„Musí se změnit celkové nastavení a vnímaní technických oborů. U nás, na rozdíl od zahraničí, je málo zájemců o studium technických oborů. Když se to nezmění, spláčeme nad výdělkem. Budeme potřebovat hodně lidí, budoucnost práce se výrazně obrací k softwaru, k programování,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ředitel české pobočky firmy Cisco Michal Stachník.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
 |
| Michal Stachník (linkedin.com) |
Hledáme vhodné kandidáty, nyní už téměř s halogenových světlem. Pořádáme technologické konference, kde máme studenský job fair. Mladým lidem na nich ukazujeme, jak se u nás pracuje, co je u nás čeká. Děláme také akce pro děvčata v IT, protože chceme do oboru dostat více žen. Středoškolákům nabízíme kurzy programovaní.
Dokonce musíme už i na základní školy, abychom za pět osm let, vůbec někoho měli na trhu páce. Pokud nebudeme schopní importovat zaměstnance do této oblasti, tak nás to začne podvazovat. Je to celonárodní problém, který by měla řešit vláda, firmy i vzdělávací instituce.
Cisco je jedna z firem, která ovlivňuje, jak moc bude společnost digitální. Jak jsou na tom s digitalizací Češi?
Světové obchodní forum každý rok zjišťuje, jak je společnost v různých zemích světa digitalizovaná. Většinou jsme rozumně průměrní a objevujeme se ve společnosti zemí podobných nám. Je to například v tom, jak máme v oboru vzdělané lidi, jak využívá IT průmysl, jak společnost vnímá informační technologie. Ovšem pak je bod, ve kterém jsme až na konci celého řebříčku, na 101. místě. Je to v parametru využívání IT ve státní správě. Před námi je celá řada rozvojových zemích. Osobně to považuji za národní tragédii.
Celý text naleznete zde
9 komentářů:
Faktem je, že nejchytřejší děti u nás jdou na gymnázia, kde je úroveň výuky informatiky mizerná. Pokud pak zamíří na informatiku na VŠ, tak jenom s mizivými znalosti a představami o oboru, a proto také záhy obor opouštějí. Na obory SŠ s informatikou pak jdou ze základky děti až ze druhé linie, které pak na pokračování ve studiu na VŠ nemají intelektuální schopnosti.
Paní Adamová,
mohla byste své tvrzení o mizerné úrovni výuky na gymnáziích doložit konkrétními čísly, odkazy atd.? Bude tam srovnání gymnázií s jinými středními školami?
Děkuji předem za poskytnutí těchto odkazů, rád si je přečtu.
Předem děkuji.
Nejde ani tak o mizernost výuky IT na gymnáziích ve smyslu kvality. Ta se škola od školy může lišit. Někde mají kvalitní vybavení i kantory, někde učí ICT přeškolený matikář.
A protože na gymnázia odchází ti nejlepší žáci, pak logicky i jejich výsledky budou ty nejlepší.
Je třeba si ale uvědomit, že běžné gymnázium nabízí (bez volitelných seminářů) cca 4 hodiny ICT za 4 roky. To mají odborné školy v jednom ročníku a ty odborně zaměřené ještě víc.
Gymnázium je zkrátka všeobecně zaměřený studijní obor.
Proto léta tvrdím, že budoucí IT inženýři mají studovat technická lycea a ne gymply.
"...mohla byste své tvrzení o mizerné úrovni výuky na gymnáziích doložit konkrétními čísly, odkazy atd.?"
Stačí, když se podíváte na rvp.cz do rámcově vzdělávacích programů na počty hodin a rozsah učiva informatiky na gymnáziu a na odborné škole zaměřené na informatiku a bude Vám jasné o co go. Za jednu hodinu případně dvě týdně, se prostě žádný informatický zázrak udělat nedá, i kdyby byla informatika na gymplu vyučována aprobovaně a kvalitně.
Proto naprosto souhlasím a autorem článku a poste.restantem, je potřeba vyhledávat už na základce a nadané děti směřovat na informatické obory, gymply v žádném případě dostatek studentů, kteří by se v budoucnu živili jako IT technici, neposkytnou.
Jenže se bohužel v poslední době rozmáhá nešvar, že obory zaměřené na informatiku se otevírají na kdejaké SOŠ v rámci boje o žáky. Za prvé tam výuku IT nemají odborně pokrytou a za druhé se tam hlásí ze základky žáci s trojkami a dokonce i se čtverkami. Je mi jich trošku líto, protože fakt nevím čím se budou v budoucnu živit, jako IT technici určitě ne.
Mám stejný názor jako poste.restante. Gymnázia jsou všeobecně zaměřena a nemůžou jít více do hloubky. Na SŠ s obory ICT jsou výsledky vzdělávání v průměru na vyšší úrovni. Už vidím gymnazistu jak u mnohahodinové školní maturity válí v aplikaci AutoCAD. Jednoduše na to není v učebním plánu gymnázia čas. A není třeba ani žádných průzkumů a srovnání.
Paní Adamová, napsala jste tuto větu:
Faktem je, že nejchytřejší děti u nás jdou na gymnázia, kde je úroveň výuky informatiky mizerná.
Mizerná úroveň výuky znamená, že práce pedagoga v hodinách je velmi špatná. Nemá to nic společného s RVP a počtem hodin. Není divu, že veřejnost na nás pohlíží skrz prsty, když sami shazujeme práci druhých, aniž bychom se opírali o nějaké důkazy.
"Mizerná úroveň výuky znamená, že práce pedagoga v hodinách je velmi špatná. Nemá to nic společného s RVP a počtem hodin."
Nesouhlasím s Vámi. Úroveň výuky je daná mnoha faktory a omezeními.
Prvním faktorem je stanovený rozsah výuky a počet hodin, který je výuce daného předmětu vymezen v RVP. Doufám, že se shodneme v tom, že na gymnáziích je informatice vymezeno minimum hodin a že rozsah výuky je minimální. Ono se totiž jaksi předpokládá, že zájemci o informatiku zamíří na jiný typ školy.
Ruku v ruce s tím jde vybavenost škol, a ta se odvíjí od toho jak dalece je ředitel školy informačně osvícený, ale i kdyby byl osvícený, tak hardwarové a softwarové vybavení na pořádnou výuku informatiky je natolik nákladnou záležitostí, že mám obavu, že gymply se svým všeobecným zaměřením, kdy musí pomůckami pokrýt všechny všeobecné předměty v plné míře, na toto vybavení prostě nemají peníze. A mám obavy, že vzhledem ke svému všeobecnému zaměření, mají i problém na toto vybavení čerpat peníze z dotací.
Dalším faktorem, který ovlivňuje úroveň výuky je aprobovanost učitelů. Zatímco u češtiny, angličtiny, matematiky, chemie, fyziky atd. si na gymnáziu nikdo nedovede představit, že by byly vyučovány neaprobovaně, u informatiky je to naprosto běžná věc, a to zejména na menších regionálních gymnáziích, kde hodiny informatiky nestačí ani na půl úvazku učitele. A tak se stává, že v informatice učí výtvarkář počítačovou grafiku nebo na školách, kde gympl sloučen s OA, učí ekonom počítačovou a elektronickou komunikaci.
Pak je samozřejmě úroveň informatiky ovlivněna i úrovní žáků, která je sice na gymnáziích dobrá, ovšem dětí se skutečným zájmem o tento obor zde najdete pomálu. Je otázkou, zda se vůbec nějaký zájem o informatiku dá za jednu hodinu týdně vypěstovat, což je samozřejmě problém už u základek.
No a to, co jste vypíchl z problému Vy, že může být i mizerný učitel, je samozřejmě faktorem dalším, ovšem, jak vidíte, ne jediným.
Úroveň vzdělávání v českých školách klesá a vláda nemá školství za prioritu?
Na konci dnešního dopoledního bloku vysílání ČT24 (od 65.15 min) bylo vysoupení P. Fialy a V. Klause ml., kteří se vyjádřili k příčinách a souvislostem úpadku kvality vzdělávání v základních a středních školách. Následoval rozhovor s hlavním poradcem ministryně školství, který se pokoušel, myslím, ne zcela přesvědčivě jejich názor zpochybnit...
Co mají dělat firmy, které potřebují vzdělané a motivované budoucí pracovníky?
To např. CISCO hledání by myslím bylo úspěšnější "s peněženkou v ruce", která žákům v dobře vzdělávajících školách zaručí o tolik lepší platy, že jim to za to studium bude stát. Tzv. vyzobávání mozků (vyhledávání schopných, pracovitých a motivovaných dětí jen některými firmami) připomíná někdy vyzobávání rozinek a ořísků z vánočky. Kdo si včas nezobte, na toho zbude už jen ten zbytek.
Vánočky by měly myslím být co nejbohatší a jejich vyzobavači by se měli držet zpět.
Říkejte to ale našemu Parlamentu, vládě a MŠMT, když školní vzdělávání šidí a když vedle toho zatěžují školy pochybnými věcmi. Viz například ty dva výše citované televizní pořady s pány Fialou, Klausem a Pavlíkem.
J.Týř
Okomentovat