„ Všechny postkomunistické státy naprosto selhaly v tom, jak budovaly demokracii. Jedna věc je zavést kapitalismus, to je technická záležitost – změníte majetkové poměry, zavedete privatizaci, začnete liberalizovat trhy, atd. Ale představa, že se demokracie bude vyvíjet sama, jakmile zavedete zákony, které zaručí nějakou svobodu, je naprosto chybná. Dnes platíme za tuhle slepotu a školství je přesně důkazem toho, jak jsme proflákli budování demokracie,“ říká v rozhovoru pro E15.cz slovenský spisovatel a novinář, bývalý šéfredaktor týdeníku Respekt Martin M. Šimečka.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
Martin M. Šimečka (repro ČT) |
Já to tedy nemám úplně z praxe, moje děti už jsou starší, ale mám pocit, že generační propast je dnes největší od 60. let. Problém je, že vaši rodiče žijí úplně v jiném světě než vy. Vy jste se narodili s chytrým telefonem v ruce a to už je svět, který má úplně jiné rozměry. Já mám taky chytrý telefon, ale používám ho na emaily, telefonáty a moc se mi s tím pracovat nechce. Vy už komunikujete úplně jinak, vnímáte svět přes jinou optiku – přes optiku obrazovek chytrých telefonů, přes vlastní komunikační sítě, které už ani já nejsem schopen používat. A vy v tom fungujete. To je úplně jiná komunikační éra a úplně jiný prostor, do kterého vaši rodiče už nemůžou vstoupit. Nerozumí tomu. Vy jste se úplně odstřihli od starší generace.
Dá se říct, že extremistické strany, ať už tady nebo jinde v Evropě, volí spíše mladší nebo starší voliči?
Nelze to takhle paušalizovat. Třeba na Slovensku Kotleba dostal asi 20 % hlasů od prvovoličů, což je nejvyšší číslo z celé generační struktury. Souvisí to taky s tím, že mladá generace vůbec nečte tradiční noviny nebo se nekouká na televizi. Informace berou ze sociálních médií a konspiračních webů, jimž lež slouží jako pracovní nástroj.
A nereflektuje to akorát to, jak selhalo školství, když člověk nedokáže kriticky přemýšlet a vyvodit důsledky plynoucí z toho, že zvolí extremisty?
Samozřejmě. Všechny postkomunistické státy naprosto selhaly v tom, jak budovaly demokracii. Jedna věc je zavést kapitalismus, to je technická záležitost – změníte majetkové poměry, zavedete privatizaci, začnete liberalizovat trhy, atd. Ale představa, že se demokracie bude vyvíjet sama, jakmile zavedete zákony, které zaručí nějakou svobodu, je naprosto chybná. Dnes platíme za tuhle slepotu a školství je přesně důkazem toho, jak jsme proflákli budování demokracie. Na Slovensku je to viditelnější než tady v Česku – mladí, kteří volili fašisty, neměli ani páru o druhé světové válce nebo o tom, že Slovensko bylo fašistickým státem. Vaše generace se měla vychovávat k tomu, že v demokracii to není jen o normách a zákonech, ale i o soužití s lidmi - že člověk je váš bližní, společnost si vytváří nějaká vzájemná pouta a má k sobě nějaký pozitivní vztah, že tu žijeme společně a ne jen jako individua.
Celý rozhovor naleznete zde
20 komentářů:
S názorem pana Šimečky vcelku souhlasím až na jednu věc: Kapitalismus (vláda peněz) není ani zdaleka totéž co demokracie, když kapitalismus nezajišťuje spravedlivou odměnu za práci (odměnu za přičinění na tvorbě hodnot) a rovnost šancí schopných a pracovitých lidí - tedy sociální spravedlnost.
Toto je známo už víc než 200 let, ale propast mezi majetnými a nemajetnými se pořád rychleji zvětšuje, dnes v důsledku tzv. neoliberalismu zpochybňujícímu tisícíletími prověřené hodnoty, kterému by měly a mohly účinně čelit např. tzv. sociální demokracie, křesťansko demokratické strany, občansko demokratické strany atd. Ty se ale nejsou schopny nebo ochotny dohodnout na základních věcech a tak, bohužel, roste vliv různých populistických hnutí a, možná bohudík, i na neoliberalismus naštvaných podnikatelů.
J.Týř
"A nereflektuje to akorát to, jak selhalo školství, když člověk nedokáže kriticky přemýšlet a vyvodit důsledky plynoucí z toho, že zvolí extremisty?"
No jasně! Ne rodina, ne zpackaná politika, která vynese nahoru člověka nabízejícího jednoduchý pohled na svět a jednoduché řešení, ale škola. Škola za to může. Předpokládám, že škola může i za ptačí chřipku a krizi na Blízkém východě.
"A nereflektuje to akorát to, jak selhalo školství, když člověk nedokáže kriticky přemýšlet a vyvodit důsledky plynoucí z toho, že zvolí extremisty?"
Nesmysl. Museli bychom nejdříve prokázat, že taková volba je skutečně selháním. Navíc odváděním pozornost k selhávání školství neřešíme skutečné příčiny takových voleb.
Ano, volení extremistů je do jisté míry selháním výchovné a vzdělávací role školy, kritického myšlení, znalostí historických souvislostí, znalostí elementární psychologie, občanské výchovy, základů společenských věd. Rodiče skinheadů také chodili do školy. Škola má naprosto unikátní možnost měnit budoucí společnost k lepšímu. Na tuto možnost a odpovědnost učitelé a učitelé učitelů většinou rezignují, protože je to moc práce, a stejně, uprchlíci jsou invaze a Romové jsou vyžírky.
Vůči většinovým názorům nejsou učitelé nějak zázračně imunní, byť se ví, že vox populi může někdy být a často je ta nejhorší možná varianta čehokoliv, protože lid neví. Lid hádá. Lid má strach. Ví jenom Doležel a Zeman. Je děsivé poslouchat jak "učitelé" na dvpp u oběda posílají černé huby do plynu. (Nejen) důchodci si mezi sebou rozesílají internetom poplašné kachny a namísto klidného stáří se klepou strachem, že jim za rohem islamista uřízne hlavu, protože je nikdo nenaučil odfiltrovat kraviny. Úsvit digitální demence přichází.
Může za to do jisté míry škola, protože děti se učí lumírovce, nejvyšší hory Ekvádoru a kde kázal Hus, neučí se souvislosti, neučí se altruizmus, tolerance, porozumění, neučí se kritická analýza internetové žumpy, neučí se, jak se vyhnout digitální debilitě. Klobouk dolů a čest výjimkám. Průřezová témata v rvp jsou k smíchu. Neví se jak. Ani se nechce. Nu což, za tři generace snad budeme z těch postkomunistických splašků venku i když nevím zda se civilizovanost a kultura dá tak nějak osmoticky nasát od sousedů. Kterých? No, Poláků, Maďarů a Slováků přirozeně.
Proč nevystoupíte ze své anonymity, pane Tajný?
Argumentoval byste tak uboze, kdybyste publikoval pod svým jménem?
Jste nebo nejste trapně ubohý TAJNÝ PROVOKATÉR?
Ano, volení extremistů je do jisté míry selháním výchovné a vzdělávací role školy ...
Opět se mi otevřely nové obzory. Škoda jen, že tuto příčinu neprozkoumali pořádně také historici a nověji třeba sociologové.
Škola a učitelé jako příčina všeho zla.
Kdyby tak Hitler měl lepší učitele...
Nebo kdyby prvorepublikoví učitelé lépe dělali svou práci, nemuseli v roce 1948 vyhrát ve volbách komunisti.
Tolik dalších historických selhání pedagogů, které se mi okamžitě vybaví. Téměř to děsí.
No, ale štěstí, že už to víme.
Takže teď, když už známe příčinu, jak bude snadné změnit svět...
Navrhoval bych, aby Tajný okamžitě vyrazil do Sýrie.
Poté, co tamní islamisty bude vyučovat on, žádné další teroristické nebezpečí už nebude hrozit.
Výborný komentáře, poste restante.
"Škola má naprosto unikátní možnost měnit budoucí společnost k lepšímu. Na tuto možnost a odpovědnost učitelé a učitelé učitelů většinou rezignují, protože je to moc práce, a stejně, uprchlíci jsou invaze a Romové jsou vyžírky."
Jak to víte? Existují někde přehled volebních preferencí a obecně názorů učitelů? Mimochodem, kdo z učitelů na České škole se vyjadřuje kriticky na adresu všech Romů bez výjimky?
Já vím, marné volání.
Z mnoha stran se dozvídáme, že tradiční škola už dávno nemá takovou roli jako dříve, tedy monopol na vzdělávání, že se otevírají netušené zdroje poznání na internetu, že máme Khana a rozličné formy neformálního vdělávání, že si rodiče otevírají školy nebo umí sami vzdělávat děti doma... Ale když se něco posere, tak za to může zase především škola.
Než začnete brousit nože, všimněte si slovního spojení "do jisté míry".
Ale, kde tráví všechny děti deset tisíc hodin plus v nejvíce formativním období svého života? Ve škole. Kde denně potkávají a poslouchají všestranně vysokoškolsky vzdělané odborníky a výchovné a vzdělávací profesionály? Ve škole. Určitě za vše mohou rodiče?
poste.restante, by mne zajímalo, co by bývalo bylo, kdyby mladého Adolfa přijali na tu uměleckou školu ve Vídni, kde ho pro nedostatek talentu odmítli;) Žert.
A zejména co by se stalo, kdyby styl tehdejší výuky vedl lidi místo k nacionalizmu a slepé poslušnosti autoritě, ke kritickému myšlení. Vážně.
Spojení "do jisté míry" je do značné míry zcela účelové, protože zjevným cílem je především to, aby zazněla právě ta odpovědnost školy. Všimněte si, Tajný Učiteli, že vy jste si vydestiloval rodiče, ačkoliv já je zmiňuji pouze ze čtvrtiny. Je zajímavé, že vliv školy se nezdůrazňuje v opačných příkladech. Byl to blahodárný vliv tradiční školy, když lidé vyrazili do ulic 28. října 1918, 1938, nebo 17. listopadu 1989? Alespoň "do jisté míry"?
" Je zajímavé, že vliv školy se nezdůrazňuje v opačných příkladech. Byl to blahodárný vliv tradiční školy, když lidé vyrazili do ulic 28. října 1918, 1938, nebo 17. listopadu 1989? Alespoň "do jisté míry"?"
Ale no tak, pane Sotoláři, vy nevíte, že za úspěchem žáka stojí pouze jeho píle a nadání, kdežto za neúspěchem učitel? Tohle je totéž v bleděmodrém.
Kolega Sotolář mi vzal slova z klávesnice.
Je naprosto fantastické, jak dokáže Tajný učitel (a bohužel i mnozí další, jemu podobní) obviňovat ze všeho možného učitele a školu. Příklad s Hitlerem jsem použil záměrně jako ukázku absurdnosti podobných úvah. Jenže náš Tajný to zjevně vzal naprosto vážně.
V tom případě rezignuji na tuto linii argumentace.
Prostě škola může za všechno. I za pád na newyorské burze a za tsunami v Tichém oceánu.
Zkrátka slovy klasika: "Každý potřebuje své židy." Kteří mohou "za všechno".
Tajný už je našel.
Veškeré objevy, vynálezy nemají s výukou, školou a učiteli ani tu nejmenší souvislost.
Školy mohou za fašismus i komunismus, ale humanismus je jim cizí.
Odkud se naučily ta zástupy lidí principům demokracie, když v totalitní škole to nebylo? Kde se bere v lidech slušnost a etika, když ve školách se (prý) neučí a rodina nemá na výchovu čas (mimo jiné proto, že je zahlcena domácími úkoly ze školy)? Dědičností to určitě nebude, protože ta buďto neexistuje, anebo lze změnit výchovou.
Je naprosto signifikantní, že na veškerých pozitivních událostech nemá škola ani ten nejmenší podíl a jde o "jasnou" zásluhu jednotlivců.
Škola je zkrátka zlo a může způsobovat pouze zlo.
Je naprosto signifikantní, že na veškerých pozitivních událostech nemá škola ani ten nejmenší podíl a jde o "jasnou" zásluhu jednotlivců.
Kdo a kde toto tvrdí?
Je snadné podceňovat vliv školy/učitelů na děti a přesunout veškerou odpovědnost na rodiče.
Je to stejné jako když napíšu do žk, Pepík ruší, neuklízí po sobě a nesoustředí se. Přesunuji svou odpovědnost za to, co se děje ve škole na rodiče, jakoby měl rodič v práci nějaké dálkové ovládání, kterým by Pepíčkovi, v případě neplechy, mohl třeba dát elektrický šok. To, co se děje ve třídě, je odpovědnost učitelova.
Mohl bych použít páně Doleželova stylu myšlení. Daňový poplatník/stát investoval nemalé prostředky do vzdělání a platu učitele, tudíž má právo očekávat, že si tento profesionál zjedná disciplínu a klid na učení způsobem, který Pepíčka příliš netraumatizuje, aby byl později ještě použitelný pro vytváření hodnot. Ale nepoužiji.
A co má Pepíčkova žákovská společného s volením extremistů?
P.S.
Když napíšu do žk, že Pepík ruší, neuklízí a nesoustředí se, jde o informaci pro rodiče. Ne o přenášení odpovědnosti.
Daňový poplatník/stát investoval nemalé prostředky do vzdělání a platu učitele, tudíž má právo očekávat, že si tento profesionál zjedná disciplínu a klid na učení způsobem, který Pepíčka příliš netraumatizuje, aby byl později ještě použitelný pro vytváření hodnot.
1. Jak?
2. Daňový poplatník investoval a investuje trvale jeden z nejmenších podílů HDP ze zemí OECD. Za své peníze tedy dostává více, nežli platí. Na úkor učitelů.
3. Ad Pepíček a jeho ŽK - Už Vám odpověděl kolega Sotolář.
Je snadné podceňovat vliv školy/učitelů na děti a přesunout veškerou odpovědnost na rodiče.
Je snadné podceňovat vliv rodiny/rodičů na děti a přesunout veškerou odpovědnost na učitele. :-)
A odpusťte si komentáře o tom, že rodiče nemají na výchovu absolvovanou školu. Místo toho:
1. Vysvětlete "odborníkům", že škola má nejen učit, ale také vychovávat.
2. Zkuste se zamyslet, jaké výchovné prostředky má učitel k dispozici.
ad. za své peníze dostává více, než platí. Zřejmě ne tak docela, protože si rodiče a učitelé zakládají vlastní školy.
ad. Pepik. Poznámkou informuji rodiče o chování jejich dítěte ve škole. Proč? Aby věděli a implicitně něco s tím udělali. Nebo předpokládáme, že rodiče vlastní dítě neznají? Doma: Pepku, dnes si zlobil, nedostaneš večeři. Nebo, Pepku dnes si zlobil, musíš se soustředit, protože to, co se dnes naučíš, budeš za x let potřebovat a bude ti to všechno jednou dávat smysl. Nebo, dnes si mne velmi zklamal Pepiku, jsem z tebe smutná. Pana učitele musíš poslouchat a nezlobit protože on ví, co dělá. Jestli tě to nezajímá, nebo tomu nerozumíš, seď, buď hezky zticha a nezlob. Zítra, až tě přepadne touha zlobit, vzpomeň si na můj smutek a kousni se do jazyka.
ad 1, "odborníci" škola musí také vychovávat.
ad 2, Učitel má k dispozici, svoji inteligenci, svoji zkušenost, svoji osobnost, svoji odbornost, svůj smysl pro humor, svoji důslednost, svoji přirozenou autoritu, svůj hlas a svůj výraz. Nestačí? Pak pomůže už jen komando na chodbě u dveří.
Tajný učiteli, musím reagovat na "ad. za své peníze dostává více, než platí. Zřejmě ne tak docela, protože si rodiče a učitelé zakládají vlastní školy.", což je argument hodný pavlačové drbny.
Ze statistik jednoznačně vyplývá, že je české školství dlouhodobě podfinancované, zejména v oblasti platů učitelů (ukazatel % HDP nebo poslední místo ve statistice OECD poměru platů učitelů). Spektrum škol je pochopitelně široké z hlediska mnoha faktorů, včetně té kvality. Samozřejmě při kombinaci špičkového ředitele, vstřícné radnice a nekonfliktních rodičů může existovat špičková veřejná základní škola. Podle mého odhadu je většina českých škol dobrých, to je ten podle mě vynikající poměr cena/výkon. Určitě je část škol horších, ale je třeba identifikovat důvody. A ty jsou někdy obtížně poznatelné zvenku. Jsou školy, odkud v posledních 2-3 letech odešly desítky učitelů. Jsou školy, kde je životnost ředitele rok či dva. Jsou školy, kde si rodiče radši zakládají alternativní. V soukromých ZŠ je ale stále jen 1 % žáků.
Okomentovat