Malotřídky, kam chodí jen děti z prvního stupně a v jedné třídě se učí více ročníků, tvoří třetinu ze všech základních škol v Česku. Jak v nich s dětmi pracovat, se přitom většina studentů pedagogiky pořádně nedozví. Obvykle se o nich přednášející zmíní jen krátce. Výuka různě starých žáků v jedné třídě je přitom výrazně jiná než na klasické devítiletce.
 |
| ZŠ Nemyčeves |
Děti jsou zvyklé učit se navzájem, třeťáci prvňákům pomohou například s nastavením cvičení na tabletu nebo jim zkontrolují jednoduché úlohy. Téměř nevyrušují, když se někomu něco povede, ostatní děti mu spontánně zatleskají. „V malotřídce můžete děti lépe vychovávat, je s nimi snazší práce. Když něco nechápou, máte víc času jim to pořádně vysvětlit,“ říká učitelka 4. a 5. třídy Jana Zelená.
Náklady na takovou školu jsou větší než na ty klasické. Dotují je obce jako jejich zřizovatelé; malotřídka je často jediný způsob, jak v obci udržet mladé rodiny. Finanční situaci malotřídek by měla změnit reforma financování škol, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna. „Malotřídky si rozhodně polepší. Škola je v obci důležitá, kde není škola, tam není život,“ slibuje ministryně školství Kateřina Valachová.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat