Vůbec se nedivím, že některé feministky, někteří feministé i lidé bez jakéhokoli podobného zařazení se podivují nad tím, že básnička Jiřího Žáčka „K čemu jsou holky na světě?“ je v čítankách. A vůbec nejde o to, že by snad rozumní kritici chtěli ničit poezii, zpochybňovat význam mateřství nebo požadovali, aby se o ženách psalo výhradně jako o „lídryních“ nebo „dřevorubkyních“. Nejde ani o plamennou kampaň, ani o pálení knih. Jde o docela normální diskusi.
 |
| Michal Komárek |
Předpokládám, že naprostá většina žen považuje mateřství za úžasnou věc. Žijeme ale naštěstí ve společnosti, ve které už není žena „strojem“ na rození dětí a má i jiné ambice a možnosti je realizovat. A ve které ženy, které z těch či oněch důvodů děti mít nemohou nebo nechtějí, nejsou méněcenné. Teze, že „holky jsou na světě, aby z nich byly maminky“, je prostě hloupá.
A nejde tu o nějaké několik desítek či stovek let staré básnické dílo. Takže tu nejde ani o fanatické ideologické obrazoborectví. Žáčkova básnička pochází z několik let staré knihy a sám autor říká, že ji vytvořil na objednávku vydavatelky. Není tedy důvod se obdivně sklánět před klasikem a zařazovat jeho dílo do čítanek.
Muži, kteří se pohoršují nad „genderovými džihádistkami“ si, myslím vůbec nepřipouštějí, že by někdo, natož škola kladl takto redukcionistickou otázku o nich samotných: „K čemu jsou kluci na světě?“ Kluci jsou tu přece od toho a proto, aby dělali všechno, všechno co je baví a co je potřeba. A mají k tomu k ruce taky holky. A když vyšetří trochu času a nálady, tak taky děti.
83 komentářů:
A co kdyby v té básničce chyběl první řádek? Vyvolala by tolik diskusí? Prostě se panu Žáčkovi JEN nepodařilo šikovně začít.
Pane Komárku, zdá se mi, že vás básnička nějak naštvala. Mě ne. Mně se naopak líbí.
Píšete:
Teze, že „holky jsou na světě, aby z nich byly maminky“, je prostě hloupá.
... neznamená to, že věci se nemění.
Víte, já si naopak myslím, že se sice ve světě mění okolnosti, ale nemění se jeho přirozený řád. Voda teče z kopce, dvakrát dva jsou čtyři a lidi se rodí jako muži a ženy. A jelikož přirozeným řádem je předávat život z generace na generaci, je přirozeným řádem i mateřství žen. A tohle prostě nezměníte.
Kladete otázku:
„K čemu jsou kluci na světě?“ Kluci jsou tu přece od toho a proto, aby dělali všechno, všechno co je baví a co je potřeba. A mají k tomu k ruce taky holky.
Budete se divit, ale mně vůbec nevadí být tátou. Dokonce myslím, že podobně, jako je u žen přirozeným úkolem jejich mateřství, je u mužů přirozeným úkolem být dítěti otcem. V našem světě je podle mě právě tohle největší problém -- chlapci neumějí být otci a dělají hlavně to, co je baví.
Možná bychom se shodli na obecné tezi, že úkolem dívek a chlapců je dělat ve vzájemné spolupráci to, co je potřeba. Já bych akcentoval výchovu dětí v úplné rodině, vy asi něco jiného, ale aspoň nějaký společný jmenovatel by tu byl.
Na závěr ještě poznámka. Náš svět (a teď mám na mysli evropské hroucení hodnot, ne-li přímo dekadenci) není v pořádku. A není v pořádku mimo jiné i proto, že ženy a muži mají jiné priority než být dobré maminky a dobří tatínkové. Poslední dvojverší tedy podtrhuji.
Teze, že holky jsou ,aby z nich byly maminky je správná.
Tak se rozhlédněte kolem sebe. My se začali jako lidé chovat mimo přírodní zákony. A proto jde celá planeta a žití do někam. A hlavně v naší bohaté Evropě. Začínáme si žití plést s užíváním a to je nebezpečné. Hlavním úkolem lidí je pokračování jejich rodu, což asi tatínkové sami nezajistí, že? Všechno další je jen nadstavba dnes vydávaná za hlavní cíl. A pak tu sociální inženýři řvou, že potřebujeme migranty a jejich děti, protože naši Evropu neuživíme. Protože genderoví šílenci nechtějí roli žena- matka. Protože žena má právo....Ano, jsem také žena a jsem ráda, že se se mnou nejedná jako s kusem hadru.Přesto jako své hlavní poslání beru tu mateřskou roli. A kdo se nad tím pozastavuje, je hloupý. I když chápu, že jsou ženy, které děti mít nechtějí a je jen dobře, že je nemají. Ale velmi doufám, že je jich mizivé procento. Těmito v hlavním článku obskurními kecy a také můžeme mladé dívky utvrzovat v tom, že dětí netřeba a pod. A jsou nebezpečné myšlenky.
"A co kdyby v té básničce chyběl první řádek? Vyvolala by tolik diskusí? Prostě se panu Žáčkovi JEN nepodařilo šikovně začít."
Ano, myslím, že problém je právě v tom prvním řádku. Ovšem s tím JEN je to tak trochu jako být JEN v prvním měsíci.
" I když chápu, že jsou ženy, které děti mít nechtějí a je jen dobře, že je nemají. Ale velmi doufám, že je jich mizivé procento. Těmito v hlavním článku obskurními kecy a také můžeme mladé dívky utvrzovat v tom, že dětí netřeba a pod. A jsou nebezpečné myšlenky."
S tím celkem souhlasím, dětí rozhodně třeba je a užívat si života bez závazků až do důchodu považuji za vysoce nezodpovědné. Nemyslím si ale, že je dobré zaplevelovat dětem hlavy sugestivními tvrzeními, ze kterých lze snadno vyvodit, že holky jsou na světě POUZE proto, aby rodily, protože od toho je zase jenom krok k vývodu, že ty, které rodit nemohou, jsou vlastně k ničemu, nebo že kromě rození ženy nemají nárok na nic jiného. Důsledky na osobní úrovni pro ženu,která je nucena se vnímat jako bezcenná, protože nemůže počít, nebo na celospolečenské, protože továrna na děti nepotřebuje studovat, pracovat atd., se na nás tlačí ze všech stran.
Snad jen dodám, že první verš se snaží navodit klukovské uvažování a že básnička v žádném případě nezpochybňuje rovnost pohlaví, povinnost otců podílet se ve stejné míře na rodičovských povinnostech či právo žen realizovat se nejen jako matky. Básník si prostě vybral jeden - velmi podstatný - rys ženské části lidstva. Nepsal sociologickou studii, nepsal učebnici občanské výchovy. Lituji každého, komu je třeba tyhle elementarity připomínat. Nevadí mi diskuse, vadí mi vyjádření MŠMT, protože ukazuje, že dnes je toho u nás v nepořádku více, než by se na první pohled zdálo.
Ano pane Soukale,
právě proto, že ministerstvo a různí aktivisté dnes blbnou podobným způsobem, vyvolává až alergické reakce lidí.
Vezměte si kauzu kocoura Mikeše, družstevní vajíčko z Honzíkovy cesty a další podobné "kauzy" . Jen pitomec může rozpitvávat básně a literární díla podobně genderovým, lidskoprávním, multikulturním a jiným způsobem. je to jen básnička a hezká. Napadlo mě oslovit Žáčka, ale pak jsem to zavrhla, protože bych se zachoval podobně jako ti, které odsuzuji. Nechme to být. Jen nenechme stupňovat podobné kokotiny, protože by se mohlo stát, že si všichni budeme muset barvit hlavy na jeden odstín, abychom se nějak nelišili, budeme mít slova jako chiruržka, matkám se bude vtloukat do hlavy, že musí rychle do práce, aby náhodou nebyly segregované od profesního růstu a další a další. já se toho docela děsím. někde jsem četla, že v jakémsi státě odmítají aktivisté dělení WC na ženské a mužské.
ze kterých lze snadno vyvodit, že holky jsou na světě POUZE proto, aby rodily, protože od toho je zase jenom krok k vývodu, že ty, které rodit nemohou, jsou vlastně k ničemu
Nejvíc záleží na tom, kdo a proč z toho něco vyvozuje. Nechte poezii působit bez výkladů. Lidem tolerantním a empatickým vše jen protivíte. Myslím, že jsme zpátky u diskuze o síle vlivu rodiny a školy. Děti jsou zrcadly svých rodičů a škody napáchané příkladem výkladem poezie nenapravíte.
Když je někdo jediný, kdo může, tak musí! Rodit děti i je vychovávat.
Hm, Saturnina jsem četla moc ráda - i tu část, kde podrobil spolu s dědečkem ostré kritice literární dílko :). Ale tady mi to připadá tak, že se schyluje tak nějak k založení nějaké šikovné neziskovky (nejraději "rozumnými kritiky"), která by mohla "odborně" dohlížet na to, co je a co není vhodné. To by tak ještě scházelo, aby někdo zbytečně a nemístně provokoval v čítance!
Co je pro vás přednější, pane Komárku, rodina nebo sexmisivné pojatá genderistichá společnost?
K čemu jsou kluci a holky na světě?
K tomu, aby se měli rádi.
Aby z nich byly rodiny,
kde tatínkové i maminky své děti jenom chválí.
Kdo říká, že ne, říká blbiny
a má rozum někde v zádi.
NAZDAR HODINY!
Souhlasíte, pane Komárku?
Nerozumím této pasáži: "A v tomto kontextu vypadá Žáčkova básnička jako zbytečná provokace. Respektive jako vyjádření názoru, který v čítance vypadá jako zbytečná a nemístná provokace." Provokuje pan Žáček, nebo autor/ka čítanky? A činí tak záměrně? Proč? Jak? Na základě čeho?
A dále mi není mi jasné, proč je vyjádření nějakého názoru provokací, když o odstavec nad již citovaným textem stojí: "Nejde ani o plamennou kampaň, ani o pálení knih. Jde o docela normální diskusi." Mám to chápat tak, že v existují názory (ty k básni sub specie gender studies kritické), které jsou docela normální diskusí, zatímco sama báseň (postoj lyrického subjektu v ní), resp. její tvůrce či ten, kdo ji zařadil do čítanky, provokuje? Dělíme tedy opět názory na ty správné a ty špatné, provokující (ačkoliv neporušují žádnou zákonnou normu)? To má být ukázka levicové liberálně-aktivistické demokracie? Na takové pervertované pojetí ovšem zvysoka ..., jako na placatý kámen. Coby studentský aktivista listopadu 1989 ani nemohu jinak, protože tady cítím reinkarnovaný smrdutý cenzorský dech Úřadu pro tisk a informace a Rudého práva neblahé paměti. Buď chci svobodně diskutovat, nebo názory (a jejich nositele) kádrovat. Tertium non datur.
Při čtení podobných článků mám čím dál častěji pocit, jaký museli mít čtenáři výnosů Kuratoria koncem dubna 1945.
Ne, už nemám sílu polemizovat. Ani potřebu. Protože se zdá být čím dál jasnější, že éra těchto postmoderních ideologií končí.
Ano, jsem skutečně přesvědčen že pád všech těch genderismů, mukltikulturalismů, LGBTQ-ismů a dalších politických korektismů do kafilérie zapomnění je jen otázkou času. Ne protože Trump a Brexit a Hofer a bůhvíco ještě. Ale protože normálně myslící lidé euroamerického kulturního okruhu konečně přestali držet ústa a nebojí se říci sociálním inženýrům své hlasité "UŽ DOST!".
Samozřejmě to bude dlouhé, bolestné a trapné. A plné zoufale upřímného údivu, protože oni hlásači jsou o správnosti svých názorů přesvědčeni do morku kostí. Na ty spory se netěším, ale zúčastním se jich.
Ale nakonec se to podaří a...
...svět bude zase v pořádku.
Není on sám pojem maminka genderově nevyvážený?
"Nejvíc záleží na tom, kdo a proč z toho něco vyvozuje. Nechte poezii působit bez výkladů. Lidem tolerantním a empatickým vše jen protivíte. Myslím, že jsme zpátky u diskuze o síle vlivu rodiny a školy. Děti jsou zrcadly svých rodičů a škody napáchané příkladem výkladem poezie nenapravíte."
Jenže tady jde právě o to vnímání bez výkladu. Holčičí existence se zdůvodňuje, chlapecká ne. Holka má být maminkou, čím má být kluk, se neuvede. Bude-li se tento obraz neustále opakovat, bude posilovat vnímání, že něčí existence je svázána s pevně daným účelem, zatímco existence jiných se nezpochybňuje a není ničím svazována.
"Když je někdo jediný, kdo může, tak musí! Rodit děti i je vychovávat."
Takže pánové coby jediní, kdo mohou zplodit, také musejí? :-) Protože pokud nepřejdeme na nepohlavní rozmnožování, budou vždycky potřeba dva.
Takže pánové coby jediní, kdo mohou zplodit, také musejí?
Myslím, že většinu mužů k této "povinnosti" není potřeba nijak zvlášť přemlouvat. :-)
A v tom také spočívá rozdíl mezi vnímáním "role" muže a ženy, potažmo "manželských povinností".
Jenže tady jde právě o to vnímání bez výkladu. Holčičí existence se zdůvodňuje, chlapecká ne. Holka má být maminkou, čím má být kluk, se neuvede. Bude-li se tento obraz neustále opakovat, bude posilovat vnímání, že něčí existence je svázána s pevně daným účelem, zatímco existence jiných se nezpochybňuje a není ničím svazována.
Není to "svazování s pevně daným účelem" tak trochu biologicky podmíněno?
Myslím, že až donedávna ženám nijak výrazně nevadilo, když byla jejich ženskost a mateřská role opěvována, když byly inspirací umělcům.
Od mužů se to jaksi neočekávalo. Měli by si tedy nejspíš také stěžovat na genderovou nevyváženost počínaje věstonickou Venuší, pokračující minstrelskou poezií až k současnosti.
Pravda, sem tam napsal někdo oslavnou báseň o hrdinských skutcích nějakého krále či hrdiny. Ale nevšiml jsem si, že by někdo velebil v písních muže za to, že se stali otci. Doufám, že v rámci genderové vyváženosti to bude podrobeno srovnatelné a stejně zdrcující kritice.
Osobně si také myslím, že problém není ani tak v tom, zda je mateřská role ženám podsouvána, či nikoliv.
Spíše vidím zdroj konfliktů v tom, že části bojovnic a bojovníků za genderovou rovnost je implicitní očekávání naplnění mateřské role jaksi proti srsti.
Bojím se, že v současnosti v našem civilizačním prostoru ani tak neřešíme problém s tím, že ženy jsou nuceny k údělu matek. Spíše bych řekl, že role matky je upozaďována a degradována. Jako by být matkou bylo něco méně významného a důležitého, nežli být právničkou, lékařkou, manažerkou či snad boxerkou. I tato diskuse je toho důkazem.
Věru, že kdybych toho byl schopen, už bych dávno sám rodil.
Už jen proto, abych nemusel pořád poslouchat řeči o tom, jak muži "degradují" ženy na pouhé rodičky a "odsuzují" je k PODŘADNÉ roli matky a vychovatelky dětí.
P.S.:
Kolik z diskutérů si vůbec přečetlo celou ukázku z té čítanky?
"Myslím, že většinu mužů k této "povinnosti" není potřeba nijak zvlášť přemlouvat. :-)
A v tom také spočívá rozdíl mezi vnímáním "role" muže a ženy, potažmo "manželských povinností"."
Což je u spousty z nich v současné době asi tak jediná povinnost, ke které nemusejí být přemlouváni.
"Není to "svazování s pevně daným účelem" tak trochu biologicky podmíněno?"
Tak to otočme: účelem muže je, aby oplodnil, tudíž mu ničeho jiného netřeba. Nedokáže-li oplodňovat, je k ničemu. Je vám tento náhled příjemný?
"Myslím, že až donedávna ženám nijak výrazně nevadilo, když byla jejich ženskost a mateřská role opěvována, když byly inspirací umělcům."
Tím "donedávna" myslíte kterou dobu? Tu, kdy byla žena apriori nádoba hříchu, muže svého bezpodmínečně poslušna, studovat či volit mentálně neschopna atd.?
Nebo dobu poněkud méně vzdálenou až současnou, kdy má žena za povinnost zvládat mateřství, kariéru, domácnost i skvělý sex, a přitom ještě udržovat děti stoprocentně zdravé, aby nebyla pro zaměstnavatele přítěží?
"Od mužů se to jaksi neočekávalo. Měli by si tedy nejspíš také stěžovat na genderovou nevyváženost počínaje věstonickou Venuší, pokračující minstrelskou poezií až k současnosti.
Pravda, sem tam napsal někdo oslavnou báseň o hrdinských skutcích nějakého krále či hrdiny. Ale nevšiml jsem si, že by někdo velebil v písních muže za to, že se stali otci. Doufám, že v rámci genderové vyváženosti to bude podrobeno srovnatelné a stejně zdrcující kritice."
:D poste.restante, slyšel jste někdy o falických symbolech?
K tomu opěvování, viz výše. Inu, talk is cheap.
"Osobně si také myslím, že problém není ani tak v tom, zda je mateřská role ženám podsouvána, či nikoliv.
Spíše vidím zdroj konfliktů v tom, že části bojovnic a bojovníků za genderovou rovnost je implicitní očekávání naplnění mateřské role jaksi proti srsti."
Já jim do hlav nevidím, nicméně u části z nich nejspíš máte pravdu. Stejně jako bych se vsadila, že u velké části z nich bude hrát roli to, co jsem psala výše.
"Bojím se, že v současnosti v našem civilizačním prostoru ani tak neřešíme problém s tím, že ženy jsou nuceny k údělu matek. Spíše bych řekl, že role matky je upozaďována a degradována. Jako by být matkou bylo něco méně významného a důležitého, nežli být právničkou, lékařkou, manažerkou či snad boxerkou. I tato diskuse je toho důkazem."
Svatá pravda. Podpora státu a zaměstnavatelů je toho důkazem.
"Věru, že kdybych toho byl schopen, už bych dávno sám rodil.
Už jen proto, abych nemusel pořád poslouchat řeči o tom, jak muži "degradují" ženy na pouhé rodičky a "odsuzují" je k PODŘADNÉ roli matky a vychovatelky dětí."
Do toho. Až vám někdo řekne, že se na otcovské dovolené celý den akorát flákáte, případně si budoucí zaměstnavatel bude zjišťovat, zda máte či plánujete děti, doufám, že se budete cítit patřičně oceněn.
"P.S.:
Kolik z diskutérů si vůbec přečetlo celou ukázku z té čítanky?"
Četla. A s tím prvním řádkem mám pořád problém.
Jakož i s diskusí, protože tolik pochopení pro feminazi obvykle nemívám. Hezký den.
Adam se kdysi v ráji měl líp než Ježíš v chlévě.
To mu Pámbu záviděl a pomstil se mu v Evě?
Myslím, že to tak není, a že kluci ani holky by se podle toho neměli chovat. :)))
Víte, proč je průkopnická firma Bosch vlastněna nadací?
Její zakladatel Robert Bosch měl totiž jen dcery a aby firma mohla podle tehdejších zákonů zůstat RODINNÝM majetkem, musel před mnoha léty z firmy udělat nadací...
Ty dcery měl Robert Bosch pochopitelně se svou manželkou v rodině, která držela pohromadě.:)
Začínáme si žití plést s užíváním a to je nebezpečné. Hlavním úkolem lidí je pokračování jejich rodu, což asi tatínkové sami nezajistí, že? Všechno další je jen nadstavba dnes vydávaná za hlavní cíl. A pak tu sociální inženýři řvou, že potřebujeme migranty a jejich děti, protože naši Evropu neuživíme. Protože genderoví šílenci nechtějí roli žena- matka. Protože žena má právo... napsala paní Karvaiová.
Souhlasím a dodávám, že stupidní sociálně inženýrský genderismus a stupidní feminismus nejen ve školách, ale i v některých organizacích včetně MŠMT a sdělovacích prostředků, významně poškozuje rodiny jako přirozeně funkční svazky mužů, žen a dětí, i stát.
Ježkovy zraky, fakt zírám, kam až se někteří dokáží od vcelku pěkné básničky pro děti dostat.
A pro ty, kteří nechodí na pedagogické info - toto stojí za přečtení
http://www.pedagogicke.info/2017/01/ze-socialnich-siti-cesi-jsou-smejici-se.html
Iniciování diskuse o ideově nevhodné básni je ubohost a trapnost.
V tomto se nádherně ukazuje nesmyslnost existence neziskového sektoru. Jde o vnucování témat a jejich řešení většinové společnosti, v níž po těchto tématech, nota bene jejich řešeních, není koupěschopná poptávka. V zásadě je to mletí prázdné slámy absolutně bez jakéhokoliv reálného efektu, kterým se ale díky nesmyslným dotačním programům a grantům, poměrně dost lidí je schopno živit.
Co je mi do toho, že pan Komárek je něčím frustrován? Dnes bude frustrován nějaký pán tím, že není dostatečný chlapák, na kterého by ženské letěly kvůli svalům a mužnosti, zítra bude nějaká hysterická bába zhrzená tím, že o její knír nápadníci nejeví zájem. Osobní frustrace a zhrzenosti nejsou dobrým rádcem pro tvorbu veřejné politiky, ani pro tvorbu vzdělávacích materiálů, či systémů. Natož pak pro jejich ekonomické nastavení. Něco úplně jiného je pochopitelně individualita člověka a jeho individuální užitek a poptávka. Ale tady si to na diskusích mnozí pletou. Veřejná politika a veřejný vzdělávací systém, není určen k naplňování individuální poptávky. Pokud má pan Komárek, či paní s knírem, nějaké mindráky, či frustrace, nechť si je řeší individuálně s pomocí k tomu určených odborníků a nikoliv vnucováním jejich frustrací a témat do veřejného života.
Bez dovolení si dovolím citovat z jakési FB diskuse na toto téma: "Podivná doba. Stát platí tahle studia zbytečných věd a vystudované zblbé frigidní Mařeny lustrují Slabikář, jestli je dostatečně genderově neutrální. Chm."
Asi tak
"hysterická bába zhrzená tím, že o její knír nápadníci nejeví zájem"
"vystudované zblbé frigidní Mařeny"
"všechny Nanynky, co ustrnuly v pubertě"
"genderový fanatik"
"pán frustrovaný tím, že není dostatečný chlapák"
Uznávám, že to není dostatečný statistický vzorek, nicméně jako ilustrace to doufám stačí.
A když už citujeme z pedagogicke.info: http://archiv.ihned.cz/c1-65589690-k-cemu-jsou-holky-na-svete
Když už jsem si myslel, že svět se zbláznil reakcí nad Žáčkovou ne úplně povedenou básničkou (míněno obrat na začátku), nasadila tomu korunu reakce svou reakcí. Nesnáším emocionální výkřiky z obou stran. Ygrain, děkuji, že to nevzdáváte. Vaše příspěvky jsou věcné. A lituji, že se poste.restante nechal trochu unést.
Ale pendrek velebnosti.
Poste.restante se nechal unést přesně do té míry, do jaké se nechaly unést gender-tetky, včetně našeho redaktora Komárka.
Jen mám zatím poměrně nabitý program a tudíž nemám čas na souvislejší reakci.
Prozatím jen stručně.
Svatá pravda. Podpora státu a zaměstnavatelů je toho důkazem.
No právě.
Heleďte, já jsem v podstatě kryptofeminista.
Jakmile se začneme bavit o tom, jestli je, nebo není na trhu práce či ve společnosti vůči ženám uplatňována diskriminace, jestli mají rovná postavení vůči mužům atd., najdete ve mně jednoznačně zastánce práv žen.
Je zbytečné, abychom ztráceli čas vynášením "trumfů" co a jak není správné, spravedlivé, objektivní a vůbec. Všichni víme, že společnost nebyla a není vůči ženám spravedlivá.
Ale o to tady a teď nejde.
Mně bytostně vadí, když je žena-matka stavěna do role něčeho méněcenného. Jako by mateřství už nebylo pro společnost žádnou hodnotou.
A dvojnásob nechápu, když takto na mateřskou roli pohlížejí samy ženy.
O chlapech si vždycky můžu myslet, že jsou to šovinističtí blbci.
Ale co mám říci o ženě, která prohlásí, že nikdy nebude taková blbka, aby si kvůli fakanům zničila postavu? Nebo o rádobyintelektuálce, která se dívá na mateřství jako na hlavní překážku v kariéře a odsuzuje všechny ženy, které se k tomu "propůjčí"?
A jen pro dokreslení situace.
Byl jsem u porodu všech svých tří dětí. (Je to zkušenost, kterou bych rád dopřál každému muži, aby dokázal docenit, co je to za výkon přivést toho malého tvorečka na svět. Mnozí by se pak možná chovali a smýšleli trochu jinak.)
Když byla manželka už třetím rokem doma, naskytla se jí příležitost na občasný přivýdělek. Takže jsem s půlročním a téměř dvouletým dítkem zůstával občas i několik dnů v kuse doma. Takže tak trochu vím, o čem je "mateřská dovolená".
A viděl jsem, jak "snadno" se má žena po mateřské "vracela" do zaměstnání. Najednou bylo jedno, co umí, že má červený diplom atd. Rozhodující bylo, že je mladá, po mateřské a s dvěma malými dětmi... Práce pro ni nebyla téměř rok.
Tak ať mi nikdo nevykládá o genderových stereotypech. Vím o tom dost.
Byť "jen" zprostředkovaně.
Genderblbismus funguje i jako stupidní mocenský nástroj k oblbování lidí. Pan poste restante a ostatní diskutující o něm píší důvodně. Dojde-li genderblbismus až k tomu, že v EU včetně Česka je průměrná porodnost už cca 50 let pod 1,5 dítěte na lidský pár, znamená to, že EU vymírá za stavu kdy počet obyvatel ve světě roste. V Česku je rozvodovost cca 50 % a zfeminizované je školství, média i velká část umělecké produkce. Je anebo není to genderblbismus?
Když budou mít všechny ženy velkou kariéru a žádné děti, to bude hej. Postupně vymřeme a naše místo zaplní uprchlíci, kterým budeme platit, aby sem uprchli a vydělávali na nás, v té době již důchodce.
"Všichni víme, že společnost nebyla a není vůči ženám spravedlivá.
Ale o to tady a teď nejde."
Ale samozřejmě že jde - ta nespravedlnost se odněkud bere.
"Mně bytostně vadí, když je žena-matka stavěna do role něčeho méněcenného. Jako by mateřství už nebylo pro společnost žádnou hodnotou."
A máte pocit, že tento přístup vznikl kvůli vámi zmiňovaným sobkyním či extremistkám? Jak vám jde dohromady historické opěvování mateřství s postavením ženy ve společnosti? Nebo v jistých současných společnostech, kde žena coby matka je údajně vážena, ale nesmí sama vyjít na ulici? Problém je v tom rozporu - mateřství je váženo, žena sama nikoli. Z toho pak vzniká paradox znevažování mateřství, protože je to "jen" ženská záležitost, která se v mužském světě stává zátěží, a "zhodnocování" ženy, je-li matkou. - Čímž se dostávám zpátky k tomu zatrolenému "k čemu jsou holky":ptáme se pouze po smyslu žen, ne mužů, mluvíme pouze o roli žen, ne mužů, a ještě ke všemu adorace toho smyslu neodpovídá realitě. Není to tak trochu... nespravedlnost?
"Iniciování diskuse o ideově nevhodné básni je ubohost a trapnost."
Takže když se vyskytne báseň kritizující neužitečné mužské plemeno, diskutovat o její ideové nevhodnosti taky nebudete?
Pro zajímavost blog Zuzany Hronové: http://blog.aktualne.cz/blogy/pohled-zblizka.php?itemid=28702
"Takže když se vyskytne báseň kritizující neužitečné mužské plemeno, diskutovat o její ideové nevhodnosti taky nebudete?"
Pokud se neobjeví fundametalističtí zastánci mužského plemene, tak ne.
Nikoliv rozjímání a zvěstování, ale studium mikroekonomické teorie je jim zapotřebí.
Za sebe přísahám, že nebudu! Už dnes pozoruji, že mnohé děti, kterým je nevinná básnička určena, těžko chápou její obsah. Chybí jim zkušenost s mateřskou láskou, čtou bez porozumění, chybí jim empatie atd. Rozhodně to nevyčítám dětem. Jen mi připadá zcestné, řešit to diskuzí o ideové nevhodnosti poezie.
Není to spíše tím, že emancipované maminky a tatínkové ztratili svou genderovou nevyváženost a vychovávají bezpohlavní sobečky?
Příroda neví, co je spravedlivé, a proto si stále vybíráme a budeme vybírat partnery, kteří nám podle druhotných pohlavních znaků a dalších markantů slibují dobrou plodnost.
Schopnost žít v páru a rodině jsme nevyčetli v knihách, nezískali v diskuzích ani průřezových tématech RVP. Odkoukali jsme ji v rodině od svých rodičů, prarodičů a vybrousili nebo zničili ve vztazích, kterými jsme prošli.
"Problém je v tom rozporu - mateřství je váženo, žena sama nikoli. Z toho pak vzniká paradox znevažování mateřství, protože je to "jen" ženská záležitost, která se v mužském světě stává zátěží, a "zhodnocování" ženy, je-li matkou. - Čímž se dostávám zpátky k tomu zatrolenému "k čemu jsou holky":ptáme se pouze po smyslu žen, ne mužů, mluvíme pouze o roli žen, ne mužů, a ještě ke všemu adorace toho smyslu neodpovídá realitě. Není to tak trochu... nespravedlnost?"
Ale vždyť vám přece nikdo nebrání hovořit o roli mužů, máte-li tu potřebu. Pan Žáček si dovolil ideově nevyváženou báseň, která by snad měla být podle kritiků napsána úplně jinak a pohovořit o něčem úplně jiném. To by bylo, aby si nám soudruh Žáček psal jak chce. Je třeba zřídit úřad pro genderovou vyváženost, kde zaměstnáme všechny ty zbytečné genderové specialistky a genderového specialistu. Jen se musíme modlit, aby ten genderový specialista nevyhrál výběrové řízení na místo ředitele.
Budete se muset milé dámy a milý Komárku, smířit s tím, že muži a ženy jsou odlišní a tudíž si obecně nejsou (opakuji pro méně chápavé - NEJSOU) rovni. Pokud chcete reklamovat vzniklou nepřijemnou situaci, obraťte se na výrobce - tedy Pána Boha. Já měl tedy za to, že to byl jeho záměr vytvořit muže a ženy rozdílné, ovšem nepočítal jaksi s tím, že člověk má právo být tím, kým chce. Kdyby to býval nebožák věděl, tak by ho buď vůbec nestvořil, nebo by nám nepředpsal přírodní zákony, které nás tak nespravedlivě a nevyváženě svazují a omezují.
Děkuji paní Hronové za blog. Máme to doma také tak a pevně věříme, že děti najdou partnery, kteří vyrůstali v podobném prostředí. Pak bude svět v pořádku a přirozený vývoj bez kotrmelců nepovede k "deficitu" citu.
A jen tak mimochodem. Souhlasím s nezastupitelnou rolí mikroekonomické teorie pro harmonické soužití u rodinného krbu.
Tak mě napadá - a co Bible? Není genderově nevyvážená? A co Karel Čapek, William Shakespeare, Edgar A. Poe? A co Arthur C. Doyle? Proti slečně Marplové stojí Hercule Poirot, Sherlock Holmes, Perry Mason, Maigret, Marlowe, Murdoch, Colombo, Barnaby, Dalglish? Není to nespravedlivé? Nechtěla byste paní Ygrain poradit autorům, mezi nimiž jsou i ženy, aby své hrdiny předělali a svá díla od základů přepsali? Nenapadlo vás, že třeba čtenáři očekávají na některých pozicích spíše muže a ženy je v daných rolích tolik nepřitahují? Je to jejich chyba? Chcete je napříště převychovávat? Proč přesně je špatné, že malé holčičky ve svých tatíncích vidí silné ochránce a ve svých maminkách někoho, kdo pohladí, pomůže, postará se? Nemá to nějaký důvod, proč to ty děti takto vnímají? A budeme zřizovat učební pomůcky, studijní obory a úřady, abychom je donutily to vidět jinak, ideově správně? A z čeho vychází ta idea rovnosti? Z jakého předpokladu, z jaké hodnoty? Lidé nejsou stejní, nejsou si rovní, nemají stejná práva, nemají stejné předpoklady, nechovají se stejně, nejsou stejně oblíbeni, nemají stejné kognitivní schopnosti a nikdy se to nezmění. Co je na tom špatného? Že jeden závidí druhému?
Pokud jde o průměrné mzdy, jsou obecně tak, jako každý jiná cena, projevem střetu nabídky a poptávky. Pokud se někdo domnívá, že by ženy měly mít stejné platy, jako muži, nechť také napíše zdůvodnění pro ty podnikatele (mezi nimiž je pochopitelně celá řada žen), proč se mají chovat neracionálně a dávat někomu, po jehož práci je nižší poptávka, mzdu nad hranicí mzdy rovnovážné (tržní)? A ať napíše těm studentkám, aby se hlásily více na technické a přírodovědné obory, kde je čekají v průměru vyšší mzdy, než na oborech pedagogických, oborech sociální práce, kulturologie, či gender studies. Když už máte potřebu řídit společnost, tak jděte až ke kořenům, nezůstávejte na povrchu.
"Ale vždyť vám přece nikdo nebrání hovořit o roli mužů, máte-li tu potřebu. Pan Žáček si dovolil ideově nevyváženou báseň, která by snad měla být podle kritiků napsána úplně jinak a pohovořit o něčem úplně jiném. To by bylo, aby si nám soudruh Žáček psal jak chce."
Soudruh Žáček ať si tvoří, co srdce ráčí - to už tak bývá, že autor projektuje sám sebe. Zato autor učebnice ať více přemýšlí, co a do jakého kontextu vřadí.
"Budete se muset milé dámy a milý Komárku, smířit s tím, že muži a ženy jsou odlišní a tudíž si obecně nejsou (opakuji pro méně chápavé - NEJSOU) rovni."
Pevně doufám, že jste měl na mysli, že muži a ženy nejsou stejní. - Leda byste ovšem chtěl tvrdit, že ženy jsou nadřazené pohlaví, to bych se možná nedohadovala :P
"Tak mě napadá - a co Bible? Není genderově nevyvážená? A co Karel Čapek, William Shakespeare, Edgar A. Poe? A co Arthur C. Doyle? Proti slečně Marplové stojí Hercule Poirot, Sherlock Holmes, Perry Mason, Maigret, Marlowe, Murdoch, Colombo, Barnaby, Dalglish? Není to nespravedlivé? Nechtěla byste paní Ygrain poradit autorům, mezi nimiž jsou i ženy, aby své hrdiny předělali a svá díla od základů přepsali?"
Ne. Je celkem přirozené že v některých profesích převažují muži a v jiných ženy, a kniha s hlavním mužským hrdinou pořád může být "genderově vyvážená", pokud v ní ženy nejsou omezeny výhradně na pištící a omdlévající "damsels in distress".
"Nenapadlo vás, že třeba čtenáři očekávají na některých pozicích spíše muže a ženy je v daných rolích tolik nepřitahují? Je to jejich chyba? Chcete je napříště převychovávat?"
O to se stará "neviditelná ruka trhu" - například od té doby, co sci-fi nebo RPG hry přestaly být čistě pánskou doménou, ženská témata a ženské hrdinky jsou na vzestupu. V detektivkách mimochodem taky (Julie Lescautová a Jessica Fletcherová se nechávají pozdravovat, plus ty další, co jsem nečetla nebo neviděla)
"Proč přesně je špatné, že malé holčičky ve svých tatíncích vidí silné ochránce a ve svých maminkách někoho, kdo pohladí, pomůže, postará se? "
Špatně postavená otázka. Tatínek snad nepohladí? Maminka neochrání?
"Nemá to nějaký důvod, proč to ty děti takto vnímají? A budeme zřizovat učební pomůcky, studijní obory a úřady, abychom je donutily to vidět jinak, ideově správně? A z čeho vychází ta idea rovnosti? Z jakého předpokladu, z jaké hodnoty? Lidé nejsou stejní, nejsou si rovní, nemají stejná práva, nemají stejné předpoklady, nechovají se stejně, nejsou stejně oblíbeni, nemají stejné kognitivní schopnosti a nikdy se to nezmění. Co je na tom špatného? Že jeden závidí druhému?"
Asi používáte nějaký jiný slovník. Domnívala jsem se, že zákony civilizovaných zemí nám rovnost a stejná práva zaručují. Nemít stejné duševní předpoklady, fyzické atributy, pracovní příležitosti nebo mobily neznamená nebýt si roven.
"Pokud jde o průměrné mzdy, jsou obecně tak, jako každý jiná cena, projevem střetu nabídky a poptávky. Pokud se někdo domnívá, že by ženy měly mít stejné platy, jako muži, nechť také napíše zdůvodnění pro ty podnikatele (mezi nimiž je pochopitelně celá řada žen), proč se mají chovat neracionálně a dávat někomu, po jehož práci je nižší poptávka, mzdu nad hranicí mzdy rovnovážné (tržní)? "
Od toho je pak sociální politika státu, aby v dlouhodobém horizontu dbala na budování fondu daňových poplatníků, kteří pak budou, mimo jiné, vydělávat i na důchody oněch zaměstnavatelů. - Mimochodem, když už se zastáváte tržního chování zaměstnavatelů, tak co je pak špatného na tržním chování potenciálních matek? To mají stát altruisticky dotovat, namísto aby se přizpůsobily poptávce trhu a měly tedy méně dětí?
"A ať napíše těm studentkám, aby se hlásily více na technické a přírodovědné obory, kde je čekají v průměru vyšší mzdy, než na oborech pedagogických, oborech sociální práce, kulturologie, či gender studies. Když už máte potřebu řídit společnost, tak jděte až ke kořenům, nezůstávejte na povrchu."
*píp*, pane Doležele. Totální. Protože problém není v různém platovém zařazení různých oborů, ale v nerovnosti platu ve STEJNÉM oboru.
"Asi používáte nějaký jiný slovník. Domnívala jsem se, že zákony civilizovaných zemí nám rovnost a stejná práva zaručují. Nemít stejné duševní předpoklady, fyzické atributy, pracovní příležitosti nebo mobily neznamená nebýt si roven."
Asi ano. A co tedy přesně ta rovnost a stejná práva znamenají? Máme všichni stejné právo být jaderným inženýrem? Máme stejné právo nebýt nemocní? Máme stejná práva na stejný příjem? Z těch hysterických reakcí feministických džihádistek, jak je trefně popsal pan Žáček, to vypadá, že nahlíženo z libovolného aspektu, ženy mají mít vše stejné, jako muži. Třeba dnešní článek upozorňující na to, že mužů je ve školství málo, ale mají vyšší průměrné mzdy a častěji jsou na pozicích ředitelů je tohoto džihádismu klasickou ukázkou.
Věřte, že kdybych si mohl vytvořit vlastní svět, měly by v něm ženy vyšší příjmy, než muži, byly by v průměru inteligentnější, hodné, nepodváděly by, pomáhaly by ostatním, byly by empatické a monogamní. Jenže: 1) Já nejsem Bůh. 2) Otázkou (a dodávám, že naprosto zásadní pro toho, kdo je schopen nějakého hlubšího vhledu a pochopení) je, jestli by to stále byly ženy. Zkrátka v reálném světě, který se dostal do nějakého rovnovážného stavu, je utopickou, ultralevicovou představou, představa, že když se z této rovnováhy vychýlím uměle přes řídící parametr X, tak že se nic jiného, než hodnota tohoto parametru, nezmění. Takže i když jsem dospěl k bohulibému závěru, že je hodnota tohoto parametru nespravedlivá, nebo jinak ideově nekorektní, je jeho umělá změna velmi nebezpečná. Klasické příklady jsou minimální mzda, daňová kvóta, kvóty na počty žen v politice, kvóty na počet slepých v politice, apod. Ona se třeba takhle změní minimální mzda a najednou stoupne nezaměstnanost. Ne proto, že by to bylo napsáno v nějakém zákoně, ale proto, že prostě toho, jehož mezní produktivita práce je pod její hranicí, se už nikomu nevyplatí zaměstnávat. Pokud nevíte, co to je mezní produktivita práce, přečtěte si kapitolu o pracovním trhu z Mankiwa. Nebo se třeba zvedne zákonem tzv. životní minimum v domnění, že se tím zajistí, aby nikdo netrpěl. No a dva pomocní dělníci, kteří mají stejnou mzdu, stejné náklady na živobytí a kteří bydlí vedle sebe v družstevních bytech, jeden před zvýšením dostal úvěr na novou kuchyň, ale ten druhý ho o den později již nedostane, byť vyplní do žádosti úplně přesně tytéž informace a i v úvěrových registrech jsou oba na chlup stejní. Bohulibý záměr, s negativním dopadem. Upozorňuji, že v oboru třaskavin jsem vynalézal pouze dvakrát.
"Špatně postavená otázka. Tatínek snad nepohladí? Maminka neochrání?"
Jistě. Ale zeptejte se dětí, koho jak vnímají, aniž by k tomu byly vedeny. Zeptejte se jich, co očekávají od tatínka a co od maminky. V čem je dobrý tatínek a v čem maminka. Kdo má větší sílu, kdo je ochrání před zlodějem a strašidly a kdo se o ně postará, když jsou nemocné. V přírodě je jistý přirozený řád. Není nic špatného na tom, pokud v konkrétním případě věci fungují jinak, než by podle jakéhosi "přirozeného" řádu měly, pokud to nikomu neubližuje a všichni jsou spokojení, ale ten systém je tvořen většinou. Většina je ten, kdo rozhoduje o tom, jaké názory převládnou ve volbách, většina je ten, kdo formuje hlavní vlastnosti agregátní poptávky. Nemám nic proti tomu, že u Komárků se zloději do cesty postaví místo pana Komárka paní Komárková s paličkou na maso, zatímco pan Komárek se s dětmi schová pod peřinu a utírá jim nudličky. Neuráží mne to, nepohoršuje, nemám potřebu říkat panu Komárkovi, že on měl být ten s tou palicí, protože tak je to správné a tak to má být. Když jim to vyhovuje, mně je do toho prd. Ale jen do té doby, než pan Komárek začné kádrovat pana Žáčka a přepisovat jeho básně proto, že by náhodou někdo mohl nabýt dojmu, že někteří lidé jsou na některé věci vhodnější, a někteří zase na jiné. Že chlapi mají v průměru vyšší postavu a jsou silnější a proto má reálný a racionální důvod, aby to byli oni, kdo fyzicky chrání děti před fyzickým ohrožením.
"Soudruh Žáček ať si tvoří, co srdce ráčí - to už tak bývá, že autor projektuje sám sebe. Zato autor učebnice ať více přemýšlí, co a do jakého kontextu vřadí."
Měl jsem dojem, že se jedná o umělecký text, jmenovitě poezii. Možná by bylo dobré si zde vysvětlit rozdíl mezi sbírkou básní a encyklopedií, či skripty. Věřím, že pan kolega Soukal, či Stanzel, se toho rádi ujmou.
"To mají stát altruisticky dotovat, namísto aby se přizpůsobily poptávce trhu a měly tedy méně dětí?"
Tuto úvahu nechápu. Peníze přece nejsou jediným statkem, který lze volit. Spotřebitel obvykle volí mezi peněžním výnosem, volným časem a uspokojováním jiných potřeb, včetně třeba mateřských, či sexuálních. Nevnímám tudíž jako iracionální rozhodnutí státi se rodičem. Z čistě finančního pohledu to racionální není, ale peníze nejsou univerzálním užitkem. To ovšem neznamená, že stát ohodnocuje pozitivní externality spojené s mateřstvím dostatečně. Domnívám se ale, že to, co znemnožňuje tyto pozitivní externality správně ohodnotit, je především ničení trhu ze strany sociálních inženýrů. Za jistých podmínek by měl fungovat Coaseho teorém.
"Protože problém není v různém platovém zařazení různých oborů, ale v nerovnosti platu ve STEJNÉM oboru."
Rozdíly v platech mezi obory a segmenty jsou obrovské a na průměrné platy žen a mužů má různé rozdělení do oborů podle pohlaví mnohem větší vliv, než rozdíly ve mzdách v rámci jednotlivých oborů. Ostatně sama dobře víte, že ve školství jsou tabulkové mzdy nezávislé na pohlaví. U nás v práci bylo pět manažerů, z toho jedna žena. Ta odešla do domácnosti a zůstali jsme čtyři. Její rozhodnutí bylo dobrovolné. Znamená to, že ta žena se provinila proti genderové rovnosti mezd v rámci téhož oboru? Mimochodem, jak víte, jaké mzdy mají muži a jaké ženy? On někdo tyto informace o sobě poskytuje? Nebo snad nějaký zaměstnavatel?
Zaráží mne ale to vaše "platové zařazení oborů". To je zcela zcestné uvažování, domnívat se, že velikost mzdy je důsledkem zařazení oboru do nějaké skupiny. Mzda je cenou práce a je především důsledkem působení nabídky a poptávky na trhu práce. Zaměstnavatel nemá důvod vám platit víc, než musí. Proč by to dělal? Ve veřejném sektoru by to dokonce mohlo být považováno za trestný čin. V soukromém asi pouze za nebetyčnou blbost, nebo charitu.
V životě by mě nenapadlo hodnotit pracovní výkon podle pohlaví, barvy pleti, nebo národnosti. Ale také by mě nikdy nenapadlo hodnotit někoho lépe jen proto, že je žena, nebo má tmavší pleť. A tak mám dojem, jestli toho rasismu není mnohem více v hlavách anarchistických a ultralevicových, než v hlavách skutečných tzv. rasistů. Samozřejmě v těch hlavách ultralevicových nefiguruje jako odpověď, ale jako ideový nepřítel, kterého jak známo, když nemáme, tak je třeba si ho vyrobit. Obzvláště když na boj s ním máme vypsány granty za pár miliard. Kdo by do toho nešel za ty prachy, ne?
Přílišná genderová korektnost škodí. Smazává jedinečnost mužů a žen, tvrdí koučka Radka Maňáková
Koučka Radka Maňáková tvrdí, že když jen povýšíte ženu, která se chová spíše podle mužského principu, tak jste vlastně žádný projekt neobohatili o ženský přístup.
Přílišná genderová korektnost škodí, říká spoluautorka knihy Adam a Eva v práci. Smazává jedinečnost mužů a žen. Rovnost se zaměňuje za stejnost...
HN: Proč nemáme rozdíly mezi muži a ženami smazávat?
Protože když je smazáváme, připravujeme se o své dary. Používáme ze svého talentu jen malou část. Když se o tom lidé odváží mluvit, říkají: My nemáme radost. Nás to v práci už ani nebaví, protože všechno je takové unifikované, nevzniká jiskření a energie, které jsou potřeba i pro tu naši práci.
HN: V čem jsou přístupy mužů a žen v práci jiné?
Rozdíl je v jejich přemýšlení a pohledu na svět. Mužský princip řeší otázku: Kde je cíl? Hledá k němu tu nejefektivnější cestu. Dívá se jakoby z nadhledu, neřeší moc detaily. Tím, co je mimo jeho zorné pole, se nezdržuje. Pro práci je to správné. Žena víc vnímá všechny souvislosti, ale někdy se v přemíře detailů ztratí. A právě jejich spoluhra je báječná. Mužský princip uvede věci do pohybu, ten ženský upozorní na nebezpečí. V praxi někdy ale šéf třeba ignoruje své lidi nebo si vůbec nevšimne, že působí velké problémy do budoucna. Společná komunikace vede k dlouhodobější prosperitě.
HN: Co se stane, když má šéf v hlavě jen cíl a ženám pak chybí třeba harmonie a budování vztahů?
Muž má pocit, že ženy dělají všechno nějak složitější. Stěžuje si, že je hrůza s nimi pracovat, a neumí využít jejich talent. Neuvědomuje si, že ženy mu mohou ukázat, na co zapomíná. Ženský princip pomáhá hlavně tomu, aby lidé v práci rychle nevyhořeli. Nebo aby firmu neopouštěli její nespokojení klienti.
HN: Jak mají ženy komunikovat s muži?
Komunikace s muži není složitá. Když muži jasně řeknete, co cítíte a hlavně co čekáte, a dáte mu návod, tak je za něj vděčný. A rád jej naplní, protože muži rádi dělají něco pro někoho, když ale vědí přesně co. A moc rádi to udělají hlavně tehdy, když jsou za to pochváleni.
HN: Jenže ženy často čekají, že se věci nějak samy vyřeší…
Většinou jde o kolektivy, kde jsou spolu ženy dlouho. Vytvářejí různé frakce a nesou si s sebou staré křivdy. Ženy nechtějí jít do konfliktu, proto často neříkají věci přímo. V tom je pro ně komunikace s muži těžká. Vlastně neumějí správně dávat zpětnou vazbu.
HN: Někdy ženy napodobují muže, aby byly úspěšné. V čem je riziko?
Nemohu říci, že to je pro 100 procent žen špatně. I když mám ženské tělo, může ve mně převažovat mužský princip a budu do smrti spokojená a nebudu ani vyčerpaná. Ale většina žen spíš dlouho ignoruje svoji přirozenost, chce zvládat všechny role a začne být unavená a nemá radost ze života. Říká se, a má životní zkušenost to potvrzuje, že když žena alespoň před padesátkou nezapojí tu svou ženskou část, zůstane z ní zatrpklý generál.
HN: Co pomůže spolupráci mužů a žen?
Dříve jsem si myslela, že se musíme navzájem více a opakovaně uznávat. Jenže předtím každý musíme přijmout a uznat svou vlastní hodnotu. Rovnost totiž neznamená stejnost. A tohle holky moc neumějí. Pastí pro ně je to, že si samy sebe neváží. Neumějí ocenit samy sebe, a to ani v práci. Nevidí svoje dary − schopnost mluvit s lidmi o obyčejných věcech, čímž vytvářejí vztahy na pracovišti a rozpouštějí napětí. Dokážou si třeba včas všimnout, jestli už něco není přes čáru směrem ke klientům či kolegům, co ještě unesou. Vyplatí se proto vybalancovat jak výsledky práce, tak vztahy....
"Vy jste, koukám, docela podobný mé manželce! Až na ten knír, ovšem..."
"Ano? Já ale žádný knír nemám."
"Vy ne, ale má manželka ano!"
(Felix Holzman)
Tato diskuse jen dokazuje jednu hooodně špatnou věc. mnohým aktivistům se konečně podařilo tak dehonestovat tradiční rodinu, že vůbec mohla vzniknout tato diskuse. Lidi proberte se. Není to o nějakém podřízení a nadřízení a feminismu apod. Je to o základních přírodních zákonech. Žena a muž tvoří přirozený pár. Který má obvykle děti. V tom případě je žena maminka a muž tatínek. Každý má v této dvojici zcela nezastupitelnou roli. Žena je většinou více emocionální, otec zase více praktický. Obojí je třeba zároveň. Všechno tohle je o tom, že se máme velmi dobře a máme čas přemýšlet o prdu. Zbytečně. Člověk prostě zapomíná, že je jenom trochu lépe myslící zvíře a hned z toho vyvozuje zcela nesmyslné myšlenky.
A o čem tady budeme diskutovat příště?
Falešný genderismus jako projev stupidního neoliberálně orientovaného oportunismu (pseudo)levice
Osm nejbohatších lidí vlastní letos majetek, jehož cena se rovná bohatství chudší poloviny obyvatel Země. Ještě loni k tomu bylo zapotřebí několik desítek nejbohatších lidí. Rozdíly mezi bohatými a chudými se stále víc zvětšují a chudne i tzv. střední třída. Jen USA, Francie a Británie si v zemích tzv. Západu zatím drží porodnost blízko dvou dětí na lidský pár. Ve zbytku EU je porodnost mnohem menší, pod 1,5 dítěte na lidský pár. Součástí manželského slibu bývá slib vzájemné tolerance a sounáležitosti k rodině s dětmi v dobrých i zlých dobách. V Česku se rozvádí asi 50 % manželství a mnoho párů žije s dětmi tzv. "na psí knížku", tedy nesezdaně.
Myslím, že jednou z příčin a projevů výše popsaného stavu je to, že zdánlivý "nedostatek peněz" (existenční starosti) a podněcování poživačnosti (konzumní přístupy ke zboží a např. i sexu) nepříznivě ovlivňují osudy běžných rodin. Dnes už si i lidé ze střední třídy berou půjčky a hypotéky i na běžné věci, honí se za kariérou a základní hodnoty a věci jim přitom někdy unikají. Říká se někdy, že hypotéka a strach lidí z budoucnosti jsou univerzální "stranickou knížkou kapitalismu". Existenční starosti, konzumní orientace společnosti a zástupné problémy, včetně hloupých genderistických diskusí o údajném zneuznávání biologické a společenské úlohy mužů či žen, odvádějí dost často pozornost od skutečně podstatných věcí, jakými jsou mj. třeba pochopení odlišných avšak účelně vzájemně se doplňujících vlastností muže a ženy, vliv rodiny na osud státu, vliv oboustranné lásky mezi mužem a ženou na vznik a vývoj jejich dětí.
Sociálně inženýrské zneužívání genderových záležitosti v politice považuji v určitém ohledu za projev stupidního volebního kalkulu cílícího zejména na naivitu části ženské poloviny voličstva.
Sociálně inženýrské zneužívání genderových záležitosti v politice (falešný genderismus) považuji za jeden ze závažných a nebezpečných projevů stupidity (nedostatku zpětné vazby, hlouposti či vypočítavosi) neoliberálně oporturisticky orientované (pseudo)levice.
J.Týř
Tak ještě jinak: nafasujete povinnost, která vám nemusí zrovna sedět a kterou jiní nemají, no budiž, biologii opravdu nepředěláte. Ovšem zatímco se kolem vás linou oslavné ódy, jak je to vaše poslání úžasné a skvělé, společnost vám kolikrát nejen že háže klacky pod nohy, ale ještě má blbé řeči, když klopýtnete.
Zrovna od učitelů bych bývala očekávala trochu více pochopení.
V tom máte Ygrain pravdu. Ale s tou básničkou to nemá společného nic.
Je velký rozdíl v tzv. genderovém přístupu a reálném životě, kdy se opravdu matkám hází klacky pod nohy pracovní dobou, platem, možností zaměstnat. Ale to je zase jiná pohádka. Tady byla napadnuta ta genderovofeministická podstata, ne ta sociální. Bohužel. Ale na té básni je v pořádku zcela vše.
Muž (třeba začínající učitel) si stěžuje:
"Nafasoval jsem povinnost, která mi nemusí zrovna sedět a kterou ženy nemají, no budiž, biologii opravdu nepředěláte. Ovšem zatímco se kolem mne linou oslavné ódy,jak je to mé poslání úžasné a skvělé, společnost mi kolikrát nejen že háže klacky pod nohy, ale ještě má blbé řeči, když klopýtnu.
Zrovna od přesily učitelek bych býval očekával trochu více pochopení a občasnou pochvalu..."
Slyšela jste někdy něco podobného, paní Yagrine? Mohu Vám s vaší nespokojenosti nějak pomoci?
"V tom máte Ygrain pravdu. Ale s tou básničkou to nemá společného nic.
Je velký rozdíl v tzv. genderovém přístupu a reálném životě, kdy se opravdu matkám hází klacky pod nohy pracovní dobou, platem, možností zaměstnat. Ale to je zase jiná pohádka. Tady byla napadnuta ta genderovofeministická podstata, ne ta sociální. Bohužel. Ale na té básni je v pořádku zcela vše."
Právě že souvislosti tady jsou, jenže jsou natolik běžnou součástí našeho světa, našeho myšlení, že si je vesměs ani neuvědomujeme. Pan Doležel výše předvedl nádherné ilustrativní příklady. "Genderové tetky" mají za to, že určité vzorce myšlení je třeba odhalovat, aby se od nich případně dalo ustoupit, jenže jak bylo řečeno v tom článku, který jsem odkazovala, příliš tlačí na pilu, takže dělají víc škody než užitku.
Pane Týři, být učitelem je u mužů nějak biologicky podmíněno? A zpochybňuje někdo schopnost muže být učitelem, protože je muž?
Před lety - trochu dávnějšími lety - jsme si v tramvaji s kamarádkou ajťačkou povídaly, co ovlivnilo naši profesní volbu. Řekla, že počítače byly až druhá volba, že měla zájem o techniku, konkrétně lodní konstruktérství, ale na obor brali jen kluky. V tom se nám do toho vložil jakýsi pivní strejc s poznámkou, že to by ty lodě moc daleko nedopluly, kdyby je konstruovala slečna. Slyšel jste někdy někoho tvrdit, že zdravotní bratr by byl svým chromozomem Y nějak handicapován? Pane Doležele?
Společnost vám může házet klacky pod nohy a mít blbé řeči, ale stejně to není důvod k tomu psát o básni, která je adekvátní věku a vnímání dítěte, že je debilní. "Genderové tetky" netlačí na pilu, ale přímo se tváří, že mateřství je především "nafasovaná povinnost". To je stereotyp či předsudek, který je s těmi předchozími srovnatelný.
Mimochodem, co říkáte blogu Z. Hronové?
být učitelem je u mužů nějak biologicky podmíněno?
SAMOZŘEJMĚ, ŽE ANO. Příroda to tak zařídila, že i muži mají zájem o osud dětí, a to nejen svých vlastních, a stávají se proto nejen tatínky, ale i učiteli.
A zpochybňuje někdo schopnost muže být učitelem, protože je muž?
BOHUŽEL ANO. Například český stát se hrubou feminizací mateřských, základních i středních škol objektivně dopustil diskrimince učitelů a dětí. Dětem se tak objektivně odpírá právo být řádně vychovávány a vzdělávány i mužským vzorem. A podle toho to taky kvalita škol v Česku vypadá.
Že paní Hronová vidí "problém" básně jinde, než ho vidím já. Jak jsem psala výš, vidím to tak, že ta báseň - v určitém kontextu - posiluje nerovnováhu vnímání rolí, kdy ženská role nadále zdůrazňuje povinnost, kdežto z mužské role se rodinný závazek vytrácí. Opravdu se pak není čemu divit, že se takovémuto uspořádání ženy vzpírají a že přitom dochází k nezdravým extrémům, na obou koncích spektra.
Karel Čapek byl velmi genderově nekorektní - stačí si přečíst jeho krátký fejeton z října 1922 Slabší pohlaví na cestách
Michel Houellebecq ve skvělém románu Elementární částice popisuje nechtěné důsledky feminismu: "Vždycky jsem nesnášela feministky..." pokračovala Christiane v půlce kopce. "Ty krávy furt jen mluvily o nádobí a dělbě domácích prací; byly doslova posedlé nádobím. Občas pronesly pár slov o vaření nebo luxování; ale jejich nejdůležitějším tématem bylo nádobí. Za několik let dokázaly nadělat z chlapů ve svém okolí impotentní a mrzuté neurotiky. Od té chvíle - a to naprosto systematicky - se jim začalo stýskat po mužnosti. Nakonec daly svým chlapům kopačky a nechaly se šoustat středomořskými machistickými hovady. Vždycky jsem byla překvapená, jak moc intelektuálky přitahují grázlové, surovci a blbci. Zkrátka dopřály si dva nebo tři, ty fakt k vopíchání někdy i víc, pak se daly zbouchnout a začaly připravovat domácí marmelády podle kartiček z Marie-Claire. Viděla jsem stejný scénář v desítkách případů." I když jde o nadsázku, ukazuje dost realisticky, k jakým koncům vedou podobné tlaky - i mediální psychologové dnes běžně píší o nejistotě mužů v souvislosti s razantními změnami v pojetí jejich sociální roli. S genderem to bude podobné. Nikdo soudný nemůže zpohybnit, že současná společnost ženám v mnoha směrech ještě stále obrovsky dluží, ale ideologie genderu v podobě, která vybublala v souvislosti s básní J. Žáčka, není po mém soudu správnou cestou k nápravě.
Pane Týři, pletete si pojmy a dojmy. Muž je učitelem svojí volbou, nikoli biologií svého těla. A "Pepíčku, nechoď na učitele, páč budeš mít málo peněz", není totéž jako "ale Pepíčku, přece nebudeš učitelem, to je babská práce".
@Vladimír Stanzel
proto jsem mluvila o nezdravých extrémech.
Ten pán, co vás v autobuse urazil, paní Yagrin, byl zřejmě nafoukaný hulvát. Ani vy se ale tu ale příliš společensky a odborně nechováte:
Dítě není kolouch, který se krátce po narození hned pase. Tatínek ani muž učitel nejsou lidé, kteří by neměli vnitřní biologicky podmíněný citový a rozumový zájem (chcete-li pud) starat se o dítě, jak je tomu u jelena. Pojmy a dojmy si tu, myslím už docela hašteřivě, pletete vy, paní Ygrain.
Nejen nízké platy, ale i ženská hašteřivost ve zfeminizovaných školách je to, co učitelům mužům v některých školách někdy vadí.
Jinými slovy jsme zase na začátku - vy v té básni nevnímáte to základní a vybíráte si cosi, co tam může být v jisté míře přítomno. Přičemž pomíjíte rozdíl mezi dětským a dospělým čtenářem.
Jinak extrémy na jedné straně spektra se objevily jako reakce na vyjádření typu "debilita" na druhé straně spektra.
Pane Soukale, samozřejmě že ten dětský čtenář tu báseň vnímá jinak než dospělý a to, co v ní vidím já, skoro určitě vidět nebude. Jaký obraz světa si ale vytvoří, jak bude podvědomě vnímat své místo v něm, jestliže bude opakovaně vystavován podnětům, které zdůrazňují danou roli ženy, zatímco role muže zůstává nedefinovaná? Jestliže se neustále opakuje, že osoba A má povinnost, a o osobě B se nemluví, nevybuduje se potom přesvědčení, že osoba B vlastně žádné povinnosti nemá?
Pane Týři, pokud byla vaše naprostá dezinterpretace toho, co jsem napsala, důsledkem upřímného neporozumění, pak se vám samozřejmě omlouvám.
Paní Ygrain, v této diskuzi při připomínáme paní Howe - Kalabisovou, s tím rozdílem, že si furt dokola kutáte na jiném písečku.
Zajímavé, taky jsem si na ni vzpomněla - především jak zdůrazňovala efekt volby.
"Můj drahý, mám zůstat stará a škaredá a udělat tě šťastným, anebo se mám udělat krásnou a mladou, leč nevěrnou?"
"Má paní... učiň, jak myslíš ty, že je nejlepší, a budu šťastný, když ty budeš šťastná."
"Fajn - tak tedy budu krásná i věrná."
Zajímavé, že to věděl už Chaucer.
HN: Někdy ženy napodobují muže, aby byly úspěšné. V čem je riziko?
Nemohu říci, že to je pro 100 procent žen špatně. I když mám ženské tělo, může ve mně převažovat mužský princip a budu do smrti spokojená a nebudu ani vyčerpaná. Ale většina žen spíš dlouho ignoruje svoji přirozenost, chce zvládat všechny role a začne být unavená a nemá radost ze života. Říká se, a má životní zkušenost to potvrzuje, že když žena alespoň před padesátkou nezapojí tu svou ženskou část, zůstane z ní zatrpklý generál.
HN: Co pomůže spolupráci mužů a žen?
Dříve jsem si myslela, že se musíme navzájem více a opakovaně uznávat. Jenže předtím každý musíme přijmout a uznat svou vlastní hodnotu. Rovnost totiž neznamená stejnost. A tohle holky moc neumějí. Pastí pro ně je to, že si samy sebe neváží. Neumějí ocenit samy sebe, a to ani v práci. Nevidí svoje dary − schopnost mluvit s lidmi o obyčejných věcech, čímž vytvářejí vztahy na pracovišti a rozpouštějí napětí. Dokážou si třeba včas všimnout, jestli už něco není přes čáru směrem ke klientům či kolegům, co ještě unesou. Vyplatí se proto vybalancovat jak výsledky práce, tak vztahy...
Rozumíte tomu, paní Yagrin?
"Právě že souvislosti tady jsou, jenže jsou natolik běžnou součástí našeho světa, našeho myšlení, že si je vesměs ani neuvědomujeme. Pan Doležel výše předvedl nádherné ilustrativní příklady. "Genderové tetky" mají za to, že určité vzorce myšlení je třeba odhalovat, aby se od nich případně dalo ustoupit, jenže jak bylo řečeno v tom článku, který jsem odkazovala, příliš tlačí na pilu, takže dělají víc škody než užitku."
Proč mají genderové tetky za to, že některé vzorce myšlení je třeba odstraňovat? A jak to odstraňování bude konkrétně probíhat?
Ty vzorce myšlení a předsudky jsou absolutně nepodstatné, protože jimi se nic neřídí. To je jaksi to, co se tady snažím celou dobu vysvětlit. Mzdy žen se neřídí vzorci myšlení, ale racionálním chováním zaměstnavatelů, případně klientů.
Bylo by dobré naučit se rozlišovat mezi jakýmisi vzorci chování získanými výchovou a zkušeností a vědeckou teorií. Teorii, která vědecky vysvětluje pozorované jevy je jistě možné kritizovat a zpochybňovat, ale zase pouze vědecky, nikoliv poukazem na to, že koncept tržní rovnováhy je nějaký vzorec myšlení. To neříká vůbec nic.
"Slyšel jste někdy někoho tvrdit, že zdravotní bratr by byl svým chromozomem Y nějak handicapován? Pane Doležele?"
To zrovna ne, ale slýchám od svých známých a kamarádek kupříkladu to, že:
1) Žena je na rozdíl od muže schopna dělat více věcí najednou.
2) Žena vidí více barev, než muž.
3) Žena má lepší estetické cítění, než muž.
4) Ženy jsou čistotnější, než muži.
5) Ženy jsou empatičtější, než muži.
A tak dále. Možná jsou to stereotypy, možná je mnohé z toho pravda. A víte co? Opravdu mě to netrápí. Proč by žena nemohla být v něčem lepší, než muž a naopak? Aby naši genderoví rovnostáři nedostali psotník? Tak možná by bylo užitečnější řešit duševní zdraví těchto rovnostářů. To by zjevně společnosti prospělo podstatně více.
"Právě že souvislosti tady jsou, jenže jsou natolik běžnou součástí našeho světa, našeho myšlení, že si je vesměs ani neuvědomujeme. Pan Doležel výše předvedl nádherné ilustrativní příklady. "Genderové tetky" mají za to, že určité vzorce myšlení je třeba odhalovat, aby se od nich případně dalo ustoupit, jenže jak bylo řečeno v tom článku, který jsem odkazovala, příliš tlačí na pilu, takže dělají víc škody než užitku."
Proč mají genderové tetky za to, že některé vzorce myšlení je třeba odstraňovat? A jak to odstraňování bude konkrétně probíhat?
Ty vzorce myšlení a předsudky jsou absolutně nepodstatné, protože jimi se nic neřídí. To je jaksi to, co se tady snažím celou dobu vysvětlit. Mzdy žen se neřídí vzorci myšlení, ale racionálním chováním zaměstnavatelů, případně klientů.
Bylo by dobré naučit se rozlišovat mezi jakýmisi vzorci chování získanými výchovou a zkušeností a vědeckou teorií. Teorii, která vědecky vysvětluje pozorované jevy je jistě možné kritizovat a zpochybňovat, ale zase pouze vědecky, nikoliv poukazem na to, že koncept tržní rovnováhy je nějaký vzorec myšlení. To neříká vůbec nic.
Nevím sice, kdo je ta osoba, kterou oslovujete, pane Týři, ale považuji za otázku principu, že když zdůrazňuji biologickou roli a povinnost u osoby A, měla bych dělat totéž u osoby B, ať jsou tyto osoby stejné nebo ne, protože v povinnostech i závazcích jsou si rovny, ať jsou stejné nebo ne. Pokud to nedělám, tak se nesmím divit, když osoba A reaguje na to neustálé upomínání podrážděně a osoba B roupama neví, co dělat, protože nabývá dojmu, že ona nic nemusí.
Což je tak asi vše, co k tématu hodlám dodávat.
Ptal jsem se VÁS, paní Ygrain, jestli rozumíte tomu tučně vytištěnému textu.
Namísto odpovědi zase špičkujete a odbíháre k něčemu jinému.
Jste schopná a ochotná bez zbytečného zamotávání diskuse a hasteření věcně diskutovat a tolerovat přitom, že někdo má na něco jiný pohled na věc než vy, a vnímat, že s vámi v něčem také souhlasí?
Poznamenávám, že nejen já už jsem více způsoby řekl, že ten první verš čítankové básničky je z mnoha hledisek (!) velmi hloupý. A že tvorba obsahu učebnice, čítanka pro kluky a holky z druhé třídy, je něco úplně jiného než ochrana básnické volnosti (!), kterou tu obhajuje pan Soukal, což mi vadí. Přesto rozumím i těm i ty, kteří v důsledku genderblbismu (jako reakci na něj) ten nešťastný první verš akceptují.
O čem se tu tedy se mnou vlasně hašteříte? Chcete snad mít za každou cenu ve všem stoprocentní pravdu?
Ptám se vás znovu, paní Ygrain, ROZUMÍTE TOMU TUČNĚ VYZNAČENÉMU TEXTU? - viz. 18. ledna 2017 21:34
možná by bylo užitečnější řešit duševní zdraví těchto rovnostářů. To by zjevně společnosti prospělo podstatně více.
SOUHLAS
"Jaký obraz světa si ale vytvoří, jak bude podvědomě vnímat své místo v něm, jestliže bude opakovaně vystavován podnětům, které zdůrazňují danou roli ženy, zatímco role muže zůstává nedefinovaná? Jestliže se neustále opakuje, že osoba A má povinnost, a o osobě B se nemluví, nevybuduje se potom přesvědčení, že osoba B vlastně žádné povinnosti nemá?"
Chápu to, ale nechtějte prosím tyhle problémy nacpat do jedné básničky, která se zaměřuje něco jiného, snad mohu napsat, že primárně něco krásného v ženském údělu.
Na podzim před volbami podpořila ministryně školství kandidáta do Senátu Pavla Ploce s tím, že by ho volila, "protože to pěkný chlap"... Teda aspoň to psali na PL.
Taky trochu nechutný sexismus...
Řekl bych, že sexismus to asi nebude. Pokud vím, P. Ploc je člen sněmovního školského výboru a průbojností tam zrovna nevyniká. Možná proto je pro paní ministryni "pěkný" chlap. :)))
Přidala bych se komentářům, že básnička jako taková, ale ani jako součást čítanky mi nepřipadá "závadná". Jsem sice z generace, kdy být neprovdaná a bezdětná, či dokonce svobodná matka bylo pociťováno stále ještě jako stigma. Své děti jsem ale vychovávala genderově rovnoprávně - v rodině měli stejná práva i povinnosti. Ale neodpustím si poznámku: ač jsem jako malá toužila být klukem, protože brácha to měl- z mého dětského pohledu - jednodušší, moje ženská role (i když jsem si ji nezvolila dobrovolně) ke mně prostě patřila a patří. Ono i slabikářové, že máma má mísu není tak docela "mimo mísu". I maminka vědkyně občas peče či vaří. A i když se nikdo dnes nediví, napíše-li dítě v úloze, že máma pracuje na jeřábu nebo řídí autobus, na roli maminky se nic nemění. Dělat z Žáčkových básniček sexistické je nesmysl.
Slovy klasika: MNOHO POVYKU PRO NIC.
Vidím, že oba příspěvky jsou stále nejčtenější, proto další odkazy:
http://www.ascestinaru.cz/jiri-penas-holky-nemusi-byt-k-nicemu/
https://www.facebook.com/Martin.C.Putna/?fref=ts - M. C. Putna: Obrana starých panen
Okomentovat