Zatímco před deseti lety registrovaly základní školy něco přes dvanáct tisíc žáků s cizí státní příslušností, letos už je to přes dvacet tisíc. Když budeme brát v úvahu i mateřské školy, máme dnes v regionálním školství skoro 31 tisíc cizinců. Reportáž o problémech s češtinou pro žáky-cizince přinášejí Lidové noviny.
 |
| Jitka Kmentová (repro ČT) |
„Domnívám se, že společná část maturitní zkoušky z českého jazyka v didaktickém testu diskriminuje cizince, kteří nevyrůstali v českém prostředí od malička,“ napsala. Upozornila, že když stát umožňuje sluchově postiženým skládat maturitu z češtiny jako zkoušku z cizího jazyka, tedy na úrovni B1, měl by myslet i na tento handicap.
Podle vyhlášky platí, že pokud je student v České republice méně než čtyři roky před maturitní zkouškou, má nárok na úlevy. Ty ovšem spočívají jen v tom, že dostane oproti ostatním maturantům patnáct minut navíc pro vypracování didaktického testu a třicet minut pro napsání slohové práce. To je jako kdyby vám přidali půlhodinu na zhubnutí.
Nelze říct, že by se cizincům v našich školách nedostávalo žádné podpory. Na bezplatnou výuku českého jazyka přizpůsobenou jejich potřebám mají ve skutečnosti nárok všichni, kdo u nás plní povinnou školní docházku. Jsou tu však dva zádrhely: Zaprvé ne všechny školy na to mají lidi a ne všechny dokážou získat pro ně taky peníze, které k tomuto účelu poskytují evropské fondy. A zadruhé ani sebelepší podpora nemůže vždycky dostát nárokům češtinářů jako takových.
Co s tím dělat? Jedna možnost je nedělat nic a říci si – kdo chce do české školy, musí se smířit s tím, že bude poměřován s českými žáky v každém směru.
Druhá alternativa zní smířlivěji: Prokazuješ studijní předpoklady a v češtině jsi dosáhl úměrného pokroku? Pak dostaneš šanci pokračovat ve studiu, případně získat maturitní vysvědčení i bez znalosti jazykových nuancí.
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin
3 komentářů:
"Domnívám se, že společná část maturitní zkoušky z českého jazyka v didaktickém testu diskriminuje cizince, kteří nevyrůstali v českém prostředí od malička" - to je poněkud nešťastná formulace. Nediskriminuje je test, ale § 5 Vyhlášky č. 177/2009 Sb. A je to pravda, vůči cizincům je hodně macešská. Někdy kolem r. 2008/09 nám vykládal tehdejší metodik ČJaL v Cermatu František Brož o tom, jak se na MŠMT opakovaně pokoušel dosáhnout změny v přístupu k cizincům - bohužel marně.
Nemyslím si, že slovo diskriminace je v tomto případě případné, dostatečná znalost jazyka (úředního, nejrozšířenější, stěžejního) země, kde studuji, je snad nezpochybnitelným požadavkem. Ale jinak s kolegou souhlasím, že je třeba věc řešit, vždyť diplomka se dá napsat v angličtině.
A jak by to měl Čech na škole v Anglii?
Okomentovat