„Nelze tvrdit, že všechny dílčí nápady ministerstva školství jsou špatné a od počátku zlé, ale v podobě, jak jsou chaoticky nekoncepčně aplikovány, působí zhoubně. Odborně ani politicky není vedení ministerstva schopno za této vlády dostát svým úkolům. Ke škodě nás všech,“ píše komentátor Lidových novin Martin Zvěřina.
 |
| Martin Zvěřina (lidovky.cz) |
Jednotné přijímačky na střední školy se ukazují podobným průšvihem jako státní maturity, účel, který mají splnit, se jeví jako velmi problematický. Zatím vidíme jen to, že žáci mající zájem o studium usilovně trénují vyplňování testů. To nabízí „krásný“ výsledek, že nám úředníci ministerstva budou namlouvat, že tím získáme představu o míře vzdělanosti absolventů základek. Avšak budeme znát jen a pouze jejich úspěšnost při vyplňování testů.
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin
20 komentářů:
"...pilotní testování, které proběhlo asi na polovině škol v loňském roce, ukázalo, že z matematiky dosáhli deváťáci průměrné úspěšnosti 39,4 procenta."
Každému, kdo operuje nízkou průměrnou úspěšností v testu, bych doporučovala, aby si test zkusil vypracovat. Test obsahuje kolem 40 jednotlivých úloh, které nejsou úplně triviální, a na jeho vypracování mají žáci 60 minut.
Přijímačky ani cermat maturity kritizovat nelze, člověk je záhy nařčen že je špatný učitel a tudíž se zjišťování výsledků bojí. Novináři nebo aktivisté, kteří tak činí, jsou zas ocejchováni jako "experti" nebo "odborníci". Mají to pěkně podchycené aparatčíci.
Přijímačky aj. samozřejmě kritizovat lze, záleží ovšem na obsahu na kritiky. Když jsou podstatou nikoli argumenty, ale cejch, např. aparátčíci, těžko se pak kritizující může cítit ukřivděný, dočká-li se sám kritiky.
člověk je záhy nařčen že je špatný učitel
Učitel, který brání objektivnímu zjišťování znalostí svých žáků, je špatný učitel.
Zdůrazňuji objektivnímu. Jakkoliv neúplnému, nekomplexnímu, jen částečně vypovídajícímu, atd. Ale objektivnímu.
poste.restante, při vší úctě, učitel, který nepřemýšlí o dopadech, smyslu, účelnosti, efektivitě každoroční plíživě bobtnající šarády, nýbrž tiše a bez přemýšlení akceptuje rozhodnutí "vyšší moci", je špatný učitel. O "objektivitě" testování bylo napsáno mnoho.
nepřemýšlí o dopadech, smyslu, účelnosti, efektivitě
Pokud umíte číst a myslet, pak jste nemohl slovo "nepřemýšlí" použít jinak, nežli účelově. Což je mi sice líto, ale nepřekvapuje mne to.
Podívejte, jakékoliv testy a měření mají svá omezení, limity. Ví to každý, kdo zná alespoň základy teorie měření a absolvoval nějakou laboratorní práci na vysoké škole. A nikdo to nezpochybňuje.
Každý ví, že určitým nástrojem lze měřit jen nějaký určitý parametr. A že měřený údaj postihuje jen část obrazu celku.
Ale to neznamená, že budu obviňovat metr z toho, že neposkytuje informaci o barvě měřeného objektu.
A už vůbec to neznamená, že budu tvrdit, že měření metrem je neobjektivní.
Ale to neznamená, že budu obviňovat metr z toho, že neposkytuje informaci o barvě měřeného objektu.
A už vůbec to neznamená, že budu tvrdit, že měření metrem je neobjektivní.
Ale ano znamená. Metr sám za nic nemůže. Ti kteří metr nastavují, ano. Zvláště pokud měří "jedním metrem" něco, co ze své podstaty není stejné a neustále se mění za podmínek, které výsledky měření ovlivňují mnoha, předem neznámými, proměnnými. Jako byste měřil jedním měřítkem rozměry kostky z různých materiálů, vyrobené různými lidmi, za různých teplot.
On ten výsledek 39,4 procenta moc nevypovídá. Důležitější je, jestli rozložení výsledků odpovídalo klasickému rozdělení - a jestli ano, potom testy asi byly celkem v pořádku. Ideální by asi bylo mít průměr trochu výš, ovšem to se lehce řekne, ale při výběru příkladů pro testy těžko udělá - pokud nepředchází řádná pilotáž, což by vloni ovšem znamenalo pilotáž pilotáže (nebo pilotáž pokusu? trochu se ztrácím v názvech těch zkušebních přijímačkových testování :-)).
Pane Tajný kolego, zkuste navrhnout lepší plošnou zkoušku, která by byla organizačně zvládnutelná a která by testy nahradila. Žádné přílišné podrobnosti, jen lehký nástin, prosím... Pokud jste tak už někde učinil, stačí link, hlavně aby to bylo v češtině, jazykově nejsem příliš vybaven.
Proč se můj příspěvek objevil dvakrát? Pane správce, prosím jeden smazati, děkuji pěkně.
Jako byste měřil jedním měřítkem rozměry kostky z různých materiálů, vyrobené různými lidmi, za různých teplot.
Ale ...
... to je přesně to, co se běžně v reálném životě děje.
Měření různých kostek z různých materiálů, vyrobených různými lidmi - co je na tom nesprávného, neobjektivního?
Jediné, co má smysl zohledňovat, to je vliv teploty.
Ale i na to máme metody, vypracované na základě předchozích měření, které dokáží vliv teploty na měření redukovat na přijatelnou přesnost.
A pochopitelně, když potřebujeme měřit ty různé kostky pro potřeby referenčního měření, učiníme tak při stejné teplotě, vlhkosti, tlaku, ... Aby podmínky byly srovnatelné.
Což je přesně to, co dělá státní maturita, jednotné přijímačky...
Když měřím rozměry, tak ... tak měřím rozměry.
Vím, že barvu, materiál, hmotnost atd. metrem nezměřím. Ale ani to nemám v úmyslu.
Neočekávám to a neobviňuji ani metr, ani jeho obsluhu, ani toho, kdo určil, že kostka má mít hranu minimálně 5 cm.
A už vůbec je neobviňuji z toho, že se zlaté kostky měří stejným metrem jako kostky dřevěné. Čím jiným, než metrem, stejným metrem, by se měly měřit?
Vaše nepochopení reálného světa je zřejmě mnohem větší, než jsem si vůbec dokázal představit. :-(
Já myslím, že Tajný by ani tak nebyl proti měření metrem, ale proti tomu, aby mu někdo přikazoval, že nulu musí přiložit na začátek a přečíst číslo na konci. On by si tohle všechno rozhodl sám.
Respektive některé kostky měřil metrem, jiné teploměrem a zvlášť vybrané hezké neměřil vůbec. Hlavně když je to kostka, i když ani to tak být nemusí. Prostě chce-li se koule považovat za kostku, prosím, beze všeho.
Mohl byste, Tajný učiteli, vysvětlit, jak si představujete přechod ze základní školy na střední školu? Přijímací zkoušky nechat na školách? Kdo podle Vás má rozhodnout kolik tříd škola otevře? Já se v tom Vašem svobodomyslném světě ztrácím.
Měření různých kostek z různých materiálů, vyrobených různými lidmi - co je na tom nesprávného, neobjektivního?
Nastavíte-li na šubleře fixní rozměr, pod vlivem teploty vám různé kostky budou dělat psí kusy a měření této proměnné u smz chybí.
1. Objektivního výsledku se můžeme dobrat pouze tehdy, pokud vezmeme do úvahy všechny proměnné. V tomto případě to znamená, dosavadní kvalitu výuky, rodinné zázemí žáka, jakým způsobem žák reaguje na stres (zda stres jeho "výkon" zhoršuje či naopak zlepšuje), dosavadní studijní výsledky, dis-poruchy apod..
2. Chceme-li zjistit co žák umí, přibližně objektivního výsledku se můžeme dobrat pouze tehdy je-li zkouška koncipovaná tak, aby ukázala, co žák umí, nikoli to, co neumí. Např. fakt, že žák neumí v textu dosadit do mezery správné synonymum x, neznamená, že nedovede dosadit jiné synonymum y do jiné mezery v jiném textu. Nebo fakt, že žák nezná pojem epizeuxis neznamená, že nezná např. pojem katachreze atd. Toto však zaškrtávací test ze své podstaty nemůže ověřit. Toto lze zjistit pouze zkouškou "starého" formátu.
Za ne tak dlouho bude určené cut off skóre při přijímacích testech. Tímto nám pod radarem například uniknou žáci, kteří sice mají studijní potenciál, ale jsou vlivem různých okolností zanedbaní a naopak budou přijati žáci, kterých rodiče si jednoduše mohli dovolit investovat do soukromé přípravy. Ale bude to objektivní. V této "objektivitě" se skrývá zvláštní nelidskost, která je, podle mého názoru, neslučitelná s povoláním učitele, jelikož učitel pracuje s dětmi, nikoli s produkty.
Já toto už mnohokrát psal a vysvětloval a je vaší volbou, chcete-li to hájit a být součástí této objektivní nelidskosti. Zřejmě se tomu říká nadhled. Když se kácí les, létají třísky a podobné racionalizační eufemizmy. Je to to samé jako když dětmi milovaná nadmíru schopná vychovatelka musí kvůli kvalifikaci opustit školu. Je to objektivní a zákon to vyžaduje. Zda je to z lidského hlediska správné a to nejlepší pro děti, na tom nezáleží. Tímto jsme nuceni řadit prioritu úřednickou nad prioritu lidskou. V průmyslu by to snad šlo, v práci s dětmi je to malér.
Pepo. Školní maturity, školní přijímačky a změnu způsobu financovaní škol. Nechť stát vynaloží prostředky na systém kontroly, namísto financování cermatu, hodnotitelů, školitelů, hardwaru a softwaru. Nebo alespoň dvojí úroveň závěrečné zkoušky. Nejsme tady přece kvůli tomu, aby stát mohl něco snadno a rychle měřit.
Ještě k tomu měření kostek - ono je vcelku jedno, jestli můj metr měří metr a metr někoho jiného jen 80 centimetrů, když podle svých metrů seřadíme kostky podle délky hrany od nejmenší k největší, budou naše řady stejné....
Pro kolegu Tajného: zdá se mi, že kontrola, kterou zmiňujete, je naplněna tím, že stát předepisuje (jakkoli nedokonalé) příjímačky - alespoň tedy část kontroly. Rozporovat to, že sice uchazeč neumí dosadit x do správné mezery, ale možná by uměl dosadit y do jiné, kterou mu test nenabídne, je dle mého mínění stejné, jako to, že sice neumí 3+5, ale kdybych mu přehodil 3+6, to by dal - prostě nemůžeme zkoušet všechno, abychom zjistili, co umí a co ne. Ostatně upřesnit jsem chtěl jen Vaši představu o nahrazení přijímaček jiným způsobem organizačně zvládnutelným plošně, zatím jste mi ho nenabídl...
Plošné přijímačky jsou diskutabilní. Lze se domnívat že každá škola je jiná a vybírá si žáky dle jiných kritérií.
Např: chceme žáky, kteří mají nějaký talent (přírodovědný, umělecký, humanitní, jazykový, pohybový)
žáky, kteří mají vysoké IQ
žáky, kteří budou akademicky excelovat ve všem
žáky, které nebude potřeba motivovat
žáky, kteří nejsou elitní, ale mají potenciál, který lze rozvinout
žáky, kteří mají potenciál a chtějí studovat, ale nechtějí do nalévárny
žáky, kteří, krom tradičních předmětů, chtějí i rukodělné a umělecké aktivity
žáky, kteří jsou manuálně zruční
žáky, kteří mají mimoškolní zájmy, čtou a mají rozhled
a víc a různé kombinace.
Tato kritéria je žádoucí u přijímaček zohlednit, čímž se jejich plošmost v zájmu "objektivity", rozuměj soc. inženýrství stává redundantní, či přímo kontraproduktivní.
Fajn. Tak teď ještě prosím o odpověď na moji druhou otázku: o počtu tříd/přijímaných žáků a kritériích přijetí má rozhodnout ředitel nebo zřizovatel?
"Tímto nám pod radarem například uniknou žáci, kteří sice mají studijní potenciál, ale jsou vlivem různých okolností zanedbaní a naopak budou přijati žáci, kterých rodiče si jednoduše mohli dovolit investovat do soukromé přípravy. Ale bude to objektivní. V této "objektivitě" se skrývá zvláštní nelidskost, která je, podle mého názoru, neslučitelná s povoláním učitele, jelikož učitel pracuje s dětmi, nikoli s produkty."
Vzhledem k tomu, že Tajný nejen trvá na svých hloupostech, ale pokouší se je využít k dosti nechutnému morálnímu ataku, zopakuji posté, v čem spočívá nesmyslnost a hloupost jeho vývodů.
V ČR dnes máme jistý počet středoškoláků. Nemalá část z nich na středoškolské studium v dnešním pojetí nemá, o čemž svědčí když už nic jiného tak opakované poukazování Tajného a jemu podobných na to, že maturitní nároky jsou nepřiměřeně náročné, ačkoli se proti minulosti výrazně snížily. Žvanit v situaci, kdy je počet přijímaných vysoce předimenzovaný, cosi o ztrátách žáků se studijním potenciálem a o nelidskosti svědčí o natolik vadných myšlenkových pochodech, a pochodech natolik neslučitelných s představou učitele jako člověka šířícího rozum a nepodléhajícího choutkám skandalizovat a znectít ty, kdo nesdílejí jeho pitomosti, že by jejich autor měl povolání učitele dobrovolně opustit.
Pro kolegu Tajného: rád čtu, že přijímačky jsou diskutabilní - to právě děláme, diskutujeme o nich.
Protože jsou předepsány pro maturitní obory, je žádoucí, aby se na tyto obory dostali ti, kteří mají, jak říkáte, potenciál - což právě by měly přijímačky zjistit. Protože je každá škola jiná (ovšem rozdíly mezi školami stejného typu jsou minimální), nic nebrání řediteli doplnit plošné přijímačky dalšími zkouškami a tak zajistit vhodnost kandidátů právě pro svoji školu, viz Váš naznačený seznam (s položkou "žáky, které nebude potřeba motivovat" mám trochu problém, to není výběrová položka, tu by chtěly určitě všechny školy :-)) . Samotné přijímačky pak fungují jen jako síto, které oddělí ty opravdu nevhodné, u nichž pravděpodobnost, že složí i maturitu, je menší než u jejich lépe obdařených spolužáků. Dalším sítem pak jsou speciálně připravené zkoušky dané školy.
Vzhledem k tomu, že p. Soukal trvá na svých hloupostech, které navíc využívá k nechutnému zavádění sociálního inženýrství, musím opakovat již mnohokrát opakované. Vzhledem ke kterým státům je počet českých středoškoláků předimenzovaný?
Okomentovat