Ve sporu mezi Střední zdravotnickou školou v Praze a někdejší uchazečkou o studium, Somálkou Ayan Jamaal Ahmednuurovou, která školu kvůli zákazu hidžábu zažalovala, verdikt padl. Avšak odpověď na otázku, zda je šátek náboženský symbol a škola jej může zakázat, nedal. Soud totiž dospěl k závěru, že Somálka do školy nenastoupila, a ta ji tak ani nemohla diskriminovat. „Soud rozhodl o tom, že žalobkyně nebyla školou diskriminována, ovšem tato kardinální otázka zůstala nevyřešena,“ konstatuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys v rozhovoru pro MF DNES. Ani on nedokáže říct, jak se mají ředitelé škol v takových případech v budoucnu zachovat.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
Ne. Právo svobodně projevovat víru a náboženství je právem ústavním, zakotveným už v Listině základních práv a svobod a také v mezinárodním právu. Škola tedy nemůže cíleně omezovat možnost nošení náboženských symbolů. To však neznamená, že by škola například možnost nosit jakékoli pokrývky hlavy nemohla za žádných okolností zakázat. Takové opatření lze přijmout, je-li to nutné s ohledem na výuku, k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, dodržování hygienických pravidel a podobně.
Takže se ani v tomto případě nedá říct, zda jsou náboženské důvody nadřazené nad těmi hygienickými nebo naopak.
Plošně se to říct nedá a vyhnul se tomu i sám soud. Konstatoval, že k podobě školního řádu se už vyjadřovala veřejná ochránkyně práv, takže už to komentovat nebude. Paní ombudsmanka tehdy vydala své doporučení, které v podstatě konstatovalo, že jelikož neexistuje právní úprava na omezení náboženských symbolů, tak není možné ho omezovat ani školním řádem. Později také navrhla konkrétní úpravu školního řádu, kterou škola zapracovala.
Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání MF DNES
4 komentářů:
A já myslela, že inspektoři ví vždy vše.
Žák chodí do školy bez výstředností v účesu a oblékání. Tohle kdysi bylo v celostátně platném školním řádu. Mělo to svůj výchovný účel, který je dodnes mnohem víc ctěn například v Británii, kde žáci povinně nosí školní stejnokroje a má to něco do sebe pro žáky rodiče i školu.
Před více než 50 léty se v éře Beatles objevily i v Česku tzv. "máničky", tedy hoši i muži s dlouhými vlasy. Bylo to zpočátku velmi kritizováno i zakazováno. Například na Mostecku byl "máničkám" "iniciativně" zakázán vstup do autobusů a tramvají pod záminkou, že jde o nespolečenský a nehygienický jev. Někdo se naštval, dal tu ne kulturní věc k soudu a tehdejší soudruzi pak ten zákaz odvolali.
Škola nošení hidžábu, myslím, v určitých případech zakázat může, má-li k tomu rozumný důvod, jak to zřejmě bylo například v případě té zdravotní školy. Je, myslím, nutné předpokládat určitou kulturnost vedení školy i jejích jednotlivých učitelů a nebrat jim možnost tyto věci v případě potřeby upravit.
J.Týř
To s těmi máničkami na Mostecku jste si vymyslel, nebo pro vaše tvrzení máte nějaké důkazy? V "éře Beatles" jsem denně dojížděl tramvají do školy z Mostu do Litvínova a zpět a nevybavuji si, že by tehdy nějaký takový zákaz existoval.
No on je to složitější problém. Co takové demonstrace či fotbal a zakuklenci, které nemůže policie identifikovat. Lze zahalování zakázat zákonem? Co když je to důsledek víry?
Neměl by se stát konečně rozumě vymáčknout, kdy jde i víra stranou?
Okomentovat