„Když jsem se před čtrnácti lety stal členem školské rady v rodné obci, jedna z prvních agend, již jsme řešili, byl návrh na obnovení výuky dílen. Neúspěšný. Od té doby požadavek čas od času vznáším, neúspěšně, znovu. Mezitím vyrostla v obci vlastně už téměř celá jedna generace těch, kteří ve škole nevzali do ruky kladívko, nezatloukli hřebík, neuřízli prkno, dlátem nevydlabali dlab, nezkusili vytočit závit,“ píše v komentáři pro Echo24.cz. historik a politolog Stanislav Balík.
Balík pokračuje:
 |
| Stanislav Balík (muni.cz) |
Lékaři a odborníci (i laici) na pohyb si často stěžují, jak upadá tělesná zdatnost dětí. Opět zde ale tak trošku chytáme kočku za ocas. Problém není v tom, že je tělocviku málo, ale co se v těch dvou hodinách týdně dělá. Dávno pryč jsou doby, kdy se každý žák potkal se základními atletickými a gymnastickými disciplínami.
Za to vše ale nemohou jen mnohdy pohodlní učitelé, ale i rodiče, kteří sami nevedou děti k pohybu, takže ty se v důsledku své větší křehkosti při tělocviku mnohem častěji zraní – a rodiče dělají škole problémy. Ti, kdo mohou srovnávat, často potvrzují, že v porovnání s dobou před dvaceti lety počet školních zranění vzrostl mnohonásobně. Namísto kotoulů, z nichž se mnohde stala riskantní věc, se volí cesta co nejbezpečnější, která ve výsledku nebaví nikoho a není ničemu užitečná. Začarovaný kruh se uzavírá.
Celý text naleznete zde
15 komentářů:
"nevzali do ruky kladívko, nezatloukli hřebík, neuřízli prkno, dlátem nevydlabali dlab, nezkusili vytočit závit,“
S tím kladívkem jsem to zkusil. Jednou jsem bouchl do mobilu a nic. Také jsem to zkoušel s opravou motoru svého auta a taky nic.
A nyní vážně. V době masového růstu nových technologií nemáte naprosto žádnou šanci si něco sám opravit. Uzavřené bloky řízené počítačem jsou nepřekonatelné. Již nyní je nad slunce jasné, že manuální práce je nahrazována novými technologiemi. Zřejmě nebudeme následovat "Hnutí rozbíječů strojů" z počátku budování kapitalistických vztahů. Již několik desetiletí probíhá proces přesunu pracovních sil nejdříve ze zemědělství do průmyslu a potom ze zemědělství do služeb. Konkurenční výhodou je pak přesouvání výroby do míst s nižšími náklady na pracovní sílu. O tom bezesporu mnoho ví třeba v takových USA.
Po tomto blábolu se bohužel s autorem diskutovat nedá: "Platy se v minulých šesti letech nezanedbatelně zvýšily, aniž by se spolu s tím nějaké problémy řešily. Naopak. Podle různých měření znalostí a dovedností žáků, jež mají být produktem školního vzdělávání, se znatelně zhoršují."
Děti si nedokáží už ani vyrobit kyj a ulovit medvěda. Děti degenerují jak manuálně tak i mentálně. Od zatlučení hřebíku máme řemeslníky.
S autorem souhlasím (moje glosa k loňskému dnu vzdělanosti: http://www.ceskaskola.cz/2016/04/richard-veleta-dnes-je-den-vzdelanosti.html)
Máme digitální věk a roste počet neopravovatelných výrobků, ale zdánlivě paradoxně neubývá příležitostí k ručním pracem, pohybu, sportu. Hobby centra (jako třeba Hornbach) prosperují = lidé kutí a kutí, školní tělocvičny jsou zarezervované do večerních hodin, zahrádky vzkvétají, volnočasové rukodělné kroužky jsou jednou z mála vzdělávacích aktivit, za které jsou lidé ochotni utrácet vlastní peníze. Touha po pohybu a práci rukama je nezničitelná. Bohužel postihuje spíše střední a starší generaci.
Touha po pohybu a práci rukama je nezničitelná. Bohužel postihuje spíše střední a starší generaci.
Jestli ono to nebude spíš tím, že:
1. Mluvíte o generaci, která ještě vyrostla na fotbálku na plácku na sídlišti, spartakiádách a vůbec jinému přístupu k pohybu ve volném čase. na rozdíl od dnešní mládeže, která většinu času stráví ve skrčené poloze před displejem.
2. Střední a starší generace už je ve věku, kdy absence pohybu vede ke zdravotním potížím, což si lidé velice dobře uvědomují. Stačí se podívat třeba jen na počty prodaných krokoměrů a fitness náramků.
Ke článku samotnému jen tolik, že autor se způsobem uvažování opravdu ze smysluplné diskuse diskvalifikuje. Dávat do souvislosti "rostoucí" platy učitelů a klesající schopnosti žáků může jen pitomec.
To bychom potom mohli jednu jeho myšlenku - "Když jsem se před čtrnácti lety stal členem školské rady v rodné obci, jedna z prvních agend, již jsme řešili, byl návrh na obnovení výuky dílen. Neúspěšný. Od té doby požadavek čas od času vznáším, neúspěšně, znovu." - interpretovat tak, že jde vlastně o neschopného komunálního politika, když ani za 14 let nedokázal prosadit tak užitečnou myšlenku, jako je obnova dílen. O "politické" zodpovědnosti ani nemluvě. :-)
Faktem je, že tělocvik pomalu spěje do stavu teoretického předmětu.
Jak říká známý tělocvikář: "Jednou budeme místo cvičení děckám pouštět video, jak vypadá kotoul."
Takový vzkaz široko daleko nejhůře placeným učitelům může napsat jen blb.
O platech učitelů diskutovat nebudu. Co se týká výsledků žáků, jsou stále horší! Myslím obecně, jsou i jednotlivci naopak lepší.
Ale k těm dílnám: tady naprosto souhlasím. Zrušit dílny byla velká chyba. Nesouhlasím s tím, že „Od zatlučení hřebíku máme řemeslníky.“ To, co tu řekl p. Richard Veleta, je pravda, bohužel i s tím, že to „postihuje starší a střední generaci“. Ti mladší mají často málo zkušeností a sebevědomí se do nějaké podobné činnosti pustit. Sama jsem se o tom přesvědčila, když jsem byla poctěna (byť aprobovaná M – F) učit pracovní činnosti. Děti se zpočátku skoro bály prakticky všeho(od obyčejné šicí jehly, přes šicí stroj až po to kladívko). Jejich nadšení a výsledky nakonec mi za to stály.
P.Fando Moudry, dnes je docela problém sehnat řemeslníka na malé opravy, a často člověk řeší situaci tak, že si poradí sám. Možná byste mi mohl poradit, kde že se dá sehnat řemeslník, který k vám přijde jen "zatlouct hřebík" (a vy si ho budete moci dovolit zaplatit i s cestovným)?
Ale dílny si rušily školy. Ne MŠMT nebo RVP. Balík neuspěl, protože nebyl zájem. Vymýšlet nový předpis je krok zpět.
Pane Sotoláři, problém je v tom, že RVP dříve povinné technické práce zrušil. No a školy nemaje peněz na obnovení dílen a na materiál a nemaje chlapy, kteří by je učili, je mezi tři vybraná témata pracovních činností do svých švp nezařadily.
Na naší škole se už neučí dílny osm let a musím konstatovat, že to je setsakramentsky znát i ve fyzice.
Paní Adamová - jen chlapy??? Co tomu řeknou genderaktivistky????
Nezrušil, ale dal na výběr. To je rozdíl.
A jak by to vypadalo, kdyby zůstaly povinné, když nebylo peněz a chlapů?
P.S. Nemám nic proti dílnám a nikdy jsme je nezrušili.
Souhlas s panem Sotolářem. Byl dán výběr. Na naší škole jsme taky dílny nezrušili. Co padlo, byly pěstitelky.
Ale do roka a do dne se může objevit zeleninová lobby a budeme řešit, proč padly pěstitelky a z nějaké výzvy OPVVV xy budeme nakupovat motyky a hrábě ve velkém. A tak pořád dokola...
Chybí mi tam čárka, nemám nervy to mazat a vkládat znovu.
Ruší se inkluzí praktické školy, a nebo jen dostávají zřizovatelé na výběr, jestli je zruší? (poté, co rodiče dostali na výběr)?
Okomentovat