Jana Karvaiová pro Českou školu: Reakce učitelky na reakci ministerstva

Na jednu stranu je dobře, že se ministerstvo ozvalo. Víme, že si čtou Českou školu. Na straně druhé, jejich lpění na své jediné pravdě je nebezpečné. Vezmu to od konce, protože tam se hovoří o radách, které se ministerstvo rozhodlo neposlouchat.

Jana Karvaiová (linkedin.com)

Ty rady dostávalo ministerstvo a další instituce již několik let před samotným spuštěním novely zákona. Většina těch, kteří tyto rady dávali, nebyli partnery, tedy oficiálními partnery, ministerstva. Byli to lidé ze škol, z poraden, často i rodiče. Stačí se „projít“ po internetu. Najdete stovky článků, blogů, diskusí na toto téma. Většina se jich shoduje ve třech věcech – nepřipravenost a nevzdělanost pedagogů běžných škol základních i středních, zoufalý nedostatek financí a špatně nastavené podmínky pro realizaci inkluze. Proč ministerstvo nenaslouchalo těmto hlasům a zuby nehty se drželo pouze rad svých oficiálních poradců? Někteří mezi nimi byli odborníky, ale mnozí byli pouze „fanoušci“ myšlenky inkluze bez řádné znalosti celé ohromně obsáhlé problematiky žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. To, že např. Asociace speciálních pedagogů (tedy, dle mého názoru, jedna z nejkompetentnějších organizací) byla odsouvána se svými názory do pozadí a chvílemi dokonce dehonestována (jen proto, že poslušně nepřikyvovala všem přihlouplým názorům vrchnosti) byla ohromná chyba. Kdo ví více o práci a problémech s postiženými, než lidé, kteří s nimi denně pracují?

Tolik o radách, které je dobré poslouchat včas. Potom je to již o pověstném honění bycha.

Další ohromnou kapitolou je informovanost. Jelikož se o tuto problematiku dost zajímám, přidala jsem se na sociální síti k několika pracovním skupinám, které řeší a probírají problémy , nápady, vlastní zkušenosti s prací se žáky s SVP. Ti lidé jsou praktici ze škol, školských poradenských zařízení i rodiče SVP dětí. A můžu vám říci, že čtení diskusí je opravdu velmi zajímavé. Tzv. informovanost je neskutečná. Někdo položí otázku, kterou vzápětí kdosi zodpoví. Protože byl na školení např. v Královéhradeckém kraji. Následuje zcela odlišná odpověď jiného přispěvatele, protože on byl na školení ve Zlínském kraji. Diskuse končí tím, že jsou tři možné varianty, které byli pracovníky ministerstva, NÚV nebo další nějaké instituce prezentovány jako jediné správné! Nepředpokládám, že diskutující jsou hloupí troubové, kteří neumí poslouchat při školení a nedělají si poznámky. Kde je výklad vyhlášky č. 27, který pan Štech sliboval v Pardubicích na setkání Asociace speciálních pedagogů loni v dubnu?

Já sama jsem strávila cca 2 měsíce řešením pár věcí okolo nahrazování obsahu předmětů pro žáky s LMP, přeřazení intaktních žáků nebo vypracování předmětu speciálně pedagogické péče do ŠVP naší školy. Anabáze dopisování a telefonátů. S tím, že jsem se nakonec řídila většinovým názorem, protože ani v tomto nebyli pracovníci NÚV a ministerstva zajedno. A pak to všechno vypuklo po 1.9. 2016, kdy školy (většinou i když asi ne všechny) marně čekaly na peníze na inkludované žáky, byly rozpory (a dodnes jsou), kdo smí učit předmět speciálně pedagogické péče. Další rozpory jsou v tom, co vůbec je předmět speciálně pedagogické péče, neboť poslední (listopadová ) informace z NÚV je v rozporu s vyhláškou č. 27 a výkladem v RVP ZV. Pracovníci poradenských zařízení se potýkají s technickými i formálními problémy při své práci. Na školách nejsou speciální pedagogové a sociální sítě jsou zaplaveny dotazy, co je to soubor grafických listů xy, protože pověření výchovní poradci nemají patřičné vědomosti. A taky proč by měli mít! Toto má být úkolem kvalifikovaného člověka se speciálně pedagogickým vzděláním. Já sama jsem tak několikrát za měsíc požádána kolegyněmi z okolních menších škol, zda bych jim nepomohla vypracovat určité administrativní záležitosti, zda vím, co je kód č. 01M000, protože oni netuší, co má dítě za problém (diagnoza nesmí být vyslovena – nálepkování!) a mohla bych tu pokračovat dál.

Nárůstem administrativy je míněno asi: vypracovávání plánů podpory – podpis rodiče ,seznámení s PLPP, vyhodnocení PLPP. Vypracovávání IVP, podpis rodičů a jejich seznámení se s ním, pro ředitele je to záplava tabulek, které pokaždé rozlišují žáky jinak – jednou po staru, jednou po novu, potom zase společně obojí. Bylo slibováno snížení nutnosti různých „papírů“. Skutečnost je jiná. Rodič podepíše papír v poradně. Potom ho podepíše ve škole. Pokud je navržen IVP, dává se opět žádost o IVP (což je svým způsobem nesmysl, když to doporučilo ŠPZ), ředitel píše rozhodnutí o IVP, napíše se IVP. Na všechno se dává písemný informovaný souhlas rodičů.

Pak přijde z kraje befel, napište kolik budete potřebovat po novém roce peněz! No copak ředitel tuší? Copak ví, jaká podpůrná opatření s jakými normovanými prostředky poradenské zařízení napíše? A pro kolik žáků? A tak se vše dělá nějak od oka, protože jak tohle, proboha, chcete dělat! Je toho hodně, nechci tu zahlcovat detaily.

Jestliže ministerstvo toto vše podcenilo a nyní tvrdí opak, je to nebetyčná chyba, kterou udělalo a není schopno si ji přiznat. Opět dochází, jako v podstatě vždy, k tomu, že vše je přehozeno na hlavy učitelů. Nejsou ochotní změnit postoje a myšlení. Výzva ministerstva zní: Pojďme spíše společně odstraňovat „provozní“ potíže a zajistit kvalitní vzdělávání nejen novým žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), ale i desítkám tisíc těch, kteří již i se svými handicapy v běžných školách jsou řadu let........Provozní potíže odstraňujeme denně. Děláme to nad rámec našich povinností. Kdo nám to zaplatí? A zajistit vzdělání žákům s SVP? Vždyť tu jsou desetiletí specializované školy. Ty to zajišťovaly výborně.

V základních školách nejsou kvalifikované síly – co s tím udělá ministerstvo? Jak zajistí, aby speciální pedagog nebyl krátkodobá námezdní síla, třesoucí se, zda i po dalším půl roce bude mít práci? Proč není funkce speciálního pedagoga stejně běžná a stejně ukotvená, jako funkce běžného učitele, tj. s plným úvazkem a pracovní smlouvou na dobu neurčitou? Když už máme ty tisíce dětí dávno ve školách. Jak jste pomohli žákům s LMP, když jste zrušili jejich vzdělávací program? A prosím, nechte si od cesty hloupé řeči o IVP, protože ten, kdo tomu rozumí ví, že to není o IVP! Jak jste pomohli žákům, kteří jsou vzdělávání učiteli, kteří jsou tzv. jednu lekci napřed? Jde o známé rčení, kdy učitel si honem honem zjišťuje nějakým kurzem cokoli o tom, jak má své žáky učit. Chtěli byste,aby vaše postižené dítě učil člověk,co je možná hodný a vstřícný , co tzv. změnil myšlení, ale nemá ani ponětí o vzdělávání dítěte s těžkou oční vadou nebo autismem? Já ne. Lpíte na kvalifikovanosti matematiků, fyzikářů, dějepisářů a je vám jedno, kdo učí dítě s postižením.

Vy odjedete, nebudete nést ani kapku odpovědnosti, učitelé ano.

Za to říkám hanba! Jste slepí vůči problémům! Nechali jste se ovlivnit politickými cíli! Je pro vás důležitější ideologie než realita!