„Obecní malotřídní škola má své kouzlo, kvalitu, moderní vybavení, mnoho akcí, sportovních úspěchů i úspěšných projektů,“ říká ředitel ZŠ v Bohousové Petr Skulbaševský v rozhovoru pro Orlický deník.
Skulbaševský v rozhovoru mimo jiné říká:
 |
| Petr Skulbaševský (facebook.com) |
Těmto nevýhodám se dá však předejít příjemnou a akční školou s kvalitními pedagogy, kteří jsou vůči škole angažovaní a ochotní. A to se v naší škole daří naplnit. Výhody obecní školy jsou v nižším počtu žáků ve třídách, což umožňuje respektování individuálních možností a potřeb každého žáka, a to je vhodné prostředí pro vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Menší počet umožní snadněji reagovat na případné kázeňské problémy a zachytit v počátku negativní jevy mezi žáky.
Způsob malotřídní výuky je významně spojen s budováním samostatnosti žáků v téměř rodinném prostředí, kde mnohem lépe pracují v týmu a projevují vyšší toleranci než žáci z velkých věkově homogenních tříd, kteří častěji pracují individuálně.
Osobně považuji výuku ve smíšených třídách za pedagogickou alternativu, protože spojování ročníků si žádá využívání specifických forem výuky a promyšlené a připravené střídání aktivit. To vyžaduje nutné využívání didaktických pomůcek, interaktivní tabule a počítačových výukových programů pro samostatnou práci jedné ze skupin.
Celý rozhovor naleznete zde
4 komentářů:
Do málotřídní školy jsem sama chodila a bylo to docela fajn. Jenže se mi i díky vlastním zkušenostem nechce moc věřit tomu, že má-li učitel byť jen 15 dětí ve třídě ze třech ročníků, že bůhvíjak zázračně stíhá aplikovat individuální přístup k jednotlivým žákům.
Маша и Медведь - Новогодний сборник (1 час лучших мультфильмов про Новый Год!)
Dobrý den paní Adamová,
jistě máte určitou zkušenost se vzděláváním v malotřídní škole, kterou tady popisujete a komentujete. Ani nevím, kde jste chodila do školy, jaké byly spoje ve Vaší třídě, jak jste měla kvalitní pedagogy, nebo organizaci výuky. Takže se to dá brát jako Váš subjektivní názor a pohled. Určitě to ale neplatí pro další malotřídní školy. Jako jsou méně kvalitní a kvalitní nemocnice, lékaři, právníci, manažeři, tak i to samé platí o všech typech škol (malotřídní, neúplné, základní, střední aj.). Já jsem popisoval naší školu, kde to zkrátka jde, jak jsem napsal. navíc, u nás máme maximálně spoj dvou ročníku v jedné třídě a s tím se dá pracovat velmi dobře, pokud je kvalitní pedagog. To ovšem vyžaduje časově náročnější a promyšlenou přípravu, než pro pedagoga, který učí stejné, homogenní třídy. Mám tedy štěstí na velmi kvalitní pedagogy, kteří odvádí precizní a nadstandardní práci.
Velmi rád Vás tímto srdečně zvu do naší školy v Bohousové, abyste se mohla sama přesvědčit, jak to u nás děláme. Můžete zde strávit celý den, od ranní družiny, přes vlastní výuku, sportovní aktivity, odpolední družinu, po mimoškolní aktivity a zájmové kroužky.
Základní škola Bohousová, okres Ústí nad Orlicí, Bohousová 73, 561 86 Záchlumí. tel.: 736 442 058.
S pozdravem Petr Skulbaševský, ředitel ZŠ Bohousová.
O specifikách prvostupňových malotřídek zde bylo napsáno mnoho megabajtů.
Podobné články v regionálních periodikách je nutno vždy chápat jako PR školy, které vždy na malé obci jde o její existenci, pokud rodiče začnou vozit děti jinam.
Dost dobře si neumím představit ředitele jakéhokoliv školského zařízení, který zveřejní článek o tom, co všechno jeho škola neposkytuje, co jeho učitelé neumí a co on sám neumí, nebo nemůže zajistit a zorganizovat. :-)
Tím ale nechci nijak význam malotřídek a jejich specifického prostředí zpochybňovat. Právě naopa.
Malotřídní školy k našemu venkovu patří a mají v něm své místo.
Obec, kde není škola začne obvykle vymírat.
Pan ředitel si zaslouží přinejmenším uznání za svůj postoj k otázce inkluze. Mnozí jiní by na jeho místě projevili mnohem více servility:
V posledním roce provázela české školství rozsáhlá debata na téma inkluze. Jaký je váš názor na vzdělávání a integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami?
Tady bych použil jednu větu pana hejtmana Martina Netolického při sestavování koalice po krajských volbách: „Proč měnit něco, co dobře funguje". Tím jsem chtěl říci, že české speciální školství patřilo k nejpropracovanějšímu a nejodbornějšímu na světě a proto nepochopím, proč se mění něco, co dobře fungovalo. Tímto tedy se současnou formou inkluze nemohu souhlasit. Praktické školy měly své opodstatnění v rámci vzdělávání žáků s lehčím mentálním postižením, kde zažívali pocit úspěchu a plnohodnotného začlenění do vzdělávání i sportovních aktivit. Mnozí z nich byli následně schopni dokončit i Střední odborná učiliště. Tím určitě nebyli segregováni, protože se potkávali s žáky běžné školy na mimoškolních aktivitách. Naopak integrace do běžných škol jim musí notně ublížit a snížit jejich sebevědomí. Integrace je v pořádku pouze v případech žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (poruchy učení a chování). Skvěle připravený a propracovaný systém společného vzdělávání měl bývalý ministr školství Marcel Chládek. Škoda, že za podivných okolností a polopravd při jeho odvolání mu nebylo umožněno jeho dílo dokončit. Někomu se to velmi hodilo. Současné vedení školství dělá opravdu „divy".
Zdroj: http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/malotridni-skola-ma-sve-kouzlo-kvalitu-i-vybaveni-20170106.html
Okomentovat