„To, co většinou slýcháme u mladé generace, jsou neformální hovory a ty mají specifika. Ale musíme si uvědomovat, že i ta mládež, na kterou nadáváme, je schopna potom tvořit čistě kultivované projevy ve škole v různých slohových pracích atd. A navíc, když se dostane do profesního života, tak se dostane do situací, ve kterých se prostě nevyhne tomu, aby si osvojila spisovnou normu. Nebál bych se, že to celé té generaci zůstane až do smrti a že se nenaučí kultivovanou formu spisovné češtiny,“ říká v rozhovoru pro Seznam ředitel Ústavu pro jazyk český Martin Prošek.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
 |
| Tomáš Prošek (ujc.cas.cz) |
Já bych si na ni zvykl taky a neviděl bych v tom problém. To je zase problematika, která se týká nejen tvarů ženského rodu, ale obecně všech slov a tvarů slov, která jsou prostě neobvyklé a chvíli trvá, než se v jazyce ustálí. Také je otázka, jestli to slovo bude skutečně natolik frekventované, aby se ustálilo a stalo se běžným. Nebojme se neobvyklosti tam, kde je to slovotvorně náležité a kde to ten systém toho jazyka nijak nenarušuje.
Co dnes ještě vnímáme jako nespisovné a myslíte si, že se v příštích letech už spisovným stane?
Bývá to nejčastěji tak, že do té neutrální roviny spisovného jazyka mají největší naději proniknout ty podoby, které jsou jí bezprostředně nejbližší. Konkrétně to bývají podoby hovorové. Takže myslím, že na pospisovnění mají největší naději slovesa a různé tvary typu děkuju, děkujou, potřebuju, potřebujou. Nebo třeba hovorové tvary podstatných jmen typu policisti, komunisti apod.
Co třeba "bysme"?
Bysme" určitě ne. Není to kandidát na pospisovnění. Vedou se o tom sice diskuse, nevím proč, ale myslím si, že tady je zatím zcela pevně zakotveno povědomí, že spisovný tvar je "bychom". A měli bychom u něj ještě nějakou dobu setrvat.
Celý rozhovor naleznete zde
1 komentářů:
Čekni toto. Jesli mě lajkneš, tak se ti vygůgluju na fejs a pinu ti to na vól. Něco pro tvůrce smz čj. Šenkyřík by jásal.
Okomentovat