučování vložil, se mu z teprve začínajícího klubu povedlo udělat největší a jeden z nejúspěšnějších klubů v České republice. Rozhovor s Dominikem Tichým vedl Josef Škrdlík.

Jaké byly tvé začátky v koučování?

Dominik Tichý (facebook.com)

První rok byl takovým vařením s pejskem a kočičkou – trocha rétoriky, trocha pokročilé tvorby argumentů… Hodně jsme experimentovali a je pravda, že počáteční výsledky nebyly nijak závratné. Pak jsme se ale o prázdninách sešli, abychom probrali naše dosavadní zkušenosti. Řekli jsme si, co funguje a co ne, a na základě toho sepsali osnovy, podle kterých doposud úspěšně učíme – například na posledním turnaji Debatní ligy v Jaroměři obsadily opavské týmy první dvě místa.

Jakým způsobem tedy nováčky debatovat učíte?

Naší nejúspěšnější metodou je hodit debatéry do vody a nechat je plavat. Debatní teorie je totiž strašně obsáhlá a nejlépe se dá zapamatovat přímým užitím v praxi. Na úvod tedy debatérům vysvětlíme nejnutnější základy, a pak je rovnou necháme debatovat a chybovat. Poté jim dáme důkladnou zpětnou vazbu, v níž je upozorňujeme na chyby, které udělali. Tu vždy doplňujeme o individuální návod, jak se v argumentaci, případně přednesu zlepšit. Metody se ale mohou dost různit. Když jsme letos s nováčky probírali argumentační chyby, pouštěli jsme si proslovy Tomia Okamury. Nacházeli je poměrně snadno.

Sám si asi nedovedu představit, že bych vedl kroužek, který navštěvují moji vrstevníci. Setkávali jste se na začátku s nějakými obtížemi?

K žádným přímým konfliktům nedošlo. Je ale zřejmé, že vaše autorita, když učíte lidi, kteří jsou například o rok starší než vy, již není tak vysoká. Neděláme si s tím ale velkou hlavu. Když někomu způsob, jakým klub vedeme, nevyhovuje, zkrátka mu řekneme, ať do něj nechodí. Za zlé mu to nemáme. Všichni debatéři k nám chodí dobrovolně a záleží čistě na nich, jak se rozhodnou svůj volný čas trávit.

Klub vedeš již třetím rokem, co ti za tu dobu jeho vedení dalo?

V první řadě jsem získal manažerské a účetnické dovednosti. Povedlo se nám získat grant 42 tisíc korun od statutárního města Opavy určený na proplácení nákladů za debatní turnaje. Každý tak od nás dostane nazpět 75 procent zaplacené částky. Já to pak musím zpětně propočítávát a vyřizovat s městem. Z hlediska samotné výuky jsem se naučil, jakým způsobem předávat to, co chci ostatní naučit. Je potřeba si určit to nejdůležitější a to srozumitelnou formou vysvětlit, namísto chrlení velkého množství dat.

Jak získáváte nové členy klubu?

Škola nám dovoluje, abychom dělali velké náborové akce. Pro každou novou třídu na škole pořádáme přednášky o tom, proč je debatování prospěšné. Vedle toho také organizujeme ukázkové debaty. Možná díky tomu má náš klub v současné době 26 aktivních členů, což jej dělá vůbec největším klubem v Česku.

Je podle tebe možné, aby kroužky na školách vedli sami studenti?

Určitě. V České republice se potýkáme s problémem, že velká část učitelů nechce nebo nemůže kroužky vést. V takovém případě je škoda studentům, kteří by se chtěli v tomto směru profilovat, tuto možnost neposkytnout. Proto je dobré učitele substituovat studenty. Myslím si totiž, že dokáží být stejně schopní, někdy jsou i schopnější než sami učitelé.

Přesto se ale zpravidla nestává, že by kroužky na školách sami studenti vedli. Brání tomu něco?

V současné době jsou největší překážkou vedení škol, která tyto aktivity nepodporují. Často je dokonce bojkotují. Ve studenty vkládají malou důvěru. U nás na škole jsme měli mimořádné štěstí v tom, že je náš ředitel liberální. Nemyslím si, že by mě běžný ředitel pustil na turnaj jako pedagogický dozor. Studentů, kteří by mohli tyto kroužky vést a učit tak své vrstevníky již během studia je hodně. Problém je ale v tom, že si mnohdy neuvědomují, že taková příležitost existuje.

Co musí student udělat pro to, aby mohl kroužek vést?

Alfou i omegou je komunikace s vedením školy. Ze začátku je nutné začít s málem – poprosit ředitele o to, jestli by vám třeba nepropůjčil místnost pro vaše aktivity. Když se vám po čase začne dařit, pozvěte ho, ať se přijde přesvědčit o tom, že to s vaší aktivitou myslíte vážně. ukažte mu plody své práce. Ředitel si může říct, ano, tito studenti jsou šikovní a schopní. Přirozeně pak bude chtít, aby se o tom dozvěděli i lidé mimo školu. To připraví půdu pro domlouvání účasti v soutěžích, popřípadě finanční podpory ze strany školy.


Celý text naleznete zde